Springtime Beauty 2.

8. dubna 2018 v 16:00 | Janule |  Springtime Beauty
autor: Skebe-Neko


Gardenie jsou bílé


Bill psal e-mail svému novému klientovi, když v tom jeho telefon začal vyzvánět. Zdvihnul telefon ze stolu, přijal hovor a přístroj si přiložil k uchu.
"Ano?" promluvil a pokračoval ve svém e-mailu.
"Bille, v kolik se dneska sejdeme?" ozvalo se z druhého konce. Bill protočil oči.
"Ido, mám opravdu hodně prá-"
"Na to ani nemysli! Slíbil jsi mi, že se spolu podíváme po oblečení pro miminko," zaúpěla Ida, Billova nejbližší kamarádka. "Henry oblečení naprosto nerozumí a pravděpodobně by chtěl naší holčičku oblékat pouze do bodýček, která mají natisknutá logo basketbalového týmu!"
"Je to oblečení pro miminko, ne na módní přehlídku," povzdychl si černovlasý muž a znovu protočil oči. Proč své kamarádce vůbec slíbil, že jí s nákupem oblečení pro miminko pomůže?
"Ale Bille… Slíbil jsi to," vydechla Ida, cítila se zklamaná. "Měli jsme si dát jídlo, nakoupit oblečení a pak jít ještě na dezert!"
Bill protočil oči. "Dobře, dobře," souhlasil. "Pravděpodobně budu za dvě hodiny hotový."
"Dobře, to je senzační! Za dvě hodiny, až budeš nachystaný, tak mi zavolej. A pokud ne, tak za tebou přijdu do práce!" vyhrožovala žena. Bill v jejím hlase ale slyšel pobavený úsměv.


Ida za pár hodin do Billovy práce skutečně přišla, jelikož jí kamarád ještě stále nezavolal.
"Bille, je tady nějaká těhotná žena a ptá se po tobě," řekl Billův nový asistent, když strčil hlavu do jeho kanceláře mezerou v pootevřených dveřích. Bill se otočil na svého asistenta a usmál se.
"Jo, pusť ji dál. Je to moje kamarádka," řekl. Už se chtěl otočit zpátky ke svému počítači, když ho něco napadlo a otočil se tedy zpátky ke svému asistentovi. "Poslal jsem ti pár zkušebních návrhů, je tady nějaká šance, že jsi je už dokončil?"
"Jo, všechno jsem dokončil a akorát jsem se chystal ti to poslat zpátky, abys je mohl co nejdříve poslat klientovi," odpověděl mladší muž s úsměvem.
"Děkuju," řekl Bill šťastně. "Pošli mi je, a pak můžeš jít domů. Taky už budu odcházet."
"Dobře!" odvětil mladší muž spokojeně a zmizel ze dveří, ve kterých za pár sekund už postávala žena s těhotenským bříškem.


"Bille, jsi nachystaný?" zeptala se Ida a vkolébala se do místnosti. Bill se zasmál, přilepil na obrazovku svého počítače pár papírků, než ho vypnul.
"Jo jo," řekl a zvedl se ze židle. "Ahoj zlato, jak se máš?" obešel stůl a pevně obejmul svou kamarádku.
"No… to dítě strašně rádo skáče na mém močáku, ale kromě toho je vše v pořádku," odpověděla Ida a pohladila kamaráda po pažích. "Co ty?"
"Stejně jako minulý týden," zasmál se černovlasý muž a oblékl si bundu. "Můžeme?"
"Jo. Ale než půjdeme, můžu si odskočit?" zeptala se žena. Bill se zasmál a ukázal na dveře na druhé straně kanceláře.
"Ooh, máš svůj vlastní záchod!" vyjekla Ida nadšeně a odebrala se do malé místnosti.



*


Ida si sepnula dlouhé tmavé vlasy do drdolu, chodili s Billem z jednoho obchodu do druhého.
"Doufám, že to dítě bude zatraceně roztomilý, protože se díky ní potím jako malé prase!" povzdychla si žena a ovívala se rukou.
"Nemůžu uvěřit tomu, že za pár týdnů se moje nejlepší kamarádka stane mámou!" žasnul Bill a zakroutil hlavou. "Není to zase až tak dlouho od doby, kdy ty sama jsi byla dítětem pojídajícím písek!"
Ida se zasmála a plácla svého kamaráda růžovým oblečkem, který držela v ruce. "Když jsem byla dítětem pojídajícím písek, ty jsi jím byl taky!" smála se a dala obleček zpátky na věšák.
"Asi ano," zamručel Bill a zazubil se. "Nad jakýma barvama jsi přemýšlela?"
Ida našpulila svůj propíchnutý ret a nakrčila nos. "Nic až příliš růžového," zamumlala, dívala se na oblečky před sebou a broukala si. "Henry chce naši holčičku oblékat do růžové, ale já si nemyslím, že všechno oblečení pro holčičky musí být růžové."


Bill kývl hlavou na souhlas a prohlížel si všechna bodýčka, která před nimi visela.
"Co říkáš na tohle?" zeptal se Bill a sundal z věšáku ramínko s limetkově zeleným bodýčkem a podržel ho kamarádce před obličejem.
"Oh, ano!" vykřikla Ida a div mu kousek oblečení nevytrhla z ruky. "Koukej, je na tom malej králíček!" Žena si překryla dlaní ústa a potichu vypískla. Billův obličej roztál pod upřímným úsměvem, když si všiml slz v kamarádčiných očích. Věděl, že si Ida prochází kolotočem všech různých emocí a už dávno si zvykl na to, že ji rozplakaly i ty nejmenší věci. Hádal, že to bylo způsobeno všemi těmi hormony, které v sobě měla.
"No tak, pojď sem," zavrkal Bill a přitáhl si kamarádku do objetí. Jemně hladil ženu po zádech, zatímco ona vzlykala do jeho černého trička.
"Promiň, tohle se občas stává," vzlykla Ida a z objetí se odtáhla. Bill se zasmál a pohladil ji po rameni.
"To je v pohodě. Když jsi těhotná, je to normální!" uklidňoval ji s úsměvem na rtech.


*


Tom se pomalu loudal za svojí přítelkyní, zhluboka si povzdychl. Amalda ho dotáhla do nákupáku a on už nemohl být více znuděný. Nikdy ho nakupování nebavilo a s Amaldou to bylo horší než s kýmkoliv jiným. Ta dívka se nikdy nedokázala rozhodnout o žádném kousku oblečení a tahala dredáče z jednoho obchodu do druhého. Spousta obchodů ani neměla místo, kde by se mohl posadit kromě kabinek, takže se musel Tom opírat o zdi, nebo jít do kabinky jen proto, aby si mohl sednout.


"Co říkáš na tohle?" zeptala se Amalda a vylezla z kabinky.
"Mmm, pěkné kalhoty," zamumlal Tom a podíval se na svoji přítelkyni. Amalda založila ruce v bok a vytáhla obočí.
"Zkouším tričko," zamumlala a našpulila rty, její přítel ji rozhodně nepotěšil. Tom vydechl.
"Ah, dobře. Je pěkné," odpověděl Tom, už se ani neobtěžoval s tím, jak rozpačitě zněl. Ani trochu ho růžové tričko, které Amalda zkoušela, nezajímalo. Podle jeho názoru vypadalo úplně stejně jako dalších milion triček, které dneska Amalda už vyzkoušela. "Už jsme tu několik hodin! Nemůžeme se jít konečně najíst?" Tom hlasitě zaúpěl a nakrčil obočí. Amalda protočila oči.
"Zítra jdeme na party a já musím najít nový, dobrý outfit!" zafuněla dívka kousavě. "Nemůžu si zkoušet oblečení po jídle!"
"Aarh!" zařval Tom, byl naštvaný. "Prostě dál zkoušej všechno to oblečení, já si půjdu zapálit. Pak se sem vrátím, a pokud tu nebudeš, tak ti zavolám." Dredáč se otočil na patě, ale neuniklo mu, jak jeho přítelkyně protáčela oči nad jeho hereckým výstupem, a zhluboka vydechl.


Dredáč otráveně vyšel z obchodu a hned prvním východem, který viděl, vyšel z nákupáku ven. Sám pro sebe si nadával, dal si mezi rty cigaretu, zapálil ji a opřel se o stěnu. "Ženy," zamumlal potichu a vylovil z kapsy telefon. Už to byly tři hodiny, co Amalda dotáhla svého přítele na nákupy. Tom by ta muka možná zvládnul, kdyby předtím nebyl osm hodin v práci a nezapomněl si sníst oběd. Ten chlapec nejedl nic od snídaně a hladina cukru v jeho krvi nebezpečně klesala. Netřeba se zmiňovat o hněvu, který dosahoval až k samotnému slunci.
Po dvou vykouřených cigaretách vešel Tom zpátky dovnitř. Rozhodl se ale, že si koupí plněnou housku, než bude muset vkročit zpátky do pekla, které se nazývalo obchodem s oblečením, aby ho to nakupování až tak neštvalo. Jak znal Amaldu, budou hodiny přebíhat z jednoho obchodu do druhého a on se ještě dlouho nenají.


Poté, co Tom snědl svoji housku, nálada se mu trochu zlepšila. Šel pomalým krokem zpátky do obchodu, ze kterého naštvaně odešel. Pravděpodobně poté, co do žaludku poslal nějaké jídlo, se zvládne vypořádat se svojí nákupy posedlou přítelkyní. Poupravil si čepici, která mu seděla na hlavě, když v tom slyšel promluvit známý hlas: "Dobře, nemůžeš sushi, ale co thajské jídlo?" Tom rychlostí světla otočil hlavu za hlasem a všiml si černovlasého muže a těhotné ženy opodál.
"Bille," vydechl Tom potichu a nehnul se z místa. Pouze zíral na muže, jako kdyby to byl duch z minulosti. Bill vypadal pořád tak dobře, pokud ne ještě líp, jak si ho Tom pamatoval. Dlaněmi si překryl ústa a zíral na muže šokovanýma, vyvalenýma očima. Bill si ho nevšiml, smál se něčemu, co žena akorát řekla, a Tom cítil, že mu srdce vynechalo úder. Tělem se mu rozproudila horkost a v břiše mu poletovali motýli.
Chlapec se za mužem díval i poté, co zmizel z jeho zorného pole. Tomovo srdce v hrudníku bilo rychlostí míle za minutu a nevypadalo to, že zvládne dát svá chodidla do pohybu. Bill… Půvabný Bill, kterého potkal minulé léto. Bill, který donutil Toma cítit věci, o kterých nikdy netušil, že je může cítit k dalšímu muži. Bill, který odešel, když léto skončilo. Bill, který nezmizel z Tomovy mysli, ačkoliv si chlapec myslel, že ano.


Tom cítil, že začne každou chvílí hyperventilovat. Nemohl se pohnout a Billův úsměv byl vytetovaný v jeho sítnicích. Tom si myslel, že to s přibývajícím časem zesláblo, ale stačila pouze vzpomínka a vše se vrátilo. Dredáč si dokonce ani nevzpomněl na svoji přítelkyni, svoji snoubenku, která na něj momentálně čekala v převlékací kabince.
"Tome, nezvedáš telefon!" Tom za sebou slyšel naštvaný hlas. Otočil se na svoji přítelkyni, byl zmatený.
"Huh?" zeptal se, nakrčil obočí. Amalda se zhluboka nadechla a pomalu vydechla, snažila se uklidnit.
"Čekala jsem na tebe! To tričko jsem si nekoupila, takže jdeme do H&M," řekla dívka a chytla svého přítele za rukáv. Tom nakrčil obočí ještě víc a promnul si temeno. Amalda vytáhla obočí. S jejím přítelem bylo něco opravdu špatně. "Tome," vydechla dívka potichu a chytla ho za ramena. "Jsi v pohodě? Vypadáš docela vyděšeně."
Dredáč párkrát zamrkal a zakroutil hlavou, když mu došla Amaldina slova. "Promiň, jsem v pohodě," donutil se k úsměvu a naklonil se, aby dívku krátce políbil na rty. "Půjdeme?"



*


Později téhož večera, když byla Amalda ve sprše, se Tom zoufale prohrabával svými věcmi ve skříni, hledal A4 velkou repliku obrazu. Pořád na Billa myslel. Byl ještě více nesoustředěný než ve chvíli, kdy Billa viděl. Snažil se to Amaldě ale vynahradit tím, že byl ještě sladší a úžasnější než kdy předtím. Pravděpodobně to bylo částečně způsobené vinou, kterou pociťoval, když na Billa myslel, a z toho, že cítil to samé, co k němu cítil i v létě, v přítomnosti své budoucí manželky.
Chlapec našel obraz pod nějakýma starýma tričkama, a díval se na něj se smíšenými pocity. Bolestně vydechl, když vzpomínal na den v muzeu. Pamatoval si, jaké to bylo cítit Billovy rty proti svým vlastním a jak ho bolelo srdce v okamžiku, kdy si uvědomil, že je do muže zamilovaný. Vypadalo to tak, že láska ještě pořád nezmizela. Tom si promnul obličej a pohupoval si s obrazem mezi prsty. Obraz spadl na podlahu a Tom si všiml textu vepsaného v dolním pravém rohu, který tam rozhodně nebyl, když mu ho Bill dal. Tom nakrčil obočí a text si přečetl.


Děkuji ti za léto. Mám díky tobě tu nejbáječnější vzpomínku vůbec. Jsi úžasný.
-Bill


Před podpisem byla velká inkoustová kaňka. Tom se snažil ze všech sil, aby rozluštil, co Bill napsal, než se rozhodl, že si to Tom nebude schopen přečíst. Tom obraz otočil a snažil se vidět vytlačená písmena skrz malbu, ale jelikož Bill na pero netlačil, nic takového tam nebylo. Tom měl mírné tušení, co se pod kaňkou skrývalo, ale netroufal si dělat žádné závěry.
Zvuk sprchy utichl a Tom spěšně hodil obraz zpátky pod kopu starých triček. Skousnul si ret a položil se na postel. Byl tak zmatený jako ještě nikdy.
Amalda vešla do ložnice, měla kolem sebe omotanou pouze osušku, usmála se na svého přítele. Rozkročila se nad Tomem a sklonila se, aby ho políbila. Tom ji políbil nazpátek, ale nevypadal, že se do toho dokáže ponořit tak jako dřív. Amalda mu přejela prsty přes krk na hrudník až k lemu trička, než mu ho svlékla.
Jemné rty pokládaly polibky po celé horní polovině Tomova těla. Obvykle by se Tom svíjel rozkoší, obzvlášť když dívka přitiskla své vlhké rty na jeho podbřišek. Nyní to ale nevypadalo, že se Tom dokáže v téhle situaci uvolnit. Amalda položila dlaň do jeho rozkroku a jemně mu ho promnula. Tom nakrčil obočí, snažil se soustředit výhradně na dívčiny doteky a nic jiného, ale nevypadalo to, že to nějak pomůže. Nebyl tady žádný způsob, jak by se dokázal oprostit od svých myšlenek a ani jeho tělo nevypadalo, že by na dívčiny doteky reagovalo tak jako dříve.


"Tome, je něco špatně?" zeptala se dívka po chvíli, když v Tomových kalhotách ještě stále nebyl žádný pohyb. Amalda byla opravdu zmatená, protože Tom byl připraven na cokoliv sexuálního i v případě, že to Amalda jen vzdáleně naznačila. V tomhle momentě měl většinou už v kalhotách stan, svíjel se proti matraci a vzdychal, teď ale Tom vypadal pouze stejně zmateně jako ona sama. Tom pokrčil rameny a nakrčil obočí.
"Ne," zamumlal potichu. Dívka našpulila rty a přitiskla je k chlapcovu uchu.
"Co když tě vykouřím?" vzdychla dívka do chlapcova ucha, jelikož věděla, že díky těmto slovům ztvrdne během pár sekund. Nedělala mu to pusou příliš často, a když už mu to slíbila, Tom byl na akci hned připravený. Dívka byla tedy ještě zmatenější, protože Tomovo tělo stále nevykazovalo žádné změny.
"Promiň," vydechl Tom po chvíli a skryl obličej pod svými dlaněmi. "Asi jsem prostě unavený nebo tak něco." Dredáč se styděl jako ještě nikdy. Nezáleželo na situaci, on byl na sex kdykoliv připravený! Jak ho mohlo rozhodit to, že viděl jednu osobu a přečetl si krátký text?! Jak bylo možné, že něco tak malého bylo možné naprosto zmást celé jeho tělo i mysl, že nechtěl ani sex?
"To je v pořádku," vydechla Amalda a pohladila svého přítele po hladkém hrudníku. "Tohle se stává i těm nejlepším. Všechno je v pořádku." Dívčina slova byla opravdu sladká, ale tón zněl docela ponižujícně, jako kdyby mluvila s dítětem.
"Fajn," zamumlal Tom, Amaldu ze sebe sundal a podrážděně vypochodoval z místnosti.
"TOME!" zakřičela za ním dívka a hned za svým přítelem vyskočila. "Všechno je v pohodě, nemusíš se stydět! Spoustě mužům se to stává, když jsou unavení. Nemůžeš být pokaždé při-"
"JASNĚ, JASNĚ!" vykřiknul Tom a otočil se na svoji přítelkyni. "Nechci ani trochu tvojí lítosti, děkuju pěkně! Půjdu do sprchy."
Amalda už už otevírala pusu, ale rozmyslela si to v okamžiku, když si všimla nevstřícného výrazu přítelovy tváře.


Tom za sebou zabouchnul dveře od koupelny a na chvíli se o ně opřel, než si svlékl zbytek svého oblečení a sprchu zapnul. Čelem se opřel o stěnu a potichu zaklel.
"Zatracený Bill," zamumlal dredáč, zakroutil hlavou. Jak mu ten muž mohl zamotat hlavu a břicho i po tolika měsících? Tom o Billovi nepřemýšlel od doby, kdy se mu Amalda vrátila zpátky do života, ale teď, poté, co toho muže viděl, o něm nemohl přestat přemýšlet. Sejde z očí, sejde z mysli, bylo minulé měsíce jeho mottem, nyní to už neplatilo. Opět měl Billa vytetovaného v mysli. Smích černovlasého muže se mu opět ozýval v srdci jako ozvěna. Malý sval se stáhnul do malé kuličky, když si vzpomněl na poslední den, kdy Billa viděl. Ani Amaldin odchod ho tak nebolel.


Když Tom vyšel z koupelny, všiml si Amaldy, jak sedí na gauči a prohlíží si svatební časopisy. Tom si zhluboka povzdychl a promnul si obličej. Opravdu neměl žádnou energii na to, aby se s ní momentálně bavil o svatbě! Ani nerozuměl tomu, proč Amalda na svatbu tak moc pospíchala! Když ji požádal o ruku, myslel si, že budou minimálně dva, tři roky zasnoubení, možná dokonce pět let, ale vypadalo to, že Amalda opravdu pospíchá na to, aby oba nosili prstýnek a vyměnili si před očima svědků své sliby o věčné lásce.


"Pojď sem, Tome," řekla Amalda a poplácala na polštář vedle sebe. Tom si znovu povzdychl a posadil se vedle dívky.
"Amaldo, já-"
"Jaký datum by byl dobrý?" přerušila ho dívka nadšeně. "Četla jsem všechny tyhle časopisy a ve spoustě z nich se píše, že datum by měl být vybráno co nejdříve, abychom si mohli zarezervovat kostel, místo a všechno!"
Tom si skousnul ret a promnul si obličej. Opravdu chtěl frustrovaně zakřičet, ale nechtěl svoji přítelkyni naštvat. "To už?" zeptal se zmateně.
"Ta nejhezčí místa mají rezervace roky dopředu, musíme přijít s datem co nejdříve," řekla Amalda, pokrčila rameny a dál si časopis prohlížela.
"Nechtěli jsme ale být pár let zasnoubení?" vydechl Tom. Padl hlavou do záklonu a opřel si ji o zeď za sebou. Amalda se otočila, aby se podívala na svého přítele. Založila ruce na hrudníku a nakrčila obočí.
"Myslela jsem, že se vezmeme za rok, za dva," řekla zprudka. Tom nadskočil na místě.
"Za rok, za dva?!" vykřikl chlapec a zabořil prsty do svých vlhkých dredů. "To myslíš vážně?!"
"Jo, myslím!" vřískla Amalda nazpátek a postavila se. "Nemyslela jsem si, že budeme zasnoubení pět let před tím, než se vezmeme!"
Tom zaúpěl a přemýšlel, co říct. "Na tohle teď nemám!" zařval a zakroutil hlavou. "Jsem zasraně unavenej a chci jít do postele! Po osmi hodinách v práci jsi mě táhla z obchodu do obchodu, zkoušela jsi oblečení ze všech regálů, nekoupila sis víc než tři věci, a teď trváš na tom, abych přišel s datem! Jsem zkurveně zničenej! Půjdu prostě do postele a ty si tady zůstaň se svými svatebními sny sama!"


Tom se položil do postele, zabalil se do peřiny a zabořil hlavu do polštáře. Nevypadalo to, že usne bez problémů, ale to si ani nemyslel. Ne po tom, jaký měl za sebou den.
Po chvíli do ložnice přišla i Amalda a zezadu se k Tomovi přitulila. Jemně mu položila dlaň na rameno a na kůži mu vtiskla polibek.
"Tome?" zeptala se potichu. Dredáč neodpověděl. Předstíral, že spí, aby nemusel mluvit o konverzaci, kterou právě vedli v obýváku. Na to bude čas zítra. Byl až moc v háji na to, aby cokoliv dělal. Chtěl se uklidnit. Být sám. To druhé ale bude mnohem těžší splnit, jelikož žili s Amaldou pod jednou střechou, takže předstírat, že spí, bylo jeho jedinou možností.


autor: Skebe-Neko
překlad: Catherine
betaread: J. :o)
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Iwuanka Iwuanka | 8. dubna 2018 v 17:51 | Reagovat

Ach do riti!!! Amaldu bude velmi boliet ked ju Tom opusti. Sprava sa k nemu strasne.

Ked ho v obchode uvidel, ja som ani nedychala. To bolo genialne. Snad keby sa odhodlal a prihovoril sa mu. Boze....laska vzplanie a uz nech su spolu.

Mozete mi povedat co znamena slovo "kaňka"? Je to nieco ako flak??? Nieco preciarknute??? :-) nejak som to slovo nikde nepochytila.

2 zuzu zuzu | 8. dubna 2018 v 18:54 | Reagovat

[1]: Kaňka se vytvoří, když ti z plnicího pera kápne inkoust. Ale tady to je nejspíš opravdu myšleno prostě jako flek 😉

3 Catherine Catherine | 8. dubna 2018 v 19:31 | Reagovat

[1]:
Presne jak pise Zuzu, kanka se stane, kdyz ti z pera ukapne inkoust. Je to ale i flek, když neco zacmaras perem, protoze to tak vypada. Nebo alespon mne to tak prijde, flek je pro me flek, kterej se stane na obleceni, kanka je pro me flek na papire. 😄🤔

4 Karin Karin | 8. dubna 2018 v 20:10 | Reagovat

To byla parádní kapitolka.

5 Evca Evca | E-mail | 11. dubna 2018 v 5:19 | Reagovat

Amalda je pěkná kráva. Doufám, že se ti dva opět někde náhodně náhodně potkají a konečně spolu promluví. Oba by spolu chtěli být,ale hrdost jim nedovolila vzít si kontakt na toho druhého. Díky za překlad.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama