Lessons Learned 1.

14. září 2018 v 16:00 | Janule |  Lessons Learned
autor: elvisfan


Danny si vybrala k překladu další povídku od elvisfan, tentokrát je z roku 2011, má 9 kapitol a čtyřdílné pokračování, a bude na blogu každý pátek. J. :o)






Tom zavřel kasu, podal zákazníkovi účtenku a děkoval bohu, že jeho výplata se neodvíjí od provizí. Byl v práci čtyři hodiny a jediné, co prodal, byl popruh na kytaru, dva balíčky strun a pár sešitů not. Pokud se věci nezlepší, šéf ho pošle domů a bude to dalších devět dolarů za hodinu, kterým může říct sbohem.
Jako naschvál se David Jost, majitel Guitar Works a Tomův šéf, objevil ze zadní kanceláře.
"Pomalý den, co?" Zeptal se svého nejlepšího zaměstnance.
"Pořád je brzo," odpověděl Tom s pokrčením ramen. Ignoroval fakt, že hodiny na monitoru ukazují 14:17 odpoledne. "Věci se zlepší."
"Možná ti tohle zlepší náladu," ušklíbl se David, když podával Tomovi kartičku se jménem a adresou a sledoval, jak se mladému chlapci zvedl úsměv. "Středoškolák se chce naučit na kytaru. Jeho otec právě volal."


"Úžasné. Stále účtujeme 75 za hodinu?"
"To je ta sazba, že ano?"
"To víš… inflace."
"Řeknu ti co, Tome. Cítím se extra štědrý. Udělej to a nech si všechno."
"Opravdu?" Zeptal se Tom nedůvěřivě. "Co se stalo s tím, že si 30 necháváš?"
"Říkáš, že nepotřebuješ peníze?"
"Uh. Ne. Nic neříkám, šéfe."
"Myslel jsem si to." Starší muž přikývl a ušklíbl se. "Budeme tomu říkat můj příspěvek na školu Toma Kaulitze."
"Díky, Dave. Opravdu si toho vážím. Takže kolik hodin tvého příspěvku věnuješ mé nadaci?"
"Řekl, že bude platit jednu lekci každou neděli. Hej, ale i kdyby to to děcko vzdalo po měsíci jako minule, stále máš 300 dolarů navíc."
Tom se podíval na kartu v ruce a usmál se.
"Dobrá, Bille Trumpere na Crystal Springs Road, doufejme, že si opravdu užiješ své kytarové lekce."


***


Bill pomalu otevřel oči a setkal se s úplnou temnotou a zvukem Kings od Leon. Bylo to proto, že měl polštář přes hlavu a zvonil mu telefon.
"Přestaň!" zakřičel na kohokoliv, kdo se mu opovážil o prázdninách volat tak brzo. Bezvýsledně. Chytil telefon a podíval se na displej, kde svítilo jméno jeho nejlepšího kamaráda.
"Andy, proč mi voláš v tak nekřesťanskou hodinu?" zamumlal do telefonu.
"Je čtvrt na dvanáct, Bille."
"Ano, ale včera byl poslední den školy, což znamená nejenže je sobota, ale taky první den letních prázdnin. Žádná škola, žádné vstávání. Dochází ti to?"
"Au contraie, mon frere (naopak, můj bratře)," odporoval Andy. "Někteří z nás jsou zaseknutí s letní školou."



"Nechápu to." Bill se rozhodl ignorovat spánek a odhodil peřinu a posadil se. "Vždycky vsuneš do každodenní konverzace francouzskou frázi a stále nechápeš pojem algebry."
"Promiň, ale nejsem odborník, co se týče čísel, jako lidé, kteří by neměli být jmenováni."
"Nenáviď mě jenom proto, že jsem chytřejší než ty, Andy. Teď proč jsi mi volal?"
"Děláš dneska večer něco?"
"Nic, o čem bych věděl. Co máš v plánu?"
"Už jsi někdy slyšel o skupině Broken Dawn?"
"Ano, slyšel jsem o nich. Nikdy jsem je neviděl, protože dělají show pro 18 a víc."
"Víc ne, mon ami (můj příteli). Hrajou dneska v Max. Pro všechny kategorie."
"Super. Jdeme?"
"Sakra, že jo. Dám všem vědět. Vyzvedni mě v devět?"
"Proč řídím já?"
"Protože máš lepší auto. Uvidíme se večer."
Se zavrtěním hlavy Bill položil telefon a vážně zpochybňoval výhody, aby si Andyho držel kolem, když si šel dolů pro jídlo.


***


"Vysokoškoláku."
"Chlapeček hrající na bubny." Tom se usmál, když si dal placáka s kamarádem Gustavem. "Jak to jde?"
"Nemůžu si stěžovat."
"Neděláš nic špatného, že?"
"Znáš to."
"Kluci už jsou tady?" zeptal se Tom a zapálil si cigaretu. Sedl si na rozbitý gauč ve druhém patře klubu.
"Georg šel pro alkohol, a Devin tu ještě není."
"Nejsem překvapený."


Gustavova tvář se rozjasnila, když viděl Georga, baskytaristu skupiny, jak se vrací se čtyřmi flaškami piva. "Pivo." Natáhl ruku ke staršímu chlapci.
"Mohli byste si, kluci, pohnout a dosáhnout 21?" požadoval Georg.
"Dva měsíce," usmál se Gustav a užíval si první lok svého piva.
"Dva roky," dodal Tom a protočil oči, když si vzal flašku.
"Nechtěl bych být tebou." Georg si ho dobíral a zabral si druhou půlku gauče. "Kde, do prdele, je náš zpěvák?"
Tom se chystal odpovědět, ale uviděl opožděného člena jejich skupiny, jak jde po schodech nahoru.
"Sorry, kluci, jsem tady. Díky, Geo." Blonďák si vzal čtvrtou flašku a dlouze se napil předtím, než vydechl. "Přísahám, zabiju svého šéfa."


"Nechoď ke mně pro peníze na kauci, až tě chytnout." Řekl mu Tom.
"Samozřejmě, že ne," zasmál se Devin. "Potřebuješ všechny peníze na výuku a knížky a jiné kraviny."
"Odpusť mi, že se tady s váma neflákám."
"Znovu, kdy že to odjíždíš?" zeptal se ho Gustav.
"Třináctého srpna."
"Zbývají necelé dva měsíce," vypíchnul Georg. "Radši přidáme co nejvíc show, jak můžeme, než tě ztratíme."
"Není to moje vina, že jsem ten jediný důvod, proč máte holky v davu." Tom se ušklíbl na svého kamaráda.
"A přesto se raději díváš po klukovi." Devin se zasmál a uhodil Toma do ruky.
"Hey, jsem rovnocenný. Navíc, pokaždé když odejdu s klukem, máte navíc jednu holku pro sebe. Každého výhoda."
"Samozřejmě." Odpověděl Gustav s naprosto vážnou tváří. "Když hraješ za oba týmy, tak se ohlížíš na své kamarády."
"Jaký jsem to milý kluk."


Kluci měli dostatek času na to vypít své pivo předtím, než jejich předskupina dokončila svůj set. Tom si všiml velikosti davu, který se záhadně zvýšil, a usmál se, když následoval své kamarády dolů. Jejich kapela vždycky lákala velké davy a Tomův návrh přidat všechny věkové kategorie se začínal vyplácet.
Ustoupil na stranu, aby nechal projít skupinu, která vypadala jako děcka ze střední. Tomův pohled zachytil jednoho z té skupiny. Byl skoro vysoký jako Tom, jeho černé vlasy do špiček sahaly po ramena a oči měl orámované černou tužkou. Jejich oči se setkaly a držely to na pár sekund předtím, než Tom pokračoval ve své cestě na pódium.


***


Chytl Andyho ruku a táhl ho co nejblíže k pódiu, jak jen mohl. Bill odtlačil svého kamaráda na stranu a ušklíbl se. Jeho oči se rozšířily.
"Viděl jsi toho fešáka s dredama?"


autor: elvisfan
překlad: Danny
betaread: J. :o
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jasalia Jasalia | 15. září 2018 v 0:27 | Reagovat

A jéje, vyzerá to, že tuším, ako toto bude pokračovať, ale o to viac sa na to teším. Super poviedka, ďakujem za preklad! 💝

2 Iwuanka Iwuanka | 15. září 2018 v 19:18 | Reagovat

Myslim si ze toto bude skvela poviedka. :-) tesim sa na nu.

3 Zuzu Zuzu | 15. září 2018 v 20:07 | Reagovat

Jo jo, tahle povídka je jedna velká jízda... :D

4 Evča Evča | E-mail | 16. září 2018 v 18:54 | Reagovat

Tohle vypadá hodně zajímavě a rozhodně se těším na další díl.Díky za překlad.

5 Karin Karin | 16. září 2018 v 20:46 | Reagovat

Vypadá to moc zajímavě.

6 Blackfish Blackfish | E-mail | 17. září 2018 v 7:59 | Reagovat

Tato povídka vypadá fakt zajímavě, a tak nějak je mi jasné, že hra na kytaru nebude to jediné, co bude Tom vyučovat. :-D
Děkuji autorce za povídku a Danny za překlad. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama