Catfish

21. října 2018 v 15:00 | Janule |  ff-jednodilky
autor: Queen_of_the_unseen


Ahojky, k překladu jsem si vybrala autorku z USA. Většinou má jednodílky, tak jsem se jich pro Vás rozhodla pár přeložit. Tahle je z roku 2015. Autorku určitě potěší komentáře :-) Tak se dejte do čtení a doufám, že se Vám povídka bude líbit tak jako mně :-) Danny






Sedím tady každý den, abych se podíval, kdy od něj dostanu zprávu. Je tak krásný a někdy mám pocit, že on je jediný, kdo mě chápe. I když jsme se nikdy nepotkali. Myslím, že náš vztah je založen na internetovém propojení. Je tak úžasný a opravdu bych ho chtěl potkat a strávit s ním život, a proto jsem se rozhodl, že ho dneska přinutím, aby se se mnou setkal.
Seděl jsem tam a čekal, až se červené kolečko přepne na zelené. Když se to stalo, začal jsem mu posílat zprávy jako pokaždé.


'Jsi tak krásný a inteligentní. V mém světě nejsou kluci jako ty. Můžeš mi říct, proč jsi tak dokonalý?'
'Nejsem úžasný, drahý. Ty si jen myslíš, že jsem.'
'Chci se s tebou setkat. Můžeme se sejít? Dám ti svou adresu a telefonní číslo a mohli bychom se sejít.'
'Ne. Pokud se sejdeme, budeš si myslet, že jsem monstrum. Prosím, můžeme to nechat tak, jak to je? Myslím, že mě budeš milovat víc.'
'Tohle posoudím sám, prosím.'


Odhlásil se tak rychle, jako se přihlásil. Je to už potřetí, co mi tohle udělal. Říká sám o sobě, že je monstrum, a potom se odhlásí. Chci, aby věděl, jak moc speciální pro mě je, ale jak to můžu dokázat, když jsme se ještě nikdy nesetkali? Rozhodl jsem se jít ven a být chvíli se svými opravdovými přáteli, kteří o mě měli starost, i když nevím proč.


"Vole, pořád si píšeš s tím klukem, ale ještě nikdy jsi neviděl jeho pravou tvář." Řekl Georg
"Ne, neviděl, ale je tak báječný."
"Báječný, spíš podezřelý než báječný."
"Proč tohle říkáš?"
"Protože je to pravda." Dodal Georg.
Protočil jsem oči a podíval se na Gustava. Jen pokrčil rameny a zahodil cigaretu.
"Říkám, napiš Nevovi," povzdychl si Gustav.
"Komu?"
"To je ten chlápek, co najde lidi, kteří se vydávají přes internet za někoho jiného," usmál se Georg.
"Podvodník? Wow… on není podvodník."
"Trochu jo. Nikdy jsi ho nepotkal a nechce se s tebou sejít osobně. On bude podvodník."
"Georgu, přestaň mu tak říkat. Není podvodník. Podle mě se jenom bojí."
"Jo jasně, cokoliv, stejně je. Nev ho může najít a dát vás dva dohromady, a potom se s ním konečně můžeš setkat," hádal se Gustav.
"Myslíš, že… opravdu si to myslíš?"
"Nev najde skoro každého. Jen mu pošli e-mail."
Vygoogloval tu e-mailovou adresu, a potom mi to poslal přes zprávu. Nechci zradit jeho důvěru, ale je to trochu divné, že se se mnou nechce setkat. Chci se jen ujistit, že se ode mě nesnaží nic získat, ale nikdy se mě na nic neptal. Je jen hodně záhadný. Je něco, co jsem nedokázal rozluštit.



***


"Dobře, Maxi, dneska tady máme speciálního podvodníka. Tenhle e-mail je od Toma, který napsal: 'Ahoj Neve, jmenuju se Tom a je mi 19. Pocházím z malého města na okraji Richmondu ve Virginii. Nevím, co bych měl říct kromě toho, že se chci setkat s klukem, se kterým si píšu na Skypu. Jeho jméno je _Observant_Hazel_Eyes. Mluvíme spolu každý den skrz chat. Nechce se mnou jít na videohovor nebo mi zavolat nebo se setkat osobně. Nikdy se mě nezeptal, abych mu dal peníze nebo tak něco. Neublížil mi, ale opravdu se s ním chci sejít. Chci se ujistit, že je pravý. Mí přátelé mi řekli o tobě, a co bys mohl udělat v mojí situaci. Prosím o pomoc. Tom.' Wow."


"Takže tady máme docela jednoduchou situaci."
"Nejen to, že jsem si jistý, že používá falešné fotky, které mi Tom poslal. Jsou úžasné. Podívejte se na tuhle. Buď to není on, nebo je to upravené."
"Pojďme zavolat Tomovi," usmál se Nev.
Zavolali skypem Tomovi, který je přivítal s úsměvem na tváři.
"Ahoj Tome, jak se máš?"
"Mám se dobře."
"Máš jiný přízvuk, odkud jsi?" Zeptal se Max.
"Východní Německo. Moje rodina se sem přestěhovala před třemi lety." Usmál se.
"Úžasné. Dostali jsme tvůj e-mail a chtěli bychom se tě zeptat na pár věcí."


"Ok, takže minulý rok jsem se připojil na skype a všiml jsem si, že si mě chce přidat do přátel. Je Němec jako já, ale řekl, že nežije v Německu. Propojili jsme se skrz konverzace. Mluvili jsme o životě tady v Americe a Německu. Potom jsme si o sobě začali říkat nějaké věci. Řekl jsem mu, že jsem gay, a on mi odpověděl, že on taky. To bylo, kdy jsme se rozhodli, že spolu zkusíme chodit, ale jen přes internet."
"Dobře a tohle už trvá rok?"
"Ano, jeden rok. Píšeme si a mluvíme spolu přes Skype. Neznám jeho pravé jméno, nebo jestli ta fotka je jeho pravá tvář."
"A on řekl, že je Němec?"
"Ano, říká, že je z východního Německa, ale přistěhoval se sem před dvěma lety."
"Dobře, spojíme se později, Tome."
"Takže jedeme do Virginie?" Zeptal se Max.
"Jedeme do Virginie."


***


Přál jsem si, abych to neudělal. Nenapsal jsem mu a ani jsem mu neřekl, o co jde. Pravděpodobně by se na mě naštval, nebo se bude bát. Nechci, aby mě nesnášel. Chci ho vidět, chci vidět toho pravého. Georg a Gustav seděli se mnou a čekali, dokud nedostaneme nějakou novinku.
Někdo zaklepal na dveře a věděl jsem, že to budou Nev a Max. Měli s sebou několik kamer a to mě trochu děsilo. Nev byl milý. Ptal se jen na zdvořilé otázky o našem vztahu. Dokonce mi i řekl, že ho našel.
"Takže ten kluk je opravdu Němec?"
"Naskenovali jsme jeho fotky přes Google a našli jsme odkaz na Myspace účet. Jeho jméno je Bill Kaulitz. Je to Němec a je mu 19." Řekl Nev.
"Našli jste jeho adresu?" Zeptal se Georg.
"Ne, ale našli jsme jeho číslo a chtěli jsme první mluvit s tebou, než se pohneme. Číslo jsme našli na Myspace. Možná nebude fungovat. Taky jsme našli někoho, kdo ho zná. Její jméno je Andreja Pejic. Říkala, že s Billem chodila do školy. Ale neviděla ho nebo o něm nic neslyšela od té nehody, kterou měl před čtyřmi lety, když mu bylo 15," odpověděl Max.


"Takže mu zavoláte a…"
"Správně, zavoláme mu a zeptáme se ho, jestli se chce s námi setkat. Udělám všechno, aby to udělal," povzdechl si Nev.
"Dobře."
Oba odešli a já se cítil jako zrádce. Bylo jasné, že nechtěl, aby ho někdo našel, a teď ho k tomu nutím. Bude mě nenávidět po celou dobu mého života. Podíval jsem se na své přátele a oba měli úsměvy na tvářích.
"Nenávidím vás, že jste mě donutili to udělat. Bude mě nesnášet."
"Tome, nemusel jsi. Mohl jsi říct ne nebo to nedělat." Řekl Georg.
"Ty jsi mě postrkoval. Oh sakra, co budu dělat? Bude na mě tak naštvaný a nebude se mnou už nikdy mluvit. Zablokuje si mě a zavolá adminům, aby odstranili můj účet."
"Tome, kurva, uklidni se. Nebude naštvaný. Možná bude trochu zaražený, ale nebude naštvaný."
"Doufám, že máš pravdu, Geo. Jinak tě budu muset zabít."


***


"Jsi připravený mu zavolat, Maxi?"
"Jsi připravený ty? Já jsem jen kameraman."
"Dobrá, tady to je…" Nev vytočil číslo a dal to na reproduktor.
"Prosím?" Někdo promluvil.
"Ahoj, je tohle… um… Bill?"
"Ano, kdo je to?"
"Jmenuju se Nev. Mám pořad na MTV, který se jmenuje Catfish. Jak se máš?"
"Jsem zmatený. Proč mi voláte?"
"No, znáš Toma Trumpera?"
"Nemůžu říct, že ano."
"Okej, co takhle Dreadhead_romantic?"
"To jméno zní povědomě," povzdechl si Bill.
"No, jeho jméno je Tom a rád by se s tebou setkal. Chtěli jsme vědět, jestli existuje nějaká cesta, jak to zařídit." Zeptal se Nev.
"Řekni mi, proč bych měl souhlasit s tímhle setkáním? Neznám tě ani ten pořad a jak to, že mi voláte, když jsem nikomu nedal své číslo?"
"Je na tvém Myspace."


Bill si na druhé straně telefonu povzdechl.
"Kdy se budeš chtít setkat? Kdy to vyhovuje tobě?"
"Pošlu ti adresu, buď tady zítra v jedenáct."
"Mám tě, díky moc, Bille."
Bill zavěsil a Nev se zhluboka nadechl.
"Wow, má docela silný přízvuk. Tomův je jemný, ale tohle bylo wow. Dobrá, řekneme to Tomovi."


Nev se rozešel zpátky do Tomova domu a cenil na něj zuby.
"Takže Bill souhlasil, že se s tebou zítra setká. Poslal mi adresu."
"Dobrá, teď mi řekni, co se bude dít dál? Bydlí ve Virginii?" Zeptal se Tom.
"Ano, bydlí." Řekl Nev, když se podíval na svůj telefon.
"Skvělé, která část?" zeptal se Georg.
"Moc daleko odsud ne. Bydlí ve Winchesteru."
"Takže se, Tome, připrav, nevíme, co se může stát. Měl hodně nepřátelský hlas, když jsem mu volal."
"Vidíte? Já vám to říkal, že mě bude nenávidět."
"Myslím, že bude nenávidět mě, protože jsem ho doslova sledoval, abych získal to číslo."
"Jsi si jistý?"
"Jo. Teď se dobře vyspi, protože před sebou máme dlouhý den."


Tom přikývl a nechal Neva a Maxe odejít. Nemohl uvěřit tomu, že se s Billem zítra setká. Ušklíbl se a snažil se nevypísknout.
"Takže kluci, měli byste odejít, mám na zítra plány." Řekl Tom.
"Dobře, ale buď v bezpečí. Neumři."
"Neboj, Georgu," zasmál se Tom.
Opustili dům a Tom se zhluboka nadechl. Nebyl si jistý, jestli je připravený se s ním setkat. Věděl, že Bill je pravděpodobně naštvaný. Taky věděl, že se Bill po své nehodě uzavřel. Nikdy o tom Tomovi neřekl. Jen mu řekl, že si prochází těžkou situací. Tom nevěděl, co má od zítřejšího setkání očekávat.


***


"Dobré ráno, Tome," pozdravil Nev.
"Dobré ráno."
"Vyspal ses dobře?"
"Moc ne, ale spal jsem asi tak čtyři hodiny, takže jsem připravený se s ním konečně setkat."
"Tvůj přízvuk se přes noc ztrojnásobil, kámo. Jsi v pohodě?"
"Hádám, že jsem jen trochu nervózní. Pokud se nesoustředím na slova, která říkám, mám opravdu špatný přízvuk. Takže jo, budu znít celý den hodně německy."
"To je v pohodě." Řekl Max.
Tom sledoval, jak se obrazy za oknem mění, zatímco jeli k Billovi domů. Nevěděl, co řekne nebo udělá. Cítil, jak v jeho těle stoupá nervozita. Opravdu nevěděl, co teď bude dělat. Srdce mu bilo a nevěděl, jestli má brečet nebo křičet.
"Tady je jeho dům." Oznámil Nev.
"Oh bože, tohle je moc," povzdechl si Tom.
"Takže počkáš venku a my se představíme a přivedeme tě dovnitř."
"Okej."


Nev zaparkoval auto venku před barákem a vydal se po příjezdové cestě ke dveřím. Jemně zaklepal na dveře a slyšel, jak jde někdo na druhé straně otevřít.
"Ahoj, ty jsi Bill?"
"Ano, kde je?"
Nev se podíval na Toma, který stál s Maxem na druhé straně příjezdové cesty.
"Chceš nás pozvat dovnitř, nebo se budeme bavit tady venku?"
"Ne, můžete jít dovnitř."
Nev na ně zamával a všichni vešli do domu. Tom byl překvapený, že toho krasavce vidí sedět na vozíku.


"Takže jak se všichni teď cítí?"
"Tohle je moje tajemství. Jsem postižený. Před čtyřmi roky jsem měl autonehodu a zlomila se mi páteř. Um… nerad potkávám nové lidi, protože mě potom nenávidí," zamumlal Bill.
"Nikdy bych tě nemohl nenávidět. Opravdu jsem se s tebou propojil, Bille."
"Opravdu? Já jsem se bál tě poznat," odvětil Bill.
"Je to kvůli tvému vozíku? Nestarám se o tvoje tělesné postižení. Já… miluju tě…"
Bill se podíval nahoru na Toma a usmál se.
"Opravdu?"
"Jo, jsi opravdu skvělý a krásný. Opravdu jsem se do tebe a tvé osobnosti zamiloval." Tom se usmál. Šel k Billovi a políbil ho na rty. Objal ho a slyšel od Neva a Maxe jejich 'Aww'.
"Takže kam si myslíte, že tenhle vztah povede?"
"Chci to zkusit. Bille?"
"Opravdu chci zkusit to samé."
"Dobrá, my vás tedy necháme si promluvit," usmál se Nev.


***


Tom a Bill skončili spolu, poslední dva měsíce strávili děláním jeden druhého šťastným. Nev měl radost, že jim pomohl být spolu.


autor: Queen_of_the_unseen
překlad: Danny
betaread: J. :o)


original
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 21. října 2018 v 20:20 | Reagovat

Krásná povídka z dobrým koncem moc dík za překlad.

2 Jasalia Jasalia | 21. října 2018 v 21:24 | Reagovat

Škoda, že to skončilo tak skoro. Chcela by som nahliadnuť minimálne do jedného ich spoločného dňa. Inak pekná poviedka. Ďakujem za preklad.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama