The broken ones 5.

1. dubna 2018 v 15:00 | Janule |  The broken ones
autor: silverlightning






Inspirativní písničkou pro tento díl byla Say Something - Great Big World.


Say something I'm giving up on you
I'll be the one if you want me to.
Anywhere I would've followed you
Say something I'm giving up on you


Řekni něco, nechávám to na tobě,
pokud budeš chtít, budu ten jediný.
Kamkoliv bych tě následoval.
Řekni něco, nechávám to na tobě.


Poté, co Tom se skupinovým skypem s přáteli a bratrem souhlasil, cítil se, jako by se s každou další minutou rozpadal na malé kousíčky. Snažil se koncentrovat na posledních pár schůzek, ale nedokázal udržet pozornost. Přesně uprostřed monologu jednoho ze svých právníků o tom, jak by měla znít nabídka pro zmiňované nahrávací společnosti, si Tom uvědomil, že neslyšel ani jediné slovo toho šedovlasého muže v drahém obleku.
Na konci schůzky cítili zaměstnanci právního oddělení potřebu zeptat se Toma, zdali si chce koupi nahrávacích společností rozmyslet, jelikož si všimli, že celou schůzku vypadal poněkud vyplašeně. Trvalo pár minut, než jim Tom vysvětlil, že jeho výraz nemá nic společného s nadcházejícím obchodem a že chce nabídku odeslat, co nejdříve to bude možné.


Málokdy se stávalo, aby si Tom přál být znovu dítětem. Většinou se to stávalo, když byl opřený o tiskárnu, v ruce držel papíry a zíral do nich, aniž by chápal jediné slovo. V takových momentech opravdu chtěl, aby mu bylo znovu pět. Tom přemýšlel o tom, jak v tom věku byl jeho život jednoduchý. Když viděl v televizi něco strašidelného, co ho děsilo, vklouznul si večer do Billovy postele a uklidnil se. Jen to, že ležel v blízkosti bratrova horkého těla, okamžitě uklidňovalo jakýkoliv strach, který by mohl mít. Bill byl vždycky mazel, takže s Billovými hubenými pažemi omotanými kolem krku mohl usínat v teple, spokojenosti a bezpečí.
Samozřejmě, že tohle nikdy svému malému bráškovi nepřiznal, a namísto toho předstíral, že mlaskavé vlhké pusinky, které mu bratr pokládal na tváře, a jejich večerní mazlení bylo něco, co se mu nelíbilo a dělal to jen pro potěšení svého brášky. Bill se vždycky smál Tomovu předstíranému znechucenému krčení nosu. Tom si byl opravdu jistý, že mu Bill nikdy nevěřil ani slovo.


Vzpomínky na dobu, kdy byl se svým bratrem tak silně propojený, že nemuseli být ani ve stejné místnosti a on přesně věděl, jak se Bill má a jaké myšlenky se mu honí hlavou, opatroval s láskou. Bylo to ještě předtím, než jim dospěláci začali říkat, že je špatné spoléhat se pouze jeden na druhého a nepustit mezi sebe nikoho dalšího. Jejich rodiče začali zvát další děti, aby si společně hráli, což nikdy nedopadlo dobře. Po chvíli nějaké dítě vzalo Billovi hračku, což citlivého chlapce rozesmutnilo. To Toma naštvalo, protože někdo rozplakal jeho brášku, a on ho chránil stylem, který dospělí nazývali agresivním chováním. Tom si tehdy nemyslel, že házení písku na dítě šikanující jeho brášku bylo něco nevhodného. Pokud by měl být opravdu upřímný, pořád si to nemyslel.
I jako dospělý, a po tom všem, co se stalo, byl Tom pořád smutný ze způsobu, jakým se k němu a Billovi dospělí chovali kvůli tomu, jaký měli dvojčecí vztah. Jako dospělý muž částečně rozuměl, že není jednoduché vychovávat dvě děti, které jsou na sobě tak moc závislé, že i jejich vlastní rodiče se cítí nepatřičně.
Když se Bill učil jezdit na kole, bylo pro něj těžké kontrolovat své nemotorné pohyby. Často se stalo, že z kola spadl a odřel si lokty a kolena. Ani jednou ale neběžel zpátky dovnitř s pláčem tak jako ostatní děti, aby ho máma utěšila. Namísto toho je máma našla společně na chodníku, Bill měl své hnědé oči plné slz, zatímco ho Tom hladil po koleni, držel za ruku a znovu ho přinutil k úsměvu.



Tom byl již zpátky ve své kanceláři a nebyl schopen dělat nic jiného krom zírání na hodiny, jak odpočítávají minuty a sekundy do skypu.
Konečně ten čas nastal a jedno kolečko po druhém začalo zelenat, což znamenalo, že jeho přátelé jsou online. Tomovo srdce vynechalo jeden úder, když zezelenalo i kolečko jeho bratra. Polknul kolem knedlíku v krku, který se každou minutou zvětšoval. Při uzavírání důležitých obchodů, ve kterých se jednalo o hodně peněz, Tom dokázal zůstat klidný. Teď měl ale zpocené obě ruce a opakovaně si je otíral o své drahé kalhoty. Intenzivní nával nevolnosti ho poslal na toaletu, kde se snažil udržet obsah svého žaludku, který sestával pouze z oběda, na svém místě.
Když se obrazovka změnila a oznamovala příchozí skupinový hovor, Tom nebyl daleko od toho, aby s křikem utekl z budovy. Stálo ho hodně přemáhání, aby kliknul myší a hovor přijal.


Zprvu byla obrazovka rozostřená, takže bylo nemožné, aby cokoliv viděl. Po chvíli se ale spojení ustálilo a on se díval na tři obličeje, které se dívaly na něj. Tom se zaměřoval na to, aby se díval do očí Georgovi. Kamarád, který měl krátké vlasy, oblečené bílé tričko a na očích velké černé brýle, vypadal jako intelektuál. Gustav vypadal pořád stejně. Ačkoliv viděl pouze horní polovinu jeho těla, byl si jistý, že má na sobě kraťasy. Na blonďatých vlasech měl posazenou modrou kšiltovku. Teplo se rozlilo Tomovým tělem hned poté, co viděl obličeje svých kamarádů. Všechny pozdravil neutrálním ahoj. Bylo to dlouho od doby, co se s nimi setkal a opravdu tak s nimi strávil nějaký čas.
Ironie vesmíru byla, že okýnka s Georgovou a Gustavovou tváří byla malá, zatímco Billovo zakrývalo celou levou polovinu obrazovky. Logicky Tom věděl, že tohle dělal skype náhodně, ale právě teď si nebyl jistý, jestli se mu to líbí.


Tomovy oči se vlivem magnetické síly usídlily na jeho dvojčeti. Seděl na židli a objímal si kolena. Měl na sobě oblečené šedivé tepláky a černé tričko, které mělo své nejlepší dny již za sebou. Jemné, načechrané, krátce střižené vlasy nádherně rámovaly Billův obličej. Tom si všiml pár nových piercingů na bratrově obličeji, které dříve neměl, stejně tak tetování na paži, kterou na kameře viděl. Tom se utápěl ve velkých oříškových očích, jež se na něj zpříma dívaly. Samozřejmě, že to byla pouze iluze, protože Bill nemohl vědět, že se na něj dívá. Hluboko uvnitř ale Tom věděl, že se na něj Bill dívá stejně tak jako on na něj. Slyšel Georga a Gustava, jak se o něčem bavili. Pouhé štěbetání, které znělo tak vzdáleně, jako kdyby se Tom potápěl pod vodu. Snažil se soustředit, ale nešlo to. Jeho oči si zběsile prohlížely každý detail bratrova těla.
Náhlé ticho Tomovi říkalo, že asi všichni čekali, až něco řekne. Panikou se mu zamotal jazyk. Netušil, o čem se ostatní bavili, ačkoliv si byl jistý, že Billův hlas neslyšel.


"Tome, seš v pohodě?"
zeptal se Georg; ve tváři, která se k obrazovce přiblížila, jako kdyby mohla vzdálenost, jež mezi nimi byla, zrušit, byly vepsané obavy.
"Ehm… jo. Jen… jsem unavený," odpověděl Tom a nervózně se zatahal za vlasy.
Vypadalo to, jako kdyby si Georg s Gustavem vyměnili vědoucí pohled ještě předtím, než pokývali hlavou na souhlas.
"Kluci, chtěl jsem tenhle hovor, protože mám nějaké novinky, které vám chci říct. Za šest měsíců se žením." Georg se s očekáváním v očích díval do kamery. Bill hlasitě vypísknul
"PANEBOŽE! To je fantastický! Tak romantický! Kamaráde, hned teď tě chci obejmout!" zasmál se Bill tónem, který zněl tak blaženě.


Tom se snažil na tenhle skype hovor připravit tím, že sám sobě připomínal, aby se nenechal uhranout Billovýma laníma očima. Nepomyslel ale na to, jak na něj bude působit jeho andělský hlas. Po celém těle měl husí kůži a jeho srdce poplašeně bilo. Cítil, jak se mu žilami rozlévá adrenalin. Byl to ten samý hlas, co mu zpíval, když byli děti a on nemohl usnout. Ten samý hlas, který tisíckrát řekl: "Miluju tě, Tomi." Tom si pamatoval, jak mu Bill poprvé zpíval "In Die Nacht" hned poté, co písničku pro něj napsal. Dvojčata seděla na posteli, vyměňovala si pohledy a Bill řekl, že má pro Toma překvapení. Byl tak polapen emocemi, že si Billa pouze přitáhl do těsného objetí a políbil ho na spánek.


Tom se tak moc snažil dát dohromady větu. Hlavou mu proudila slova, která by měl pravděpodobně říct, ale on pouze otvíral naprázdno pusu jako ryba na suchu. Chtěl Georgovi říct, že má radost i za něj, ale skoro veškerou sílu mu sebrala skutečnost, že zadržoval slzy.
"Gratuluju," řekl Tom hlasem, který mu nepatřil. Pročistil si hrdlo a dodal: "Mám z vás radost."
Tom se dotknul bratrova obličeje, který se na něj díval skrz obrazovku, představoval si, jak pod bříšky prstů cítí teplo. "Billy," řekl uplakaným hlasem. To jediné slovo mělo v sobě všechny emoce, kterých byl Tom plný, všechna slova, která chtěl říct, ale nemohl.


And I… I am feeling so small
It was over my head
I know nothing at all
And I…will stumble and fall
I am still learning to love
Just starting to crawl


A já… Cítím se tak malý.
Bylo to nad mé chápání,
vůbec nic nevím.
A já… Budu klopýtat a padat,
pořád se učím milovat,
právě jsem se začal plazit.


Poté, co Tom vyslovil jeho jméno s použitím přezdívky z dětství, Billa zaplavily emoce jako přílivová vlna. Změť obrázků se mu objevila před očima a zatáhla ho zpátky do minulosti.
Obrázky toho, jak se s Tomem drželi za ruce na horské dráze, se mísily s chutí jahodového lízátka, které Tom Billovi kupoval v cukrárně ve městě, když měl špatnou náladu. Byl to ten pocit nekonečných letních dní, které trávili se smíchem u bazénu. Pach slunečního krému na sluncem rozpálené pokožce. Způsob, kterým večerní letní vánek hladil jejich těla. Byl to ten milující pohled vroucných hnědých očí a spojení ulepených rukou, když spadl v zábavním parku. Když se podíval do Tomových hnědých očí, cítil se, jako by se díval domů. Bill zalapal po dechu poté, co si uvědomil, proč se v posledních letech choval tak, jak se choval. Vyhledával vzrušení legálními i nelegálními způsoby, pořád se tím něco snažil najít. Nyní zjistil, co celou dobu hledal. Domov.


Gustav s Georgem sledovali tichou souhru, která se mezi dvojčaty odehrávala. Rozhodli se je přerušit, aby zlehčili napětí ve vzduchu.
"Bille, Tome, děkuju. Svatbu jsme už začali plánovat. Můžu vám říct, že je to chaos vzorníků barev a ochutnávek dortů."
Georg s Gustavem se zasmáli. Gustavův smích zněl trochu škádlivě, jelikož on se všemu tomuhle vyhnul, protože se s manželkou nechali oddat na odlehlém ostrově.
"Samozřejmě, že chci, abyste všichni tři byli mým svatebním doprovodem. Tome, prokážeš mi tu čest a budeš mým svědkem?"
"Samozřejmě, že ano! To je opravdu čest, děkuju," velký úsměv se rozprostřel na Tomových rtech a byl znatelný i ve zbytku obličeje. Prvně po dlouhé době se cítil skutečně šťastný. To, že si ho Georg vybral jako svého svědka, pro něj znamenalo celý svět a Bill mu radost četl i z očí.
"Bille, rád bych se tě zeptal, zda bys zazpíval písničku k našemu prvnímu manželskému tanci. Můžeš si vybrat něco, co už někdo napsal, nebo napsat svoji vlastní. Pro nás je důležitý pouze člověk, který písničku zazpívá."
Billovy oči se rozzářily, jako kdyby mu někdo rozprášil po těle vílin kouzelný prášek. Byl romantická duše a to, že bude součástí takové intimní a důležité části na Georgově svatbě, pro něj opravdu hodně znamenalo.
"Samozřejmě, že napíšu svou vlastní písničku! Děkuju. Potřebuju jenom najít někoho, kdo mi pomůže s hudbou, to ale nebude problém." Bill si už dával v hlavě dohromady seznam potencionálních hudebníků, kteří by mu mohli pomoct.
"Ehm… kdybys chtěl… můžu ti s hudbou pomoct. Teda… samozřejmě, pokud chceš?"
Všechny oči se upřely překvapeně na Toma, který začal nervózně kroutit hlavou.
"Ano, samozřejmě… ale… víš… že se minimálně jednou budeme muset sejít?" zašeptal Bill váhavě.


Géčka se zároveň zvedla a omluvila s tím, že si musí pro sklenici vody nebo na toaletu.


Tomovy oči byly přilepené k dlaním, které měl složené v klíně. Po chvíli ale sesbíral odvahu a zvednul pohled ke svému bratrovi.
"Moc rád se s tebou sejdu!" řekl Tom pevně, snažil se tak překonat své strachy, obviňování se a vinu, kterou měl usazenou hluboko ve své duši.
Bill zoufale zalapal po dechu. Zadržoval v sobě dech, aby slyšel Tomovu odpověď. Byl si téměř jistý, že Tom nepřemýšlel o tom, že k tomu, aby složili pro Georga písničku, se budou muset sejít i osobně.
"I já," zašeptal Bill potichu. Po letech se na Toma poprvé usmál.
Náhle si Bill uvědomil, že jsou s Tomem sami a on byl najednou v rozpacích. Začal si pohrávat s lemem svého trička a vrtět se na židli. Litoval svého rozhodnutí o jednoduchém oblečení. Seděl před svým bratrem v teplákách, zatímco on byl smrtelně nádherný v tmavém obleku.
"Vypadáš dobře, Bille," ujistil ho hlas z repráků, jako kdyby vytušil jeho myšlenky, což se pravděpodobně i stalo. Bill byl rudý až na krku, jeho oči se blýskaly jako v horečce.


Naštěstí se Géčka vrátila i se svými nápoji. Georg vysvětloval více detailů, jako například kde svatba bude a že oslavovat budou v Berlíně. Také dodal, že doufá, že by pro něj mohli připravit rozlučku se svobodou. Poté, co si všimnul Tomova zlověstného úsměvu, dodal, že slíbil své přítelkyni, že na jeho rozlučce nebudou přítomny žádné striptérky.
Jako odpověď Tom zamumlal: "Co se stane ve Vegas, zůstane ve Vegas." Což všechny čtyři kluky rozesmálo.


Say something I'm giving up on you
I am sorry that I couldn't get to you
Anywhere I would have followed you
Say something, I'm giving up on you


Řekni něco, nechávám to na tobě,
omlouvám se, že jsem se k tobě nemohl dostat.
Kamkoliv bych tě následoval,
řekni něco, nechávám to na tobě.


Dveře do Tomovy kanceláře se hlasitě otevřely a Tom s naštváním v očích vzhlédl od počítače. Byl připraven kohokoliv, kdo ho rušil, poslat do prdele. Očima se ale setkal se svojí sekretářkou, která obranně zvedla ruce do vzduchu, jako kdyby přesně věděla, co se Tom chystá říct.
"Omlouvám se, vím, že jste nechtěl být rušen. Abychom ale ještě dneska mohli odeslat nabídku, potřebuji ještě jeden podpis, který na papírech chybí. Doufám, že je v pořádku, že jsem sem tak vtrhla. Ale říkal jste, že ta koupě je momentálně hlavní prioritou."
Tom si zhluboka povzdychl a nasadil svůj profesionální obličej.
"Malý moment, prosím. Za minutu to podepíšu."
Když sekretářka opustila kancelář, Tom znovu pohledem klesnul k obrazovce, na které se konverzace přerušila v okamžiku, kdy byl Tom vyrušen.
"Kluci, promiňte, ale jak jste slyšeli, musím jít. My nezbedníci nemáme žádný nárok na odpočinek."


Všechny emoce, které měl Tom ve tváři, zmizely a on najednou vypadal jako ten bohatý majitel firmy, kterým byl. Změna byla nepatrná, ale Bill ji okamžitě zaznamenal. Bylo to, jako kdyby Tom odsunul své přátele a svého bratra na druhou kolej a znovu utápěl sám sebe, včetně svých emocí, ve své práci. Byl to Tomův vyrovnávací mechanismus a ochranný štít, takže pro něj bylo opravdu jednoduché v mžiku mrknutí oka takhle obrátit.
"Tome… Napíšeme si ohledně té písničky?" zeptal se Bill se špetkou smutku v hlase. Tom krátce kývnul a chtěl hovor ukončit, když v tom Bill dodal žalostně: "prosím!"
Tom vypadl ze své profesionality, když se podíval na Billa, který vypadal jako raněná srnka a smutně se na něj díval. Snažil se, jak mohl, aby nepřešlápl poté, co mu Georg řekl, že byl na tom Bill bez něj bídně. Nechtěl, aby se to tenké vlákno, které ho s bratrem opět spojovalo, přetrhlo.
"Večer ti napíšu… Slibuju!" Tom poslal bratrovi poslední ujišťující úsměv předtím, než hovor ukončil a znovu se ponořil do práce.


autor: silvelightning
překlad: Catherine
betaread: J. :o)

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Iwuanka Iwuanka | 1. dubna 2018 v 20:56 | Reagovat

Treba si k tomuto dielu pustit pesnicku ktora autorku inspirovala. Uplne to dokresluje cely diel. Ako ceresnicka na torte. Drzim chlapcom palce pri pisani pesnicky na Georgovej svadbe. A dufam ze na georgovej svadbe osud nespoji len jednu dvojicu ale spoji aj dvojicky.

2 Jasalia Jasalia | 2. dubna 2018 v 14:52 | Reagovat

Čítam jednu časť za druhou a stále akosi neviem, čo k tomu napísať. Takto sám seba trápiť. A prečo vlastne? Snáď to dobre dopadne.

3 Karin Karin | 3. dubna 2018 v 21:32 | Reagovat

To jsem zvědavá jak tohle skončí je mi jich moc líto.

4 Doris Doris | 4. dubna 2018 v 13:18 | Reagovat

Uch... Docetla jsem a konecne vydechla. Ja snad byla stejne nervozni jak Tom. A stejne zoufala jak Bill. Jsem rada, ze se Tom nakonec prekonal a dokazal i mluvit. Ti dva si museji hrozne chybet. Uz ted jsem jak na trni az prijde osobni shledani. Stale musim premyslet co se mohlo stat. Kluci drzim vam palce. Krucek po krucku. Miluju to

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama