The broken ones 24.

7. června 2018 v 16:00 | Janule |  The broken ones
autor: silvelightning


Inspirativní písničkou pro tento díl byla In Your Shadow (I Can Shine) - Tokio Hotel


I hate my life.
I can't sit still
for one more single day,
I've been here waiting,
for something to live and die for
Let's run and hide.


Nenávidím svůj život,
nemůžu klidně sedět
už ani jeden den.
Čekal jsem tady
na něco, pro co žít a zemřít.
Pojďme utéct a schovat se.


Dvojčatům chvíli trvalo, než se uklidnili a vrátili se zpátky na svatbu. Oba dva chlapci se pořádně umyli, spotřebovali celé levandulové mýdlo a utřeli se do měkkých bavlněných ručníků. Tom byl první, kdo z místnosti vyšel, odhodlaně kráčel ke stolu, kde seděli Eden s Andreasem. Posadil se na prázdnou židli, a aniž by se ho začali vyptávat, odpověděl na jejich možné otázky. Když se ho zeptali, jestli ví, kde je Bill, pouze pokrčil rameny a řekl, že ho už nějakou dobu neviděl, že šel pravděpodobně na vzduch. Bill čekal dalších deset minut, než opět vkročil do jídelny, obezřetně použil jiné dveře než Tom, takže to vypadalo, jako kdyby byl skutečně venku.


Bill si všiml, že Tom sedí u stolu s jejich přáteli a mávnul na něj, než se k nim také vydal. Aby se ke stolu dostal, musel projít kolem stolu, u kterého seděla jejich matka s Gordonem. Když kolem stolu prošel, všiml si, že jejich židle jsou prázdné a ubrousky hozené na netknutých talířích jídla. Bill přidal do kroku a uvažoval, kam asi tak šli. Jeho myšlenky byly přerušené Georgovým bratrancem, svatebním řečníkem, který se do něj zavěsil. Bill otočil hlavu do strany, aby se podíval na Georgova příbuzného, a uvažoval o tom, jak si někdo při smyslech může obléknout tak příšerné sako. Kromě módního nevkusu byl Georgův bratranec Peter milý a otevřený kluk, který měl vždycky v rukávu nějaký vtípek. Bill se na něj přátelsky usmál.


"Jak to jde?" zeptal se Bill a na muže se podíval.
"Oh, všechno jde přesně tak, jak má. Hry se vydařily a vypadalo to, že se všichni bavili."
"Jo, byly skutečně dobré. Zábavné," Bill hrál nadšení ze svatebních her, které neviděl, díky jeho vlastnímu dobrodružství s Tomem na toaletě. Doufal, že si nikdo jejich zmizení nevšiml. Peter přikývl a pyšně se usmál.
"Dobře, další je na programu tradiční ptačí tanec. Gustav mi řekl, že chceš být včele, takže pokud seš připravený, můžeme na to hned skočit," Peter se na něj plný očekávání podíval, zatímco Bill několikrát otevřel a zavřel naprázdno pusu. Peter vysvobodil Billa z rozpaků, když se začal smát tak silně, až se málem udusil.
"Chlape, měl bys vidět svůj obličej! Epické!" smál se Peter a kroutil hlavou nad tím, jak jednoduché bylo Billa nachytat.
"Ehm... Haha," zasmál se Bill hloupě. Ani se nesnažil předstírat, že si myslel, že byl vtípek skutečně vtipný.
"Promiň," pokrčil Peter rameny, stále se široce zubil. "Jen jsem ti chtěl říct, že tvá máma i nevlastní otec odešli. Podle všeho se necítila dobře."
Bill přikývl, ani ho nepřekvapovalo, že se s ním matka nesnažila promluvit. Představoval si, že věděla, že by to vedlo k hádce, kterou by prohrála, protože on by si vybral Toma.


Bill si s Peterem vyměnil ještě pár dalších slov a řekl mu, jak dobrou práci jakožto řečník odváděl. Pravdou bylo, že Bill ani netušil, zda to byla pravda, ale cítil se trochu provinile za to, že způsobil na Georgově svatbě takové pozdvižení a že nevěnoval Peterovi příliš pozornosti. Po pár minutách se Bill skutečně dostal ke stolu, u kterého seděl Tom s jejich přáteli.
Všichni tři vypadali, že konverzovali o motorkách a Bill sebou trhnul, když se u stolu zastavil. Tom měl řidičák na motorku, ale řekl mu, že vzhledem k nedostatku času ji zřídkakdy vytáhl z garáže. Pouze z pomyšlení na to, že Tom řídí tak nebezpečnou věc, se mu stahoval žaludek.


"Ahoj cizinče," pozdravil ho Andreas s úsměvem a mrknul na něj. Ani jejich společníci nedostávali dneska tolik společnosti, kolik by zasloužili.
"Jak ti je, Bille?" zeptala se Eden a starostlivě se zamračila. Billovi připadalo sladké, že si o něj dělala starosti, ačkoliv se seznámili teprve včera. Ale díky způsobu, jakým se s Tomem bavila, pochopil, že jsou blízcí přátelé. Pravděpodobně ji uvidí častěji, až se přestěhuje do Států.
"Jsem v pohodě, děkuju. Moc se nevysiluju, byl jsem venku, abych se nadýchal čerstvého vzduchu. Nechci způsobit ještě více drama," odpověděl Bill zdvořile a posadil se na prázdnou židli vedle Toma. Ve chvíli, kdy se jeho zadek setkal se sedadlem, sebou trhnul. Celý zadek ho bolel. Na moment mu připadalo úsměvné, že s Tomem sedí u jednoho stolu s jejich přáteli, konverzují s nimi a on je pořád bolavý z jejich milování. Nebo spíše šukání, opravil sám sebe.
Bill se trochu chichotal, nebyl schopen se ovládat. Tom se také smál, pravděpodobně uhádl, co způsobila bratrovo pobavení. Samozřejmě, že viděl, jak Bill opatrně sedí na okraji židle. Eden s Andreasem si vyměnili zmatený pohled, nechápali, co dvojčata tak pobavilo.


"Dvojčecí věc," vysvětlil Tom a usmál se.
"Jen tak mimochodem... máma s Gordonem odešli," řekl Bill opět vážným hlasem, nebylo v něm ani stopy po dřívějším smíchu. Tom povytáhl obočí a Bill pouze pokrčil rameny. Podíval se do klína, ve kterém měl složené ruce, a tělem se mu rozlila vlna smutku. Byl přesvědčený, že matku ztratili. Bill si nedokázal představit, že za nimi už nikdy nepřijde, především pokud měla nějaké podezření. Normálně si myslela, že vztah dvojčat byl na hranici, nikdy by neschválila, že jsou pár. Už tak byl zázrak, že Géčka ano.
"Oh, musíš být smutný. Jsem si jistá, že jsi s ní plánoval strávit trochu času," odpověděla Eden Billovu komentáři a jeho smutnému výrazu.
"Jo... ale není tu nic, co by se s tím dalo dělat," řekl Bill více nenuceně, než ve skutečnosti cítil. Bolest ze ztráty jejich matky byla ještě pořád čerstvá. Tak čerstvá, že o tom nemohl mluvit ani s Tomem. Bill plánoval odsunout všechno špatné do temného kouta své mysli, aby svatbu zvládl. Jak Georgovi, tak ostatním přátelům byli s Tomem opravdu velkými dlužníky.


S matkou, která byla z rovnice odstraněna, bylo pro dvojčata jednodušší se konečně plně soustředit na svatbu. Povídali si s ostatními hosty, prohodili pár slov i s Georgovými a Claudiinými příbuznými. Bill i Tom si zatancovali s nevěstou, Tom se ušklíbl pokaždé, když se podíval na Billa s hraným bolestným výrazem v obličeji. Jak večer ubíhal, hosté si dopřávali drahé víno a barman rozhodně nezahálel, nikdo nemohl říct, že by trpěl žízní. Všichni už byli pod parou, což způsobilo, že si Tom s Georgem zatancovali ploužáka a všichni jejich přátelé se srdečně smáli tomu, jak roztomile spolu vypadali. Claudie pouze protočila oči, už dávno se smířila s blízkým vztahem, který Georg s Tomem měli.
Všichni vtipkovali, a nakonec si spolu zatancovala i dvojčata. Gustav prohlásil, že prohráli sázku, a tak si spolu musí zatancovat přede všemi ploužák, čímž jim dal možnost, aby strávili pár minut, během kterých se budou cítit jako skutečný pár. Ostatní hosté na tanečním parketu se smáli, ale tanci dvojčat příliš pozornosti nevěnovali. Bill zariskoval a opřel si hlavu o Tomův hrudník, cítil, jak ho jeho vousy škrábou na tváři. Vdechoval Tomovu vůni a cítil se v bezpečí. Pomalu se pohupovali do rytmu tichých tónů nějaké zamilované písničky.


Svatební dort, dárek od Gustava, měl neskutečný úspěch, a jelikož Claudia byla první, která dort ochutnala, bylo jasné, že manželství bude šéfovat ona. Dvojčata trávila čas se svými společníky, bavili se a popíjeli. Koncem noci byli oba překvapení, jak dobře zbytek svatby zvládli.
O půlnoci zamávali novomanželům, kteří se loučili, aby se přesunuli do romantického apartmánu, jenž k prostorům patřil. Hned ráno odletí na dva týdny na líbánky, které stráví na Hawaji. Než Georg odešel, obejmul dvojčata a znovu jim řekl, že ať se rozhodnou jakkoliv, můžou počítat s jeho podporou. Po odchodu novomanželů se začali vytrácet i hosté, a poté, co se rozloučila dvojčata, Eden, i Andreas, zavolali taxík, aby se vydali zpátky do hotelu. Byl to skutečně dlouhý den a všichni byli unavení. Čtveřice toho v autě už moc nenamluvila do doby, kdy před hotelem vystoupili a v lobby si popřáli dobrou noc.


Out of touch
out of time,
Just get lost without a sign.
As long as you stay by my side
In your shadow I can shine...
In your shadow I can shine...
In your shadow I can shine...
Shine...


Mimo dotek,
mimo čas,
jen se ztratit beze stopy,
tak dlouho, dokud budeš stát po mém boku.
Ve tvém stínu můžu zářit...
Ve tvém stínu můžu zářit...
Ve tvém stínu můžu zářit...
Zářit...


Dvojčata sledovala Eden s Andreasem, jak zmizeli ve zlatém výtahu. Až poté, co si byli jistí, že oba dva lobby skutečně opustili, jeli jiným výtahem do jejich apartmánu. Tom projel dveřmi kartu a otevřel. Pokoj vypadal, jako kdyby v něm předchozí noc nikdo nespal, jak byl uklizený a připravený. Místo ovocného koše byla na stole miska jahod máčených v čokoládě. Na nočním stolku byla nádoba s ledem, ve které se chladila láhev šampaňského, a dvě vysoké sklenice čekaly na naplnění. Bill si všiml, že na posteli leží bonboniéra a potěšeně vypísknul. Hned ji otevřel a jeden čokoládový bonbón si strčil do pusy.
Bill horečně kousal a vyzul si boty. Tom sledoval svého malého brášku, jak ledabyle odkopnul boty do rohu místnosti, zatímco si rozepínal opasek. Černé kalhoty sklouzly z Billových boků a odhalily tak bledé a hubené nohy. Kalhoty mu spadly ke kotníkům a on z nich vystoupil. Svléknul si sako a světle modrou košili, obojí hodil přes opěradlo židle, jež byla zasunutá u mahagonového stolu.


Pouze v šedých boxerkách Bill padnul do měkké postele a zasténal. Opět byla v jeho tváři vidět bolest a Tomovy myšlenky byly vytrhnuté z nemravné části jeho mysli, kde se mu ještě před chvíli shlukovaly. Přestože dnešní setkání s bratrem na toaletě bylo úžasné, Tom se pořád cítil špatně za to, že mu ublížil. Nyní, když už byl téměř kompletně střízlivý, mu nepřipadalo ani trochu vtipné, že Bill leží na posteli v bolestech kvůli Tomovi, který ho šukal neopatrně a nasucho.
Tom si svléknul své vlastní oblečení a přidal se k Billovi na velké posteli. Bratr byl k němu otočený zády a on opatrně sjel pohledem jeho záda po délce až příliš viditelné páteře. Když viděl Billa takhle, měl neskutečně silnou potřebu ho ochraňovat. Bill byl tak moc křehký, že se na okamžik nenáviděl za to, co mu dneska udělal. Fyzická stránka byla jedna věc, ale Tom cítil vinu i za to, že prakticky poslal jejich matku do prdele. Věděl, že to Billa ranilo, ačkoliv nic neřekl. Tom zabloudil pohledem na černou hvězdu, kterou měl Bill vytetovanou na kyčli, a uvažoval, proč mu Bill odpustil pokaždé, ať se choval sebehloupěji. Hádal, že ani jeden z nich nikdy neměli příliš na výběr. Tom bratra láskyplně obejmul kolem pasu, rty přitiskl do mezery mezi jeho krkem a ramenem. Vdechoval Billovo pižmo a propletl jejich prsty.


"Jak ti je?" zašeptal Billovi do ucha. Chvíli trvalo, než Bill odpověděl, až si Tom začínal myslet, že usnul.
"Jsem... unavený... a bolavý," vydechl Bill, jako kdyby bojoval s tím, zda říct Tomovi pravdu, či nikoliv. Tom ignoroval pichlavou bolest, kterou cítil, a položil dlaň na Billův zadek.
"Tady?" zašeptal téměř neslyšitelně, obával se odpovědi. Bill pouze přikývl a zabořil obličej do polštáře, který měl pod hlavou.
"Chvilku vydrž, hned jsem zpátky," řekl Tom, slezl z postele a šel ke svým zavazadlům. Otevřel velký kufr, prohraboval se jeho obsahem a rozhazoval kolem sebe oblečení, ponožky a čepice. Po chvíli vyndal malou taštičku a usmál se. Byla to malá, šedá toaletní taštička, ve které měl léky na své migrény, potřeby na holení a krém s aloe, který hledal. Koupil si ho na doporučení svého lékaře, když za ním přišel s ošklivou vyrážkou na ramenech. Svědilo to a bolelo. Později přišel na to, že byl alergický na jeden z čisticích prostředků, který jeho hospodyně používala. Doktor řekl, že krém s aloe je dobrý na jakékoliv vyrážky a bolavá místa. Byl vyroben pouze z přírodních ingrediencí a chladil.


Poté, co Tom opět vklouznul do postele, zjistil, že se Bill nepohnul ani o centimetr. Domyslel si z toho, že je v takových bolestech, že se ani nechce hýbat. Tom zaháknul prsty za lem Billových boxerek a opatrně mu je svléknul.
"Tomi... nemyslím si, že můžu..." nedůvěřivý bratrův hlas Toma téměř vyděsil. Sklonil se a políbil ho na tvář.
"Šššš, pouze ti chci ulevit od bolesti. Věř mi."


Po chvíli Tom viděl, že se Billova ztuhlá ramena uvolnila. Pohledem sjel až k Billovu roztomilému zadečku, opatrně mu roztáhl půlky od sebe. Bill usyknul bolestí a Tom netušil, jak vůbec zvládl tancovat. Nyní vypadal ještě bolestivěji než hned po sexu. Jindy narůžovělová dírka byla nyní sytě červená. Tom otevřel krém a vymáčkl si ho na prsty.
"Miláčku, bude to trochu studené," zamumlal a přitiskl prst na bolavé místo. Cítil, jak se Billovy svaly vlivem chladícího krému stáhly.
Tom se dotýkal Billa tak jemně, jak jen dokázal, celé postižené místo potíral krémem. Bylo to vůbec poprvé, co se tam Billa dotýkal bez sexuálního záměru. Přestože Billův zadek miloval, během aplikace krému neztvrdnul. Vina a Billovo bolestivé naříkání tomu bránily a Tom byl za to vděčný. Rozhodně by sám sebe nenáviděl, kdyby ho vzrušila bratrova bolest.
"Chceš, abych ti to namazal i dovnitř? Slyšel jsem, že aloe pomáhá s hojením, ale nevím, jestli to kvůli té bolesti zvládneš."
Tom trpělivě čekal na odpověď. Po chvíli Bill opět přikývl, zhluboka se nadechl a prohnul se v zádech. Tom si vymáčkl na prst dostatečné množství krému, než ho přitiskl na Billův vstup. Téměř se neodvažoval ho do něj zasunout, ale věděl, že pokud to udělá, Billovi se uleví. S minimálním tlakem do něj tedy prst zasunul a ošetřil Billův hořící a bolavý zadek i zevnitř. Jakmile byl hotový, prst z něj vytáhl.
Tom si všiml, že Bill celou dobu zadržoval dech a poté, co byl hotový, úlevně vydechl. Nadzvedl peřinu a kolem svého bratra ji omotal; chtěl si být jistý, že je v teple a pohodlí. Obejmul jeho hubené tělo a držel si ho u sebe. Po chvíli mu Billův dech napověděl, že se odebral do říše snů.


You see my soul,
I'm a nightmare,
out of control I'm crashin'
into the dark,
Into the room,
into the world,
of our cocoon.
You are the sun and
I am the moon.


Vidíš moji duši,
jsem noční můra.
Mimo kontrolu, řítím se
do tmy, do místnosti, do světa z našeho kokonu.
Ty jsi slunce a já jsem měsíc.


autor: silvelightning
překlad: Catherine
betaread: J. :o)

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 7. června 2018 v 20:16 | Reagovat

Krásná kapitolka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama