A Beautiful Disaster 11.

25. května 2018 v 16:00 | Janule |  A Beautiful Disaster by xblindmag
autor: xblindmag


Potřebuju tě


Tom zabručel, jak se schoulil na matraci téměř do klubíčka, s rukou pevně přitisknutou k hrudi, jako by tím mohl ulevit bolesti, která rvala jeho vnitřnosti. Dávno si zvyknul na velmi lehké pulzování, ale příležitostně se pokusy přeměnit jej zpátky na plastovou panenku staly náhle ostrými a celkem bolestivými. Během těchto příležitostných ´příhod´ - z nedostatku vhodnějšího slova - se Tom musel ze všech sil soustředit, aby zůstal člověkem. Stále plně nerozuměl tomu, jak byl schopný v poslední době tak moc obejít všechna pravidla, ale cítil, že jeho štěstí již nebude mít dlouhého trvání. Samozřejmě, že by se nikdy nevzdal bez boje, zvláště poté, co Bill prohlásil, že nechce, aby se přeměnil zpátky, ale tyto příhody byly pokaždé o něco silnější a Tom měl své hranice v tom, co dokázal snést.


Konečně bolest a napětí povolilo, a Tom si dovolil se uvolnit. Tohle byla rozhodně jedna z nejsilnějších příhod, jaké zažil, a byl překvapený, že se mu podařilo zůstat člověkem. Nyní však byl vyčerpaný, jak použil všechnu svou energii a koncentraci na to, aby zůstal nezměněn. Chvíli odpočíval, než se otočil a podíval se na hodiny vedle Billovy postele.
Byly téměř tři hodiny odpoledne. Bill bude každou minutou ze školy doma. Tom tiše zaklel. Musel se dát do kupy, aby si černovlasý mladík nedělal starosti. Byl si jistý, že v tuto chvíli vypadá pěkně na hovno. Pokusil se posadit, a dopadl zády zpátky na postel.
Tentokrát byl opravdu vyčerpaný. Znovu zaklel, zavřel oči a snažil se uklidnit. Možná by mohl Billovi prostě říct, že si zdřímnul.


"Tome?" Dredáč se v duchu nakopnul, když zaslechl Billův znepokojený hlas. "Jsi v pořádku? Stalo se něco?"
Tom unaveně otevřel oči. Dokázal si jen představit, jak příšerně vypadá, zničeně vypadající, zadýchaný, na čele kapičky potu a…
"Je mi fajn," řekl Tom s pomalu se objevujícím úšklebkem.
Bill zmateně zamrkal. "Vypadáš, jako bys uběhl několik kilometrů nebo ně-"
"Masturboval jsem," zalhal Tom jednoduše.
Černovlasý mladík na něj prostě zíral, a na okamžik si Tom myslel, že jeho lež nezafungovala. Ale poté vzduch naplnil Billův nervózní smích.
"Ani náhodou," řekl Bill. "Tys ne…"
Tom si sugestivně pohrával s piercingem ve rtu. "Ale ano. Myslel jsem na tebe a na mě, a na to, kolik zábavy bychom si mohli užít…"
Mladíkova tvář začala chytat pěkný odstín červené, a Tom věděl, že si vybral dokonalou milosrdnou lež. Také miloval, že má majitele, který se dá tak rozkošně jednoduše přivést do rozpaků, a nemohl si pomoct a smyslně si sjel dlaní po hrudi a zasténal, když sám sebe promnul přes kalhoty.



Jak se dalo očekávat, Bill zrudl ještě víc a ve známém gestu si připlácl dlaně přes oči. Tom se musel kousnout do jazyka, aby se nerozesmál.
"TY ZASRANÝ PERVERZÁKU!"
"Mmm, ty se ke mně nepřidáš?"
"TOME!!!"
"Ano, Bille, ach anoooo…"
"PŘESTAŇ S TÍM!!!!!"
Nakonec Bill udělal několik kroků a plácl Toma tak silně, až jej rozbolela ruka. Tom se stejně smál, zatímco Bill zavrčel a zaměstnal se domácím úkolem z matematiky.
"Hej, no tak," snažil se Tom, když se posadil na volné místo na Billově stole. "Řekl jsem, že se omlouvám. Byl to jen vtip, okay? Posiloval jsem, nemasturboval jsem na tvé posteli."
Tom se rozhodl svou lež změnit. Věděl, že na něj Bill není opravdu naštvaný, ale stejně jej chtěl alespoň trochu uklidnit.
Bill měl našpulené rty a očividně se co nejvíce snažil panenku kompletně ignorovat. Tomovi se nějakým způsobem dařilo udržet si vážnou tvář navzdory tomu, jak moc se chtěl zlomit v pase a rozchechtat.


"Billeeeeee…" Zabroukal dredáč, lehce se naklonil a výsledkem bylo, že jeho vlastník ztuhnul a diskrétně se pokusil odtáhnout. "Nebuď naštvaný."
"Jdi pryč. Dělám domácí úkol," trval na svém tvrdohlavě Bill.
"Zíráš na ten jeden příklad už deset minut."
Bill zavrčel, prásknul tužkou a zavřel sešit, vzhlédl k panenčině ušklíbající se tváři. "Mohl bys už T.K. poslat pryč?"
"Ale T.K. je mojí součástí," Tom předstíral trucovité našpulení rtů, které, ač to Bill sám sobě nerad přiznával, bylo neuvěřitelně roztomilé. "A být T.K. je taková zábava. No tak, ty víš, že to miluješ…"
"Opravdu ne…" zabručel Bill, zvedl své psací potřeby a znovu sklopil pohled k té zdánlivě ďábelské učebnici matematiky.
"No tak," pokračoval Tom se svým tradičním úšklebkem na tváři. "Já vím, že se ti to tajně líbí, když jsem perverzní a otravně samolibý jako T.K."
"Ne, nelíbí," trval na svém Bill.
"Já myslím, že jo."
"Nelíbí. Ani trošku. Nenávidím ho."
"Ty ho nenávidíš?" Tom se uchechtl. "To je trochu kruté, nebo ne?"
"Kruté je to, že mě opustíš, když já tě zasraně potřebuju!"


Bill zalapal po dechu a připlácl si ruku na ústa, tvář mu opět delikátně zrudla. Tom byl tím domnělým přiznáním zaskočen. Věděl, že Bill nechce, aby se přeměnil zpátky na panenku, ale neměl ani tušení, že to mladíka trápí až takhle moc.
"Bille…"
"P-prostě zapomeň, že jsem to řekl." Bill odvrátil pohled a snažil se opět soustředit na svůj úkol. "Vymaž to ze své mysli. Nikdy se to nestalo."
"Bille, já tě neopustím."
"Řekl jsem, abys na to zapomněl."
"Já neumřu, ne doslova. Už jsem ti říkal, že tě nikdy skutečně neopustím, a opravdu to neudělám. Jen se ze mě stane plastová panenka a--"
"Přestaň s tím," řekl Bill tiše, jeho hlas byl smutný a úpěnlivý. "Můžeme o tom prosím nemluvit?"
Tom vzdychl, rozhodl se příliš netlačit, protože viděl, jak moc to Billovi ubližuje. "Tak dobře. Omlouvám se…"
Ale nechtěl to téma nechat být. Opravdu chtěl Billovi vysvětlit, že tam pro něj vždycky bude, i když nebude moct mluvit nebo jej držet ve svém náručí. Chtěl vysvětlit, že to rozhodnutí nezáleželo na něm, že on sám chtěl být plastovou panenkou asi stejně tak moc, jako to chtěl Bill. Chtěl vysvětlit, že on Billa potřebuje taky…
Že ho miluje.


***


Tom se povaloval na posteli a prohlížel si hudební časopis, ačkoliv byl tak hluboko ponořený v myšlenkách, že jen sotva vnímal cokoliv z toho, co bylo na těch lesklých stránkách. Stále myslel na to, co Bill řekl, a na to, jak mu chtěl sdělit, co cítí. Ale jak by Bill reagoval? Bill možná řekl, že ho potřebuje, ale co když to znamenalo jen jako blízkého přítele a nic víc? Navzdory celému poslednímu měsíci Tom přece jen byl panenka, a možná Bill nechtěl takový druh vztahu s někým, kdo ani nebyl ´skutečný´.
Nemohlo však nikomu nijak ublížit pokusit se to Billovi říct.
Nebo mohlo?
Tom vzhlédl k mladíkovi stále usazenému u svého stolu, který nyní cosi sepisoval na svém laptopu. Od jejich dřívější konverzace byli po většinu času potichu, ale Tom dokázal říct, že věci se zmírnily a Bill už nebude tolik váhat s mluvením. Nyní musel jen přijít na ten nejlepší způsob, jak Billovi říct o svých citech. Měl by prostě říct ´Miluju tě´? Bylo by to až příliš troufalé? Měl by přijít s nějakou efektní řečí obsahující všechny chvíle, které strávili společně, a jak moc to pro něj všechno znamenalo? Měl by si vzít kytaru a zahrát pro něj píseň? Možná by měl Billa prostě jen obejmout a hluboce políbit?


"Bille?"
"Jo?" Černovlasý mladík dopsal větu, než se otočil tváří k panence. Nabídl mu malý úsměv a Tom náhle znervózněl.
Zabloudil očima po pokoji a uvažoval, jestli má opravdu koule na to to Billovi říct, nebo se možná zeptat jeho, co cítí, pokud vůbec něco cítil. Uběhla chvíle a Bill si rychle svůj dokument uložil a celý se otočil, aby věnoval dredáčovi plnou pozornost. V tu chvíli si Tom uvědomil, že to nedokáže. Nemohl zariskovat, že zničí to, co už měli.
"Ach… to nic," Tom se nuceně usmál. "Já… zapomněl jsem, co jsem chtěl říct."
"Lháři," odpověděl Bill jednoduše, pozvedl obočí a překřížil si ruce. "Řekni mi to."
Tom odmítavě mávl rukou. "Nic to není. Nedělej si s tím starosti."
"Tome…" Mladík přimhouřil oči, očividně se snažil nad tím druhým využít svou moc majitele. "Řekni mi to."


Dredáč si povzdechl a zamyšleně našpulil rty. Věděl, že teď už se Bill nevzdá, takže musel rychle přijít s lepší lží, nebo najít dobrý způsob, jak povědět pravdu.
"Řekni mi to," zatlačil Bill znovu, nenechal o téma zmizet.
"Nemůžu," řekl Tom s úšklebkem, o kterém věděl, že mladíka rozzlobí. "Je to tajemství."
Bill zavrčel a přísně zazíral. "Tome, řekni mi to!"
Dredáč se posadil a zlomyslně zakoulel očima. "Ne. Neměl bych. Je to tajemství."
"Tome!!" Bill nyní trucovitě špulil rty, zatímco seskočil ze židle a posadil se na postel vedle své panenky, jak doufal, že tváří v tvář jej to donutí to vyklopit. "Řekni mi to, Tome! Přestaň s tím zatraceným tajemstvím a řekni mi to! Řekni, řekni, řekni!"
Tom hleděl do tváře svého vlastníka, jeho T.K. role ochabla. "Ty to vážně chceš vědět?"
Bill dychtivě přikyvoval.
"Opravdu to chceš vědět tak strašně moc?" Tom se zasmál.


Bill znovu přikývl. Když jej Tom přivolal k sobě blíž, Bill se naklonil a natočil hlavu, připravený poslechnout si to velké tajemství. Tom se pomalu přitiskl blíž a zvedl ruku, aby mu zašeptal do ucha, a Bill se ještě více naklonil, intenzivně naslouchal.
Na poslední chvíli Tom náhle otočil Billovu tvář ke své vlastní a spojil jejich rty dohromady.
Byl to ten nejobyčejnější a nejnevinnější polibek, jen cudný dotek rtů, v porovnání s jejich výměnou slin ve škole, a přesto Bill cítil, jak mu zahořely tváře.
Ve chvíli, která uběhla, zatímco jejich rty byly spojené, byl Tom nervózní, přinejmenším. Když se konečně odtáhl jen natolik, aby mezi nimi vznikl malý prostor, přísahal by, že mu srdce pokleslo až do žaludu, jakmile spatřil výraz na Billově tváři. Mladík měl vykulené oči, zarudlé tváře, a lehce pokleslou čelist z naprostého šoku. Tom se v duchu nakopnul, protože věděl, že mohl celou tu situaci zvládnout o mnoho lépe.


"P-promiň," řekl Tom rychle, jak se okamžitě stáhl, aby mezi nimi vzniklo více prostoru. "Prosím, nebuď naštvaný, já jen… Totiž, po tom našem předchozím polibku a… Já byl jen… Já se tak omlouvám, prosím, nezbavuj se m--"
Tom našel sám sebe umlčeného, když se známé rty přitiskly k těm jeho ještě jednou. Čekal, že na něj Bill bude ječet, že mu jednu vrazí a vykopne jej ze dveří. To, že se na něj vrhnul, byla ta poslední věc, kterou očekával. Ta síla byla dostatečná, aby je oba poslala do horizontální polohy, s Billovým tělem ležícím na Tomovi. Panenka byla tak překvapená, že málem zapomněla odpovídat na nyní žádoucí a téměř drsný polibek. Tomovi běželo hlavou tisíce myšlenek, ale rozhodl se vytěžit z té situace co nejvíce a omotal paže kolem černovlasého mladíka a přitiskl si jej blíž, zatímco cítil, jak jej Bill pohladil po tváři.


Jejich jazyky se horce proplétaly a Tom přejížděl prsty po Billových vlasech. Sjel rukou dolů po Billově páteři a vysloužil si tím tichý sten. Nechal mladíka, aby jejich polibek vedl, dokonale spokojený se skutečností, že se vůbec znovu líbali, dokonale spokojený s pocitem Billova jazyka u toho svého a z jejich rtů přitisknutých k sobě. Natáhl se pro Billovy ruce na jeho hrudi a tváři, propletl jejich prsty dohromady a pevně jejich dlaně sevřel.
Bill polibek přerušil tak náhle, až to Toma vylekalo. Černovlasý mladík těžce oddechoval a lapal po dechu, tváře měl stále narůžovělé, a věnoval jejich spojeným dlaním něžné stisknutí. Tom otevřel ústa, aby něco řekl, ale Bill zavrtěl hlavou a ještě jednou jejich rty spojil dohromady.


***


"Takže tohle jsi tím myslel, když jsi řekl, že mě potřebuješ?" Škádlil jej Tom s vědoucím úsměvem.
Bill zabručel a zamračil se. "Sklapni."
Tom se rozesmál a přitáhl si mladíka k sobě blíž. "Jestli se díky tomu budeš cítit líp, tak já tě taky ´potřebuju´, Bille."
"Sklapni." Bill lehce zčervenal a odklonil hlavu, když se panenka přitulila k jeho vlasům, než škádlivě oždibla jeho ušní lalůček.
"Jsi moc roztomilý, víš to?" Zašeptal mu Tom do ucha, než olíznul to očividně citlivé místečko. Zasmál se, když Bill nad tím dotekem zakňoural a plaše se pokoušel odtáhnout.
"Drž hubu," zkusil to Bill ještě jednou s našpulenými rty. Nesnášel, když si z něj někdo dělal legraci.
"Přinuť mě," vyzval jej Tom hravě, v jeho hlase bylo slyšet zjevné pobavení.
Bill si nedokázal pomoct a pousmál se, než se otočil, přitáhl si dredáče blíž a srazil jejich rty dohromady.


autor: xblindmag
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)


original
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 25. května 2018 v 20:01 | Reagovat

Krásná kapitola držím jim palce.

2 Jasalia Jasalia | 25. května 2018 v 20:02 | Reagovat

Taká romantika. Tom už má evidentne na mále, ale než nastane koniec, užije si aspoň trochu šťastia a "ľudského tepla". Ďakujem za preklad.

3 Iwuanka Iwuanka | 25. května 2018 v 22:18 | Reagovat

Ked som citala ten zaciatok. Tak ma az brucho rozbolelo. Co sa deje s Tomom. Ta bolest. Ten pocit ze uz straca kontrolu nad svojim ludskym bytim. Normalne som pocitovala strach. Ako leby som v tom momente bola Bill a neuveritelne sa bala toho, ze raz pridem domov a z Toma bude panenka.

Potom prisiel ten roztomily koniec kde uz Bill sa tak nehanbi a nie je nepristupny a to nadherne bozkavanie. A samozrejme....co ine mohol Tom robit ak nie masturbovat :-) hahaha

Dakujem za preklad. Dnes velmi potesil po tak tazkom tyzdni.

4 Evča Evča | E-mail | 27. května 2018 v 15:09 | Reagovat

Já doufám,že Bill najde způsob aby mohl Tom zůstat v lidské podobě už napořád. Oba k sobě cítí lásku a je to nádherné.Díky za překlad.

5 Mona Mona | 27. května 2018 v 18:58 | Reagovat

Páni, tady přibylo spoustu nových povídek! A tato je opravdu nádherná, moc a moc se těším na další díly. Twincest a vůbec Tokio Hotel se mi líbí už 14 let, bohužel jsem teď byla několik let mimo kvůli zdravotním důvodům a tak vůbec...mohla by mi některá z vás prosím napsat, jaká přibyla Tomovi a Billovi tétování? Děkuji moc a přeji všem krásný den. ;-)

6 Mona Mona | E-mail | 27. května 2018 v 19:01 | Reagovat

Omlouvám se, zapomněla jsem připsat svůj mail. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama