Lessons Learned 2.

21. září 2018 v 16:00 | Janule |  Lessons Learned
autor: elvisfan






Bill se doplazil dolů něco málo před polednem a nebyl překvapený, že dům je prázdný. Došel do kuchyně a uviděl na lednici vzkaz od své matky.


Jsme na obědě u Harperových.
Nezapomeň na svou lekci v jednu,
peníze jsou na stole.
Máma


Když dojedl snídani, která se skládala z vaječných vaflí a sklenice pomerančového džusu, šel zpátky nahoru, aby si dal rychlou sprchu a rozhodl se, co si obleče. Většinou by v neděli zůstal celý den v pyžamu, ale jelikož dneska bude trávit čas s člověkem, se kterým není příbuzný, rozhodl se pro nejvolnější úzké kalhoty a černé tričko. Načechral si trochu vlasy, ale rozhodl se, že si nebude dělat makeup pro nějakého padesátiletého chlápka, co hrál pravděpodobně na střední v garážové skupině.


Něco málo před jednou procházel kolem velkého okna v obýváku a uviděl červený Jeep přijíždět na příjezdovou cestu. Zatímco autor sledoval, jeho oči se rozšířily a byl jak šokovaný, tak zděšený, když uviděl známé dredy majitele červeného Jeepu.
"Ne." Zakřičel do prázdného pokoje. "Ne, ne, ne, ne."
Běžel zpátky nahoru, rychle se převlékl do nejužších modrých džínů a svého oblíbeného černo-bílo proužkovaného trička. Neměl čas si vyžehlit vlasy, proto udělal to nejlepší, co dokázal, s lakem na vlasy a hřebenem. Zvonek zazvonil zrovna ve chvíli, kdy si maloval černé linky a nanášel průhledný lesk na rty.
Seběhl zpátky dolů po schodech, na chvilku se zastavil, aby nabral dech předtím, než otevřel s úsměvem dveře. Byl velmi opatrný, aby mu nevypadly oči při pohledu na nádherné stvoření stojící na přední verandě.


"Ahoj, ty jsi Bill?" zeptal se dredatý chlapec s úsměvem.
"To jsem já."
"Jsem Tom z Guitar Works."
Bill málem omdlel. Je tady kvůli mně.
"Uhm, skvělé." Billův hlas zněl jako pískot. Odkašlal si. "Pojď dovnitř."
Tom vstoupil do haly a rozhlédl se kolem sebe, když Bill zavřel dveře a tajně kontroloval svůj vzhled v zrcadle.
"Pěkný dům," okomentoval Tom, co viděl.
"Oh, díky." Bill si dal ruce do kapes a nepřestával se na Toma usmívat. Snažil se marně přijít na něco, co by mohl říct. Tom se mu podíval do očí a Bill byl okouzlený jejich hnědou barvou.



"Takže," začal Tom.
"Takže?"
"Uh, kde to chceš dělat?"
"Huh?"
Tom se ušklíbl nad Billovým kvíknutím.
"Jsem z Guitas Works…"
"Oh! Jo, um… ve sklepě."
"Super."
Bill se otočil a rozešel se směrem do kuchyně, najednou se zastavil před lednicí.
"Tome, chtěl bys…" Otočil se na mladého muže za sebou a byl málem sražen k zemi, když do něj Tom vrazil. Odstoupil o krok zpět a zády se opřel o dveře.
"Oh bože, omlouvám se." Tom se hned omlouval. "Nečekal jsem, že se zastavíš."
"To je v poho. Moje chyba." Bill cítil, jak mu začínají hořet tváře. "Uhm, chceš něco k pití?"
"Ne díky."
Bill se jen trapně usmál a pokračoval dolů do sklepa.


Prošel druhými dveřmi po schodech dolů. Tom se udiveně rozhlížel po něčem, o čem předpokládal, že je rodinné zábavní doupě. Hnědá semišová sedačka dominovala jedné straně pokoje s velkou plazmovou televizí na opačné straně zdi. Kulečník byl na druhé straně pokoje a v rohu byl umístěn bar, který vypadal prázdně.
"Vypadá to trochu vtipně, že jo?" Zeptal se Bill, když viděl Toma, na co se dívá. "Mí rodiče schovávají alkohol a drahé skleničky nahoře, ale mám tady malou ledničku plnou limonád, vody a jiných věcí."
"Tenhle pokoj je celý tvůj?" Zeptal se ho Tom nedůvěřivě.
"Dovoluje to mně a mým kamarádům být hluční, jak jen chceme. Takže… jo… tohle je moje doupě." Bill se trochu začervenal, když se Tom díval po pokoji. "Jsem trochu rozmazlený," přiznal. "Ale ve škole mám dobré známky a nikdy mě domů pozdě v noci nedovedla policie, takže mě nechávají dělat si, co chci. Ne že bych dělal něco špatného… teda co oni vědí. Můj taťka mě jednou nachytal, když jsem přišel domů o půl hodiny později." Všiml si Toma, jak na něj zírá. "Co?"
"Oh, nic." Tom pokrčil rameny. "Jen vypadáš povědomě."
"Byl jsem se svými přáteli včera v Maxu."
"Oh, jo. Byl jsi v první řadě."
"Jo." Bill se usmál, byl rád, že si ho Tom pamatuje. "Přistihl jsi mě, když jsem si tě prohlížel… několikrát." Bill si nepřál nic jiného, než aby se podlaha otevřela a on se mohl propadnout, když viděl, jak Tom pobaveně sklopil oči. "Takže moje kytara je támhle…"


Tom obešel sedačku, a když uviděl starou kytaru značky Fender opřenou o sedačku, zamrkal.
"Okej, tvůj první úkol je koupit si stojan na kytaru," řekl svému novému studentovi. "Nikdy neopírej kytaru o gauč nebo o stěnu nebo cokoliv jiného."
"Oh, okej."
Položil svůj obal od kytary, vzal si do ruky tu Billovu a posadil se. "Je to naladěné?" zeptal se, když několikrát přejel přes struny. "Okej, takže ne." Podíval se na Billa, který seděl vedle něj. "Kolik máš zkušeností s kytarou?"
"Nemyslím si, že jsem se někdy předtím kytary dotkl. Tohle je tátova stará."
"Takže začínáme od nuly," přikývl Tom.
"Je to v pohodě?"
"Oh, samozřejmě. Rád si zjišťuju, jak velké zkušeností někdo má, abych se nepokoušel je něco naučit, co už můžou znát." Podal kytaru Billovi a usmál se. "První lekce, jak si naladit kytaru."


o 62 minut později


Bill zíral na Tomovy prsty pohybující se po jeho Gibsonce předtím, než znovu zkusil napodobit ten samý zvuk na své kytaře. Pyšně se usmál, když se mu konečně líbilo, co slyšel.
"Máš to, Bille," usmál se Tom a Bill sám sebe přistihl, jak zírá na jeho dolíčky ve tvářích. "Už znáš tři akordy."
"Ani nezní tak špatně, že?" Bill je znovu zahrál, špičku jazyka vystrčil ven, když se soustředil.
"Líp, než by zněly, když ses dnes ráno probudil, ne?"
"To je pravda."


Tom se podíval na Billovy hodinky a zvedl se. "To je pro dnešek všechno."
"Oh. To už jsme skončili?" Bill se taky mrkl na čas, zatímco si Tom schovával svoji Gibsonku. "To šlo rychle."
"Měli jsme co dělat," pokrčil Tom rameny a hodil si pouzdro přes rameno. "Chytáš se velmi rychle. Ujisti se, že budeš procvičovat, co ses dneska naučil. Budu docela naštvaný, jestli příští neděli budeme muset začít všechno od začátku."
"Oh, samozřejmě, já…" Bill zachytil Tomův úšklebek a došlo mu, že si dělá srandu. "Budu cvičit a seženu si stojan na kytaru." Vzpomněl si, že Tomovi musí zaplatit, vylovil z kapsy peníze, které mu nechala matka, a podal mu je.
"Děkuju, Bille."
"Ne, já tobě díky. Jsi dobrý učitel."
V hlavě se kopal, když si uvědomil, jak směšně zní. Bill vedl Toma zpátky nahoru ke dveřím.


"Takže se uvidíme příští neděli?" Bill se s nadějí zeptal, jako by se Tom měl rozhodnout ho už dál neučit.
"Jasná věc. Předtím, než zapomenu." Vytáhl jednu z Davidových vizitek z kapsy a podal mu ji. Billovi se zatočil svět, když se jejich prsty dotkly. "Moje telefonní číslo je na zadní straně pro případ, že bys to musel zrušit nebo přehodit nebo cokoliv."
"Skvělé, díky."
"Uvidíme se příští týden."
"Jo, uvidíme se."
Tom se znovu usmál a vyšel z domu. Bill za ním zavřel dveře a jeho úsměv se ztratil, když si opřel čelo o dřevo před sebou.
"Jsi takový idiot, Bille."


autor: elvisfan
překlad: Danny
betaread: J. :o)
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jasalia Jasalia | 21. září 2018 v 19:00 | Reagovat

Bill je z Toma úplne paf. Tomovi sa Bill, zdá sa, tiež páči, hoci to nedáva moc najavo. Bude to dlhý týždeň, pre Billa aj pre mňa, xi... Ďakujem za preklad.

2 Karin Karin | 21. září 2018 v 20:34 | Reagovat

Parádní kapitolka.

3 Evča Evča | E-mail | 22. září 2018 v 6:08 | Reagovat

Bill byl sladký jak se snažil zapůsobit na Toma. Díky za další díl a překlad.

4 Iwuanka Iwuanka | 22. září 2018 v 9:08 | Reagovat

To bude tazke cakanie pre Billa aj pre mna. Ale myslim, ze telefonne cislo nezostane dlho nepouzite

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama