A Beautiful Disaster 10.

22. května 2018 v 16:00 | Janule |  A Beautiful Disaster by xblindmag
autor: xblindmag






Pitomé zákony panenek


Tom si spokojeně broukal a usmíval se, když se přitulil blíž k hrudníku svého majitele. Bill se nad tím pohledem zasmál, jemně hladil panenčiny dredy a přitiskl si ji k sobě blíž. Byl to Billův způsob, jak Tomovi poděkovat za všechno, co toho dne udělal. Jejich plán byl v každém směru naprostý úspěch, a když Tom Billovi nedovolil, aby mu za odměnu a jako poděkování něco koupil, černovlasý mladík se rozhodl dopřát panence alespoň spoustu tepla a mazlení.
Tom, samozřejmě, tento typ dárku absolutně miloval.


Bill dál pokračoval v roztržitém hlazení a usmíval se navzdory tomu, jak se zdálo, že má v mysli jeden velký chaos. Stále přemýšlel nad vším, co se toho dne stalo. Myslel na Jessicu, která náhle chtěla odkopnout svého současného přítele a dát se zpátky dohromady s Billem. Myslel na Andrease a na všechno, co blonďák řekl o tom, jak jsou k sobě Bill s Tomem sladcí a jak je očividné, že jsou zamilovaní. Myslel na Toma a na to, jak špatně se cítil za to, že panenku takhle využil, a i za ten jejich dřívější polibek.
Polibek… jak nedostačující slovo. To, co dělali, se zdálo být mnohem více než jen polibek, dokonce i víc než jen muchlování. Bill mohl cítit, jak mu hoří tváře i jen z toho, jak na to myslel.


Tom ignoroval jeho chabé protesty, naklonil hlavu a přitiskl se blíž. Billovo tělo se zjevně pohybovalo o své vlastní vůli, jak se mu pomalu zavřela oční víčka a jeho paže se kolem Tomova krku sevřely pevněji.
Bill si pomyslel, že v dálce zaslechl Jessicu volat jeho jméno, ale nebyl si příliš jistý. Byl až příliš zaneprázdněný pocitem Tomových rtů perfektně pasujícím k jeho vlastním.
Tomův jazyk si okamžitě našel cestu mezi Billovy rty, až druhý mladík překvapeně vzdychl. I přesto dovolil jejich jazykům se setkat, přitisknout se k sobě a klouzat jeden po druhém. Když ucítil kovový piercing v panenčině rtu, náhle nebyl schopný přestat si s ním hrát, neustále jej olizoval a oždiboval. Tom sám nedokázal přestat přejíždět jazykem po piercingu v Billových ústech.
Černovlasý mladík jemně zasténal, jak Tomovy dlaně smyslně sklouzly po jeho bocích. Ve vteřině, kdy se jejich rty rozpojily, Tom sklouzl ústy po Billově tváři, dokud nedosáhl až k jeho krku. Přitiskl se tam na tu jemnou kůži a vysloužil si za to tiché zakňourání.


Bill se roztřeseně nadechl, popadl plnou hrst dredů a opatrně odtáhl svou oživlou panenku pryč od místa, které nyní určitě zdobil cucflek. Poté si přitáhl dredáče blíž a znovu přitiskl dohromady jejich rty, tentokrát divoce, jak jejich jazyky okamžitě našly svého partnera a téměř nešetrně a zoufale kolem sebe kroužily.
Tom zasténal, když Bill znovu škádlivě oždibnul jeho piercing. Záměrně si přitáhl mladíkovo tělo blíž, až mezi nimi nezůstal prakticky žádný prostor. Pevně rukou sevřel Billovu mikinu a očividně se jej stále pokoušel přitáhnout ještě o kousek blíž, aby předešel jakémukoliv úniku, i tomu nejmenšímu. Ale podle způsobu, jakým Bill svíral a neustále tahal za Tomovy dredy, bylo zcela evidentní, že absolutně neměl v úmyslu kamkoliv odcházet.
Jejich rty se k sobě dále tiskly a společně se pohybovaly, jak se jejich jazyky horce proplétaly. Dávno si všimli toho, že Jessica vyrazila pryč, i zvuku zvonění ukončujícího obědovou přestávku, přesto však ani jeden z nich ve své činnosti nepřestal. Byli až příliš ponořeni jeden do druhého, vůbec se nestarali o civění procházejících studentů, zatímco se škádlili a líbali. Nepřestali až do chvíle, kdy je od sebe odtrhla učitelka a přinutila je jít do třídy.



Když se Bill probral ze svých zdánlivě zahanbujících myšlenek, uvědomil si, že Tom v jeho náruči usnul, což byla skutečnost, za kterou byl v tuto chvíli neskonale vděčný. Bill byl tak zrudlý, jak jen mohl být, a moc nerad by panence vysvětloval, že myslel na jejich dřívější polibek.
Bill se takhle nikdy dříve nelíbal. Jistě, měl za sebou malé, sladké pusinky a možná i několik hypotetických muchlovacích chvilek, ale nic z toho se ani trochu neblížilo tomu, co dělal s Tomem.
Nemohl říct, že by si to snad neužíval. Ve skutečnosti si to užíval opravdu hodně.
Ne, že by to někdy přiznal nahlas.
Poté Bill zrudl ještě více - pokud to v jeho stavu bylo ještě vůbec možné - když si vzpomněl, jak se Andreas zmínil o tom, že jsou zamilovaní. Jistě, v poslední době se mu zalíbilo mít svou panenku kolem, a užíval si společně trávený čas s dredáčem, ale to neznamenalo, že ho miluje.
Nebo ano?
Neúspěšně se pokoušel ty myšlenky setřást, zatímco si přidržel svou panenku blíž, pevně zavřel oči a silou vůle se přinutil usnout.


***


Bill si povzdechl, když se následujícího dne vrátil ze školy domů, lenivě odhodil tašku a klíče vedle dveří. Celý den strávil přemýšlením; přemýšlel o tom, že jelikož polovina jeho ´přání´ byla splněna, Tom se jistě velmi brzy vrátí do své plastové podoby.
Byl z toho po celý školní den pěkně mimo. Když zrovna neposílal špinavé pohledy studentům probodávajícím jej pohledem, nebo neříkal lidem, kteří se zeptali, že Tom se má skvěle a ve škole se mu opravdu líbilo, namáhal svůj mozek, aby našel způsob, jak Toma přinutit zůstat člověkem. Rozhodl se, že až bude mít volnou chvilku, staví se v knihovně a podívá se, jestli tam nemají něco o panenkách a duších.
Černovlasý mladík znovu vzdychl a udělal rychlou zastávku v kuchyni pro něco k jídlu. Rozhodl se pro velký balíček brambůrků. Ačkoliv to nebylo zrovna to nejzdravější a nejchutnější, do večeře jej to zasytí.
Táhl se vzhůru po schodech a žvýkal brambůrky, zatímco se snažil vymyslet nejlepší způsob, jak se Toma zeptat na zákony panenek, a jestli vůbec bylo možné, aby jako člověk zůstal déle.
Dredáč jej určitě bude škádlit za to, že je taková přísavka, ale v tu chvíli se o to Bill vůbec nestaral.
Nechtěl přijít o svou žijící panenku.


"Tome?" Zavolal tiše, když otevřel dveře do svého pokoje. "Hej, chtěl jsem s tebou mluvit o--"
Bill na místě ztuhl, balíček brambůrků mu vypadl z rukou a ten, který si chtěl právě vhodit do pusy, mu vyklouzl z prstů.
Tom ležel na posteli, hlavu si podpíral rukou a rty mu zdobil prominentní úšklebek, jak tam ležel a na sobě měl… absolutně nic.
Bill zrudl jako rajče, zatímco jeho oči se nevědomky potulovaly po dredáčově vystaveném těle. Měl pocit, jako by nedokázal zareagovat dostatečně rychle v připlácnutí si obou dlaní na svůj obličej, aby si zakryl oči.
"Chtěl jsi se mnou mluvit o čem?" Zeptal se Tom klidně, navzdory evidentnímu pobavení v jeho hlase.
"C-C-C-C-CO TO DĚLÁŠ!?" Zaječel Bill, nyní si do očí rval prakticky celé pěsti.
Tom se nad tou reakcí jen rozesmál. "Čekám na tebe. Musíme naplnit druhou část tvého přání, že?"


"TY JSI NAHÝ!" Vykřikl Bill, příliš neslyšel, že Tom vůbec promluvil. Horečnatě vrtěl hlavou, přidřepl si a sklonil hlavu, jako by si tím snad řádněji zaručil, že nic neuvidí.
Dokonce i když už viděl všechno.
"Jo, no, domnívám se, že k dosažení našeho cíle ´pobavit se´ budeme oba potřebovat být v Adamově rouše."
Bill dál nevěřícně kroutil hlavou, cítil, že jeho tvář je horká jako ještě nikdy. Věděl od začátku, co ta ´zábava´ znamenala, když plastová panenka poprvé automaticky promluvila, ale když obživla, nikdy si neuvědomil, že si něco takového skutečně ´přál´.
"No?"
Bill vyjekl a trhnul sebou, když si uvědomil, že Tom se nyní nachází přímo vedle něj. Tvář měl dál pevně zakrytou svými dlaněmi a pokoušel se od dredáče odsunout, ale Tom jej pouze následoval a pokračoval v mluvení. "Tak pobavíme se, nebo co?"
"T-Tome," mladík se snažil znít přísně, ale hlas se mu nervozitou zlomil. "Tome, hned teď si něco obleč…"
"Aww… Ty se se mnou nechceš pobavit?" Panenka předstírala nevinnost, ale Bill mohl slyšet, jak se snaží potlačit smích. Zlostně zavrčel.
"Tomeoblečsinasebekurvaokamžitěnějakéoblečení!" Vyštěkl tak rychle, až si nebyl jistý, jestli mu dredáč porozuměl, ještě navíc, když jeho hlas byl tlumený jeho dlaněmi stále mu zakrývajícími tvář.
"Dobře, dobře," rozesmál se Tom.


Bill zůstal na místě, nepohnul se ani o centimetr, dokud mu Tom neřekl, že je bezpečné otevřít oči.
Zaváhal, než si tvář odkryl. "Tome, přísahám, jestli mi lžeš--"
"Jsem oblečený, přísahám," odpověděla panenka s pobavením stále evidentním v hlase.
"A-a jestli budeš pokračovat s tou T.K. sračkou--"
"Jsem to jen já," řekl Tom, tentokrát jemnějším hlasem. "Žádný T.K., už jenom já."
Bill váhavě stáhnul ruce a pocítil úlevu, když spatřil svou panenku zcela oblečenou a usazenou na okraji matrace. Černovlasý mladík vydechl vzduch, o kterém ani nevěděl, že ho zadržoval, zatímco se ovíval, stále cítil, jak mu hoří tvář. Tom se tiše zasmál, vstal a poklekl vedle svého vlastníka.
"No tak," řekl, jak začal zvedat brambůrky, které se rozsypaly po koberci. "Pojďme to uklidit. Věděl jsem, že zareaguješ přehnaně, ale nemyslel jsem si, že to bude až v takovém rozsahu."
Bill se zamračil a dredáče plácnul, čímž si na oplátku vysloužil roztomilý smích.


"Takže o čem jsi to chtěl mluvit?" Dredáč vzhlédl od půjčené kytary, na kterou hrál, jemně se usmíval a zvědavě si svého vlastníka prohlížel. Bill ustaraně našpulil rty, pohrával si s uvolněným vláknem na vybledlé staré dece na své posteli a hlavu si opřel o druhou ruku.
"Jen jsem tak uvažoval…" začal Bill pomalu. "Ty se… nepřeměníš zpátky moc brzy, že?"
Tomův úsměv zakolísal a on obrátil svou pozornost zpátky ke kytaře ve svých rukách. "Pořád musíme naplnit druhou část tvého přání, pamatuješ?"
"Ale pokud ho nenaplníme, pak zůstaneš?"
"To mě tak strašně moc chceš pryč?"
"Ne!" Bill vykulil oči, jak se náhle posadil. "Ne, upřímně nechci, tak proto se právě ptám."
Tom se tiše zasmál, téměř smutně, jak si Bill povšiml, a zahrál na kytaru tichý akord. "Já nevím…"
Bill se přikrčil. To rozhodně nebyla odpověď, kterou chtěl slyšet. "Tome, ty-"
"Já nemám být člověkem," pokračoval Tom, než mohl mladík promluvit. "Omlouvám se, jestli to ode mě dříve vyznělo, jako by to bylo zcela normální, aby panenky ´obživly´, ale to opravdu není. Ano, panenky mají duše a snaží se tady pro své vlastníky vždy být, ale realisticky, to nejvíce, co bychom měly dělat, je sedět a nechat své vlastníky rozhodnout, jestli nás opravdu potřebují po svém boku, přičemž jim poskytneme jakýsi druh neviditelné podpory… Neměly bychom je následovat kolem a otravovat je…" Dodal Tom poslední část žertovně.


Bill ze sebe vydechl ten nejmenší smích, než se jeho výraz přeměnil ve smutný. "Ale… ty mě nemůžeš prostě… opustit…"
Tom se smutně usmál. Opatrně odložil kytaru stranou a rozevřel náruč směrem ke svému vlastníkovi, do které se Bill okamžitě připlazil a nechal se obklopit teplem a známým objetím. "Já tě nikdy neopustím, Bille. Alespoň tak dlouho, dokud mě neprodáš v garážovém výprodeji."
Bill se zasmál a hravě dredáče plácnul. Schoulil se blíž k Tomově hrudi a téměř zoufale sevřel jeho tričko, jako by se panenka měla každým okamžikem přeměnit zpátky. "Já nechci, aby ses přeměnil. Pokud udělám další přání, abys zůstal člověkem, bude to fungovat?"
Tom pokrčil rameny. "Já opravdu nevím. Upřímně, ani nevím, jak dlouho ještě teď zůstanu člověkem."
Bill zaklonil hlavu, aby pohlédl do panenčiny tváře, jeho výraz byl z té nové informace zděšený. "Ale moje přání--"
"Já vím, ale už jsem ti říkal, já nemám být člověkem, a už jsem jedním až příliš dlouho."
"Je to jen sotva měsíc!"
"Už ten první týden byl až příliš dlouho podle zákonů."


Bill se zamračil, znovu si položil hlavu na Tomovu hruď a zamumlal cosi o pitomých a přísných zákonech panenek. Tom se krátce rozesmál.
"Omlouvám se," řekla oživlá panenka upřímně. "Ale tou světlou stránkou je, že tak budeš moct strávit více času s Jessicou."
Billovi znovu vystřelila hlava vzhůru, výraz na jeho tváři byl nyní absolutně zmatený. "Proč… proč bych měl chtít trávit čas s Jessicou?"
Tom přihlouple zamrkal. "No, chce se teď dát s tebou zpátky dohromady, i přes všechen ten vztek, když nás spolu viděla."
"A?"
"A… nebyla to pointa, proč jsi v první řadě chtěl, aby žárlila?"
Bill se suše rozesmál. "Jen jsem jí chtěl nasrat. Neměl jsem v úmyslu s ní ještě někdy znovu promluvit, ačkoliv hádám, že to jsem včera asi tak na minutu porušil. Ale ne, rozhodně s ní nechci začínat žádný další vztah."


Tom byl těmi novinkami šokovaný. Šokovaný a rozradostněný. Obojí v takovém rozsahu, že bez přemýšlení přetočil jejich těla na matraci, až se černovlasý mladík ocitl pod ním, uvězněn v Tomově náruči. Bill vyjekl nad tou náhlou změnou polohy, zaskočen, že jen sotva měl čas uvědomit si skutečnost, že jeho a Tomova tvář od sebe byly náhle jen pár centimetrů. Silně zrudl, jak sledoval Toma naklánět se blíž, panenčiny oči byly zaměřené na Billovy rty.
"T-Tome, já…"
Dredáč ztuhnul, náhle si uvědomil, co to vlastně dělá. Jednal ze své vlastní vůle, vůbec se Billa nezeptal, jestli tohle chce. Mladík možná řekl, že se svou ex-přítelkyní být nechce, ale to automaticky neznamenalo, že chtěl být s Tomem.
Oživlá panenka změnila polohu, takže ležela s hlavou odpočívající vedle Billova krku. "Bude mi chybět moct takhle plně cítit tvoje teplo," zamumlal, zavřel oči a v duchu se nakopnul za ten ubohý pokus o změnu tématu.
Bill si zklamaně povzdechl. Myslel si, že dostane další polibek, ale věci se vyvrbily jinak. Zvedl ruce, aby je jemně omotal kolem své panenky. "Takhle nemluv, přijdeme na způsob, jak z tebe napořád udělat člověka."


Kéž by to bylo tak jednoduché…
Pomyslel si Tom smutně s mdlým úsměvem.


autor: xblindmag
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)


original
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Rin Rin | 22. května 2018 v 17:16 | Reagovat

Bill je fakt strašná hysterka.. :D Tom je chlap jako on, rozhodně nemá nic, co by sám Bill taky neměl.. :D Ta jeho reakce mě fakt pobavila.. :D Netrpělivě čekám, až si přizná, že je do Toma zamilovaný a že s ním chce zůstat.. doufám, že to půjde a Tom zůstane člověkem.. Díky za překlad, těším se na další díl.. :)

2 Iwuanka Iwuanka | 22. května 2018 v 20:18 | Reagovat

Uz som sa bala ze sme vynehali jeden diel. Lebo ten posledny sa koncil presne pusou!!! Ach a akou dokonalou pusou. Ja naozaj neviem co Bill chce vymysliet , aby Tom ostal clovekom. Ale Tom je presvedceny iba o svojej ulohe, splnit zelanie a stat sa babikou. Som napäta ako to bide dalej pokracovat.

3 kiki kiki | 23. května 2018 v 11:28 | Reagovat

Krásné, krásné, krásné! Ti dva jsou tak roztomilí. :-)) Také doufám, že něco vymyslí, aby Tom mohl zůstat člověkem. Těším se na další díl.

Také moc moc děkuji za překlad!

4 Jasalia Jasalia | 23. května 2018 v 12:44 | Reagovat

Bill si konečne uvedomil, že mu na Tomovi záleží oveľa viac, než len tak bežne, ľudsky. Záleží mu na ňom ako na niekom, koho nechce stratiť. Najvyšší čas. Alebo je už neskoro? Ďakujem za preklad.

5 Karin Karin | 23. května 2018 v 19:09 | Reagovat

Bill si konečně uvědomil že něco k panence cítí jen jsem zvědavá jak to udělají aby Tom zůstal člověkem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama