Lykara II Stern 12.

1. srpna 2018 v 16:00 | Janule |  Lykara II Stern
autor: Bitter


Lykara před čtyřmi lety


"Bille..." Oslovil ho znova, ale když k němu vykročil, Lalita ho zadržela.
"Můžeš se třeba ukřičet, neví, kdo je. To alespoň tvrdí. Neví, kde je, kdo je, ani jak se sem dostal."
"Ale to přece…"
"Není možné? Pravda. Přesto ho tady vidíš. Je bezmocný jako vylíhlá saltinka. Když jsem na něj zaútočila stíny, chtěl utéct."
"Ty jsi na něj…"
"Je to tak trochu zvyk. Ale hádám, že ať se tady objevil jakkoliv, mohlo by nám to pomoc. Portál…"
"Portály jsou stále zapečetěné."
"Jsi si jistý, že jimi nikdo nepřišel a hlavní portál je stále zavřený zvenku?"
Trin natáhl ruku a přivolal k sobě světla vznášející se po sále. "Kdyby se tu kdokoliv objevil, vím to." Lalita jen naklonila hlavu a pochybovačně se na ně podívala.
"Co to umí?"
"Řekněme, že mě to upozorní." Prozradil jen a všiml si, jak se k němu a Lalitě Bill váhavě přiblížil.
Trin k němu pár světel poslal a ta ho obkroužila. V jeho očích se okamžitě objevila panika.


"Nemusíš se bát…" Zkusil opatrně, ale Bill i tak couvl. I přes to, že zase vypadal jako tenkrát, když ještě Lykara nebyla svobodná, rozhodně se tak nechoval. Co se to, sakra, stalo…
"Jestli to není portály… tak jak je to možné? Je to přes rok, co Bill…"
"Tom?"
"Králové o svou moc přišli, když jsme je vypověděli." Připomněla mu.
"V tom případě už zbývá jen princ… Možná to nebylo úmyslné."
"Jestli je to opravdu princova práce, nikdo se to nesmí dozvědět. Už takhle palác sotva držíme."
"Ale ta hlídka…"
"Mrtví." Odvětila bez zájmu, ale pak se otočila ke dveřím.
"Stíny nemluví, ale tvá stráž ho viděla."
"Oni… Ne!" Než ji stihl zadržet, přiměla stíny za dveřmi jednat. Žádný z vílích strážců nestihl vydat ani hlásku, když je stíny bez milosti popravily.
I tak už bylo pozdě. Žádná tajemství nepřetrvají věčně…


Lykara současnost


"Bill je… To není… Bill… Bill umřel… Jak by mohl…" Zakoktal se Tobias a musel se opřít o kmen stromu.
"Je opravdu tady?"
"Ano, je v Lykaře." Přitakal Trin a natáhl k němu starostlivě ruku.
"Úplně jsi zezelenal… Jsi v pořádku?"
"Kde…"
"Co?"
"Kde je?" Upřesnil Tobias, ale na odpověď nečekal a rovnou se rozběhl ke dveřím. Trin zaklel, když ho křídla zradila a odmítla mu pomoct černovláska dostihnout. Ten kluk byl jako blesk už jako prcek. Rozrazil dveře a začal Billovo jméno křičet na celý palác.
Když ho Trin dohnal, bylo to jen díky tomu, že se zarazil u křižovatky chodeb.


"Přestaň, tady není." Otočil ho k sobě, ale Tobias se mu vytrhl.
"Tak kde je? Chci ho vidět."
"Není tady."
"To už jsi říkal, kde teda je? Chci za ním."
"To nejde."
"Proč by to nešlo? Říkal jsi, že je v Lykaře…"
"On je… přidal se… je Temný princ…" Vysoukal ze sebe víleník a uhnul očima na stranu. Věděl, jak temné Tobias jako dítě nesnášel a jaký strach z nic měl tenkrát, když Teirien chtěl jeho život. Nechtěl znovu vidět tu hrůzu v jeho očích. Jenže strach byl evidentně to poslední, co Tobias cítil.


"Blbost." Odsekl a ucouvl od něj. "Bill by se k nim nikdy nepřidal."
"Musíš si přece pamatovat to, co se stalo… Jak se proměnil…"
"To bylo něco jiného!" Namítl mu a Trin by přísahal, že se stíny v koutech zatetelily, když chlapec sevřel pěsti.
"Bill je teď temný. Mrzí mě to. Právě proto potřebuju, abys přivedl Toma."
"Ne. Já ti nevěřím." Zavrtěl odmítavě hlavou a ustoupil o další krok dozadu. "Bille!"
"Už jsem ti říkal, že tady není. Přestaň křičet."
Jenže to bylo jako mluvit do zdi. Tobias se rozběhl podél chodby a křičel na celý palác. Trin zabral a křídla konečně poslechla. Vyrazil za ním a za pas ho strhl k sobě.
"Přestaň, jestli tě tady někdo uvidí…"
"Pusť mě! Slyšíš! Pusť! Já ti nevěřím! Lháři! Bille!" Nepřestával vyřvávat a začal kolem sebe mlátit a kopat. "Co jsi mu udělal! Kde je!"
"Sakra, Tobiasi, přestaň! Uklidni se!" Okřikl ho, i když pochyboval, že ho přes svoji vlastní triádu slyší. "Nedáváš mi na výběr…" Varoval ho, jednou rukou ho pustil a pomalu ji sevřel v pěst před Tobiasovým hrudníkem, aby mu ubral vzduch. Ten jen zalapal po dechu a omdlel.


Když znovu otevřel oči, málem zase začal křičet. Na posteli, ve které ležel, byl vedle něho kovově modrý drak. Nervózně zašvihal ocasem a z druhé strany se ozvalo zajíknutí.
"Je vzhůru!"
"Lesničko Reyne, ty se snad bojíš i svého stínu." Odvětil na tenký hlásek rozhodný dívčí a v jeho zorném poli se ocitla neznámá hnědovláska s nejzelenějšíma očima, co kdy viděl. Byla nádherná, pokud mohl soudit.
Odtáhl se a posadil se.
Rozhlédl se po pokoji, a pak si všiml chlapce, který předtím promluvil. Vypadal sotva na deset, ale věděl, že lykarieni stárnou různě. Klidně mohl být na roky starší než on. Měl pískově světlé, místy téměř bílé vlasy a červeno modré oči. Musel zamrkat, jestli se mu to nezdá. Dívka vypadala přibližně jeho věku. Kluci u něj ve škole by se pozabíjeli, aby si jich jen všimla.


"Kdo jste?" Zeptal se opatrně a vytřeštil oči, když drak kýchl a na přikrývku se sneslo pár sněhových vloček.
"No, že si nepamatuješ jeho, to ti odpouštím, byl ještě mimino, ale že jsi zapomněl mě…" Začala dívka a Tobiasovy oči se rozšířily poznáním. On ji přece zná!
"Zanthio!?" Vyhrkl a dívka strčila do chlapce.
"Vidíš, jsem nezapomenutelná." Pak si sedla na kraj postele a Tobiase objala.
"Všichni jsou kvůli tobě na nohou. Trin úplně zezelenal a nikdo neví, co dělat, protože stín, co poslala Daria portálem, našel váš dům prázdný a opuštěný. Trin tě nechtěl jen tak prohodit portálem, aby se ti nic nestalo, teď se bojí tuplem, když nikde nikdo není. Co se děje? Proč jste nepřišli dřív? A kde je Tom?"


"Hey, pomalu… Já… Já nevím. Ještě ráno jsem neměl tucha, že existujete. Všechno se vrátilo najednou, když jsem se tady večer ocitnul, a mám v tom šílenej bordel." Přiznal a Zanthia nechápavě naklonila hlavu. "Něco se mnou udělali, abych si Lykaru nepamatoval… Co jsem se sem ale dostal, vrací se mi všechno… Jen v tom mám bordel."
"To nezní příjemně." Ušklíbla se. Tobias kývl a pokračoval.
"A doma nikdo není, protože jsme se odstěhovali. Táta kvůli práci a prej kvůli škole."
"A co chtěl dělat s portálem? Kdy ti vůbec chtěl o nás říct? Jsi přece princ. Kdo jiný zastaví válku, když ne Králové? Nebo ty?" Skočil mu Reyn do řeči.
"Nemám tucha." Přiznal a chlapcův drak na něj smutně zamrkal.
"Moment, já vím, kdo jsi!" Ukázal na něj Tobias a Reyn zrudl.
"Ty jsi to mimino, co měla ta malá dračí královna."
"Jo a je stejně mrňavej jako Daria." Zazubila se Zanthia a rozcuchala chlapci vlasy. Drak si pobouřeně odfrkl a Tobias se zasmál. Víla chtěla ještě něco říct, pak ale naklonila hlavu a Tobias si všiml, jak drak na posteli ztuhl.


"Co se děje?"
"Někdo sem jde. Myslím, že pro tebe. Trin tě pošle domů. Lekl se, že se něco stalo i Tomovi, když byl dům prázdný, ale když jste se jen odstěhovali… Je to škoda."
"Domů teda rozhodně nejdu." Oponoval jí hned, když mu došlo, proč vlastně včera utekl. Víla se na něj jen soucitně usmála.
"Myslím, že nebudeš mít na výběr."
"Ten přerostlej idiot se ke mně už ani nepřiblíží. Domů prostě nejdu. Chci za Billem."
"Ale… Tobiasi… Bill je…" Začala opatrně a váhavě se podívala ke dveřím.
"Já vím, to už on říkal, ale to je hloupost! To by Bill neudělal."
"On si nic nepamatuje. Čekali jsme, co se bude dít, ale pak přišel Valren a… Bill šel s ním."
"Tak ho přivedu zpátky." Umínil si a všichni tři nadskočili, když se prudce otevřely dveře a objevil se v nich Trin. Zůstal stát na prahu se založenýma rukama a Reynův drak zmizel pod postel.


"Jak jste se sem vy dva dostali? Nemáte tady co dělat." Utrhl se na ně, ale Zanthia nevypadala, že by se jí to dotklo.
"Přišli jsme pozdravit kamaráda." Odvětila prostě a Reyn nenápadně šťouchl do rámu okna, aby se zavřelo.
"Fajn. Pozdravili jste, a teď se rozlučte. Tobiasi, jdeme." Zavelel a proudem vzduchu z něj strhl přikrývku.
"Zbláznil ses! Omráčils mě! Nikam s tebou nejdu!" Ohradil se hned Tobias a deku jen tak tak chytil.
"Tobiasi, nebudu o tom diskutovat. Nevíme, co se děje, ale ty tady zůstat nemůžeš. A musíš vzkázat Tomovi…"
"To asi těžko. Nebydlí tam a já s ním mluvit rozhodně nehodlám. A doma jsem i tady. Nikam nejdu." Zopakoval a všiml si, že vzduch kolem Trina zeleně zajiskřil.


"Tady jsi v nebezpečí. Okamžitě se vrátíš a…"
"Já zůstanu tady. Jestli si tak hrozně moc chceš s ním pokecat, klidně ti dám adresu."
"My portálem projít nemůžeme. Ne po tom, co byli králové vykázaní."
"No tak to máš blbý. Já zůstávám tady. Musím mluvit s Billem. Už jsem ti to snad řekl večer."
"A já jsem ti snad řekl, že to nejde."
"Bill si nic nepamatuje, že jo?"
"Ano." Potvrdil netrpělivě.
"To proto, že měl autonehodu. Proboha, měl nehodu, a pak se objevil tady. To se stává. Teda ne, že se přeneseš do Lykary, ale vlastně možná někam jo, co já vím. Ale ta paměť, to je jasný jak facka. Možná už si vzpomněl."
"Valren drží Billa mimo náš dosah. Ale o tom, že si rozhodně nevzpomněl, tě můžu ujistit. Teď pojď."
"To jsou všechny víly tak hloupý nebo jen hluchý? Já - nikam - nejdu." Zopakoval pomalu a Zanthia dusila smích. Přeskakovala pohledem z jednoho na druhého a přímo královsky se bavila.


"Musíš nám říct, co se stalo, a jak jsi přivedl Billa zpátky."
"Prostě jsme se odstěhovali a pak pohádali. Tečka. Na tohle jsem narazil náhodou. A… Počkej, jak já? Já jsem nic neudělal…" Zarazil se, Trinovi bylo toho uječeného dečka na chvíli i líto, jak ztraceně vypadal. Na chvíli, dokud se zase nezačal hádat.
"Ty jsi Billa do Lykary nepřivedl jako Tom s Billem tebe?"
"Ne… Já… Sakra už jsem říkal, že to byla nehoda, až mě uvidí, vzpomene si. Prostě tam půjdem portálem a vezmem ho zpátky."
"To nejde. Portály nejsou zapečetěné bezdůvodně. Jen bychom se tam objevili, zabili by tě. Temní chtějí zničit přístav, aby se dostali sem, a stíny pak portálem k vám. Jestli chce mít Valren jistotu, že mu Lykara zůstane podrobená, musí tebe a tvého otce zabít. Jsi Billův a Tomův syn. Nevíme, jaké schopnosti máš, a možná bys ho dokázal zastavit, ale nejdřív musíme radu přesvědčit, že musí znovu jmenovat Lykarské krále, nebo tebe. Proto potřebujeme Toma. Hned." Trin dal důraz na poslední slovo a Tobias si unaveně promnul čelo. Ta nádherná země, na kterou se pamatoval, je pryč… Všichni ho evidentně chtějí vidět mrtvého i po tom všem. A Bill…


"Přijede… Jen musíte počkat. Nevím, jak dlouho tady jsem, takže nevím kdy." Odvětil nakonec tiše a víleník se alespoň na chvíli začal tvářit přístupněji.
"Dobře. Spal jsi celou noc, takže by Tom měl dorazit během dopoledne. Když ne, zavoláš ho tím… telefonem a počkáš na něj venku." Oznámil mu a mávl rukou směrem k sálu. To ho zase dožralo. On s NÍM mluvit teda rozhodně nebude. Ani telefonem. A znal ho, takže přijede i bez jeho popudu, aby ho mohl odtáhnout domů a donutil ho hledat další školu.
"Počkám tady. Dík." Odsekl a Trin musel odolat touze s ním zatřást. Z roztomilého brepty se stal pořádný spratek. K ještě většímu vzteku bylo, že roztomilost mu zůstala…
"Dobře… Jak chceš. A vy dva se postaráte o to, aby sám nikam nešel. Stráž bude přede dveřmi." Dodal a mávl rukou k oknu. Ohnivá koule stavila západku, aby nemohli znovu použít okno, a odešel dřív, než se s tím otravou zase pohádá. Je král, ne nějaká poletucha, na kterou si může vyskakovat.


"Tak jo… Jak se odsud dostanem?" Zeptal se Tobias a ukázal na přístav za oknem.
"Ale venku se válčí." Připomněl Reyn.
"Nebuď jak malej, Reyne."
"Ale já jsem malej! Jsem dítě! A ty skoro taky!"
"Ale no tak, tvoje máma byla stejně stará jako já, když s králi zachraňovala Lykaru, a Trin byl mladší." Namítla.
"Budeme muset dávat pozor. Valren se snaží pobít všechny víly na hranicích a taky prolomit přístav. Už jednou se jim to povedlo, ale mořanky se naštěstí přidaly k nám, když viděly, jakou chybu udělaly, a získali jsme ho nazpět. Zimní kraj je v obležení draků a stínů, ale… no… Prostě nemůžeš jen tak jít do Obsidiánového paláce."
"Ale já musím. Přece ho tam nenechám. Třeba už se mu paměť vrátila a teď…"
"Neboj se, jasněže půjdem, jen na to musíme chytře." Utla ho a Reyn vypískl. "Cože?!"
"Hey, nemusíte se mnou."
"To se ví, že musíme. Jsi přece náš princ. A krom toho nám to dal Trin za úkol, ne?" Zasmála se a Reyn zbledl snad ještě víc, než už bledý byl.


autor: Bitter
betaread: J. :o)
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 1. srpna 2018 v 20:37 | Reagovat

Jsem zvědavá kdy se tam objeví Tom a co se bude dít dál.

2 Zuzu Zuzu | 1. srpna 2018 v 22:10 | Reagovat

No to bude teda trojka, už je úplně vidím, jak zdrhají a rozzuřený Trin je jim v patách 😂😂😂
Ale to s Billem mě vážně stve. Acto jsem myslela, že Valren už je mimo hru. Úplně jsem na něho zapomněla. Takže Billovi dál vymývá ten jeho už tak prázdný mozek, jo? Ach jo, už aby dorazil Tom....

3 nika nika | 2. srpna 2018 v 6:35 | Reagovat

Aj ja som zvedava čo sa bude diať daľej a a kedy  pride Tom.
Dufam že sa Tobiasovy  a ostatnym nič nestane.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama