Lykara II Stern 5.

13. června 2018 v 16:00 | Janule |  Lykara II Stern
autor: Bitter


"Dario, prosím, poslouchej mě alespoň chvíli..."
"Ne. Vzdej to, já temná princezna nikdy nebudu. Přemlouváš mě pokaždé, když se potkáme, proč by to teď mělo být jiné?" Odbyla Daria svou matku a dál spěchala ke královským pokojům. Byla to jen chvíle, co k nim do paláce přes portál vtrhl Trin jako malé zelené tornádo a prskal jed na všechny strany. To, co řekl o plánech temných, jí vyrazilo dech. Okamžitě opustila svůj palác, i když měla v plánu přijít až těsně před zasedáním. Trin zůstal v jejích pokojích a jít s ní za dvojčaty odmítal.
Vsadila by se, že je naštvaný i na ni, že ji novina o Billovi nepřekvapila. Tušila to.


"Dario, jestli se po dnešku vrátíš do Delarie, zabijí tě... Chystají vzpouru, draci ti nejsou věrní, jak předstírají. Ještě tolerovali, že jim vládne napůl temná, protože jsme vždycky byli spojenci, ale teď... Bouří se, co sis vzala toho zimana a co vládci zimy prohlásili vašeho potomka dědicem trůnu, jestli bude zčásti ziman... Jestli nejsou s tebou tady v paláci, musíš pro ně někoho poslat a dostat je pryč. Temný les je tvoje jediná šance. Teirien už tohle zasedání, kdy hodlá vyhnat krále, plánuje dlouho, ale pořád nevěděl, jak ho dosáhnout. Teď mu sami nahráli tím děckem." Naléhala na ni Lalita dál a Daria se konečně zastavila.
"Měla jsi to opravdu dobře naplánované. Zjevit se jako poslední naděje a já ti měla vděčná padnout kolem krku... Draci mě chtějí sesadit... jaké překvapení... Já o tom vím, matko. Nejsem hloupá, bojuju o dračí korunu od prvního dne." Odsekla jí a temná jen překvapeně zamrkala. Pak se usmála.
"Jistěže ano... Zapomínám, že ani tvému otci nikdy nic neuteklo... Pořád tě vidím jako malou..."
"Matko, tohle si odpusť, obě víme, že tenhle sentiment je jen další tvá hra, jak mě dosadit na tvůj trůn."
"Nemám ti to za zlé, ale mýlíš se. Kde vůbec je ten tvůj ziman a Reyn?"
"Zapomínáš, že nejsem jen temná princezna. Jsem i princezna zimy, a dokud Veenalee a Cloud nebudou mít dítě, je Reyn dědic zimy..." Usmála se jen a i ona věděla, že úlevný výraz na Lalitině tváři nebyla hra. Byla temná královna, byla Dorienovou princeznou, lhala a manipulovala stejně lehce jako dýchala, ale Daria byla její dcera a ona ji den ode dne chápala víc a víc... Kdyby se mělo něco stát Reynovi... "Uvidíme se v trůnním sále." Kývla na matku a rozešla se pryč ještě rychleji.


Když konečně dospěla ke dveřím, zaváhala. Lalita varovala Toma, ale otázka byla, jestli mu řekla i o dracích. Daria jim tvrdila, že vše zvládá, že to bude v pořádku, že nepotřebuje pomoct, jen aby dali pozor na Trina. Ona se o svou korunu dokázala prát a dokázala i přiznat, když už to za to nestálo, ale Trin ne. Byl ještě mladší než ona a vše, co se kolem víl dělo, se ho dotýkalo přímo osobně. On potřeboval podporu dvojčat, ona ne. Ona už dobojovala. Jen se bála, že to nepochopí, že se budou zlobit. Na druhou stranu, oni taky neříkali čistou pravdu.
Království se bortilo a mohly za to ne lži, ale nevyslovené pravdy.
Zaklepala a rovnou vešla. Hned na prahu měla tendenci znovu couvnout, jak jí málem dostala vlna vzpomínek na dobu, kdy se ukrývali před Dorienem. Bylo to dlouho, co viděla krále v plné zbroji. Bill měl znovu svůj meč a dýky na bedrech a stehnech. Volnější oblečení, co poslední dobou nosil, vystřídal korzet z tuhé kůže s pláty oceli a plášť s kováním na ramenou. Měl vyšší boty a i v těch schovával další dýky. Tom na tom byl podobně. O to víc vynikl malý chlapeček, u kterého starší z králů klečel a nechával ho zkoumat jeho řemeny na předloktích, ke kterým se přidělávaly jeho mohutné katary.


"Dario..."
"Ehmmm ahoj lidi..." Pousmála se a zavřela za sebou dveře. Chlapec se k ní otočil a pak přeběhl k Billovi, kterému se hned sápal do náruče.
"Tatí, kde má draka?" Pošeptal mu, ale její citlivé uši to slyšely.
"Myslel jsem, že jsou dračí větší... Je hrozně mrňavá. Nevypadá děsivě..." Dodal maličký a ona se zasmála.
"No... vidím, že alespoň v něčem Trin nepřeháněl. A drak je venku, podívej." Ukázala k oknu a navedla svou dračici, aby proletěla těsně kolem něj. Malý vypískl a zatleskal.
"Takže už ti Trin řekl, co se děje?" Zeptal se opatrně Tom a Bill poslal Tobiase dobalit si do jeho tučňákovského batůžku zbytek pentlí a dalších věcí, co se všude povalovaly.
"Otrava. Já chci taky mečovat." Zabrblal, a když procházel kolem Toma, otočil si ho Tom k sobě.
"Nebudeme bojovat, prcku, o tom jsme už mluvili."
"Jo... Budou tam zlý lykarieni a jen je chcete postrašit." Zabrblal a Daria si všimla toho, co jí předtím ušlo. Chlapec měl něco za zády.
"Jo, přesně tak. A teď mi vrať to, co jsi Billovi vzal." Nakázal mu a nastavil dlaň, ve které přistál jeden z Billových váčků.
"Tobiasi..." Vyhrkl Bill pohoršeně a v úžasu vrtěl hlavou. Tom malého lehce plácl na zadek a nasměroval ho k jeho věcem.
"A aby bylo jasno..."
"Joooo, já vím... Po večeři rovnou spát a žádná pohádka..." Zabrblal a začal rvát pentle do batůžku.


"No... asi se nenudíte. Je rozkošný. A jestli už vím, že je Bill pravý vládce temných a ne Teirien? Jo. Něco takového Trin vykřikoval."
"Dario, my..."
"To je jedno. Měli jste určitě důvod to tajit. Já se nezlobím. Je mi jasné, jak by se ostatním v radě líbilo, že je jeden z Králů Lykary temný... Asi by se zbláznili. Kdyby prasklo, že máš Dorienovu moc... no... sranda by skončila."
"Ta skončila i tak." Odvětil Tom a zalétl pohledem k synovi, zatímco Bill si kontroloval, jestli ho prcek neobral ještě o něco.
"Není to jeho ani vaše vina. Teirien brojí už dlouho. Draky už vlastně rozeštval. Hádám, že je to dnes naposled, co mám korunu." Hořce se zasmála a Bill k ní vykročil.
"Dario, co to říkáš..."
"Nechtěla jsem, abyste do toho zasahovali. Dali jste Lykaře svobodu. Mají právo mě nechtít. Držela jsem korunu, jak to jen šlo. Trochu jsme se Skayem doufali, že bude Reyn čistý drak a uklidní se to, ale nevyšlo to. Rein je ledový drak, a protože Veenalee a Cloud nemůžou mít děti a Skay odmítá být dědicem, je Reyn budoucí vládce zimy. Nelíbí se jim to... Dneska vám budu alespoň naposled užitečná. Skay s Reynem už jsou v Zimním kraji a já už se do Delarie nevrátím." Pokrčila rameny, jako by o nic nešlo, a Tom si promnul obličej.


"Lalita měla pravdu... Honili jsme se za bludy..."
"Dario, měla jsi to říct, něco by se..."
"Ne, Bille. Tohle byl můj boj. Nechci rozdělit celou zem a válčit, takže je tohle jediné řešení. Navíc, máte trochu důležitější věci na práci, ne? Co vůbec hodláte dělat? Rozsekat celou radu? Přidám se. Meče jsem neměla v rukou od tý chvíle, co Skay zjistil, že jsem těhotná. Pomalu mi nedal ani příbor." Obrátila, ale i tak nechala Billa, aby ji objal.
"Máme v plánu nechat Teiriena mluvit a uvidíme, co se bude dít." Zamumlal Tom a Bill sklopil pohled.
"Jasně. Proto vypadáte jako malá armáda zkázy."
"To, že mu dovolíme diskutovat o našem synovi, ještě neznamená, že ho nechám jít až domluví."
"Bille..."
"Co... ty jsi se taky ozbrojil."
"Domluvili jsme se..."
"Nepřiblíží se k němu. Nehodlám riskovat, když je tady Valren." Sykl a Darie došlo, že to mírové řešení tentokrát prosazuje Tom a ne Bill. To nebylo něco, na co by byla zvyklá. A už vůbec, aby se mu kolem prstů ovíjely proužky dýmu.
"Bille... a nenapadlo tě... můžeš Teiriena sesadit. Máš na trůn právo... Pak by bylo jedno, co chce. Rada by se asi zbláznila, ale..."
"Nemůžu být jedním z vládců, a zároveň Lykarský král. To nejde. Zničil bych tím vše, čeho jsme dosáhli. Jediné, co teď musíme udělat, je zajistit, aby se Tobias dostal v bezpečí domů. Pak můžeme začít jednat dál." Odvětil až moc rychle. Nevěří tomu... Blesklo jí hlavou a zároveň jí došlo, že jim Bill nikdy neřekl, co se dělo, když jeho a Toma tenkrát Valren zajal cestou do paláce, kterou strávil s ním o samotě...


"Valren měl Tobiase zabít během jednání, kdy tady měl být se Zanthiou a Ariou. To překazíme, nevíme, čeho tím chtěli dosáhnout, ale takhle jim na chvíli vezmeme otěže z rukou. Až zjistíme, o co jim jde, můžeme dál plánovat." Řekl tiše Tom, aniž by z Billa spustil pohled, a Daria kývla. Chápala, že chtěl za každou cenu udržet systém, o který se zasloužili, jen se obávala, že už je možná pozdě.


Zbytek dne strávili tím, že se pokoušeli mluvit s Trinem, a Tom se snažil ztišit Billa, který chodil po paláci jako tygr v kleci připravený zaútočit, sotva by Valrena zahlédl. Bez úspěchu. S blížícím se večerem a poradou byli oba nepřístupnější ještě víc a Trim do sálu dorazil jako jeden z posledních.
Stejně jako všichni, i on se zarazil nad tím, že Bill sedí na trůnu s malým na klíně v plné zbroji, zatímco Tom stál vedle jako stráž a stínil výhled na Tobiase na straně temných a víl.
Tobias Trinovi zamával a Trin se nedokázal přimět mu nezamávat zpátky, i když se na Billa i Toma zlobil. V duchu si vynadal. Temní chtěli chlapcův život a on se urazil kvůli tomu, že Bill tajil svou moc...
Jako poslední přišel Teirien s Valem v patách. Temný vládce byl vzteky bez sebe a Valren se ušklíbl Billovým směrem, když si všiml jak k sobě chlapce přivinul blíž, jako by mu ho měl vzít. Udělal by to s tou největší radostí.
Něco Teirienovi pošeptal, vládce jen ostře kývl a usadil se na svém místě, zatímco Val zůstal u dveří.


"Snad bych si ani nesedala. Nechal jsi nás všechny zavolat, pořád jsi opakoval, jak je to důležité, tak na co teď formality a zdržování?"
Ozvala se hned posměšně Lalita a zástupci se otočili jeho směrem.
"Všichni vědí, proč tu jsou. To Králové by měli vysvětlovat. Ne já." Prskl nazpátek a probodl ji pohledem. Ona jen netečně naklonila hlavu a usmála se na něj jako na nechápavé dítě.
"Zničehonic se tu objeví to děcko a vyhrožuje zničením všech mých elfů." Dodal a ukázal na Tobiase.
"Je to dítě... Vážně jsi nás nechal zavolat kvůli tomu, co řeklo?" Zavrtěla nevěřícně hlavou Nympera, vládkyně přístavních, a téměř všichni se posměšně ušklíbli.
"Jejich dítě. Klidně to může udělat. Kdo ho zastaví? Zničil dva mé stíny..."
"To není pravda!" Vyskočil Trin pobouřeně do vzduchu a vycenil na temného zuby.
"No jistě, králův mazlíček se ozval."
"Je to lež." Zopakoval Trin pevně a urážky si nevšímal.
"Já to viděla. Vyhrožoval pak i mně a vílám..." Přisadila si Treemeria a Trin na ni zavrčel.
"To je směšné... Myslíš si, že uvěříme takovému nesmyslu?" Zastala se Trina Nympera a chystala se zvednout a odejít.
"Není to dítě. Je to jejich zbraň! Chtějí znovu Lykaru plně do své moci, ale nemůžou se vzepřít přísaze. Používají ho a spoléhají na to, že vy nebudete nic dělat." To Nymperu zastavilo.
"Máš pro to nějaký důkaz?" Zeptala se ho a na okamžik pohlédla na Billa. Díval se přímo před sebe, rysy ztvrdlé potlačovaným vztekem a s jednou rukou na jílci meče.


"A jaký máš ty důkaz, že to tak není? Králové mlčí. Ani nám nepředložili návrh, prostě ho stvořili a my ani nevíme, co v sobě to děcko skrývá. Požaduji od králů, aby nám vydali důkaz o tom, že je to opravdu jenom dítě a nic víc." Otočil se na Billa a Toma a Tom pevně sevřel ruce v pěst. Bill mlčel a dál jen zíral před sebe.
"Nemáme nic. Jen obraz. Neměli jsme v úmyslu..." Začal Tom ale Teirien ho nenechal domluvit.
"Vidíte! Nic nemají! Bylo dohodnuto, že veškeré změny v Lykaře budou písemné a schválené celou radou, a hned poté se zápis zničí, aby s ním už nemohl nikdo nic dělat."
"Nebylo to úmyslné..." Zopakoval ledově Bill a Daria s Trinem si vyměnili nervózní pohled. Nezněl jako Bill, kterého znali. Nebylo v tom nic omluvného. Znělo to jako rozkaz.
"To tvrdíte teď. Ale zasedání jste sami posunuli. Já jej chtěl hned. Kdybyste se něco nesnažili skrývat, neměli byste důvod to odkládat."
"O odklad jsem požádala já. Den předtím se mi narodil syn. Potřebovala jsem odpočinek." Okřikla Teiriena Daria, ale jako by si toho nevšímal. Zato ona si všimla, jak Billovy oči tmavnou a jak Tomovi vyrazila na čele krůpěj potu, jak se snažil skrz jejich pouto Billa krotit.


"Jestli bylo to děcko vážně stvořené omylem, určitě nebudete mít nic proti, aby se obraz zničil a začalo se znovu a řádně, jak bylo dohodnuto."
Bill zalapal po dechu a Tom udělal krok k němu s rukama na zbraních.
"Billy..."
"To nemyslíš vážně!" Křikl a Teirien se mu odhodlaně zadíval do očí. V tu ránu couvl a s vyděšeným výrazem se ohlédl na Valrena.
"Kdo podpoří návrh mého vládce?" Houkl elf a Teirien neměl čas ho zastavit, když si uvědomil, jakou chybu právě udělal, a že Valren si toho byl naprosto vědomý.
"To je přece hloupost..." Hlesl Trin a s hrůzou sledoval, jak si Treemeria stoupá následovaná zástupci mořanských. Druhý zástupce draků se vedle Darii zvedl taky a ta zbledla a zajíkla se, když se postavili i oba zástupci vran.
Elyon probodávala pohledem svou sestru, která se šklebila na celé kolo.
"Lesní elfové stojí na straně králů. Jak bylo řečeno, je to dítě. Co to s vámi u vílího prachu je?"
"Zimní elfové také. Tohle je nesmysl." Doplnil Cloud a všichni se otočili k přístavním.
"Jestli je to vážně jen nevinné dítě... o nic nepřijdou... jen na chvíli... zmizí..." Namítla Nympera a se svým druhem se postavila.


"Je to devět ku osmi. Je rozhodnuto..." Ozval se ode dveří Valren a jeho ruka sklouzla k dýce za pasem.
V tu chvíli se celá místnost naplnila temnotou a okna explodovala.
Trin okamžitě vyslal do vzduchu světla a zalapal po dechu. Všude byly stíny temnější, než kdy kdo viděl. Všechny zástupce, kteří hlasovali s Teirienem, držel jeden stín s rukama za zády, zatímco druzí stáli před nimi a drželi jim u krků dýky. Další byli podél celého sálu. Jediný Valren byl ukrytý hordou svých vlastních.
Pohledy všech nejdřív směřovaly na Lalitu, ale ta se bez zájmu pohodlně opírala o polstrování svého trůnu. Stínům za jejími zády nevěnovala jediný pohled.
"Nikdo se mého syna ani nedotkne..."
Ozvalo se sálem a temnota doslova explodovala. Srazila všechny na zem krom těch, které pevně svíraly stíny.
Elyon zděšeně vykřikla a Caleb tasil meč. Cloud a Veenalee napodobili Caleba, neschopni uvěřit tomu, co mají přímo před očima.
Bill stál uprostřed plamenů s temnou korunou na hlavě. Dorienovou korunou.
Malý v jeho náručí byl obalený temnotou jako dekou a vystrašeně se k Billovi tiskl, co to šlo.
Billovu zbroj nahradila rudá tunika a černý plášť. Oči zčernaly a ani nemrkly. S rukou nataženou před sebe upíral pohled na Teiriena a sežehoval ho plameny.
Temný lapal po dechu, ale Bill mu nenechal ani kapku vzduchu.
Koruna na jeho hlavě rudě žhnula, jak se tavila.
Tom se pokoušel vstát a snažil se zahnat závrať, kterou mu způsobovalo, jak Bill ždímal, aniž by si to uvědomil, veškerou jejich moc jen do sebe.


"Bille! Přestaň!" Vykřikla Daria a otočila se na matku.
"Udělej přece něco!"
"Je mi líto. Takovou moc nemám... Jak je vidět, jediný, kdo odolává, je ten chlapec... Zřejmě nebude jen tak obyčejný." Sykla a opatrně se zvedla.
Trin se pokusil uhasit Billovy plameny, ale povedlo se mu jen nahnat trochu vzduchu do Teirienových plic a ten se rozkřičel na celý palác.
Tobias v Billově náručí si na uši připlácl dlaně a vzlykl.
Bill se nespokojeně otočil na Trina a nechal plameny uhasnout.
"Bille..."


autor: Bitter
betaread: J. :o)
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 zuzu zuzu | 14. června 2018 v 19:53 | Reagovat

Jejda, celé se to nějak čím dál víc zamotává...

2 Karin Karin | 17. června 2018 v 22:43 | Reagovat

To jsem zvědavá jak to zvládnou doufám že se nic nestane Tomovi Billovi a malému.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama