See You In Hell 18.

13. dubna 2018 v 16:00 | Janule |  See You In Hell
autor: Bitter & Mykerina





Tom se ze všech sil snažil uklidnit paniku, která se o něj pokoušela. Nemohl si teď dovolit ztratit hlavu. Zastavil vodu a popadl ručník a snažil se Billa vytáhnout a neuklouznout na vodě, kterou vyšplíchl na dlažbu.
"Bille… Billy… no tak…." Popleskal jej po tváři, a rychle kolem něj dal osušky. Billova víčka se jen lehce zachvěla a Tom ho odnesl na gauč. I když to bylo zbytečné, protože si Bill udělal jen mělký zářez, který už nekrvácel, stejně mu ruku zavázal a znovu ho lehce popleskal po tvářích.
"Bille! Bille, no tak!" Snažil se ho vzbudit, ale marně. Znovu se zoufale rozhlédl po bytě a odběhl do koupelny pro Billovo oblečení. Musel ho odsud dostat. Vzal tepláky a mikinu, která, jak si uvědomil, byla jeho, a zaklel, když se na zem snesla tři prázdná plata léků.
"Do prdele, Bille…" Nechal oblečení oblečením a znovu Billa odnesl do koupelny a nahnul se s ním přes umyvadlo. Neměl čas myslet na to, co dělá a co tohle všechno znamená. Jediné, co mu znělo v hlavě, bylo, že ho nesmí nechat umřít.
Billovo tělo sebou prudce škublo, až s ním Tom málem upadl, a blonďák začal dávit do umyvadla. Matně si uvědomoval, že ho někdo drží. Snažil se přestat, udržet prášky v sobě. Nechtěl znovu zažít všechno, co předtím. Malátně se ohnal, ale bylo to k ničemu. Muž ho jen sevřel víc a znovu ho donutil vyhodit ze sebe další dávku.


Tom ho opláchl studenou vodou a znovu odnesl zpátky do obýváku. Natáhl se pro svůj mobil a zavolal Gomezovi. Nevěděl, co v tu chvíli dělat jiného.
"Gomezi, to jsem já, potřebuju, abys přijel na Quinzelovu adresu a šel nahoru. Zadem. Hned. Nikomu to neříkej a jeď." Položil to a pohladil Billa po vlasech, když mu ze rtů utekl tichý nářek.
"Jsem u tebe… jsem u tebe…" Šeptal, po chvíli znovu odběhl pro jeho věci, aby ho oblékl dřív, než přijede Gomez.
Bill jen zamžoural a bezhlesně zasténal bolestí, která ho zase udeřila naplno, když se opar léků trochu protrhl, jak ho Tom oblékal. Nevnímal opatrné ruce, které se snažily třas jeho těla uklidnit, ani nadávání linoucí se z předsíně o pár minut později.


"Kurva, mladej… Cos to zase…" Pak nadávání ustalo a Gomez se zarazil mezi futry nechápavě zíraje před sebe. "Tome… Hlavně mi neříkej, že jsi mu něco z toho udělal ty…"
"To snad nemyslíš vážně…" Rozčílil se Tom v první chvíli a jen zatnul pěsti. Musel se uklidnit. "Tohle je naše práce? Měli jste prohledat byt?" Zeptal se a mávnutím obtáhl prostor bytu, i když už mu bylo předem jasné, co Gomez řekne.
"Ne… a ze stanice odešel po svejch s tebou v závěsu, a nevykřikoval jsi snad, že z něj pravdu dostaneš, i kdybys ho měl zabít?" Usadil ho a sebral ze země platíčko od léků. "Nevíš, kolik si toho vzal? Měl by do nemocnice, nemůžeme si být jistý, kolik toho už má v oběhu. Předpokládám, že jsi z něj už dostal, co se dalo?" Když Tom přitakal, překontroloval obvaz a převázal ho. Musel mladého policistu odstrčit skoro násilím, aby si mohl chlapce prohlédnout. "Buď to mělo jako sebevražda vypadat, ale potom nechápu, proč ho tak zřídili, nebo už byl v limbu z prášků, když se snažil pořezat…" Poznamenal a usykl při pohledu na jeho záda. "Do jakýho svinstva ses to připletl…" Zamumlal spíš pro sebe a otočil se na Toma. "Zavolals mě, protože šéf ti jasně zakázal se s ním vidět. Natrhnul by ti prdel… Jenže asi budem moct bejt rádi… Vypadá to, že se ho někdo potřeboval zbavit, než začne mluvit, nebo ho dostatečně vyděsili, aby se umlčel sám… Budeš mi muset říct, o co tady jde, těžko ti pomůžu jinak, než že ho odvezeme na pohotovost…"




"Nemůže na pohotovost." Namítl Tom a promnul si kořen nosu.
"Já sám nevím… Nevím, co je do prdele pravda a co ne…"
"Odvezu vás do bezpečnýho bytu a pošlu někoho, kdo mu pomůže, ty ale všechno vyklopíš, mladej, tohle je pořádnej průser, a já nehodlám přijít ani o místo ani o kejhák."
"Děkuju." Dostal ze sebe přiškrceně, a zatímco Gomez vzal Billa, sbalil pár věcí a košík pro tu rezavou kouli a granule. Kotěti se kufr nelíbil, ale muselo to vydržet.
Uložili Billa na zadní sedadla a Tom se posadil dopředu vedle Gomeze. Ten ještě po cestě zařídil to nejnutnější a k Tomovu překvapení dával pozor, aby je nikdo nesledoval a chůvy přijely až po nich a nikdo tak neviděl, koho mají s sebou.


Zatímco Billa si vzali do péče zdravotníci, Gomez si Toma posadil a vyslechl si vše o tom, co se stalo od chvíle, kdy se s Billem seznámil.
"Nechci ti brát iluze, ale že to na tebe celou dobu nehrál, nevíme. Minimálně na začátku. Jestli už jednou s policií mluvil, a pak radši všechno stáhnul, nebylo to proto, že by ho někdo poprosil." Varoval ho a než stihl Tom protestovat, pokračoval. "Když jsem ho vyslýchal, byl si sám sebou jistej. Hrál si, ani na vteřinu nepochyboval, že co nevidět jde domů. Ale když se tam objevil šéf s tím jeho právníkem a gorilou… Úplně vypadnul z role… Vypadal, jak kdyby mu do ksichtu mířili pistolí. Tome, je dost možný, že se tě jen snažil využít, aby se od nich dostal… Třeba ne, to teď nevíme, ale nesmíš, až se vzpamatuje, hned věřit všemu, co řekne. Vypadá to, že se ho chtěli rychle zbavit a umlčet ho… Jen nevíme proč. Jestli kvůli tomu, že se ti chystal práskat, nebo kvůli tomu, že zlikvidoval ty sráče, co ho do toho dostali. Dokud to nebudem vědět, drž si odstup."
Tom kývnul, ale stejně mu oči pořad utíkaly k omámenému Billovi.
"Já vím, že mohl opravdu celou dobu lhát… Nejsem idiot, ale podívej se, co mu udělali… jestli kreje je… nejde mi do hlavy, co by tímhle získali. Mohl bys sehnat záznam z výslechu? Ale musíš být opatrný, aby…"


"To nejsem já, kdo slídil v Zavčenkovejch papírech, aby ho dostal, když už byl ten chlap tuhej způsobem, že o tom věděli všichni." Neodpustil si rejpnuti a Tom jen stiskl čelist.
"Až druhej den." Utrousil a Gomez nakrčil čelo.
"Cože?"
"Slídil jsem včera dopoledne a zabili ho dneska ráno nebo v noci." Vysvětlil Tom.
"Ne, Zavčenka nezabili dneska ráno, zabili ho hned po tom, co jsi slídil v klubu. Jen si někdo dal sakra záležet, aby to nebylo hned poznat." Výraz na Tomově tváři jasně mluvil za vše. Jestli to byla pravda, tak měl Bill alibi. Jeli hned domů, Tom vařil… Dívali se na film a byli spolu…


Gomez ho nechal vlastním myšlenkám, ujistil se, že je Bill prozatím stabilní a vyprovodil zdravotníky. Zbytek dne strávil nad Billovou složkou a s pomocí Toma doplňoval chybějící místa.
Přes noc se vystřídali na hlídce a ráno Gomez odjel.
Tom si dal rychlou sprchu, a pak si přitáhnul k Billově posteli židli. Snad po sté si znovu přehrával vše, co se stalo, a automaticky ho pohladil po ruce. Mladíkovy rty opustil bolestný sten, když Tom nevědomky přejel po modřině na zápěstí a trochu zamžoural. Tom hned zbystřil.
"Billy?" Pohladil jej po vlasech a klekl si, aby na něj Bill viděl. Byl kvůli zádům na břiše a vypodložený polštáři. Blonďák otevřel oči o trochu víc, aniž by se zdálo, že opravdu vnímá, a cukl před dotekem.
"P… prosím… ne…"
"To nic… Bille, to jsem já… Všechno je v pořádku, neboj se." Zkusil ho uklidnit a vzal ho za ruku.
"Nic… neví…" Zachraptěl Bill a zkusil se překulit na záda ve snaze uniknout dotekům. Oči se mu široce otevřely a zalapal po dechu, když tím hnul obvazy a strhl půlku stroupků na zádech.
"Co se děje?" Vyhrkl Tom a chytil ho. Vůbec mu nedošlo, že se zraněný Bill snaží dostat z jeho dosahu. Křečovitě sevřel okraje matrace pod ním a zmateně se podíval na kanylu v jeho ruce. Rozhlédl se kolem sebe a pokusil se nadzdvihnout.
"Pomalu…." Brouknul Tom a pomohl mu posadit se. "Jsi v bezpečí…." Dodal tiše, když viděl, s jakou panikou na něj Bill hledí a jak se třese.


Billovy myšlenky se slévaly jedna do druhé a bylo těžké nějakou zachytit. Ani nevnímal Tomův hlas. Tom… Nevěřil mu… Neuvěřil mu nic z toho, co mu řekl… Listing ho zabije… Znovu cukl před jeho dotekem a střelil po něm očima. Nevydržel to, ale dlouho a znovu pohledem zmateně prohledával místnost. Tohle nebyl jeho byt… ani Tomův…
"Kde… kde to jsme…?"
"Na bezpečném místě." Pousmál se slabě. "Už se ničeho nemusíš bát, ano?" Pohladil ho opatrně po tváři a zklamaně se stáhl, když Bill vyjekl, i když si dal pozor, aby se nedotkl modřiny, která Billovi sotva dovolila mít obě oči otevřené.
"To… to je policejní byt?" Zeptal se, a když Tom kývl, ještě víc se odtáhl. To znamenalo, že je Listing možná pořád sleduje. Co ještě chce? V zádech mu zapulzovalo, když se jen nepatrně pohnul a došlo mu, že se musí držet své role.
"Vypadni…" Nakázal Tomovi, ale ani vzdáleně to neznělo přesvědčivě. "Nech mě, sakra, být… To mám zabít i tebe, abych měl klid?"
"Bille, no tak… Oba víme, že ty jsi nikoho nezabil… Byl jsi se mnou…" Oponoval mu Tom.
"Zabil… Vůbec nic nevíš…" Zkusil to znovu a s usyknutím se naklonil, aby viděl, jestli jsou tam opravdu sami, jak to vypadalo.
"Nezabil jsi ani Zavčenka ani ty ostatní. Nebo snad ano? Přepral jsi je a mučil? Ty?" Více ironie do hlasu už dát nemohl, ani kdyby chtěl.


Bill jen zavrtěl hlavou a hned toho litoval. Zatočila se mu a zvedl se mu žaludek. Musel se párkrát nadechnout, aby dokázal mluvit. "Na… navedl jsem… Alexe…" Vydoloval ze sebe a Tom zatnul pěsti. Musel si opakovat, že to není Bill, na koho má vztek, ale na ty, kdo mu tohle provedli. Kdo ho vyděsil a zbil tak, až se uzavřel i před ním…
"Bille… já tě miluju, přece sis nemohl myslet, že to nechám jen tak být… Že si nevšimnu, že je něco špatně. Můžeš mi přestat lhát. Prosím, já vím, kdo je zabil, rozumíš, vím to, nelži mi už, ano? Nemá to cenu." Znovu se natáhl, aby ho pohladil po nezraněné tváři, a Bill zacouval ještě víc, dokud ho nezastavila stěna.
Jak to mohl vědět? Ani Listing si nebyl jistý, že je zabil Alex, a Bill si myslel, že možná viní i jeho. Jak to teda mohl vědět Tom? To mu lhal nakonec on? Nasadila ho konkurence? Jel v tom se Zavčenkem? Nechápal, co se děje. Nebo s Listingem a má z něj vymámit, kdo jeho lidi zabil?


"Bille, budu muset informovat šéfa o tom, co se děje, musíš mi říct všechno, nelži mi už, ano?" Naléhal na něj znovu a Billovi se rozklepala brada. Byl by nejspíš radši, kdyby zjistil, že je od konkurence…
"Proč mě prostě nezabiješ rovnou… Prosím… Já už nechci…"
"Bille… prosím. Stačí mi říct pravdu, pak už to všechno skončí, tahle noční můra bude pryč…"
Bill jako by ho vůbec nevnímal a dál ho prosil, aby ho zabil. Pak se najednou zastavil s pohledem upřeným na kanylu ve své ruce, jako kdyby si jí doteď nevšiml.
"To nic, to ti pomůže. Bille, podívej se na mě… Řekni mi pravdu." Zkusil to Tom znovu a přistihl se, jak zatíná ruce v pěst. Násilím je rozevřel a nahnul se až k němu.
"Neboj se… víš, že bych ti neublížil." Šeptl a dotknul se rty Billova cejchu na krku.
Bill se roztřásl, ale neodvážil se ucuknout. Do očí se mu nahrnuly slzy, ale poslušně si lehl, když mu Tom zatlačil na ramena a zůstal bez hnutí ležet na břiše.
"Takhle to nejde…" zamumlal Tom spíš pro sebe, pohladil jej ve vlasech. "Zkus se trochu uvolnit a odpočívej, hned jsem zpátky." Doporučil mu a zmizel ve vedlejší místnosti.
Bill dál zíral na kanylu. Jistě, nadrogují ho, aby byl povolný, a pak z něj Tom dostane, co potřebuje. Nebude se už muset ani snažit. Neměl sílu na nic, ani se bránit.
Udělali to s Listingem dokonale. Zařídit, aby se zamiloval, zjistit, jestli je ochotný udělat cokoliv jen pro toho druhého, i když tím podrazí ty, kterým patří, a pak to vzít a zničit, aby už neměl vůbec nic…


Gomez téměř narazil do Listinga, který se vřítil do výtahu jako rozzuřený býk. Ukročil do strany a vyhrkl omluvu.
"Co se děje, šéfe?"
"Kaulitz. Poslal jsem ho do bezpečného bytu a není tam. Nějak utekl chůvám, a teď lítá bůhvíkde. Jestli ten případ posere ještě víc…" Vztekal se a Gomez zaváhal, než ho přerušil.
"Já vím, kde je. Utekl za tím klukem. Za Quinzelem."
"To snad…"
"Šéfe, udělal dobře. Něco se děje. Nejspíš přišli na to, že mu kluk donáší, a někdo ho pěkně zřídil. Nejspíš to sami nahráli, aby se svalila vina na něj a měli na něj něco, čím si ho pojistí… Když ho mladej našel, byl narvanej práškama a podříznul si zápěstí. Venku ho hlídali, aby náhodou nepřišel někdo na pomoc. Je dost možný, že ho k tomu donutili. Kdyby tam mladej nejel, máme po případu."
"Takže Quinzel žije?" Zeptal se a Gomezovi na vteřinu přišlo, že ho to naštvalo snad víc, než že Tom neposlechl rozkaz.
"Jo, naštěstí jo. Je s mladým v jiným bezpečným bytě, ale je v limbu."
"Předpokládám, že jsi to přijel nahlásit…?"
"Jo… jasně." Koktl Gomez a v duchu Toma proklel. Tohle jim ještě šéf nedaruje…
"Jedu tam, dej mi adresu a můžeš stáhnout chůvy, dohlídnu na to, aby byli oba tady co nejdřív." Gomez mu nadiktoval adresu a Listing jen kývl a pustil dveře výtahu, aby mohl odjet, a Gomez se rovnou rozešel pro záznam z výslechu.


"Spoléhat se na policejní zásoby je fakt paráda. Ale udělá ti dobře, když sníš alespoň něco. A podívej, mám s sebou i někoho, komu se po tobě… sakra, co… " Zarazil se Tom ve dveřích s miskou polévky z konzervy v jedné a kotětem ve druhé ruce, a nechápavě zůstal zírat na Billa, který si zatím vyndal kanylu, a teď tu roztřeseně klečel na posteli se staženými kalhotami a jednou rukou se snažil sundat si triko.
Zarazil se, když se Tom vrátil a nechápavě zamrkal na jídlo a kotě. Co to Tom pořád hrál za hru? Bavilo ho to snad?
"Bille, co… proč…" Zakoktal se, odložil misku i Jerryho a rychle mu zase natáhl tepláky a srovnal tričko. "Nevynadám ti, ale tu kanylu sis měl nechat… Co jsi to vyváděl?" Zeptal se opatrně a děsil se odpovědi. Snad si Bill nemyslel, že…
"Proč… Proč pořád hraješ?" Nevydržel to už. Chtěl to mít za sebou. Dokáže snést tu bolest, ale to, jak se Tom pořád tvářil a snažil se o něj starat…
"Hraju? Co hraju, Bille?"
"Došlo mi to… Chápu, o co jde. Měl jsi zjistit, jestli jsem se po Karin poučil, a nahlásit to… Neuspěl jsem… já vím, co mě čeká. Jestli šéf myslí, že ze mě ještě něco vytáhneš, když budeš dál hrát, tak tě zklamu. Nevím, kdo je zabil, nevím, jestli to byl Zavčenko a co měl v plánu."
"Bille, proboha, přestaň s tím. Nic nehraju, miluju tě, proto jsem tady. Řekl jsem ti snad, že vím, kdo je zabil… Teda krom Zavčenka, ale…"
"Odpusť si to… Oba víme, že ho zabil Listing, když začal být netrpělivý a chtěl mě koupit za peníze, které reálné mít nemohl."
Policista zalapal po dechu a v jeho očích se vystřídal šok s nedůvěrou.
"Cože…?"


"No to se na to podívejme… Tak ty víš, kdo oddělal moje lidi?" Ozvalo se za nimi hned po zvuku odjištění pojistky a Billovy oči přelétly z Toma za něj. "Pomalu se zvedni a měj ruce nahoře, Tome. Nemusím tě to snad učit, ne?" Dodal Listing posměšně a Tom ho se zatnutou čelistí poslechl. Snažil se vymyslet, co udělat. Zbraň neměl, ale Listing snad nebude riskovat výstřel," aby přivolal hlídku dole.
"Celou tu dobu jste to byl vy…?"
"Ta malá děvka ti to doteď vážně neřekla…" Uchechtl se a střelil pohledem po Billovi. "Mělo mě napadnout, že na nějaký plánování podrazu jsi byl dycky úplně blbej a všechno se ti muselo opakovat desetkrát. Nebejt tvýho ksichtu, už dávno bych měl klid. Vážně sis myslel, že když se konečně zapřeš a roztáhneš mu nohy, tak přestane čmuchat? Že ho ohlídáš jak pejska?" Vysmíval se mu a znovu namířil zbraní na Toma, který udělal jeden rozzuřený krok k němu.
"Radím ti, zůstat, kde jseš… Už jednou jsi utekl, tak musíš vědět, že tě dokážu donutit žadonit, abych tě konečně zabil… Tady hvězda zdrhla několikrát, škemrá tak nádherně… A jak se mi ve finále vyplatilo, že žije?" Pokračoval a v Tomovi narůstal vztek.
"To nemůže být pravda! Byl jste můj vzor!" Křikl po něm. Nechápal, jak ho mohl mít každý den vedle sebe a ničeho si nevšimnout. Muž, kterého tak obdivoval, nebyl nic než vrah a obchodník s bílým masem…


"Budeš se cítit líp, když ti řeknu, že přesně o to šlo? Protože se na sebe podívej. Jsi výbušný, máš problémy s autoritami, nerespektuješ kolegy, nedodržuješ předpisy, spíš s děvkama a klidně meleš o případu, když mu to děláš do prdele… Přesně někoho takovýho jsem potřeboval, kdyby se něco podělalo."
"Zabil jsi moji sestru, ty sráči!" Zavrčel vytočeně a začínal vidět rudě. Nejradši by se na něj vrhnul a zabil ho holýma rukama. Bylo by mu jedno, co by se stalo. Jenže tady nebyl jen on a Listing. Musel se ovládat, musel myslet na Billa. Nemohl dovolit, aby se mu znovu dostal do rukou.
"A co bude teď? Zabiješ nás oba? To ti neprojde!"
"Nezabil jsem jenom tvojí sestru, ale i spoustu dalších, myslíš, že vy dva budete nějakej oříšek? Všichni na oddělení vědí, že ho uháníš, a vědí o scéně na parkovišti. Že jsi mu vyhrožoval… Nikdo se nebude divit, že ti ruply nervy a takhle jsi ho zřídil. Navíc včera hezky držel, abychom měli i důkazy, že jsi ho znásilnil. Chudák se tě tak bál… Zkusil se zabít a ty jsi využil svého kolegu, zatímco já už tě měl v hlídaném bytě, ze kterého jsi ale utekl a rozhodl ses to s tou proradnou štětkou vyřešit po svým. Jaká škoda, že když jsem přišel, už bylo po něm… A ty? Musel jsem se bránit…" Pokrčil ledabyle rameny a poskytl Tomovi možnost zaútočit, když sklonil zbraň. V příští vteřině se kulka zaryla těsně vedle Billovy hlavy a Tom zamrzl na místě. Ten parchant ho schválně provokoval…


"Pokus se o to ještě jednou, a bude chcípat dýl než tvoje sestřička." Varoval ho a udělal dva kroky k Billovi.
"Zabiju tě, jestli se ho dotkneš!" Zavrčel Tom, ale Listing se jen zasmál.
"A toho se mám bát?" Chytil Billa za vlasy a vytáhl ho do kleku jako hadrovou panenku. "Teď hezky řekneš, kdo zlikvidoval mé lidi, a já ti slibuju, že to bude mít rychlé. Ale jestli budeš něco zkoušet… Vzpomeň si na sestru…"
"Jestli chceš jejich vraha, dám ti ho, ale jeho necháš být!"
"Tys to nepochopil…" Podivil se Listing a svou ruku přesunul na Billův krk, za který ho k sobě vytáhl a stiskl. Bill se začal okamžitě dusit, a když se snažil jeho ruku dát pryč, odhrnul mu rukáv a Tom si všiml škrábanců, které mu udělal už včera.
"Přestaň! Byl jsem to já! Já je zabil! Přestaň! Kurva, tak…" Vykročil a Listing mu střelil po noze. Kulka ho jen škrábla, ale i to stačilo, aby ho to zastavilo a srazilo na koleno.
Alespoň opravdu přestal s Billovým škrcením.
"Byl jsem to já… Máš mě… Nech ho jít." Zopakoval pevně a znovu se postavil.
"Tak ty jsi celou dobu… a já ti ten případ schválně dal, protože mi bylo jasný, že to posereš a nebudeš se mi motat do cesty… Jistě, mělo mi to dojít, když mluvil o sestře. A taky to, jak si byl pořád jistý, že on nikoho nezabil krom Zavčenka… Tak přece jen jsi nebyl tak k ničemu." Ušklíbl se a znovu namířil na Billa.


"A ty… Ty jsi vážně k ničemu. Kurva na nic, když ani nedokážeš poznat, kdo ti roztahuje nohy." Vyštěkl a znovu mu vystřelil vedle hlavy. Tentokrát ho zasáhlo pár úlomků ze zdi do tváře.
"Varuju tě… nech ho být…" Zasyčel Tom a k Listingovu překvapení byl najednou chladnokrevně klidný. "Skončíš stejně jako ti sráči před tebou. To ty budeš nakonec škemrat." Varoval ho tiše a než se Listing nadál, skočil po něm a dal mu přesnou ránu do nosu. Odklonil zbraň stranou a začal se o ni s ním přetahovat.
"Bille, vypadni! Dělej!" Křikl po něm, jenže ten se ani nehnul a jen s hrůzou sledoval, jak se přetahují o zbraň. Listing využil Tomovo zaváhání, když se až moc soustředil na Billa, povolil stisk na pažbě a tvrdou ranou na solar a do hrudi Tomovi vyrazil dech.
Během chvilky už měl zbraň u spánku a Listing se rozchechtal, jak Tom sípal a lapal po dechu.
"Pořád se tý děvky zastáváš… Stojí ti to vůbec za to? To je tak dobrej? Protože pode mnou dycky jen ležel a buď řval, nebo bulel a škemral. Člověk do něj mohl třískat, jak chtěl, a bylo to k ničemu. A když ho člověk sjel, ani se neudržel na kolenou." Sykl a otřel si hřbetem ruky krev. "A teď zase jen škemrá… Ani se ti nepokusí pomoct… Víš proč? Protože je to jenom děvka, moje děvka." Sykl mu do ucha a praštil ho pažbou do hlavy, aby ho omráčil.
Nechal ve zbrani jen dvě kulky, další vystřílel Billovým směrem, a pak si přiklekl k Tomovi, vtiskl mu zbraň do ruky a navedl ho, aby mířil na Billa.
Tom byl omráčený tak, že se nemohl ani pohnout, ale ne tak, aby nevnímal, o co se Listing pokouší. Zkusil se vzepřít, ale Listing ho kopl do zraněné nohy a Tom jen bolestí zasténal.
Celou místností se rozlehl ohlušující výstřel.


autor: Bitter & Mykerina
betaread: J. :o)
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Iwuanka Iwuanka | 13. dubna 2018 v 17:21 | Reagovat

Jezisikriste tak toto je sialene!!! Rychlo pokracovanie!!! Takto to seknut, ved to je trapenie moje.

2 Becs Becs | E-mail | 13. dubna 2018 v 20:08 | Reagovat

Mě je tak hrozně líto Billa. Takový hnusný život musel žít kvůli odporným lidem. A nakonec už chudák nepozná, když to s ním někdo myslí dobře. Prostě už nevěří vůbec nikomu. Fuj a ještě byl Georgova hračka celou tu dobu. Prostě mi ho je fakt líto.
No a nakonec nejen Georg překvapil. I Tom je vrahoun. :D To máme ale pěknou společnost.
Teď už zbývá jen otázka, kam že dopadla ta poslední vystřelená kulka.

3 Karin Karin | 13. dubna 2018 v 20:28 | Reagovat

Motám se v tom jak vítr v bedně nemůžu se dočkat dalšího dílu.

4 zuzu zuzu | 13. dubna 2018 v 21:40 | Reagovat

Tak to tak vypadá, že ta největší hérečka tady byl po celou dobu Tom... :D Mě teda už při minulém dílu napadlo ,jestli v těch vraždách náhodou nemá prsty on, ale v téhle povídce už si nemůžu být jistá vůbec ničím, takže už radši nevytvářím žádné teorie a jen se nechávám překvapovat a šokovat...
Teď už jen doufám, že to do dalšího dílu oba přežijou...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama