The broken ones 4.

29. března 2018 v 15:00 | Janule |  The broken ones
autor: silverlightning


Inspirativní písničkou pro tento díl byla The Broken Ones od Jacquie Lee.


Cross your heart and say you've never given up
That you carried on when every door was shut
That you live, you live with no regret!
We wear a smile to hide that we've been hurt before
Keep our disasters in a suitcase by the door,
'Cause you know, you know we're only human


Přísahej a řekni, že ses nikdy nevzdal,
že jsi pokračoval, přestože všechny dveře byly zavřené,
že žiješ, žiješ a ničeho nelituješ!
Usmíváme se, abychom skryli, že jsme již dříve byli raněni,
katastrofy schováváme v zavazadle stojícím u dveří,
ale víš, víš, jsme pouze lidé.


Tom se zprudka probudil kvůli hlasitému zvuku, který se ozýval odněkud na jeho levé straně. Vyděšeně se vyhoupl do sedu a zmateně se kolem sebe rozhlížel. Po několika sekundách si uvědomil, že zvuk pramení z jeho telefonu, který měl položený na nočním stolku a jen mu ohlašuje, že je čas vstávat do práce. Už dlouho se nestalo, že by spal celou noc a vzbudil se až s budíkem. Zívnul, protáhl se a promnul si oči. Byly to roky, co se dobře vyspal bez obtěžujících snů. Na tváři se mu objevil úsměv, když přemýšlel o poslední věci, kterou viděl, než upadl do spánku. Bratrovy zprávy.


Tom děkoval vesmíru za to, že minulou noc zavolal Georgovi. Byl tak tvrdohlavý, že pokaždé řešil své problémy sám. Byl příliš hrdý na to, aby žádal o pomoc či radu i v případě, že problémy už byly velké a zdrcující. Většinu svého života byl Tom velkým bratrem, což ovlivňovalo celou jeho osobnost a způsob, jakým se vypořádával s problémy. On byl pečovatelem, ochráncem, a pokud to bylo nutné, tak i rytířem v lesklém brnění, který ochraňoval svého malého brášku. Přestože mezi dvojčaty byl pouze rozdíl pár minut, Tom moc rád přijal roli velkého bratra, protože to byla přesně ta role, kterou chtěl splňovat, a také ji spoustu let splňoval. Když se jeho život rozpadl, zničehonic nebyl velkým bratrem a neměl nic, co by ho drželo a řídilo. Nikdy nikoho nežádal o pomoc, jelikož během dvaceti let s bratrem po boku, který vždy vycítil, když bylo něco špatně ještě před tím, než se mu o tom vůbec zmínil, to nepotřeboval. Pravdou bylo, že byl na Billovi stejně tak závislý, jako byl on na něm.


Billova závislost na jeho velkém bratrovi byla pro svět viditelnější. Například, když se prodírali velkými davy, Tom ho ochranitelsky držel kolem ramen. Byl to jeho způsob, kterým ho chránil vlastním tělem před paparazzi a doteku chtivými fanoušky. Nebo když Billovi došel pro svetr, kdykoliv se do něj dala zima. Tom byl ale na svém malém bratrovi závislý naprosto stejně, jak on na něm. Bill byl jediný, který skrz všechny jeho zábavné vtípky a nevhodné chování viděl bolest a nejistotu, které se pod tím vším skrývaly. Bez Billa ve svém životě Tom ztratil veškerou emocionální vyrovnanost.
Když byly jejich životy až příliš bláznivé a on to už nezvládal, byl to on, kdo plakal v Billově náručí a nechával ze sebe spadat veškerou hořkost a vztek, které se v něm hromadily. Byly to jemné doteky Billových dlaní, co ho uklidňovaly, když si nebyl jistý, zda překročil meze, špatně se choval a nutil lidi cítit se nepohodlně v jeho přítomnosti. Byla to Billova láska, díky které Tom nechal ostatní lidi, aby se mu dostali více pod kůži, a on se ze strachu z intimity neuzavíral sám do sebe. Když tu lásku už více nedostával, Tom nebyl schopen udržovat vztahy s rodinou a přáteli tak, jak by měl, protože se kompletně odstřihnul od celého světa.


Stránka velkého bratra, která v něm byla stále zakořeněná, se pořád obávala, zda nemá Bill opravdu finanční problémy. Pouze z pomyšlení na to, že on si žije na vysoké noze se všemi svými penězi a luxusem, zatímco jeho vlastní bratr si nemůže dát každý večer k večeři své oblíbené těstoviny, se mu chtělo zvracet. Neexistoval ale žádný způsob, že by se na to zeptal Billa, jelikož se spolu začali znovu bavit teprve včera. Tom zvedl svůj telefon z nočního stolku a bezhlavě odeslal esemesku ještě před tím, než se bude muset začít chystat do práce.



"Georgu, nevíš, jestli Bill nemá finanční problémy? Kdyby ano, řekl bys mi to? I kdyby tě donutil přísahat, že mi nic neřekneš?"



Během toho, co přemýšlel o svém vztahu ke svému bratrovi a obáváním se, uběhlo mnohem více času, než si myslel, a zbyl mu tak jen čas na rychlou sprchu, než se vydal do práce.


So lay your hands on the left behind
We all know how it feels to be forgotten for a while.
In a crowded place trying not to feel alone,
Just remember that we've all been broken once!
Let's love the broken ones


Tak nastav náruč všem těm opuštěným,
všichni víme, jaké je cítit se na chvíli zapomenutý,
v davu lidí se snažit necítit osamělý.
Pouze pamatuj, že všichni jsme byli jednou zlomení!
Milujme ty zlomené!


V okamžiku, kdy se Tom, trochu vystresovaný, dostal do práce jen tak tak na čas, Georg s Gustavem seděli v jedné z nejlepších berlínských restaurací a jedli pozdní oběd. Terasa, na které seděli, byla místem s dostatkem soukromí, obezděna velkými kameny, aby byla skryta před očima všech kolemjdoucích. Se slunečními paprsky, které pronikaly skrz zelené listy, a s různými květinami, které na terase rostly, se cítili, jako kdyby byli v osamoceném ráji v centru města.
Georg s Gustavem se běžně scházeli na oběd. Georg žil v Berlíně a Gustav ho navštěvoval zhruba jednou měsíčně a on na oplátku jezdil jednou v neděli do Magdeburgu, aby společně povečeřel s Gustavem a jeho manželkou. Dnešní návštěva ale byla neplánovaná. Georg zavolal Gustavovi hned poté, co mluvil s Tomem, aby s ním probral nějaké důležité věci, které se týkaly dvojčat.


Před dvěma měsíci Georg požádal svoji přítelkyni o ruku a ona řekla ano. Pár byl opravdu vzrušený ze svých zásnub a ihned začal plánovat svatbu. Georg se Gustavovi se svým plánem svěřil ještě před tím, než ho uskutečnil, a tichý bubeník byl velmi nadšený, když Georgova přítelkyně řekla ano. Byly to úžasné novinky, jelikož byli spolu vážně šťastní a pouze tímhle gestem dokazovali, jak moc se doopravdy milovali.
Jelikož v té době spolu dvojčata ještě stále nemluvila, Georg jim o novinkách neřekl. Částečně byl smutný, že se svým nejlepším kamarádem Tomem nemohl sdílet své životní změny. Nebylo žádných pochyb, že jakmile se bude ženit, chce, aby jeho tři nejlepší kamarádi byli na svatbě přítomni, Tom jako jeho svědek.
Už to byly dva měsíce a nebyl den, kdy by se Georg neobával, jak se dvojčat zeptá, zdali se zúčastní jeho rozlučky se svobodou a přijdou i na svatbu. Mohly za to dlouhé roky, kdy spolu bratři nepromluvili, natož aby se viděli ve skutečnosti. Poté, co se včera stalo, nabyl malou naději, a konečně byl připravený sdělit novinky ze svého života i dvojčatům.


"Myslím, že nejlepší bude, pokud se domluvíme na společném skypu. Zeptám se jich, jestli souhlasí se skupinovým hovorem, řeknu, že mám důležité novinky, a pak jim to řeknu." Georg si ukousl ze svého obřího, šťavnatého burgeru a zběsile přežvykoval.
"Nemyslíš si, že bude jednodušší jim to říct každému zvlášť?" zeptal se Gustav.
Georg se na chvíli zamyslel, než negativně zavrtěl hlavou. "Nemyslím si. Pokud se jich zeptám každého zvlášť, budou mít možnost se z toho vykroutit. Pokud se jich ale zeptám zároveň, jeden před druhým se neodváží odpovědět negativně. Je to podlý, já vím."
Gustav se trochu zasmál tomu, jak si Georg obhajoval svůj nápad. Napil se vychlazeného piva a souhlasně přikývl. "Podlý? Možná. Je to ale tvůj den a ty bys měl mít možnost oslavit ho se svými přáteli. A poté, co jsi mi řekl, co se stalo minulou noc, tak je tady malá naděje, že se seberou a zvládnou být spolu minimálně v jedné místnosti."
Georg se na Gustava usmál a děkoval vesmíru za tichého, vytrvalého a povzbuzujícího přítele, kterého měl přítomného ve svém životě. Gustav byl pro něj více bratrem než přítelem.


"Neodpověděl jsem mu na tu otázku o penězích. Docela divná otázka, že? Chci říct… všichni čtyři můžeme žít skvělým životem z peněz, které jsme vydělali v době Tokio Hotel."
Gustav pouze pokrčil rameny a dál hltal jídlo ze svého obrovského talíře, na kterém měl rybu s hranolkama. "Znáš Toma. Možná se jeho přehnaně ochranitelská stránka vrátila poté, co si s Billem alespoň psal," uvažoval.
Georg otevřel konverzaci s Tomem a začal psát novou zprávu, ve které vysvětloval, že neví o žádných finančních problémech. Poté opatrně vybíral slova, kterými se Toma ptal, zda souhlasí se skupinovým skype hovorem se zbytkem bývalých členů kapely. Podobnou zprávu poslal i Billovi.
Oba věděli, že větší problém bude zlomit Toma, který byl nezdravě tvrdohlavý. Byli si docela jistí, že Billa by mohli přesvědčit bez problémů.


Raise your glass to all the words we never say
We do our best, but still we look the other way,
'Cause sometimes it's easier to run
'Cause after all, we're only human!


Pozvedni svou sklenici na ta slova, která nikdy nevyslovíme,
děláme, co můžeme, ale i tak se vždy díváme jiným směrem,
protože občas je jednodušší utíkat,
protože konec konců, jsme pouze lidé!


Bill se probudil vlivem slunečního světla, jež do jeho ložnice pronikalo skrz částečně zatažené. Pomalu otevíral spánkem ztěžklá víčka, jak si zvykal na jasnost světla, což znamenalo, že je už minimálně poledne. Zívnul a zavrtěl se, aby se znovu uvelebil pod svými přikrývkami. Dneska neměl žádné schůzky, na které by musel, takže si dopřál luxus dlouhého spánku a lenošení v posteli. Znovu pomalu upadal do spánku, když v tom ho pípnutí telefonu vrátilo zpátky do reality. Poslepu nahmatal svůj telefon na nočním stolku. Pootevřel jedno oko, aby zkontroloval odesílatele zprávy. Georg. Georg byl moc důležitý člověk na to, aby zprávu ignoroval a znovu usnul, takže otevřel obě oči a zprávu si přečetl.
Žádost o skupinový skype hovor přišla Billovi trochu zvláštní. Georg věděl, že do minulého večera spolu s Tomem nemluvili, pokaždé to respektoval a během té doby na ně netlačil, aby spolu opět začali komunikovat. Billovy myšlenky se ubíraly ke zprávám, které si s bratrem včera v noci vyměnili. Pokud bude se skupinovým hovorem souhlasit, jejich další rozhovor nebude až při příležitosti příštích narozenin.


Měl v sobě směsici různých emocí, které byly ale především zastoupeny nadšením a obavami. Jedna věc ale byla jistá: Bill toužil po tom, aby svého bratra viděl, i kdyby to mělo být pouze skrz webkameru. V matčině domě viděl její fotky s Tomem pořízené při jedné z jejích návštěv v New Yorku. Tmavovlasý muž s vousy a v obleku rozhodně nevypadal jako jeho bratr. Nicméně když se na fotografii podíval znovu, viděl podobný mandlový tvar očí, a hned věděl, že pod všemi vrstvami dospělosti a profesionality se stále skrývalo jeho dvojče.
Bill si byl velmi dobře vědom, že pokud bude se skypem souhlasit, nebude to jednoduché. Opět vidět svého bratra bude pravděpodobně bolestivé. Pravdou bylo, že netušil, jak to zvládne. Tón Georgovy zprávy zněl naléhavě a Bill se rozhodl se skupinovým hovorem na skypu souhlasit.
Byl si plně vědom toho, že to, co se mezi ním a Tomem stalo, ovlivňovalo i Géčka. Přesto ale během těch hrbolatých let zůstávali jejich loajálními přáteli, zatímco ani Bill ani Tom nebyli tak dobrými přáteli, jakými by měli být. Dvojčata ale byla tak moc zamotaná ve svých vlastních problémech, aby si uvědomila, že to jejich nejlepší kamarády opravdu postihlo.
Billovi se udělalo špatně, když Georgovi poslal krátkou zprávu, aby odsouhlasil skupinový hovor, který měl proběhnout během pozdního odpoledne.


Sometimes we're left behind,
Feel like the only one,
But we were born to try
Yeah, we're only human!


Někdy jsme opuštění,
cítíme se sami,
narodili jsme se ale k tomu, abychom to zkoušeli.
Yeah, jsme pouze lidé!


Tom se dostal na svoji první schůzku na čas. Během událostí minulé noci a svého zaměření se na Billa odsunul důležitý obchod, který uzavřel minulý večer, hluboko do své mysli. Se šálkem kávy, který si připravil u kávovaru v přízemí, se usadil ve své kanceláři. Vyhýbal se tak tomu, že by mu na stole přistál podivně chutnající čaj.
Celý Tomův den byl plný schůzek s jeho bankéřem a s právníky z právního oddělení. Další papíry potřebovaly být podepsány, stejně jako musel udělat několik rozhodnutí souvisejících s odkupem dvou malých nahrávacích společností ze sousedství.
Dnešek utíkal opravdu rychle a Tom měl sotva čas, aby se volně nadechl, nebo si udělal přestávku. Když měl pár volných minut, vstal, aby si udělal další kafe a vzal si alespoň bagel. Dokonce i jeho sekretářka se zdržela komentáře, protože věděla, jak chaotický dnešek pro Toma byl. Tom seděl za stolem, v jedné ruce měl bagel s lososem a ve druhé telefon. Pročítal si zprávy, které mu během dneška přišly.


Georgovy zprávy Toma vyplašily takovým stylem, že sousto bagelu, které měl nyní v puse, chutnalo jako papír. Pocit čisté paniky otřásal celým Tomovým tělem. Na tohle připravený nebyl. Sotva se držel, když si s bratrem vyměňoval textové zprávy. Za žádných okolností nemohl souhlasit s tímhle nápadem. Pouze pomyšlení, že by se skrz webkameru díval do Billových očí, se cítil nepohodlně, ale především vyděšeně. Nikdy nebyl dobrý ve skrývání věcí před svým dvojčetem. Poté, co by se na něj Bill díval svýma laníma očima, tady neexistovala žádná možnost, za které by se choval, jako kdyby se nic nedělo.
Tom Georga odmítl. Nepočítal ale s tím, že Georg bude vytrvalý a neodbytný. Kamarád mu ostře připomenul, kolikrát mu zachránil zadek, a způsob, kterým za ním během posledních náročných let stál. Po několika Georgových úpěnlivých zprávách si Tom myslel, že ho jeho vina sežere zaživa. Hrůzný pocit se mu usadil v žaludku poté, co se skypem konečně souhlasil.


autor: silvelightning
překlad: Catherine
betaread: J. :o)

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Doris Doris | 29. března 2018 v 15:59 | Reagovat

Uz jsem se bala ze fakt odmitne. Jsem napnuta jak ksandy. Georg pro ne ma skvele zpravy ale obavam se, aby pri nich Tom nervozitou nepoblinkal svoji webku 😂 neboj Tome. To das. Na pristi dil jsem neuveritelne natesena. A zaroven nervozni jak to dopadne. Hadam ze se jeste nedozvime co se vlastne stalo, ale hlavbi jsou ty pomale krucky k tomu, aby to bylo zase v poradku.

2 Iwuanka Iwuanka | 29. března 2018 v 23:03 | Reagovat

Tom ty len pekne posluchal svojho kamosa Georga a bude ti len dobre. Vsetko bude v uplnom poriadku. Ten rozhovor cez skype bude zaujimavy. Dakujem za cast a tesim sa na dalsiu. Zomieram zvedavostou co sa medI chalanmi stalo.

3 Karin Karin | 3. dubna 2018 v 20:06 | Reagovat

Je dobře že se setkají i když jen přes skypa netrpělivě čekám na další díl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama