Scar Tissue 17.

5. května 2018 v 16:00 | Janule |  Scar Tissue
autor: Chayenne7


Chtíč: 3. Uvolnění


Tom ležel na zádech a nepřítomným pohledem hleděl do stropu. Bylo mu lehce špatně od žaludku ze všech těch cigaret, které vykouřil jednu za druhou během posledních hodin, a došel do bodu, kde si myslel, že nezvládne celou noc s neporušeným duševním zdravím. Malá lampička na nočním stolku byla rozsvícená, zbytek pokoje se utápěl ve stínech a jediný zvuk, který byl slyšet, bylo Tomovo mělké dýchání a tikání hodin po jeho pravé straně.


Od chvíle, kdy se Bill pozdě odpoledne zamknul ve svém pokoji, Tomova nálada se střídavě pohupovala mezi naprostou apatií a počátkem duševního zhroucení. Znal Billa dost dobře, aby věděl, že žádné množství proseb jej nevyláká z jeho úkrytu, a přesto se párkrát pokusil jej přimět, aby s ním mluvil. Jednou Bill přišel až ke dveřím a Tom mohl slyšet zvuk jeho oblečení šustivě se dotýkající dřeva, prasklinami unikaly zvuky jeho dechu. Tiše si vyměnili několik slov, většinou to byl Tom, kdo šeptal slova o tom, jak moc Billa miluje a jak moc se Bill mýlil, když si myslel, že by jím mohl být Tom někdy znechucený, a Bill jen tiše poslouchal.
Nějakou dobu seděli na podlaze a z obou stran se opírali o dveře, rozděleni tvrdým, lakovaným dřevem, a během toho dlouhého, tíživého ticha Tom prostě věděl, dokonce ani nemusel vidět tvář druhého chlapce, aby to věděl, že Bill tiše pláče. Když nakonec přišlo ´Jdi už teď pryč, Tomi, prosím´, Tom si povzdechl, políbil povrch dřeva v místech, kde na druhé straně předpokládal Billovu hlavu, a poslušně odešel. Poté už svého manžela neobtěžoval, bez ohledu na to, jak pro něj bylo obtížné tomu nutkání odolat.


Jeho pokusy o snahu se nějak zaměstnat se ukázaly být přinejlepším ubohé. Zavolal Georgovi, poslouchal kamarádova povzbudivá slova o tom, jak vše bude nakonec fajn, i když prostě věděl, že nebude, a poté se jen potloukal po domě, kam jej jen nohy zanesly. Služebnictvo se na něj dívalo podivně, jak kolem něj spěchalo zaměstnáno přípravami na ples, a Tom se občas musel přitisknout ke zdi, aby jim uvolnil cestu. Cítil se přitom extrémně hloupě a k ničemu a ani trošku se o to nestaral.
Ujistil se, aby Ida přinesla Billovi na podnose večeři a instruoval ji, aby zaklepala na dveře, než mu nechá podnos na podlaze. Kdokoliv jiný by se nad tou podivnou žádostí pozastavil, avšak ne Ida, která, ačkoliv to byla velmi jednoduchá dívka, si dokázala dát dvě a dvě dohromady velmi rychle, když bylo v sázce její zaměstnání a živobytí.


Tom dělal vše, co mohl, aby se vyhnul setkání s Jörgem, protože si nebyl jistý, zda by byl schopen se v otcově nenáviděné přítomnosti kontrolovat, a věděl, že v této delikátní situaci si nemohli dovolit žádné uklouznutí. Hodně záleželo na tom, jak dobře a jak dlouho dokážou svou lest udržet. Ale bez ohledu na to, jak moc se Tom snažil, nedokázal zabránit srážce s Jörgem, když se vracel ze své dlouhé procházky po parku. Jeho otec pokuřoval na terase. Stál tam ve své obvyklé póze s nohama široce rozkročenýma a vypnutou hrudí. Slabé světlo přicházející z velkého salónu jej osvětlovalo zezadu a měnilo jeho postavu v něco téměř nadpřirozeného, zatímco jeho tvář zůstávala ve stínech. Vypadal jako nějaký Don Giovanni ze špatné opery - bylo příliš špatné, že Tom nebyl schopen ocenit ironii té situace.



"Kde je ksakru Bill?" Zeptal se Jörg, a Tom sám sebe překvapil hladkou lží o nějaké ošklivé migréně. Neplýtval na Jörga žádnými dalšími slovy. Bylo to pro Toma zvláštní a poučně si uvědomit, že v posledních dvou letech se stal tak prázdným a mrtvým uvnitř, že téměř zapomněl, jak svého otce nenávidět. Teď už ne. To, co Jörg provedl Billovi, bylo neodpustitelné, a Tom se cítil posílen vášní temné emoce protékající jeho žilami jako tekutý požár. Věci už nebyly bezvýznamné. Nenávist k Jörgovi už nebyla zbytečná. Život už nebyl zbytečný. Jen kdyby si nevystavěl dům svého manželství na písku. Už mohl cítit, jak se ta křehká konstrukce otřásá - nakonec ji strhnou a není tu nic, co by mohl udělat, aby tomu zabránil.
Tom se posadil a unaveně si promnul oči. Hlavou mu opět probíhaly návaly a on musel polykat velká sousta vzduchu, aby byl schopný se udržet pohromadě. Byl vyčerpaný, duševně i fyzicky, a frustrovanější, než si kdy pamatoval. Když vyšel nahoru do svých pokojů, nemohl očekávat, že to nejhorší má teprve přijít. Přitiskl ucho k Billovým dveřím ve skleslém pokusu zachytit od svého manžela nějaké známky života, a poté široce rozevřel oči, když si uvědomil, že to tiché sténání na druhé straně může znamenat jen jednu věc: Bill se sám sebe dotýká.


Tom si uvědomil, že se mu samovolně zavřely oči, jak se mu po páteři šířilo horko až do rozkroku. Zdálo se to být všechno, jen ne vhodné, vzhledem ke strojené povaze Billova vzrušení a k tomu, jak moc trápení už mu to způsobilo, ale Tomovo tělo mělo svou vlastní vůli.
Nezneklidněné morální otázkou reagovalo tím jediným logickým způsobem. Tomova ruka si našla cestu k jeho rozkroku a sevřela přední část jeho kalhot dřív, než Tom věděl, co se to děje, a stiskla a lehce třela. Samozřejmě, že se nic nestalo, nic významného, s výjimkou toho, že z té potřeby pocítil málem závrať. Představy nahého Billa přivádějícího si sám sobě rozkoš tančily v jeho mysli a bylo to téměř nesnesitelné s ničím, čím by té touze mohl ulevit. Jak se Billovo sténaní postupně přeměnilo do malých nemravných výkřiků, Tom od dveří poodstoupil.
Škoda už však byla napáchána. Nyní, když měl Tom informaci z první ruky o tom, co se děje ve vedlejším pokoji, tak kromě svých dalších starostí se musel potýkat také se sexuální frustrací - frustrací, u které neměl žádnou naději v úlevu. Ignorování toho problému začalo být nemožné. Jen pouhá myšlenka na Billa dotýkajícího se sebe sama za zavřenými dveřmi jej natolik vydráždila, že mu celé tělo žhnulo chtíčem, a přesto zůstával tvrdohlavě a beznadějně měkký.


A co, že věděl proč? Dokonce i kdyby se Tomovi podařilo zastrčit okolnosti Kaiovy smrti zpátky do nejhlubších zákoutí jeho mysli, živá vzpomínka na ten osudný den byla konstantně přítomna v celém domě, v jeho životě, vysávala Tomovu životní energii a mužnost. Dokud byl Jörg naživu, Tom nebude schopný překonat svou minulost a nebude schopný se s Billem milovat, bez ohledu na to, jak moc začínal toho chlapce milovat a toužit po něm. Jejich manželství bude anulováno, oni rozděleni a Bill znovu oženěn - celá hromada zvrhlíků čekala ve frontě, aby mohli skočit po prvním znamení, že je Bill opět k mání. Ta pouhá myšlenka dělala Toma příšerně zoufalým. A nebyla z toho žádná cesta ven.
Když vstal z postele a rozešel se k oknu, zaslechl nějaký pohyb ze směru od koupelny. Tom okamžitě zamrzl na místě. Rozhodl se snad Bill nakonec vyjít ven? Zadržoval dech, aby mohl naslouchat, a zíral na dveře v očekávání tichého zaklepání, ale nic se nestalo. Tom se rozhodl pomalu se k těm dveřím přiblížit. Napínal uši s tíživým pocitem v žaludku a trvalo mu nějakou chvíli, než si uvědomil, že tlumené zvuky vycházející zevnitř vůbec nebyly steny. Byly to Billovy vzlyky.


Nezaváhal a promluvil.
"Bille… jsi tam v pořádku?"
Koupelnou se rozeznělo vyděšené vyjeknutí, poté si Bill odkašlal a třesoucím se hlasem řekl:
"Je mi fajn, Tomi… jen, prosím… zůstaň venku, ano?"
Tom přitiskl čelo ke dřevěným dveřím a pokoušel se uklidnit. Nakonec tu bitvu stejně prohraje.
"Bille, bojím se o tebe, zlato. Tak zatraceně se bojím. Proč to nemůžeš pochopit…?"
Odpověď přišla ve formě hlasitého pláče a v tu chvíli se Tom rozhodl. Byla tam hranice k respektování práva volby druhého člověka, a to byla právě ta, kdy se sebeobrana přeměnila do možného sebepoškozování. Tom jako Billův manžel měl zodpovědnost se o druhého chlapce postarat, a Bill očividně právě teď potřeboval pomoc.
"Omlouvám se, miláčku, ale jdu dovnitř," řekl s konečnou platností a zmáčkl kliku.


Bill stál u jednoho z umyvadel, záda měl shrbená, jak svíral rukama okraje tak pevně, až mu zbělely klouby, a plakal, vzlyky otřásaly celým jeho křehkým tělem. Oba věděli, že Bill mohl jednoduše utéct zpátky do svého pokoje, pokud by se chtěl Tomovi vyhnout, ale neudělal to. Zůstal, a to více než cokoliv přinutilo Toma si uvědomit, že Bill dosáhl zlomového bodu a očekával, že Tom přijde na to, že potřebuje pomoc, aniž by jej o to musel požádat.
"Zlatíčko…" zašeptal Tom zlomeným hlasem, protože jej doslova bolelo srdce vidět svého milovaného takhle. Billova záda byla napjatá jako tětiva a Tom nemohl vidět v zrcadle jeho tvář, jak měl sklopenou hlavu, a jeho potem slepené vlasy kolem ní vytvářely černý závoj, ale nebylo pochyb, že je ve zbědovaném stavu. Tom k němu pomalu přistoupil, krůček po krůčku zmenšoval prostor mezi nimi, jako by Bill byl vystrašený kůň připravený uprchnout při prvním náznaku nebezpečí. Ale Bill se nepohnul, jen pokračoval v pláči a vydával srdce-lámající zvuky a Tom sám musel mrkáním zahnat slzy z toho, že mu musel způsobit takové nesnáze.


"Billy…" vzdychl, když položil ruce na drobná ramena svého manžela. Bill se v jeho sevření chvěl, a když kolem něj Tom opatrně omotal své paže v konejšivém, ochranářském objetí, Bill zavzlykal a hlava mu padla vzad na Tomovo rameno.
"Nechce to jít pryč!" Naříkal žalostně. "Nevím, co mám dělat! Snažil jsem se a snažil a… to prostě… to nechce… ach bože…"
Tom zabořil nos do chlapcových vlhkých vlasů a vtiskl mu na hlavu polibek. Ze své pozice mohl přes Billovo rameno vidět neústupnou erekci napínající přední část Billových hedvábných pyžamových kalhot. Látka byla nasáklá pre-ejakulátem a lepila se na vzrušené mužství.
"Neplač…" zamumlal k němu. "Jen mi dovol ti pomoct… Zase to bude v pořádku…"
"Ne, ne…" Bill horečnatě zavrtěl hlavou, ale jeho oči zůstávaly pevně zavřené. "Ty nemůžeš… není to opravdové… je to odporné…"
Když jej Tom jemně otočil, vzdoroval jen málo. Jakmile se ocitli tváří v tvář, Tom se jen sotva dokázal ovládnout. Naposledy, kdy Bill vypadal takhle malý a křehký, to bylo po té nehodě, kdy Bill ležel v posteli v komatu. Tom tenkrát přísahal, že už nikdy nedovolí, aby se Bill stal opět tak bezmocným. Očividně selhal.
"Je mi to tak líto, má lásko," zašeptal, a jeho chvějící se prsty přejížděly po linii Billovy čelisti. "Nikdy jsem nechtěl, aby se tohle stalo. Je to všechno má vina… Měl jsem… Ach bože, měl jsem ti prostě říct…"
Bill na něj zamrkal s truchlivýma, uslzenýma očima a popotáhl.
"Ne, Tomi… to neříkej… Pokud je to něčí chyba, pak nás obou. Nikdy jen tvoje."
Tom jednou rukou uchopil jeho tvář.
"Neměl bys takhle trpět. Víš, že je tady z toho cesta ven…"
Bill odvrátil hlavu, tváře mu okamžitě zrudly.
"To… nezáleží na tom, kolikrát… nemohl bys mi pomoct…"


Tom jej políbil na čelo a jeho rty tam přetrvávaly, vydechly slova proti Billově žhnoucí pokožce.
"Nefunguje to, protože… to potřebuje jiný druh uspokojení," vysvětlil, vědomě zůstal blízko, aby se na něj Bill nemusel dívat, zatímco poslouchal. "Saki mi pověděl, jak to funguje. Otec očividně předávkoval afrodiziakum, ale celá ta situace by se nikdy tolik nevymkla kontrole, kdybychom měli pravidelný sex. Bez opravdového uvolnění se to prostě… nahromadilo, a teď…"
Bill zůstal v jeho náruči nehybný a tichý jako socha. Tom jej políbil na spánek.
"Kdybys mi jen dovolil, abych se tě dotknul…"
"Je to nechutné," zašeptal Bill a slzy mu stékaly po bledé tváři. "Nechci, abys mě takhle viděl. Ale…" Přitiskl čelo k Tomovu ramenu a prsty sevřel látku Tomova už tak zmačkaného trička. "Jsem z toho všeho už tak unavený… Bože, jen chci, aby už bylo po všem…"
Tom pomalu sjížděl rukou po páteři svého manžela, až se s ní usadil ve spodní části jeho zad.
"Pojď sem…" zamumlal a lehce zatlačil, takže se Billovo tělo přitisklo k tomu jeho, a jeho erekce k Tomovu stehnu. Bill zalapal po dechu a bezděčně se od něj pokusil opět odstrčit, ale když jej Tom jemně přinutil zůstat na místě, nakonec to s roztřeseným, zoufalým stenem vzdal.
"Ty víš, že tě miluju, že ano?" Zeptal se Tom tiše a rty se otřel o Billův ušní lalůček, až se druhý chlapec zavrtěl. "Miluju tě více než svůj vlastní život. Všechno co chci, je, aby ses cítil dobře. Věříš mi?"
Bill zabořil tvář do ohbí Tomova krku a vzdychl, ramena mu poklesla, jak mu z těla zmizelo veškeré napětí.
"Věřím ti, Tomi," zašeptal. "Věřím ti."


~~~(*)~~~


Bill byl tak vyčerpaný, že jej Tom musel vzít do náruče, jak jej vedl do ložnice k jejich posteli. Položil chlapce na matraci a poklekl před ním, vzal Billovy ruce do dlaní a obě je postupně políbil.
"Chtíč je prostě chtíč, má lásko," řekl a povzbudivě se na něj usmál, zatímco se Bill před ním kroutil a tisknul svá kolena k sobě. "Nezáleží mi na tom, kde se vzal, ale je to pro mě šance se o tebe postarat. Přál bych si, abys to tak viděl taky."
Bill pokorně přikývl a poté sklopil pohled.
"Ta lampa, Tomi…" zašeptal.
"Samozřejmě," blonďatý mladík se opět usmál a vstal, aby zhasnul světlo. Po dlouhou chvíli mu před očima tančily barevné skvrny, ale když si přivykl na tmu, dokázal rozeznat uprostřed postele Billovo tělo podepřené hromadami polštářů. Rychle se zbavil trička a roztržitě ho nechal dopadnout na podlahu. Ta představa být schopný se Billa dotknout v něm rozpálila žár, který se téměř podobal tomu druhu pocitu, jenž dříve pumpoval velké množství krve do jeho mužství. Téměř. Ty neklidné hodiny poté, co slyšel Billa uspokojujícího se ve svém pokoji, zanechaly Toma zvýšeně citlivého a vzrušeného. Pouze erekce chyběla, ale vědomě se snažil svou frustraci ignorovat a soustředil se místo toho na Billa.
Tělo jeho chotě prakticky vibrovalo ve chvíli, kdy se Tom položil vedle něj.


"Tomi…" Zasténal Bill, a na okamžik Tom nebyl schopný udělat nic, jen přejíždět prsty po straně Billovy tváře, těžce oddechovat proti jeho rtům a nasávat žár vycházející z každého jeho póru. Bylo to téměř příliš mnoho, příliš dobré, velký náklad na jeho smysly, protože ačkoliv si byli předtím blízcí, každou noc si spali v náručí a poslední týdny se vášnivě objímali, stále to bylo na hony vzdálené tomu, co se Tom chystal právě teď s Billem dělat, Billovi, s Billovým souhlasem.
Bylo to už tak dávno, co se Tom dotýkal další lidské bytosti výlučně sexuálním způsobem. Tak neuvěřitelně dávno od chvíle, co to sám chtěl. Byl to Kai. Mohl cítit nárůst vzpomínek z nejhlubších zákoutí své mysli, ale dřív, než mohl začít panikařit, Bill znovu zasténal, znovu prosebně zašeptal jeho jméno, naklonil hlavu do úhlu, který nemohl být nesprávně vyložen, a Tom zapomněl na všechno ostatní kromě něj.
Jemně se dotkl svými rty Billových, a když Bill zakňoural a natáhl se pro více, Tom si povzdechl, a konečně si dovolil nechat to jít. Mít Billa ve svém náručí byl úžasný pocit. Byl teplý a měkký a sladce voněl, navzdory všemu, čím si za ten den prošel, a Tom olíznul jeho ústa, vpil se do jeho slin a políbil jej hlouběji než kdy dříve, zatímco jeho ruce cestovaly po Billových bocích, stehnech, uchopily vyvýšeninu jeho drobného pozadí a masírovaly ji. Bill se nádherně prohýbal v zádech a zakláněl hlavu, lapal po dechu a nevědomky tak Tomovi nabízel svůj labutí krk.


"Oh… oh…" vzdychal, jak Tom olizoval a líbal jeho krk, sál jeho ohryzek a zabořil jazyk do prohloubeniny u klíční kosti. Tam se Tom nezastavil. Přesunul se níž, dokud nenašel malý hrbolek jedné z Billových bradavek. Když se k ní přitiskl a vsál ji, Bill ze sebe vydal blažený výkřik. Tom mimoděk zasténal a přivřel oči, jak mu Bill prakticky nacpal bradavku do úst pro trochu více pozornosti.
Tom čekal, že bude jeho manžel vášnivý díky afrodiziaku, ale bylo to více než to. Afrodiziakum v Billovi možná probudilo chtíč, ale v tuto chvíli to bylo vše, co mohlo udělat. Bez další nové dávky se pomalu vytrácelo a zanechávalo Billa silně vzrušeného, ale už jej nemohlo přinutit k podivnému chování, pouze uvolnit jeho zábrany. Tomovi se líbila představa, že to, jak Bill reagoval na jeho doteky, na rozkoš, kterou mu přinášel, bylo upřímné a pocházelo pouze od Billa. Bylo celkem jednoduché tomu věřit, téměř to bylo očekávané, jelikož i přes jeho přirozenou stydlivost byl Bill velmi vášnivý mladý muž, který nedělal nic polovičatě.


Když Tomovy prsty dosáhly Billovy kyčelní kosti, Bill se zkroutil a pozvedl bok výš, aby jej Tom mohl hladit lépe, více. Tom se okamžitě naklonil a přejel rty přes citlivý bok svého chotě. Mohl cítit, jak mu přitom Billova náruživá erekce naráží do krku, a Bill se najednou prohnul vzhůru pro více kontaktu, a málem Toma ze sebe přitom shodil.
"Ššš, zlato…" Tom jej přidržoval a konejšivě jej přitom líbal na břiše.
"Tomi, prosím, udělej něco…" Bill téměř vzlykal. "Já už nemůžu…"
Měl za sebou hodiny zdánlivě nekonečné, mučivé touhy ničící jeho tělo, Tom věděl, že Bill je v koncích, ale také věděl, že tentokrát se tento agresivní, náročný chtíč musí setkat s uvolněním dostatečně mocným, aby jeho hlad náležitě uspokojil. Takový druh uvolnění mohl přijít jen z rukou dalšího člověka. Takže Tom vydechoval horké polibky na Billovu kůži, kde se setkávala s okrajem jeho pyžamových kalhot, a když se natáhl k Billově zakryté erekci, přitiskl k ní obličej, otíral se o ni tváři, cítil její tvar, její žár, a oči se mu přivřely při tom náhlém uvědomění skutečnosti, že se právě nachází mezi Billovými stehny a intimně se jej dotýká.


"Ach, Tomi…" Zasténal Bill a jeho nohy se lehce roztáhly a zvaly Toma, aby udělal více, prosily jej, aby udělal více, zatímco zvedl hlavu a prsty zabořil do Tomových blonďatých pramenů, za které s potřebou tahal. Tom se usmál a láskyplně políbil Billovo zápěstí.
"Já vím, má lásko…" zašeptal. "Snaž se být trpělivý…"
Bill zanaříkal a zhroutil se zpět do polštářů. Znovu slzel, ale nyní to bylo součástí dohody a Tom odmítal cítit se kvůli tomu špatně. Přejel prsty podél linie Billovy skryté pulzující erekce, pak se sklonil a vtiskával na ni polibky. Látka pod jeho rty byla vlhká, a ta pronikavá vůně sexuální touhy a volně vytékajícího pre-ejakulátu způsobovala Tomovi lehkou závrať. Pamatoval si tu vůni - bylo nemožné ji zapomenout. Nebyla tak úplně stejná, ale v podstatě ano, tak lákavá, tak odměňující, přinutila jej zabořit do ní nos a zhluboka se nadechnout. Bože, už to bylo tak dlouho. Cítil se jako znovuzrozený, jako by opět prováděl své první krůčky. Bylo dobře, že Bill potřeboval své uvolnění co nejvíce natáhnout, protože Tom také nemohl postupovat nijak rychleji.


Poté, co získal dostatek té bláznivé vůně, Tom musel také ochutnat. S chvějícími se prsty rozvázal stahovací šňůrku na Billových kalhotách a přetáhl okraje přes manželovu napjatou erekci. Bill tiše vykřikl, jakmile chladný vzduch konečně obklopil jádro jeho touhy a mimovolně zvedl boky a v zoufalství přirážel proti prázdnému vzduchu. Tom využil té příležitosti stáhnout Billovi kalhoty až na stehna, a poté se znovu uložil, aby žasnul nad tím pohledem před sebou. Stříbrné světlo měsíce vykreslovalo místnost černobílou paletou barev a bylo to dostatek světla k tomu, aby byl Tom schopný rozeznat siluetu Billova těla, ale on prostě věděl, že jeho manžel je tak dokonalý, jak jen Tom očekával.
"Billy…" ta slova se horečnatě vykutálela z jeho úst. "Tak nádherný, má lásko…"
Poté poprvé ochutnal.
Začal u kořene Billova penisu, omýval tu horkou, vlhkou pokožku s téměř majetnickou pozorností a jeho srdečné steny uznání se mísily s Billovými ochraptělými zvuky. Tom jej musel násilím přidržovat u matrace a nebylo to jednoduché, ale byl odhodlaný. Tom tohle miloval, vždy miloval využívat svá ústa, a věděl, že má pravděpodobně tak trochu i nějakou orální fixaci. Ta nejlepší věc na tom však byla stejná jako při jakémkoliv druhu sexu zacházející mimo tělesnost: bylo to vědomí, že jeho činnost přinášela jeho partnerovi rozkoš a štěstí. Přinášelo to uspokojení více než jen Tomovu tělu. Přinášelo to uspokojení i jeho duši.


Po nějakou dobu nedělal Tom nic jiného, než že olizoval ten tvrdý, horký úd a střídal to s nepatrným sáním pulzujících žil kolem něj, protože věděl, že v okamžiku, kdy vezme Billa do úst, Bill vyvrcholí. Tom to musel natáhnout na tak dlouho, jak jen to půjde, pokud chtěl splnit svůj slib Billovi, že to zlepší. Rukou uchopil měkký váček Billových varlat a jemně je v ruce válel, zatímco druhou rukou pevně svíral jeho bok. Tak moc si přál, aby mohl jít ještě níž a ochutnat tak to nejintimnější místo Billova těla, ale cítil, že na to ještě nemá právo, alespoň ne bez Billova plného svolení, až bude opět mít plnou kontrolu nad svou mentální kapacitou.
"Tomi, Tomi, prosím…" Bill prosil tak nádherně a jeho téměř hysterické vzdechy mířily přímo do Tomova rozkroku, rozpalovaly jej, a Tom mohl cítit unikající první kapičky vlhkosti, ale žádná erekce se mu v kalhotách neformovala. Přesto to bylo lepší a daleko více než cokoliv, co za poslední roky zažil. Tom přitiskl své boky k matraci a pomalu se o ni otíral, zatímco se mu do vlasů zamotaly Billovy prsty, tahaly jej a urgovaly, aby konečně přešel k finálnímu kroku. Tom zavřel oči a vzdychl. Ústa měl plná Billovy příchutě, nos plný Billovy vůně, a ležel mezi Billovými stehny, kde nikdo dříve nikdy neležel. Byl přesně tam, kde měl být.


"Tak moc tě miluju…" zamumlal proti sametové kůži Billova mužství a chtělo se mu brečet, protože si byl jistý, že o tohle všechno během několika dní přijde. Přál si, aby mohl říct, že podruhé už nedokáže zvládnout ztrátu takové velikosti, ale pokud tam bylo něco, co se naučil, tak to, že množství bolesti a utrpení, které lidská bytost dokázala zvládnout, nemělo prakticky žádný limit. Srdce se prostě nezlomí a nepřestane tlouct, dokonce ani poté, co ta osoba zcela vykrvácela.
Když si Tom uvědomil, že ve skutečnosti slzí, pevně zavřel oči a sevřel ústa kolem hlavičky Billova penisu, silou vůle své slzy potlačoval. Pro Billa to přišlo zcela nečekaně a on ostře vykřikl a téměř se zlomil v pase. Tom špičkou jazyka nemilosrdně dráždil štěrbinu na špice, znovu a znovu, ale vždy se odtáhl dřív, než to mohlo Billa dostat přes okraj. Během několika vteřin Bill prosil a plakal a sténal tak nahlas, až si byl Tom jistý, že to muselo být slyšet po celém patře. Když začal přirážet do Tomových úst s malými, nerovnoměrnými pohyby, Tom jej nezadržel, ale přijímal jej tam moc, jak jen to dokázal, a užíval si způsob, jakým jej Bill využíval, aniž by si to sám uvědomil, a když na jazyku konečně pocítil ostrou příchuť spermatu, chtivě jej polkl a vsál každou další jednotlivou kapku. Srdce se mu až po okraj naplnilo láskou a uspokojením a uši Billovým opakovaným vykřikováním jeho jména.


Ztracen v kráse toho momentu se Tom cítil jako mince, která byla odhozena, ale zůstala nehybně viset v prostoru na malou věčnost. V tom vakuu dokonalosti se všechny jeho problémy vypařily.
Poté se přetočil na záda a uvědomil si, že je možné vyvrcholit i bez toho, aby byl člověk tvrdý.


autor: Chayenne7
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 5. května 2018 v 21:26 | Reagovat

Tom je k Billovi tak něžný a citliví nádherná kapitolka.

2 Iwuanka Iwuanka | 5. května 2018 v 23:41 | Reagovat

Co sa stalo Tomovi ze mu nefunguje nadobicko?? Nieco s trvalymi nasledkami??

Tom je naozaj velmi laskavy k Billovi a dufam ze nedopusti aby ich manzelstvo anulovali.

3 Evča Evča | E-mail | 7. května 2018 v 14:09 | Reagovat

Četla jsem si to 2x a usmívala jsem se jak sluníčko.Doufám,že jejich manželství neaunulují.Jsem zvědavá jak se Bill k jejich nynější situaci postaví.Díky za překlad.

4 Jasalia Jasalia | 13. května 2018 v 16:40 | Reagovat

Krasa. Takze Tom nie je tak uplne "mrtvy". Ma nadej. A Bill spolu s nim. Tazko sa mi komentuje, kedze viem, ako to skonci, ale... je to super. Tom je tak nezny a zamilovany. Dakujem za preklad.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama