Scar Tissue 23.

17. června 2018 v 16:00 | Janule |  Scar Tissue
autor: Chayenne7


Varování: Tento díl obsahuje násilí a krev.


Smrt


Only love, only love can leave such a mark
But only love, only love can heal such a scar…
U2: Magnificent


Jen láska, pouze láska dokáže zanechat takovou stopu.
Ale jen láska, pouze láska dokáže takovou jizvu vyléčit…
U2: Magnificent


O dva roky dříve…


Jak tam stál u okna pouze ve splývavé, bílé košili a ničem jiném, Kai vypadal jako slabý, třepotající se plamen. Tomovy oči zbožně hltaly pohled na jeho štíhlé, nahé nohy, a sledovaly je dychtivě vzhůru, dokud nezmizely pod okrajem košile. Ta košile by byla zcela zbytečná v zakrývání Kaiových intimnějších partií, kdyby byla jen o centimetr kratší, a také, kdyby Kai nebyl plně vzrušený - Tom mohl vidět obrys jeho penisu ze svého výhodného místa, jak před druhým chlapcem klečel.
Bylo to pro něj perfektní místo. Jako uctívající věřící před svým božstvem. Tom by Kaiovi sloužil s neochvějnou oddaností. A s láskou…


"Tomi…" zašeptal Kai a pomalu zvedl jednu ze svých štíhlých nohou. Napřáhl ji k Tomovi a chvíli balancoval na druhé noze, než se zachytil okenního parapetu, aby se ustálil. Tomovy ruce hladily končetinu jeho milovaného od kotníku až k vrchní části stehna, kde se špičky jeho prstů odvážily o pár hříšných centimetrů pod lem košile. Když vtiskl polibek na Kaiovo koleno, druhý chlapec se zachichotal.
"Tomi, no tak!… Už to udělej!…"
S trpělivým úsměvem Tom položil Kaiovo chodidlo na své koleno a natáhl se pro hedvábnou punčochu. V rozkroku mu pulzovalo vzrušením, jak pomalu natahoval tu tenoučkou látku na Kaiovu nohu. Zaslechl Kaiovo zalapání po dechu a jeho zadržení, když Tomovy prsty přejely přes jeho citlivé místo pod kolenem. Tom si dal na čas s urovnáváním punčochy na Kaiově stehnu, dokud dokonale neseděla, a poté se odtáhnul.
"Ach…" vydechl Kai.
"Dobré?" Zeptal se Tom tiše. Z nějakého důvodu neměl pocit, že by bylo správné mluvit nahlas.
Kai přikývl.
"Je to…hebké. Příjemné."
Tom omotal ruku kolem chlapcova druhého pevného lýtka a cítil, jak mu po celém těle vyráží pot. Měl potíže s dechem.
"Druhou nohu," zamumlal.
Kai poslechl.


Dostat se k těmto nóbl punčochám, aniž by to kdokoliv zjistil, bylo obtížnější, než Tom očekával, ale Tom by nemířil pro nic menšího, než pro to nejkvalitnější spodní prádlo - ne, když šlo o to udělat Kaie krásným pro potěšení jich obou. Snil o tom už tak dlouhou dobu, a konečně se jeho představy měnily v realitu. Bylo to až příliš dobré, aby to byla pravda.
Poté, co druhá punčocha našla své správné místo, se Tom posadil na paty a uctivě si prohlédl svou práci.
"Bože, jsi tak nádherný…" zašeptal.
Kai zvedl nohu a lehce šťouchl chodidlem do přední části Tomových kalhot. Mohl pod jejich látkou cítit napínající se tvrdost.
"Líbí se vám to, pane?" Zeptal se rozpustile.
Tomovy oči byly téměř černé touhou, když k němu vzhlédl. Bez ohledu na to, kolikrát už byl Kai vystaven tomuto divokému, vášnivému pohledu, nikdy jej to nepřestalo nutit chvět se očekáváním.
"Ty malý drzoune," zavrčel Tom. "Chovej se slušně, jinak tě sním zaživa…"
Kai polkl.
"Pak si mě sněz…" odpověděl s třpytícíma se očima.
"Sundej si košili."
"Ty mi ji sundej."


Kai věděl, co Tomovi dělalo radost. Tom si jej rád aranžoval, rád jej obskakoval, oblékal jej, svlékal. Měl tak malou kontrolu nad svým životem, že Kaiova láskyplná poslušnost pro něj byla rájem. A bylo to tak jednoduché vzdát se kontroly, nechat ji jít. Kai Tomovi věřil způsobem, jakým nikdy nikomu dalšímu ve svém životě nevěřil. Pouze tělesná intimita mohla vybudovat takové pouto mezi dvěma lidmi, ta skutečnost otevření jednoho těla, aby dovnitř vpustilo druhé. Kai se díky Tomovi nikdy necítil zranitelně, pouze opečovávaně a milovaně.
Nyní Tomovy dlaně vklouzly pod okraj bílé košile na Kaiovy malé boky, ploché břicho a ještě výš, spolu s nimi zvedal i košili, a nakonec ji Kaiovi přetáhl přes hlavu. Pohled na jeho nahého milence před ním v ničem jiném než punčochách, jej zcela připravil o dech. Nikdy neviděl nic dekadentnějšího, než to, jak punčochy způsobovaly, že se Kaiovy nohy zdály být nekonečné a nasměrovaly Tomův pohled přímo na chlapcův plně vztyčený penis. Kai zde byl zcela bez chloupků - Tom sám se o to postaral. Předchozí den strávil nezapomenutelnou půlhodinu mezi Kaiovými stehny urputnou prací a poté další půlhodinu sklízením ovoce svého úsilí. Kai pro něj rád roztahoval nohy, z jakéhokoliv důvodu.


Tom se jen sotva dokázal ovládnout. V hloubkách jeho duše nastalo chvění a hrozilo, že jej přinutí se rozpadnout na maličké kousky. Zvedl svou zpocenou dlaň a dotkl se špičky Kaiova tvrdého penisu. Chtěl vidět, jak pro něj vlhne, a tak zatlačil palce do štěrbiny a promnul ji. Kaiovo tělo sebou celé škublo, jak vykřikl, instinktivně se trochu předklonil, ale jinak prostě nechal Toma, aby jej zpracovával s odhodláním, které si blonďatý chlapec schovával pouze pro sex.
Když se začaly objevovat první kapky, Tom ho pustil a automaticky si ruku dočista olízal.
"Otoč se," instruoval Kaie ochraptěle. "Opři se o parapet."
Kai měl potíže získat kontrolu nad svýma nohama, ale podařilo se mu poslechnout a poté vyjekl, když Tom popadl jeho stehna a zatáhl vzad, takže horní polovina jeho těla klesla kupředu téměř ve správném úhlu.
"Ach… ach…" zavzdychal, když si uvědomil, co přijde.
Nejprve Tom políbil jeho varlata. Převaloval tu jemnou, hladkou kůži na svém jazyku, zatímco rukama přejížděl nahoru a dolů po Kaiových nohách v punčochách.
"Dál od sebe," zamumlal, ale nečekal, až Kai pohne nohama, prostě od sebe jeho kotníky odstrčil. Rozevřel chlapcovy malé půlky a mezeru mezi nimi olíznul. Kai miloval být lízán a tak jej Tom lízal a mohl cítit, jak se chlapcova stehna pod jeho rukama chvějí rozkoší. Jen sotva se držel na nohou.


"Tomi, Tomi…" sténal. Tom chtěl, aby své potěšení křičel nahlas. Dneska mohli dělat, cokoliv jen chtěli. Jörg odcestoval do města za obchodem a neměl být zpátky dřív než pozítří. Dokonce i když ten malý domek u jezera byl daleko od hlavního sídla, Tom se opravdu nedokázal zbavit otcovy despotické přítomnosti ve své mysli, pokud nevěděl, že je ten muž kilometry daleko. A nyní to byl přesně ten případ, Tom cítil svobodu a nedbalost hraničící s euforií.
Po chvíli začal používat i své prsty, střídavě lízal a zasouval je dovnitř, a tento dvojitý útok se konečně ukázal být dostatečný k tomu, aby Kaie přiměl křičet. Tom se pomalu zvedl na nohy a s prsty hluboko v těle svého milence se naklonil, otočil Kaiovu tvář ke své a nenasytně jej políbil. Kai se samozřejmě chtěl k němu otočit, aby mohl omotat ruce kolem Tomova krku, ale blonďatý chlapec napnul prsty způsobem, kterým dal jasně najevo, jak přesně Kaie chtěl. Kai se okamžitě poddal. Tom k sobě přitiskl jejich tváře a se zavřenýma očima dál nelítostně hladil Kaiův bod.
"Hlasitěji…" zamumlal. "Hlasitěji, miláčku… ať tě slyším…"


Kai se nijak nedržel zpátky. Oba věděli, jak moc rád poslouchá svůj vlastní hlas. Vzrušovalo jej to stejně tak moc, jako to vzrušovalo Toma. Ale Tom musel být ostražitý, protože Kai se dokázal vyburcovat do takového stavu, že vyvrcholil dřív, než kterýkoliv z nich mohl udělat cokoliv, aby tomu předešel.
Tentokrát to Tom nechtěl riskovat.
"Ty víš, co teď přijde, že ano?" Zeptal se tiše.
Kaiovy prsty na okenním parapetu zbělely.
"Tomi…"
"Chceš to?"
Chlapec zatlačil dozadu proti jeho prstům. Tvrdě. Tom to však chtěl slyšet.
"Řekni mi, jestli to chceš."
"Ty víš, že ano," zašeptal Kai zlomeně. "Tak moc tě miluju…"
Tyto dvě věci šly u nich ruku v ruce. Tom si nemohl pomoct a na moment zavřel oči, aby si vychutnal Kaiovo vyznání.
"Já taky… taky tě miluju…" chvilkově se zakoktal, ztratil koncentraci. Kai ji okamžitě převzal.
"Pak to udělej, Tomi. Jsem celý tvůj."
"Ano. Ano…"


Opatrně vyjmul své prsty a poté si přes hlavu spěšně přetáhl tričko. Potřeboval se zbavit co nejvíce oblečení, aniž by marnil čas. Nenáviděl na své kůži během sexu pocit oblečení. Jeho penis prakticky vystřelil ven, když si rozepnul kalhoty. To, jak kolem něj ovanul chladný vzduch, jej přinutilo hlasitě zasténat.
"Cítíš to?" Přitiskl svou erekci mezi půlky Kaiova zadku a líbilo se mu, jak tam dokonale pasoval. "Tak moc tě chci… tak zatraceně moc…"
Kai se prohnul v zádech a zanaříkal - byl tak vzrušený, že už se nacházel za hranicí toho, aby se staral o to, jak toužebně zní. V těchto chvílích, před samotným stykem, bylo to napětí téměř neúnosné. Tom byl proti jeho pokožce tak velký a tvrdý. Kai jej chtěl mít uvnitř sebe.
Tom vylovil z kapsy lavičku a rychle na ně oba nanesl olejíček. Ke světu okolo nich byl otupělý. Venku se mohlo střílet a on by si ničeho nevšiml. Kdyby někdo vrazil do dveří, nebyl by schopný říct ani své vlastní jméno - v jeho mysli byl pouze Kai a vědomí toho, že za moment se jejich těla konečně spojí.


"Teď…" vydechl a zatlačil kupředu. Kai svěsil hlavu mezi ramena a dlouze a nízce zasténal. Uvnitř byl horký jako v peci a tavil Toma jako železo. Tom se pomalu začal pohybovat. Jeho pozornost byla zcela zaměřená na Kaie, na Kaiovo potěšení - vidět, slyšet, vstřebávat svým tělem reakce svého milence jej vzrušovalo více, než cokoliv jiného.
Po nějaké době se Kai opět nešikovně zvedl, napřímil paže a prohnul se v zádech, zaklonil i krk a začal vycházet vstříc Tomovým mělkým přírazům svým vlastním tělem. Tom se do jeho černých vlasů usmál. Kaiova přirozená lačnost nutila Tomovo srdce se legračně nadouvat.
"Jsi tak nádherný…" řekl mu tiše a jeho ruce se potulovaly po Kaiově hrudi a třely chlapcovy ztvrdlé bradavky. "Budu tě šukat celý den… a pak ještě více…"
Kai blaženě zamrkal.
"Přinutím tě křičet až do ochraptění…"
Když se Kai natáhl dozadu a popadl jej za zátylek, Tom se poslušně naklonil a políbil jej na jeho vzdychající ústa. Rukama chytil Kaiova třesoucí se stehna a hedvábí punčoch bylo pod jeho dlaněmi jako ztělesněný hřích. Nyní se pohybovali v dokonalé synchronizaci, Kai tlačil vzad, Tom přirážel kupředu, a líbání začalo být nemožné, takže si jen vzájemně do úst lapali po dechu. Tom pustil jedno chvějící se stehno a omotal dlaň kolem Kaiova penisu. Byl vlhký a Tom věděl, že kdyby jej pohladil, Kai by na místě vyvrcholil, takže jej jen pevně chytil a začal jej opravdově šukat. Kai napjal nohy a přijímal vše, co mu Tom dával. Nemohlo to trvat příliš dlouho.
"Má lásko… můj… ach, bože…"
"Tomi…"
Kai vyvrcholil a přesně v tu samou chvíli se dveře s hlasitou ránou otevřely.


V Tomových vzpomínkách byly následující minuty rozmazané. Jeho mysl za událostmi o několik vteřin zaostávala, jelikož mu nebyl dán čas se přizpůsobit, a tak prostě jen odletěl asi o metr vzad, když Jörg vymrštil paži doslova jej z Kaiova těla strhnul. Přistál na zádech s dutou ránou a páteří mu projel záchvěv bolesti. Na okamžik byl zcela dezorientovaný, jediná věc, kterou jeho mysl registrovala, bylo Kaiovo překvapené vyjeknutí, když jej Jörg popadl za vlasy a mrštil s ním o zeď.
"Ty malý zkurvysyne!" Vykřikl Jörg, jeho tvář se zkřivila do hrůzostrašné masky vzteku. "Věděl jsem, že se mám s havětí, jakou jsi ty, vypořádat už v okamžiku, kdy jsem tě viděl sápat se po mém synovi!"
Tomovi se rozšířily oči, když Jörg Kaie udeřil tak silně, až na bílou zeď vystříkla z chlapcova nosu krev. Kai klopýtl, na okamžik se mu protočily oči a byl by zkolaboval, kdyby jej Jörg okamžitě nepopadl pod krkem.


"Ne! Nech ho být!" Tom se s námahou škrábal na nohy a srdce mu bušilo v hrudi, jak jej adrenalin konečně popohnal k činnosti. Vidět Kaiovo nahé, křehké tělo visící téměř ochable v Jörgově železném sevření, zatímco se jeho otec nad chlapcem prakticky vznášel, mu vyprázdnilo mysl a zanechalo jej pouze s jednou misí: dostat Kaie od Jörga pryč, bez ohledu na to, jak. S výkřikem se na Jörga vrhnul, ale jeho otec byl připravený, pustil Kaie, který se sesunul na podlahu, a praštil Toma přímo do tváře.
"Ty se opovažuješ vztáhnout ruku na svého vlastního otce?" Zavrčel muž a udeřil Toma znovu, poslal jej zpátky k podlaze a opakovaně jej kopnul do žaludku. Tom zavřel oči a pokoušel se schoulit do klubíčka, aby se ochránil, ale bylo to k ničemu. "Ty si myslíš, že mi můžeš vzdorovat? Opravdu? Jsi můj majetek, ty hlupáku! Já tě vlastním!"
Ze vzdáleného rohu místnosti se ozval ochraptělý hlas a pronikl mlhou obklopující Tomovu bolestí popletenou mysl.
"Prosím… neubližujte mu… není to jeho vina… jeho vina ne…"
Tomovi hrůzou ztuhla krev v žilách.
"Ne, Kai… ne…" zaskřehotal, zatímco jeho vidění se střídavě zaostřovalo a černalo. Obdržel od svého otce poslední kopanec, ale Jörg už se od Toma odvracel, jeho pozornost dosáhla vrcholu u nové, lepší oběti. Tom se pokusil natáhnout ruku a popadnout muže za kotník, cokoliv, jen aby jej zastavil nebo mu alespoň zabránil dostat se ke Kaiovi, ale Jörg jeho ruku lehce setřásl.


"Ty jedna děvko!" Sykl Jörg na druhého chlapce, zvedl Kaie znovu z podlahy za vlasy a zatřásl s ním. Byl o tolik větší než Kai, o tolik silnější. Ten chlapec proti němu neměl nikdy žádnou šanci. Z Tomových očí vytryskly slzy při pohledu na Kaiovu zkrvavenou tvář. Jeho nos byl zlomený a jedna jeho tvář už chytala modrý odstín z toho, jak byl mrštěn o zeď. Jörg s ním ještě jednou zatřásl a zasyčel mu do tváře: "Já moc dobře vím, čí je to vina. Tys otrávil mysl mého syna, ty couro! Připlazil ses k němu a obrátil jej proti mně…"
Kai byl očividně ve velkých bolestech, přesto však na Jörga vycenil zuby a zasyčel nazpět.
"Nikdy jsem nemusel udělat vůbec nic. On vás vždycky nenáviděl! A nikdy vám nepatřil! Nikdy!"
Tom nad Kaiovými slovy zavzlykal. Proč nemohl prostě držet jazyk za zuby, anebo prosit o milost… cokoliv, jen se nestavět proti Jörgovi a takhle jej provokovat. Jörgovi nikdo nevzdoroval, nikdo. Jinak za to draze zaplatili.
"Nepatřil mi?" Zopakoval Jörg pomalu, téměř nehlasně, a byl jako smrtící bouře sbírající sílu k úderu. V následujícím okamžiku strčil Kaie zpátky k zemi a zařval. "Nepatřil mi?! Myslel sis, že patří tobě, ty šílenče?"
Chlapec přistál mezi postelí a stěnou.


"On je můj!" Zasténal Kai chabě. Podlahová prkna byla k jeho nahému tělu nelítostná a také k luxusnímu materiálu jeho hedvábných punčoch, které byly kolem jeho kolen a kotníků rozedrané. Z nějakého důvodu pohled na ty rozedrané punčochy pouze přidal Tomovu zoufalství a nyní otevřeně brečel, otevřeně prosil, ale jeho slova proseb, aby Kai přestal, dopadala ne neúrodnou půdu.
"Je můj, protože mě miluje," řekl Kai s tak vzdorovitým pohledem na tváři, až to hraničilo s hazardem. Z jeho černých očí vyzařovala k Jörgovi nenávist. Už to nebylo o tom být statečný nebo být tvrdohlavý, a Tom to věděl. Kai byl připravený na cokoliv, co možná přijde, dokonce i… Tomova mysl závodila, když se jeho pohled setkal s Kaiovým. Chlapec adresoval svá slova přímo jemu. "A já ho také miluju."
"Ach, bože…" Vzpomínky na to slunné odpoledne u jezera se k němu vrátily i se svou extází a intenzivním smutkem. Kaiova slova… ´Tvůj otec mě roztrhá na kousky, pokud to někdy zjistí… Ne, tebe ne, jen mě…´


"Opravdu?" Jörg se rozhlédl po místnosti a spatřil přesně to, co hledal, mezi tou spoustou předmětů ležících v koutě na hromadě. "Takže tedy… se potřebuju zbavit pouze tebe a všechny mé problémy jsou vyřešeny, správně?"
Tom odtrhnul svůj pohled od Kaie a následoval jím Jörga, jak muž přešel místnost a zvedl dlouhý, pokroucený kus železa, dlouhý jako paže dospělého muže.
"Otče…" Vykoktal Tom. Ne, tohle se nemohlo dít. Nemohl uvěřit, že se tohle dělo, prostě to nedokázal pochopit. "Otče, co to děláš… co…"
Jörg mu nevěnoval žádnou pozornost. Bylo to, jako by jej vůbec neslyšel. Tom trhal hlavou tam a zpátky mezi svým otcem a Kaiem, který ležel roztažený tři nebo čtyři metry daleko od něj v prostoru mezi rozviklanou starou postelí a zdí. Chlapcovy oči byly zaměřené na Jörga a po tváři mu začaly stékat slzy čisté hrůzy, když jej zasáhlo uvědomění, ale ani jednou se neodvrátil a ani slovem nezaprosil.


Tom musel jednat. Musel se alespoň o něco pokusit. Navzdory příšerné bolesti ve svých bocích a břiše se Tom vyškrábal na kolena s úmyslem svému otci zablokovat cestu. V dalším okamžiku v jeho hlavě explodoval záblesk agónie, doprovázený odporným prasknutím jeho lámající se čelisti. Padl vzad a na vteřinu nebo dvě omdlel. Vše kolem něj se zdánlivě zpomalilo a měl pocit, jako by měl uši zacpané vatou. Tak proto to Kai tak nesnáší, objevila se myšlenka v jeho mysli, proto se nikdy nepotápí…
První mučivý výkřik jej přinutil znovu přijít ke svým smyslům. Dutá rána a zvuk lámajících se kostí, který následoval, mu do hrdla z žaludku vyslal žluč. Ze své polohy na zemi mohl vidět pouze Jörga, jak se znovu a znovu a znovu napřahuje tou tyčí. Tom otevřel ústa a ztuhl v nekonečném, tichém výkřiku, jak se na něj svět kolem něj hroutil ze všech stran a navždy jej pohřbíval.


Nebyla z toho žádná cesta ven, žádný způsob, jak vymazat ze své mysli karmínovou barvu čerstvě prolité krve, která až téměř obscénně kontrastovala se špinavě bílou zdí. Tak moc krve… krev byla všude… bylo to vpáleno do jeho paměti, jak svět přišel o všechny své barvy až na červenou, a zanechával tak Toma v noční můře jednobarevnosti. Své tělo už neměl pod kontrolou. Bez ohledu na to, jak byl v tom okamžiku neschopen čehokoliv, měl se pokusit Kaie zachránit, ale jeho svaly neposlouchaly. Bylo zázrakem, že jeho plíce byly stále schopné se zvedat a klesat, když vše, co vdechoval, se zdál být kouř.


Jörgovi to trvalo pouze tři nebo čtyři údery tyčí, aby Kaie umlčel navždy. Tomovi se to zdálo být jako věčnost. Instinktivně milimetr po milimetru couval, snažil se využít postel jako štít mezi ním a tím, co se dělo za ní - existovalo vůbec slovo pro takovou hrůzu? - a když se Jörg napřímil se zakrvácenou tyčí v ruce, Tom na něj pouze zíral jako dítě, které spatřilo příšeru z nějaké pohádky. V tom okamžiku se něco uvnitř něj scvrklo a odumřelo a zanechalo za sebou pouhé stopy toho, co dříve býval bezstarostný, světlovlasý chlapec, který trávíval všechen svůj volný čas kolem stájí a jezera ve společnosti stájového sirotka.
Tom Kaulitz, jak byl znáván po celých 17 let svého dosavadního života, ležel mrtev za postelí ve své vlastní kaluži pomalu schnoucí krve.


autor: Chayenne7
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ireth Ireth | 17. června 2018 v 17:35 | Reagovat

Od začátku bylo jasné, že má Jörg něco společného s Kaiovou smrtí, ale předpokládala jsem, že narafičil nějakou nehodu, zkrátka něco, aby si neušpinil ruce. Že Kaie zabil vlastníma rukama, přímo Tomovi před očima a doteď se raduje z toho, jak se mu tím podařilo Toma zlomit, ho posouvá na úplně nový level. Nabízí se otázka, čeho všeho je ještě schopný ?
Myslím, že jestli mají být Bill a Tom někdy šťastní, v klidu a v bezpečí, budou se muset Jörga zbavit.

Díky za překlad

2 Evča Evča | E-mail | 17. června 2018 v 17:57 | Reagovat

[1]:  Lépe bych to nevyjádřila. Není divu že se Tom uzavřel do sebe a chová se tak jak se chová. Bill se musí obejít hodně trpělivosti. Děkuju za překlad.

3 Iwuanka Iwuanka | 17. června 2018 v 19:40 | Reagovat

Cudujem sa Tomovi ze neodisiel od otca uz vtedy. Ci Jorg ma az taky vpliv ze by Toma znicil??? Kazdopadne ked uz je to vonku...snad mu Bill nejak pomoze.

4 Leyla Leyla | 17. června 2018 v 22:13 | Reagovat

Čekala jsem, že v tom bude mít Jörg prsty. Nějakým způsobem jsem i čekala, že zavinil Kaiovu smrt. Ale toto...Bože! Úplně jsem měla slzy na krajíčku. Taková hrůza. Jörg u mě dosáhl nejvyššího stupně nenávisti. Ubohý Tom...Jinak nádherně napsané. Málo která povídka/příběh mě dokáže rozbrečet ale tohle bylo...prostě nádherně napsané. Děkuji moc a už se těším na další díl:)

5 Karin Karin | 17. června 2018 v 22:29 | Reagovat

Jorg je zrůda a ne člověk doufám že Bill Tomovi pomůže ale měli by odejit.

6 Nici Nici | 20. června 2018 v 17:24 | Reagovat

Tolik negativních vzpomínek a zážitků... Už se to přeci musí změnit a Tom už konečně musí otce porazit. Do toho Tome s Billem to zvládneš.

7 Jasalia Jasalia | 24. června 2018 v 13:58 | Reagovat

Kedze som to citala uz v originale, vyhybala som sa tejto casti. Bola to hroza a je obdivuhodne, ze po tom vsetkom sa Tom uplne nezblaznil a stale dokaze zit s otcom pod jednou strechou. Nastastie vsak ziskal Billa a ten mu pomohol najst maly kusok stastie v temnote. Dakujem za cast.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama