In Denial 12. (konec)

6. října 2018 v 16:00 | Janule |  In Denial
autor: Sheerac50






Světlo udeřilo Toma do tváře a on tiše zabručel, zatímco otevřel oči, aby se podíval, co to přerušilo jeho spánek. Malá mezera mezi závěsy dovnitř vpouštěla paprsek brzkého ranního světla a ten si bez slitování našel jako svůj nejjednodušší cíl právě Tomovu tvář. Otočil hlavu, aby se podíval, jestli mladík vedle něj stále spí. Jeho pomalé dýchání bylo tak tiché, až bylo téměř nemožné ho zaslechnout.
Dál pozoroval tu milovanou tvář, vedle které se probouzel posledních šest týdnů, a sám pro sebe se usmál. Bill už jen sotva používal make-up, dokud byli spolu sami, a Tom byl vděčný, že si jeho přítel nemyslel, že se musí schovávat za namalovanou maskou jen proto, aby si Tom myslel, že je krásný. Pro Toma na celém světě neexistovala více fascinující nebo vzrušující osoba, se kterou by mohl být, než jen Bill.


Bill se ve spánku zavrtěl a zvedl ruku, aby si zakryl obličej, jako by cítil, že je pozorován, ačkoliv nebyl plně vzhůru. Koukl na Toma skrz přivřené oči a prsty, a ospale se pousmál.
"Pozoroval jsi mě při spánku?"
Tom se usmál a vtiskl polibek na špičku Billova nosu.
"Možná…" řekl a přisunul své tělo blíž, políbil Billa na krk a stáhl přikrývku níž, dokud celá vrchní část Billova těla nebyla zcela odkrytá.
"Tomi…" zakňoural Bill a snažil se znovu přikrýt. "Je zima."
Tom ignoroval jeho stížnosti a dál pokračoval po jeho těle, kde vtiskával polibky na bělostnou pokožku.
"Já tě zahřeju," slíbil a zakroužil jazykem kolem jeho pupíku, až se Bill zahihňal.
"To zní slibně," řekl Bill a zapletl prsty do Tomových vlasů. Tom se usmíval, když Bill spokojeně zabroukal, jakmile dorazil k jeho bokům a obkroužil jazykem jeho vytetovanou hvězdu blízko Billovy erekce. Tom už byl za posledních několik týdnů v těchto věcech pěkně zkušený, samozřejmě, měl spoustu praxe.


Bill tiše zasténal, když jej Tom vzal do úst a hluboce jej vsál. Billovy boky sebou mimovolně škubly, ale Tom na to byl připravený a svou hlavou jej následoval.
"Pokračuj v tom, a já tě nechám udělat si se mnou, cokoliv jen budeš chtít," vzdychal Bill.
Tom se odtáhl a škádlivě jazykem přejížděl po špičce.
"Vždycky mě necháš udělat, cokoliv jen chci," usmál se a znovu jej vsál do úst, až Bill hlasitě zasténal.
"Máš pravdu," vydechl Bill trhaně. "Rozmazluju tě."
Tom zavřel oči a soustředil se na vzrušující pocit Billova penisu proti svému jazyku, zatímco poslouchal spokojené zvuky vycházející z jeho úst. Přivést Billa k vrcholu tímto způsobem jej vzrušovalo víc než cokoliv jiného. Už teď byl velmi tvrdý, zoufale se chtěl dostat do Billova úzkého tepla, ale chtěl ochutnat orgasmus svého přítele dříve, než se poddá svému vlastnímu.



Billovy ruce si našly cestu do Tomových vlasů a několik pramenů si omotal kolem prstů. Tom se začal bát, že mu za ně Bill začne tahat, až dojde k vrcholu, a tak něžně jeho sevření uvolnil.
Bill lapal po dechu a zvedl se na loktech, shlížel dolů na ten nádherný pohled mezi svými stehny.
"Neudělej mě," řekl a jemně šťouchal Tomovi do hlavy, dokud svými rty neopustil Billův penis. "Chci si trošku nemravně hrát."
Tom si otřel sliny z koutku úst a škádlivě se usmál.
"A jak říkáš tomuhle? Pondělní školní aktivity?"
Bill se zasmál a hodil po něm lahvičkou lubrikantu.
"Víš, co máš dělat."
Tom otevřel víčko a natáhl se pro Billovu ruku, čímž si vysloužil tázavý pohled.
"Co? Ty jsi ten, kdo chtěl být nemravný. Chci vidět, jak se připravíš sám."
Bill mu vyhověl, nechal Toma, aby mu pokryl prsty gelem, zatímco pozoroval jeho tvář s lesknoucíma se tmavýma očima.


Sledovat Billa, jak se takhle sám sebe dotýká, vždy přivádělo Toma k šílenství. Když jeho zkušené prsty vklouzly do toho lákavého otvoru, Tom tiše zasténal a začal líbat spodní stranu Billova kolena. Měl dokonalý výhled, zatímco pokračoval vzhůru po vnitřní straně Billova stehna a jazykem škádlil tu citlivou kůži. Cítil, jak se pod ním jeho přítel chvěje, a věděl, že Bill bude rychlý, protože byl stejně tak připravený jako Tom.
Přesně jak očekával, Bill brzy vytáhl prsty ven a otočil se na všechny čtyři. Tom se spěšně znovu natáhl pro tubu s gelem a nanesl si ho na prsty, než se postavil za Billa, dychtivý dostat se konečně dovnitř. Opatrně zatlačil a Bill mu vyšel vstříc, tisknul se proti němu, zjevně mu přišla Tomova ohleduplnost zbytečná. Tom věděl, že to má Bill někdy rád drsnější, a tohle byl zřejmě jeden z těch okamžiků. Pevně popadl jeho malé boky a přirazil naplno, zasténal nad tou rozkoší, která jej jako pokaždé ohromila. Být s Billem bylo nesrovnatelné s čímkoliv, co kdy zažil, a musel silně bojovat proti tomu, aby se pokaždé okamžitě neudělal.


Bill oddechoval stejně tak těžce a pobízel Toma, který se silně kousl do rtu, aby se soustředil na bolest, namísto toho, jak dobrý byl každý příraz do Billova těla. Bill se prohnul v zádech a ochotně mu s každým přírazem vycházel vstříc, a tak smyslně přitom sténal, že Tom už neměl možnost, jak se tomu dál bránit. Penis se mu ještě více nadmul a on namířil na to místo uvnitř svého přítele, které jej vždy přinutilo jej ihned následovat, než hluboko uvnitř sám vyvrcholil.
Uspokojení a těžce oddechující společně leželi na posteli, dokud se Billovi nepodařilo vyškrábat na nohy a zamířit do sprchy s rozpustilým úsměvem a gestem, aby jej Tom následoval.


***


Později toho odpoledne přišel na pár hodin Andreas, aby jim pomohl s posledními zbytky Billova balení. Tom si přál, aby on a jeho přítel mohli dělat na Valentýna něco romantičtějšího, ale hádal, že dnešní ráno jim muselo stačit.
Toma bolelo vidět smutný výraz na Billově tváři, zatímco se procházel po svém bytě. Vypadalo to, jako by se loučil tím, jak pomalu přejížděl rukou přes kuchyňský pult. Stále měl dva týdny, než se bude muset vystěhovat, a prozatím měl několik dalších možností, kam mohl jít, ale Tom věděl, že žádná z nich není přesně tím, co Bill hledal. Andreas stál vedle Toma a sledoval jeho zamyšlenou tvář.


"Proč se ty nenastěhuješ sem? To by celý ten problém vyřešilo," řekl tiše, aby je Bill neslyšel.
"Jsme spolu teprve šest týdnů. O to ho nemůžu žádat," zašeptal Tom nazpět a zavrtěl hlavou.
Andreas po něm vrhnul bočním pohledem.
"A kolik nocí si za těch šest týdnů spal u sebe doma?"
Tom zčervenal. Odpověď byla jen velmi málo.
"Co když si bude myslet, že na to jdu až moc rychle? Nejspíš se bude bát, že ho hned potom požádám o ruku," řekl Tom.
"A požádáš?" Ušklíbl se Andy.
"Samozřejmě, že ne!" Odpověděl Tom. "Kromě toho, nastěhovat se k sobě by nemělo být o splácení nájmu."
"Ne, mělo by to být o lásce a chtění spolu žít," přikývl Andy. "Ty s ním tohle nechceš?"
"No jasně, že chci, ale co když to nevyjde? Pak já budu ten, kdo to zničil."
Andreas vzdychl a přikývl. "Máš pravdu," souhlasil. "Nejspíš to celé nějak poděláš." Věnoval Tomovi široký úšklebek, aby mu dal vědět, že si jen dělá legraci.


Tom po dlouhou dobu zůstal zticha. Andreasova slova jej donutila přemýšlet o tom, co by to skutečně znamenalo, žít s osobou, kterou tak hluboce miloval, a zjistil, že se mu ta myšlenka opravdu zamlouvá. Každý den by měl jistotu, že se probudí vedle Billa, to byla rozhodně hezká představa. Mohl by tam být, aby vyvolal úsměv na té nádherná tváři každý den, a dělat Billa šťastným, se rychle stávalo Tomovým hlavním životním cílem.
Andreas popadl svou bundu a naposledy na Toma mrknul, než namířil svá další slova Billovým směrem.
"Okay, lidi. Teď už jste na to sami. Já se musím vrátit do klubu," řekl hlasitěji, aby upoutal pozornost černovlasého mladíka.
"Díky za pomoc, Andy," zvolal za ním Bill a přešel k Tomovi, aby se mu opřel hlavou o rameno. Zabořil nos do jeho krku a mohl slyšet, jak vdechoval jeho vůni.
"Mmm… tak dobře voníš," řekl tiše. "Chceš si ještě trochu hrát?"
Tom se zasmál a omotal ruce kolem druhého mladíka. "Ano, chci, ale myslel jsem, že jsi to chtěl dodělat." Tom kývl hlavou ke zpola naplněné krabici s porcelánem.
"Jo, máš pravdu," vzdychl Bill a neochotně se odtáhl z Tomova objetí.


Tom po něm vrhnul rychlý pohled, a pak se otočil k poloprázdné krabici, myslel přitom na Andreasova slova.
"Víš, je tady způsob, jak tohle můžeme přeskočit a zachovat ti tenhle byt," pronesl.
Bill se otočil a pochybovačně ho pozoroval.
"Ty myslíš, že bych se měl vrátit zpátky k escortu?" Zeptal se překvapeně.
Tom na něj zíral. Jak jen Billova mysl pracovala?
"Sakra, ne! Jsem až moc žárlivý, abych se dělil o svého přítele s dalšími lidmi," řekl Tom, téměř vyděšený tou myšlenkou. "Mluvím o tom, že bych se sem nastěhoval."
Bill na něj dál zíral s ústy lehce pootevřenými, a Tom uvažoval, jak se mu přitom mohlo dařit stále vypadat tak roztomile, když ostatní vypadali jen hloupě.
"Ty chceš, abychom bydleli spolu?"
Tom pokrčil rameny a snažil se vypadat nenuceně, i když mu srdce silně bušilo.
"Stejně jsem pořád tady, takže…" řekl, najednou mu přišly velmi zajímavé jeho vlastní boty. Jestli měl Bill na tváři skeptický výraz, Tom ho raději nechtěl vidět.
"Já myslím…" řekl Bill a přinutil tak Toma vzhlédnout. "… že by se mi to opravdu líbilo."
Tomova tvář se rozjasnila. "Opravdu?"
"Ach ano. Jen si to představ. Mohli bychom se každý den muchlovat," řekl Bill a znovu se uvelebil v Tomově náruči.
"Chceš tím říct, že už to snad neděláme?" Řekl Tom s úsměvem a přitiskl si jej k sobě blíž.


***


Rozhodli se, že si vyjdou a oslaví to ve stejné italské restauraci, kam Tom Billa vzal na jejich první rande. Nějak se z toho stalo jejich místo a dávali si tam pizzu tak často, že už je majitel znal jménem a věděl, které večery Bill nepracuje. Vždycky si dával pozor, aby udržoval jejich speciální box prázdný pro případ, že by se tam ukázali. Tom se brzy naučil, že Billův názor na skvělou předehru rozhodně obsahoval i dobré jídlo, a tak si dával pozor, aby ho i poskytl.
Cestou domů kráčeli ruku v ruce a Tom se musel násilím přinutit, aby při chůzi několikrát neposkočil. Nemohl uvěřit, že mu bylo dovoleno být tak šťastný. Dokonce ani myšlenka na opětovné vybalení všech Billových věcí a zabalení těch Tomových mu nemohla zkazit náladu. Věděl, že je příliš brzy na to, aby se k sobě nastěhovali, a i přesto se to zdálo být tak správné. Tenhle vztah s Billem vydrží, tím si byl jistý.


Před domem se Tom podíval na pečlivě udržovaný chodník vedoucí k hlavním dveřím, na malé záhonky v předzahrádce, které budou jen za pár měsíců v plném květu, a uvědomil si, že už teď to považuje za svůj domov.
Když Bill odemkl dveře, Tom mu položil ruku na rameno, aby mu zabránil vstoupit.
"Počkej! Neměl bych tě přenést přes práh nebo tak něco?"
"Ne, ty hloupý. To se dělá až po svatbě," rozesmál se Bill.
"Aha, no jo," zamumlal Tom a cítil se trochu rozpačitě.
Bill mu vtiskl lehký polibek na tvář a pozvedl obočí.
"Možná na příštího Valentýna," řekl škádlivě.
Tom sklopil hlavu a usmál se nazpět. "Možná."


KONEC


autor: Sheerac50
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)


original
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Iwuanka Iwuanka | 6. října 2018 v 19:18 | Reagovat

Tak toto naozaj krasne skoncilo. Stastne konce zboznujem

2 Karin Karin | 6. října 2018 v 20:00 | Reagovat

Dobře to skončilo moc dík za pěknou povídku.

3 Jasalia Jasalia | 7. října 2018 v 18:36 | Reagovat

Táto časť bola nádherná. A neuveriteľne romantická. Stále si predstavujem zamilovaného Toma a premýšľam, kedy sa preňho Bill stal celým svetom. Nádherná časť, dokonalý záver. Ďakujem za preklad.

4 Evča Evča | E-mail | 9. října 2018 v 15:09 | Reagovat

Povídka byla jemná,krásná a romantická. Díky překladatelce za to,že jsem si mohla tuhle povídku přečíst.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama