Kaulitz with a K 2/2

7. září 2018 v 16:00 | Janule |  FanFiction
autor: Zarlina






Bill seděl a opíral se o židli ve své kanceláři, jeho nohy byly na stole tak, že kdyby to jeho šéfka viděla, asi ho zabije. Jeho prsty líně jezdily po obrazovce, zatímco napůl poslouchal čísla, která mu jeho spolupracovník a přítel Gustav ukazoval.
Hlasitě zaklel, když už ztratil život popáté v tomhle kole a s povzdechem zavřel hru, kterou hrál; uvažoval, že začne jinou, dokud neuslyšel, jak Gustav volá jeho jméno.
"Posloucháš mě vůbec?"
"Ani moc ne," odpověděl Bill popravdě a projížděl složku s hrami. Mohl by si to někdy vyčistit, odinstalovat ty, co už nehrál. Jednoduše se stal na nich závislý, ale taky byl rychle znuděný. Kdykoliv byl ten level těžký a nemohl ho překonat pár dní, hru zavřel a už ji neotevřel, a začal hrát něco nového. "Stejně víme, že to Gabby nebude zajímat."


Zvedl pohled, aby se setkal s očima svého kamaráda, zasmál se výrazu, který mu jeho kamarád věnoval. "Je pátek." Pokračoval. "Je v debilní náladě, vždycky je. Počkej po víkendu. Stráví nějaký čas se svým novým asistentem, se kterým zaručeně nespí, mimochodem, a v pondělí, až přijde na jednání, bude milá jako koťátko."
Zasmál se sám pro sebe a dál věnoval pozornost svému telefonu.
"Už ji slyším vrčet."
"Nemůžeš to zaručit," odpověděl Gustav a zněl naštvaně. "Co když bude v blbé náladě v pondělí? Potom tam budeme stát bez ničeho a naše poslední setkání s klienty je v úterý. Jak máme přijít s něčím novým za jeden den?"


"Nemusíme," odpověděl Bill. "Věř mi, Gusi. Viděl jsem, jak se na sebe ti dva dívají, a viděl jsem barvu jeho obličeje vždycky, když odchází z její kanceláře." Podíval se znovu na Guse a ušklíbl se. "Je její nová hračka, a pokud ji udrží šťastnou, tak jsme v pohodě." Hrál si se svou kuličkou v jazyku, několikrát cvrnknul o zuby. "Kromě dneška, protože on jde k zubaři, když jde Gabby na obědě, což znamená žádný dezert pro ni. Není divu, že je vytočená."
"To je... příliš nevhodné," udělal Gustav grimasu. "Raději tu představu vymažu z hlavy."
"To uděláš nejlíp," pokrčil Bill rameny a zase se věnoval telefonu. "Nemáme o tomhle vědět."
"Jak TY to víš?" zeptal se Gustav a podezřívavě ho sledoval.
"Říkal jsem ti, vidím to," zasmál se Bill. "Byl jsem jako on, pamatuješ?" Zamrkal, když se mu všechno vybavilo. "Byla to vzrušující cesta, jak začít moji novou kariéru, ale sakra, stálo to za to."
"Ta ženská." Zamumlal Gustav. "Jsem rád, že ta ženská mě neshledala zajímavým."



Bill se zasmál a otevřel si instagram, projížděl novinky bez jakéhokoliv zájmu. Neměl tam moc lidí. Jediný zajímavý účet, který tam měl, a v poslední době byl velmi zajímavý, byla jeho oblíbená kavárna. Hlavně proto, že když se rozhodli něco přidat na menu nebo nějakou zvláštní nabídku, měli na obrázku jednoho z jejich baristů, který pózoval s jejich drinky, a vždycky doufal, že to bude fotka jistého bruneta.


Kousal si ret, když si vzpomněl na svou dnešní ranní návštěvu. Stále si kousal ret, zavřel aplikaci a místo toho otevřel facebook. Ještě se nepodíval na Tomův profil. Měl toho ráno hodně, a potom začal Gustav s jeho nápady a Bill na to zapomněl, ale teď... věděl, že nebude mít co dělat až do oběda, protože jejich šéfka má pracovní schůzky mimo budovu. Mohli diskutovat o věcech s ostatními zaměstnanci bez toho, aby je bombardovala otázkami, proč nejsou za svými počítači a nepracují na prezentacích, a on se nudil. Mohl si dovolit se na to podívat, sledovat toho mladého muže.


V každém případě, začal to ten kluk. On byl ten, kdo se ho snažil vyhledat online. Bill nedělá nic špatného, jen projíždí profil svého nového kamaráda na FB.
"Sedni si." Řekl svému kamarádovi.
"Co?"
"Sedni si a přestaň se strachovat o tu blbou prezentaci. Hraj nějaké hry, zkontroluj si facebook, podívej se, jestli někdo dal like tvém posledním příspěvku o barbeque. Budeme v pohodě. Mám všechno vymyšlené a víš, že už to mám udělané víc než týden. Nepotřebujeme žádný plán B, pouze potřebujeme, aby ten drak byl v lepší náladě."
Gustav si povzdechl a se zavrtěním hlavy se posadil, Bill ho mohl vidět, že se nehodlá flákat. Namísto toho otevřel sdílené soubory a znovu si pročítal ta čísla, nemohl relaxovat tak jednoduše jako Bill.


Bill mu rozuměl. Jeho vlastní ráno bylo na hovno a věděl, že celý den bude jeden velký bordel, potom odešel do práce, šéfka ho seřvala za něco, o čem už předem věděl, a poté mu řekla, ať odejde, a to bylo prakticky všechno. Věděl, že je příliš nasraná, aby se starala o to, co dělá, což bylo trochu nefér, když krok, který udělal, je zachránil od průšvihu. I když to udělal bez jejího souhlasu, což znamenalo, že byl první osobou na seznamu, které vyhodí, pokud se dneska něco posere.


Moc se nebál. Znal ji a věděl, že je moc cenný na to, aby jej vyhodila. Jen potřebovala nějaký čas na to, aby vychladla, a potom bude Bill znovu její oblíbený. Bylo jedno, jak líný vypadá, vždycky měl svoji práci udělanou včas a vždycky měl nápady, které pomohly uzavřít dohodu.
Byl dobrý ve své práci, byl sakra výborný, a všichni včetně Gaby to věděli.
Zrovna začal psát jméno muže, který si ho přidal dneska ráno, když jeho telefon vydal tichý zvuk a jeho rty se stočily do úsměvu, když viděl malou ikonku, která vyskočila v pravém horním rohu.


"Oh zlato." Zamumlal, když na ni klikl. "Nemyslel jsem si, že mi napíšeš." Zasmál se, když kliknul na zprávu a viděl krátké Ahoj. Vysloužil si zvědavý pohled od Gustava. Úsměv mu zůstal na rtech a začal psát odpověď.
Ahoj ;-) nemyslel jsem si, že mi napíšeš tak rychle, káva byla skvělá. Malé tečky ukazovaly, že mladý muž mu odepisuje. Potom se zastavily a pak se znovu ukázaly. Bill se cítil špatně za něj, zasmál se té krátké zprávě, jejíž napsání tomu chlapci trvalo skoro dvě minuty.
Georg ji dělal, ale díky.
Další tečky.
Uhm... nechtěl jsi, abych ti napsal?
"Chudák malej," zamumlal Bill, zavrtěl hlavou při Gustavově pohledu. Raději odepsal Tomovi a Gustav se s otravným protočením očí otočil zpátky k počítači. Bill mu to řekne později, ten kluk věděl, že se mu líbí ten sladký barista, o kterém tak často mluvili. Bill byl zaneprázdněný tím, aby odpověděl něco chytrého, co ho neodstraší.
Bylo docela jednoduché se s Tomem bavit. Ten kluk byl očividně nervózní a zdálo se, že si myslí, že je to celé jen vtip, ale Billovi to nějak ani nevadilo. Normálně byl na sebejisté kluky, ale tentokrát mu to nevadilo. Tom se mu líbil, líbil se mu jeho úsměv, zatímco ho vždycky vítal s tím hřejivým tónem v hlase. Chtěl tomu dát šanci, i když věděl, že je to risk, a mohlo by se stát, že si bude muset najít nové místo, kam bude chodit pro svou ranní kávu.


Po chvilce dopisování Bill odložil telefon. Protáhl se, když se zvedl, a rozhodl se, že je čas jít na oběd. Měl pracovat ještě 15 minut, ale nestaral se. Mohl jít trochu dřív, stejně to nikoho nezajímalo.
"Čemu se šklebíš?" zeptal se Gustav a taky se zvedl.
"Ničemu," odpověděl Bill s úsměvem na rtech.
"Jasně, tak mi to řekni."
"No..." Odpověděl Bill a natáhl se pro bundu. "Pro začátek, je pátek. V jídelně mají můj oblíbený oběd a..." pobaveně se ušklíbl a nahlas se zasmál. "Dneska mám rande."
"Rande?"
"Jo. Rande." Bill se usmál a opustil kancelář. Gustav ho následoval.


autor: Zarlina
překlad: Danny
betaread: J. :o)


original
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 8. září 2018 v 20:14 | Reagovat

Pěkné ale mohlo by to pokračovat.

2 Jasalia Jasalia | 9. září 2018 v 14:29 | Reagovat

V samotnom príbehu sa vlastne nič moc nestalo, ale už len samotná predstava nesmelého a hanblivého Toma je na nezaplatenie. Mám takého Toma rada. A v prvej časti tá nachytávka nemala chybu. Ešte že sa tam Bill vrátil. Kto vie, ako dlho by to trvalo a či by vôbec dostali šancu, ak by ho neprichytil. Ďakujem za preklad.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama