The broken ones 26. (konec)

Čtvrtek v 16:00 | Janule |  The broken ones
autor: silverlightning




Inspirativní písničkou pro tento díl byla Into The Night (In Die Nacht) - Tokio Hotel.


O šest měsíců později


In me
It's slowly getting cold
How long can we both remain here
Stay here
The shadows want to get me but if we go
We go only together
You are everything that I am
And everything that runs through my veins


Ve mně to pomalu chladne,
jak dlouho tu můžeme oba ještě být.
Zůstaň tady, stíny mě chtějí dostat, ale pokud půjdeme,
půjdeme pouze spolu.
Ty jsi všechno, co jsem já
a všechno, co teče mými žilami.


Bill zíral na svůj odraz v zrcadle, nervózně polknul. Držel kelímek gelu na vlasy, který v dlaních pořád převracel. Díval se na svůj obraz, na vlasy mokré ze sprchy, neschopen rozhodnout se, co s vlasy udělat. Bill měl rád jak uhlazené vlasy, tak rozcuchané; věděl, že v obou stylech vypadá dobře. Dneska ale musí vypadat perfektně, ne pouze dobře. Nervozita byla vidět na celém jeho těle, od chvějících se dlaní po podupávající chodidlo. Bill byl nahý, kromě černých boxerek, obezřetně si prohlížel své tělo.
Zaklepání na dveře ho vyděsilo a rychle se otočil. Bill viděl Gustava, jak do místnosti nakouknul malou mezerou mezi futry a dřevěnými dveřmi. Na chvíli se jejich pohledy uzamkly a Bill pokýval hlavou, čímž mu dal tichý souhlas ke vstupu do místnosti. Bill se opět otočil zpátky k zrcadlu, připravil si před sebe černou tužku a třpytivé stíny v různých odstínech šedé a černé. Bill vydechl a přejel pohledem po místnosti, přemýšlel, jaký by si měl nanést make-up.


Dnešní outfit měl již připravený na velké posteli se čtyřmi sloupky. Na jedné stěně místnosti byly veliké skleněné dveře, skrz které byl dechberoucí výhled na pláž a oceán. Nyní byly dveře trochu pootevřené, aby se dovnitř dostal svěží čerstvý vzduch. V dálce bylo slyšet, jak se vlny rozbíjejí na pláži o písek. V teplém vzduchu poletoval a bzučel hmyz a k jejich uším doléhala nádherná píseň, kterou prozpěvovali exotičtí ptáci. Postel byla uprostřed místnosti, bílé záclony tančily vlivem slabého vánku. Bill seděl u svého kosmetického stolu, který byl vyroben ze stejného tmavého ořechového dřeva jako postel. Pár doplňků rozmístěných po místnosti značilo jejich život v blízkosti oceánu: mušle a krásně zbarvené oblázky, které dvojčata našla na pláži. Gustav se posadil na postel, opatrně se vyhnul Billovu outfitu, aby ho nepomuchlal.


"Nervózní?" zeptal se s povzbudivým úsměvem, přestože odpověď už dávno znal. Bill pouze zafuněl, konečně se rozhodl, co udělá se svými vlasy, a do dlaně si nabral dostatečné množství gelu. S pár profesionálními pohyby si vytvořil na hlavě rozcuch, vypadal, jako kdyby akorát vylezl z oceánu nebo dorazil domů z divokého večírku. Uchopil černou tužku na oči, opatrně obtáhnul své mandlové oči. Poté si na oční víčka nanesl trochu šedých třpytivých stínů. Make-up už skoro nepoužíval, ale dneska chtěl vypadat naprosto nádherně.


Už to bylo šest měsíců ode dne, co se dvojčata rozhodla za sebou všechno nechat a přestěhovat se do Indie. Billovy myšlenky se odebraly ke vzpomínce na den, kdy se rozhodl kompletně změnit jejich životy. Pořád před očima viděl překvapené a zmatené obličeje jejich přátel - Eden a Andrease - když jim s Tomem u snídaně řekli o svých plánech. Samozřejmě, neřekli jim pravý důvod, ale Bill měl pocit, že minimálně Eden něco tušila, soudě dle jiskřiček v jejích očích a rošťáckému úsměvu na rtech. Georg s Gustavem o jejich plánech už věděli, tak jim pouze oznámili, že se to skutečně rozhodli udělat. Bill nedokázal odolat a poslal zprávu jejich matce. Zprávu, na kterou do dnešního dne nedostal žádnou odpověď. Když na matku myslel, pořád to bolelo, ale postupem času tu bolest přestával cítit.


Bill se zvednul a šel k posteli, zvedl z ní svůj outfit a pozorně si ho prohlížel. Dneska se zaměří na všechny dobré věci a lidi ve svém životě, ne na ty, které se rozhodl nechat za sebou. Jeden z těch dobrých lidí seděl před ním na posteli a trpělivě čekal, až se Bill oblékne. Roky přátelství Gustava naučily, že na Billa se nespěchalo, protože by si dal na čas, i kdyby v domě hořelo. Bill se vroucně usmál na svého kamaráda, který dneska bude stát po jeho boku, až si vymění slib s mužem, jehož miluje. Bill nevěděl o nikom jiném, koho by při tak významném dni po svém boku chtěl.
Zničehonic si emocionální Bill odkašlal a chytil Gustavovy velké dlaně do svých útlých.
"Děkuju ti. Za všechno!" řekl a Gustavovy dlaně stisknul ve svých. Jejich pohledy se uzamkly a Gustav na okamžik jasně viděl, proč se Tom vzdal všeho, co ve svém životě měl, pro tohohle elfího, nesmírně nádherného muže. Billova osobnost vyžadovala, aby byl milován a ochraňován, a Gustav byl pyšný, že měl tu čest být Billovi tak blízko, stát po jeho boku v nejdůležitějším dni jeho života.


Bill se otočil a pomalu si oblékl šedé upnuté kalhoty, které obepínaly jeho nohy a zadek na těch správných místech. Průhledná bílá bavlněná košile doplňovala jeho outfit, tři vrchní knoflíčky nechal rozepnuté a ukazoval tak své tetování na hrudníku. Dneska si Bill odpustil všechny své prstýnky a náramky, které jindy nosil. Jediný šperk, který ho zdobil, byl nádherný prstýnek, jenž mu dal Tom před šesti měsíci. Prstýnek, který držel slib, že spolu stráví zbytek života plný lásky a vášně, porozumění a přátelství, bratrství a spojených duší.


Od doby, kdy se dvojčata přestěhovala na Smiths Island pouze s několika kufry, uběhlo šest měsíců a oni konečněžili tolik vytoužený život bez odsuzujících očí druhých. Jejich životy se drasticky změnily v dobrém slova smyslu. Smiths Island bylo perfektní místo k životu: nádherné prostředí, volnomyšlenkářští obyvatelé a svoboda. Jejich sousedé sestávali z tichého páru Australanů, kteří se zde rozhodli utratit svou penzi a odstěhovat se od zbytku světa. Byli to milí lidé, okamžitě vítali nový pár v jejich domově. Čas trávili vařením a pečením, každou neděli zvali dvojčata na večeři, u které nechybělo výborné pečivo a moučník.
O několik kilometrů dál žilo pár přátel, všem bylo kolem čtyřiceti a vyznávali hippie životní styl. Ve velkém doměžilo deset lidí a každý randil s každým. Bill si pokaždé myslel, že jejich pohled na život byl obdivuhodný, přestože nesdíleli stejné hodnoty ohledně lásky a partnerství. Pro Billa existovala pouze jedna pravá láska: jeho bratr, dvojče a milenec Tom.


Bill s Tomem si užívali své nové životy, jejich dny byly plné svobody namísto povinností. Téměř každý den vyspávali do oběda, poté se vášnivě milovali, uctívali tělo toho druhého a pohodlí vzájemné blízkosti. Postel opustili až poté, co oba byli uspokojení a hladoví. U snídaně se dělili o výborné čerstvé ovoce, které kupovali na trzích. Mohli hodiny vysedávat na podestě, sledoval oceán a mluvit o všem mezi nebem a zemí. Občas pouze poslouchali totožné bití svých srdcí. Každý den plavali v oceánu a Tom cvičil s pár dalšími muži, kteří ve vesnici žili. Líně se procházeli po náměstí, kupovali si vše, co se jim líbilo nebo na co měli chuť, a vybavovali se s lidmi, které potkali. Po šesti měsících dvojčata znala téměř všechny, kteří na ostrověžili, kromě pár místních, kteří se s cizinci nepřátelili.
Po večerech společně vařili večeři z čerstvých surovin a pili výborné víno. Často se vydali na pláž, aby se prošli při západu slunce, jejich nahá chodidla hladil sluncem vyhřátý písek. Tom pořád miloval hrát na kytaru a často pro Billa hrával, zatímco ho Bill doprovázel svým zpěvem. Tiché dny se přehouply ve vášnivé noci, kdy každou noc opakovali všechny sliby, které dali tomu druhému.


Klid a svoboda byly jako balzám na zlomené kousky jejich duší. Konečně měli čas na to, aby si o všem pořádně promluvili. Na stůl byly vyloženy všechny emoce a oba dovolili sami sobě odpustit a posunout se v životě dál. Tomova majetnická stránka osobnosti nevyplula na povrch, jelikož všichni na ostrově věděli, že nádherný Bill je jen a jen jeho. Všichni lidé respektovali jejich hlubokou lásku, kterou k sobě cítili. Bylo to evidentní z toho, když spolu kráčeli po pláži s propletenými prsty, vesele se smáli a štěbetali. Ve společnosti toho druhého byli plně spokojení, ale i tak zůstávali otevření poznávání nových lidí a trávení času se sousedy. Pravidelně skypovali s Géčky, a dokonce se jim dařilo udržovat i přátelství s Eden a Andreasem.


Dvojčata se konečně přestala ohlížet přes rameno se strachem, kdy je kdo načapá. Dříve všudypřítomný strach, že toho druhého ztratí, vyprchal a byl nahrazen pocitem bezpečí a spokojenosti. Jediná známka smutku v jejich momentálních životech byl tichý nesouhlas jejich matky. I přestože se s tím Bill už smířil, chyběla mu. Občas se probudil uprostřed noci se slzami na tvářích. Vždycky ale trvalo pouhých pár minut, než Tom utišil jeho bolest svými rty a dlaněmi. Sem tam měl Bill pořád potřebu cítit Tomovu tvrdší a majetnickou stránku a jeho bratr si jeho tělo s radostí nárokoval. Bolest byla smíšená s intenzivní rozkoší, bylo to totiž něco, co oba dva chtěli, když potřebovali pauzu od běžného něžného milování.


Bill se snažil myslet na nadcházející ceremonii, když si doupravoval svůj outfit. Ode dne, kdy se ho Tom zeptal, zdali si ho vezme, každý den přemýšlel nad svým přáním: oslavit jejich pouto. Jak dny ubíhaly a jejich životy se uklidnily, měli konečně čas, aby si promluvili o svých přáních. Bill si pořád jasně pamatoval večer, kdy Tomovi řekl, jak moc by si přál oslavit jejich vztah a nekonečné pouto. Seděli v houpací síti, Bill měl hlavu opřenou o Tomovo rameno a pomalé houpavé pohyby s uklidňujícím zvukem oceánu Billovi umožnily, aby se bratrovi kompletně otevřel. Pořád si pamatoval, jak se červenal, vypadal jako rajče a trochu se styděl za svou ubohou touhu. Mělo by mu stačit, že mu Tom dal prstýnek, který symbolizoval, že už napořád patří Tomovi. Z nějakého důvodu mu to ale nestačilo a ten večer Tomovi řekl, že cítí, že poslední kousky jeho zlomené duše se konečně zahojí, pokud si budou moci vyměnit sliby.


Z nějakého důvodu byl trochu vyděšený, že Tom nebude chápat, proč má takovou potřebu, ale Tom ho chápal. Vždycky ho chápal a vždycky bude. Během toho, co si vyměňovali jemné polibky a doteky, plánovali oslavu jejich vztahu. Rozhodli se, že pozvou všechny své sousedy společně s lidmi, se kterými si ve vesnici vytvořili nějaké pouto. Gustav s Georgem byli dotázáni, jestli budou stát při tak důležitém dni po jejich boku, prakticky jako svědci, stejně tak jako oni jim. Oslava proběhne na pláži se všemi hosty, před kterými si vymění své sliby. Poté vystoupí s akustickou verzí jejich písničky In Die Nacht. Místní žena souhlasila, že uvaří indické jídlo, které se bude servírovat na pláži v barbecue stylu se zapálenými ohni, jež budou symbolizovat nekonečný oheň vášně vůči tomu druhému. Samozřejmě, že pouze Géčka znala celý jejich životní příběh, nepotřebovali ale, aby ho znali i jejich noví přátelé. Jejich pouto bylo mnohem silnější a hlubší, než by si kdokoliv z nich dokázal kdy představit.


"Jsem připravený," Bill se zhluboka nadechl a rozešel se ke Gustavovi, který se zvedl z postele. On byl nachystaný už ve chvíli, kdy za Billem přišel. Měl oblečené obyčejné černé kalhoty a šedé tričko bez rukávů. Dvojčata nechtěla, aby byl dnešek formální; chtěli, aby se jejich nové životní styly odrážely i v oslavě. Chtěli oslavovat se svými přáteli, jíst výborné jídlo a tancovat na pláži osvětlené měsícem.
"Vypadáš nádherně!" vykřikl Gustav, svým komentářem Billa překvapil. Málokdy se stávalo, že Gustav mluvil o svých pocitech nebo byl štědrý s komplimenty. Nikdy ale nezklamal v tom, aby dal Billovi tiše najevo, jak moc si vážil jejich přátelství, a to bylo vše, co Bill potřeboval. Bill věděl, co k němu Gustav cítil díky tisícům malých i velkých věcí, které pro něj kdy udělal, nepotřeboval k tomu žádná slova.


Bill se začervenal a stydlivě zamrkal. Poté, co mu Gustav složil svůj kompliment, vůbec poprvé si za dnešek připadal krásný. Byl to kompliment, který protnul těžká oblaka nervozity. Bok po boku pomalu vyšli z chaty ven. Skrz okna viděli, že na písku už byly natažené koberce, které měly jejich hosty uchránit před tím, aby se jim všude dostal písek. Billovi poskočilo srdce, když viděl Toma, jak došel doprostřed kruhu, jenž byl z koberců vytvořen. První hosté již dorazili a Tom všechny vesele vítal. Billovi se potily dlaně a bedra, když se díval na muže, kterého tak moc miloval.


Tomovy vlasy splývaly volně po ramenech, jemný vánek mu je trochu rozcuchával. Měl oblečené oprané džíny, které byly roztrhané na stehnech a na kolenou. Aby byl jeho vzhled kompletní, doplnil ho šedým tričkem bez rukávů s potiskem Ježíše, s Tomovými rozpuštěnými vlasy a vousy byla vidět jistá podoba. Bill to tričko miloval, miloval způsob, jakým odhalovalo Tomovy opálené a svalnaté paže. Široce se usmál, myslel na to, že si Tom pamatoval, jak sexy mu v něm připadal. Bill si dokonce všiml, že je Tom naboso stejně tak jako on. V břiše se mu rozlétlo hejno motýlků, uvědomoval si, že ten úžasný muž, jeho dvojče, bratr, spřízněná duše a milenec bude navždy jen a jen jeho.


Forever we will carry each other
No matter where we fall
No matter how deep
I dont want to be alone
Let's go together into the night
Someday the time will come
Let's go together into the night


Navždycky se navzájem poneseme,
nezáleží na tom, kde spadneme,
jak hluboko, nechci být sám.
Pojďme společně do noci,
jednoho dne ten čas přijde,
pojďme společně do noci.


Tom se usmíval na hosty, kteří seděli na barevných kobercích nebo postávali v malých skupinkách a konverzovali. Téměř každý znal každého a atmosféra byla lehká a pozitivní, sem tam byl slyšet smích. Tom sjel pohledem ke svým hodinkám na zápěstí, ve tváři se mu objevil malý úsměv, Bill meškal. Dokázal si živě představit, jak jeho bráška sedí v ložnici a dává si se svým vzhledem na čas. Bylo očividné, že nějaké věci se zkrátka nezmění. Tom zaujal své místo uprostřed vytvořeného kruhu a pohledem se zaměřil na jejich domov, který byl o pár set metrů dál. Malá chata, kterou koupili, byla perfektní svojí jednoduchostí, byla přímo na úžasné písčité pláži a zvuky blízkého oceánu byly nepřetržitě uklidňující. Nechyběl mu luxus jeho dřívějšího života, právě teď měl na tomhle ostrově vše, co potřeboval, a nedokázal si vzpomenout, kdy jindy byl šťastnější.


Dvojčata se shodla na jednoduché, ale zároveň romantické ceremonii. Když se dveře chaty otevřely, všichni si pospíšili na svá místa na kobercích. Jeden z jejich hippie přátel hrál na housle. Společně s rozbíjejícími se vlnami o pláž a tichým šeptáním hostů, když se Bill objevil, se zrychlil Tomův srdeční tep. Jeho pohled byl přilepený k jeho dvojčeti a opět byl neschopen slova díky čiré kráse, kterou byl jeho bratr obdařen. Logicky věděl, že jsou dvojčata a vypadají téměř totožně, ale Tom sám o sobě nikdy nesmýšlel jako o krásném. Byl pohledný, to věděl, ale nemyslel si, že má tu elfí krásu, která byla nadělena Billovi.
Příjemná melodie, kterou hrál jejich kamarád, společně s přicházejícím bratrem, vhrkla Tomovi slzy do očí. Nikdy by to nepřiznal a snažil se je setřít, než si jich všimne Georg, který stál po jeho pravém boku. Úsměv v kamarádově obličeji mu napověděl, že vše viděl. Možná pro jednou by to ale mohl nechat být a Toma později neškádlit. Konec konců, i on byl na svojí svatbě přehnaně emocionální.


Bill byl nyní u malé cestičky vytvořené z růžových a červených okvětních lístků. Blonďák bosky našlapoval vyhřátým pískem pokrytým okvětními lístky k Tomovi. Když je už dělilo pouhých pár metrů, Tom, aniž by věděl proč, zadržel dech. Až poté, co se u něj Bill s Gustavem, který šel celou dobu za ním, zastavili, byl Tom opět schopný normálně dýchat. Čekali, až dohrají poslední tóny, vyměňovali si pohled a drželi se za ruce. Jejich pohled byl uzamčený a celé jejich okolí jako kdyby najednou neexistovalo, jak se jim před očima přehrávaly vzpomínky. Tolik problémů, hněvu na sebe samotné a nenávisti, ale zároveň spoustu lásky, štěstí a spokojenosti. Konečně poslední kousek puzzle perfektně zapadal do jejich skládačky. Všechno dobré a špatné bylo nyní součástí jejich minulosti a jejich duší.


Spoustu nocí strávili tím, že mluvili o svých slibech, zatímco leželi ve velké posteli s propletenými prsty ve spokojeném objetí. Oba toho měli tolik co říct, že by se jejich sliby klidně mohly protáhnout na dlouhé hodiny a stejně by neřekli vše, co potřebovali. Znali se skrz naskrz, takže i kdyby si oba napsali svůj slib tajně a odhalili ho až při slavnostní ceremonii, s velkou pravděpodobností by nakonec říkali to samé. Rozhodli se tedy, že si vymění jednoduchý, ale silný slib. Nikdo nevěděl, co to bude, dokonce ani Géčka, kteří téměř nemohli spát nedočkavostí a týdny dvojčata přemlouvali, aby jim to vyzradili.
Ozval se poslední tón, vánek ho odvál pryč. Hosté utichli, všichni upírali pohled svých očí na dvojčata. Všichni cítili důležitost okamžiku a viděli lásku, která dvojčatům svítila v očích.
Tom sledoval, jak má bratr na rtech jeden ze svých osobitých úsměvů. Úsměv, který zračil jeho upřímné a hluboké štěstí. Být důvodem tohoto úsměvu byla ta nejvíc uspokojující a nejúžasnější věc a Tomovi se při tom pomyšlení roztřásla kolena.


"Pokud skočíš ty, já také," řekl Bill andělským hlasem jasně a hlasitě.
"Pokud skočíš ty, já také," odpověděl Tom, stiskl bratrovu ruku.


Na pár sekund byla dvojčata pouze ztracená v tom druhém a romantickém momentu, který sdíleli. Zpátky do reality byli vtažení spontánním aplausem svých hostů. Dvojčata se podívala na Géčka, všichni čtyři se usmáli a skončili v kosti lámajícím objetí. Všichni čtyři se opět objímali, stejně tak jako na Georgově svatbě. Tohle byla jejich rodina a jejich život.


KONEC


autor: silvelightning
překlad: Catherine
betaread: J. :o)

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 zuzu zuzu | Čtvrtek v 19:52 | Reagovat

Těšila jsem se, až si tento díl přečtu v češtině. Nádhera!!! Klidně bych si o tom jejich životě na ostrově přečetla celou další povídku. Škoda, že nic takového už autorka nenapsala;)

2 Karin Karin | Neděle v 21:00 | Reagovat

Krásná povídka moc za ní děkují.********************

3 Jasalia Jasalia | Pondělí v 4:12 | Reagovat

Nadherny koniec. Po vsetkom tom utrpeni je to ako zazrak. Neviem si predstavit opustit vsetko, co som poznala a uz vobec si neviem predstavit nerobit nic z toho, co teraz naplna moje dni ( okrem zamestnania samozrejme ), ale je to ine, ked to mas s ktm zdielat. Je to sice len piviedka, ale aj tak im zelam, aby im to vydrzalo. Dakujem za preklad.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama