Zaslepení 9.

22. ledna 2018 v 16:00 | Janule |  Zaslepení
autor: Dušinka




Novoroční předsevzetí


"Bille...?" Zavolala Simone nejistým a váhavým hlasem. "Ehm... proč je tady tvůj učitel angličtiny?"
No jo, proč, pomyslel si Bill, když s panikou skočil do chodby, a Simone více otevřela dveře, aby Bill mohl vidět jejich hosta. Skutečně, u jejich dveří nestál nikdo jiný než Tom oblečený v zimním kabátu a pletené čepici. Bill zmateně odehnal Simone, pak se připojil k Tomovi venku a zavřel za sebou dveře.
"Proč jsi tady?" Sykl s vykulenýma očima. "Prosím, měj dobrou výmluvu." Nikdy opravdu příliš nepomyslel na to, že by svým rodičům pověděl o svém a Tomově vztahu (nebo o tom, co z něj zbylo), a už vůbec ne na to, jak by takové novinky asi přijali. Náhle to byla bezprostředně hrozící realita.
"Potřeboval jsem tě vidět," řekl Tom, sklonil hlavu a věnoval Billovi bolestný pohled, který Billa nutil chtít se mu vrhnout kolem krku a na místě jej políbit. Tom se k němu natáhl, a Bill se do jeho doteku instinktivně naklonil, srdce mu bušilo a myšlenky mu létaly hlavou rychlostí tisíci kilometrů za hodinu. Někde v té bouři v jeho mozku celkem racionálně doufal, že na ně jeho matky nevykukují oknem.


"Ahoj," vydechl Bill a přistoupil blíž, když v tom se k němu Tom naklonil a přejel polibkem přes jeho rty. "Oh," vzdychl, překvapen něžností toho polibku. "Já myslel..."
"Odstrčil jsem tě od sebe pryč, když to byla ta poslední věc, kterou jsem chtěl udělat," zamumlal Tom a zvedl ruku, aby Billovi odhrnul pramen vlasů a uchopil jej za krk. Bill se o něj opřel a omotal mu paže kolem ramen. "Miluju tě."
To vyznání se nacházelo v procesu vzniku už čtyři měsíce, a Bill cítil, jak se něco v jeho žaludku sevřelo, když to uslyšel. "Taky tě miluju," odpověděl lehce, šťastný a omámený. Tohle přišlo absolutně zničehonic, ale on byl šťastný, ačkoliv trochu zmatený. Nebylo to přesně to, proti čemu se rozhodli? A navíc u dveří Billova domu!
"A chci udělat všechno správně," pokračoval Tom, lehce od sebe Billa za ramena odstrčil a uzamkl s ním pohled. "Uvědomil jsem si, že... bez ohledu na to, co uděláme, tyhle city nikam nezmizí, a časem nebudou ani o nic méně intenzivní. Tím, že tě ignoruju, vůbec nic neřeším."
"Jo? To jsem ti mohl říct," řekl Bill škádlivě a umístil své ruce na Tomovy. Chytil je a nechal je mezi nimi pohupovat. Tom nakrčil nos a Bill si ukradl další rychlý polibek. "To je okay. Lepší pozdě, než nikdy."


"Omlouvám se, že jsem tě nikdy opravdu neposlouchal. Ty... chci s tebou být víc než cokoliv jiného na světě, ale nechal jsem se tak pohltit prací, že to bylo všechno, co jsem dokázal vidět, a... a nás jsem kvůli tomu obětoval. Miluju svou práci... ale, nechci si vybírat. Myslím, že můžu mít obojí."
"Okay," řekl Bill a zazubil se. Odpustil Tomovi hned po tom prvním polibku. "Já... jsem jen opravdu šťastný," přiznal. "Taky chci tohle víc než cokoliv jiného." Byl v až příliš povznesené náladě z toho, že má Toma zpátky ve svém náručí, že nenapadalo nic jiného než skvělé, perfektní, ano, a všechny další druhy šťastných, pozitivních slov.
Tom se usmíval a řekl: "Přišel jsem, protože jsem doufal, že bys možná chtěl se mnou oslavovat. Můj bratr dnes zůstává u své přítelkyně, takže byt je prázdný..."
"Ach, ehm, už jsem řekl svému kamarádovi Andreasovi, že půjdu na jeho večírek..." Začal Bill bez přemýšlení. Tom svraštil obočí a povystrčil spodní ret v tom nejmenším našpulení, a tak Bill rychle prohlásil: "Řeknu mu, že nemůžu. Moc rád přijdu k tobě."
"Skvělé." Ačkoliv Bill pocítil provinilé píchnutí, že zruší slib svému nejlepšímu kamarádovi, Tomův úsměv mu to naprosto vynahradil. Mohli být konečně o samotě nějaký ten čas, na který tak trpělivě čekali. "Dej mi číslo a já ti napíšu svou adresu." Jemně Billovy ruce stisknul, než je pustil.



Bill mu nadšeně nadiktoval deset číslic, a pak už málem vběhl zpátky dovnitř, aby se připravil, když si vzpomněl na ten problém se svými rodiči. "Tome, co jim mám říct?"
"Co?" Tom vzhlédl od svého telefonu, jakmile zprávu odeslal, a řekl: "Tvým rodičům?"
"Prosím tě, řekni mi, že máš nějakou dobrou výmluvu pro to, proč tady jsi..." Podle ostýchavého pohledu na Tomově tváři ji neměl. "Tome!" Zasyčel Bill, ale udržoval svůj hlas tichý ze strachu, že by jej mohlo být slyšet dovnitř.
"Opravdu jsem to moc nepromyslel," připustil Tom a v rozpacích si začal pohrávat se svými vlasy. "Promiň..."
"Ty nikdy nic moc nepromýšlíš, co?" Hádal Bill a Tom přešlápl.
"Já - ehm - no, ne. Jsem docela impulzivní člověk, pokud jsi na to ještě nepřišel..." Bill zasténal. "Prostě jim řekni, že jsem byl tady v okolí a chtěl tě pozdravit."
"Vážně? To je příšerná výmluva!" Vykřikl Bill, ale se smíchem, ne s hněvem. "Okay," zapracuju na tom. Uvidíme se brzy..." S širokým úsměvem a další rychlou pusou Bill Tomovi mávnul a vrátil se do domu. Tam se však na moment zastavil na chodbě, protože věděl, že by si jeho matky všimly jeho až příliš šťastného úšklebku a mámily by z něj detaily.


Poté, co se dal trochu dohromady, Bill našel své matky v obývacím pokoji a odpověděl na jejich tázavé pohledy. "Jde tady v sousedství na nějakou Silvestrovskou oslavu a napadlo ho, že se zastaví, aby mi popřál šťastný Nový rok." Přidal do svého hlasu trochu samolibosti a dodal: "Je do mě totálně zamilovaný, že?" To je snad rozptýlí od skutečnosti, že Tom je do něj skutečně zamilovaný. Ta myšlenka Billa rozechvívala a on statečně bojoval, aby udržel vážnou tvář.
"To je trochu zvláštní... jak může vědět, kde bydlíš?" Zeptala se Karoline.
"Odvezl mě domů, když mě Jörg tenkrát okradl," připomněl jí Bill, pravděpodobně trochu až příliš vesele.
"No, já myslím, že to je fajn! Chci říct, kdo by nebyl do Billa blázen? Myslím, že je dobře, že má ve svém životě silnou mužskou osobnost," pronesla Simone, čímž Billa lehce zarazila. Byla to součást toho, proč Tom Billa přitahoval - že během svého dospívání neměl ve svém životě žádný dospělý mužský vzor? To byly až příliš vážné myšlenky, rozhodl se Bill, a uchoval si je ve svém mozku na pozdější prozkoumání.
"Jasně, no, jdu se připravit na ten Andyho večírek."


Bill okamžitě vylétl po schodech nahoru a zavolal Andreasovi a vysvětlil mu, že nemůže přijít, se slibem, že má dokonale dobrý důvod, který je na dlouhé vysvětlování, a začal se připravovat. Osprchoval se, jelikož chtěl být pro Toma svěží a dobře vonící, vyfoukal si vlasy a použil trochu laku, aby dodal vlasům větší objem, než když si je pouze narovnal. Pak si pečlivě vybral outfit složený z tmavých džín, těsného trička se stříbrným potiskem a kožené bundy. Nakonec si udělal make-up - lehké oční linky, řasenka a trocha odvážných stříbrných očních stínů. Tom ho s make-upem nikdy předtím neviděl, a tak byl Bill trochu nervózní, zatímco řídil napříč městem k Tomovu bytu.
Tom žil od Billa asi deset minut cesty, dál od školy, než Bill očekával, ale ne daleko od Billovy čtvrti. Bill zkontroloval Tomovo číslo bytu, pak se vyšplhal do třetího patra a zaklepal na byt číslo 311. Tom otevřel dveře jen o několik vteřin později, ustoupil stranou a s mávnutím Billa pozval dovnitř. Jakmile byly dveře zavřené, opět k němu přistoupil blíž.


"Vypadáš... skvěle," pochválil ho, zatímco si jej prohlížel odshora dolů, a Bill se nadmul pýchou.
"Děkuju, ty taky." A vypadal - Tom měl na sobě džíny a vypasovaný svetr, takže něco mnohem neformálnějšího, než jak jej Bill obvykle viděl; i přesto se ten outfit perfektně hodil ke každé části jeho těla. Bill si jej přitáhl do objetí, utlumil tak jakékoliv poděkování, které Tom utrousil, a nepustil ho, dokud neměl plné plíce Tomovy vůně.
"Chceš si prohlédnout byt?" Nabídl Tom, když se odtáhl, ačkoliv si Billa stále držel blízko rukou kolem jeho pasu. Bill se rozhlédl - přímo před nimi byl vkusně zařízený obývací pokoj téměř bez poskvrny, a za ním byla viditelná kuchyň. Na půl cesty do obývacího pokoje se nacházely dveře do dvou ložnic.
"Co dalšího je tady k vidění?" Zavtipkoval Bill a Tom se poškrábal na zátylku.
"Vlastně... nic moc. No, tady obvykle známkuju-" Tom ukázal rukou k jídelnímu stolu, za kterým stálo množství organizérů. Uprostřed jinak čistého stolu stál laptop. "A tohle je kuchyň... Derek tady vytváří různé druhy kuchařských projektů." Zdálo se, že ten detail dodal, jen aby vysvětlil, proč byla kuchyň v tak nepořádném stavu, ačkoli Bill si myslel, že tu bylo celkem čisto. V umyvadle leželo trochu nádobí a na sporáku stál hrnec. Tom měl zřejmě vysoké standardy.


"Derek je tvůj bratr?" Hádal Bill, zatímco projevoval o kuchyň zdrženlivý zájem. Vařil rád, ale nikdy se to u něj neproměnilo v koníčka.
"Jo. Dal by sis?" Tom zvedl zelenou lahev, kterou vytáhl z ledničky, a Bill pozvedl obočí.
"Šampaňské?" řekl nadějně a naklonil se kupředu, aby si přečetl etiketu. Tom si odfrkl.
"Hele, už tak dnes večer porušuju dost pravidel... Ne, je to šumivý cider."
"Ach, samozřejmě. Jasně, dám si. Ty budeš mít šampaňské?" Zeptal se Bill, protože doufal, že by si pro sebe mohl ukrást několik loků.
"Ne, dnes večer jen tohle," řekl mu Tom s trochou samolibosti v hlase, která Billovi dala vědět, že už měl před ním náskok.
Tom naplnil dvě sklenice, uklidil cider zpět, a pak zvedl druhou sklenici v přivolávacím gestu. Bill okamžitě přešel kuchyň, aby se k němu připojil, a začal si prohlížet ledničku. Bylo tam několik barevných magnetů, které přidržovaly rodinný portrét. Bill rozpoznal Dereka a stejně tak i jeho a Tomovy rodiče, ale pátá osoba na fotografii, mladě vypadající tmavovlasá dívka, pro něj byla neznámá. Zdála se být asi v Billově věku.


"Tvoje sestra?" Předpokládal Bill, a Tom položil ruku na Billův pas a pohlédl na fotografii.
"Nevlastní sestra," opravil ho. "Můj otec se znovu oženil, když mně a Derekovi bylo kolem osmi, nebo tak nějak... Ona je... no, myslím, že už jí bude asi devatenáct."
"Hmm." Zbytek papírků na ledničce byly vzkazy, které si bratři vzájemně psali, důležitá telefonní čísla, nákupní seznamy a podobně. Byla tam i jedna Derekova fotografie s vysokoškolským diplomem.
"Kde je tvoje fotka?" Zeptal se Bill a šťouchl do Toma, který jej začal vyvádět ven z kuchyně.
"Nikdy mě nenapadlo ji tam dát. Když jsem končil školu, tak jsem tady nebydlel." V obývacím pokoji Tom ukázal dál chodbou a řekl: "Můj pokoj je přímo tam rovně. Koupelna je za těmi dveřmi vlevo. Teď... je skoro deset, co bys chtěl dělat?"
"Můžeme si prostě jen povídat?" Navrhl Bill a posadil se na gauč. Tom ho následoval, odložil si drink na konferenční stolek a přitáhl si Billa k sobě blíž. Bill se o něj šťastně opřel a napil se svého cideru, než ho také odložil.
"O čem?" Zeptal se Tom, přitiskl si tvář k Billovým vlasům a Bill zavřel oči. Pokrčil rameny. "No, jaké byly svátky? Oslavovali jste? Mimochodem, na tom zimním koncertě jsi odvedl skvělou práci."
"Oh, díky, ale já vůbec nejsem žádný skvělý zpěvák... Jsem ve sboru jen proto, abych se vzadu pohupoval a vypadal hezky," informoval Bill Toma, který ho hravě plácnul. Okamžitě poté mu to místo rukou promnul.
"Tomu nevěř," zamumlal. "Já myslím, že sis vedl skvěle." Tom Billa políbil do vlasů, a Bill mu poslal široký úsměv, cítil, jak uvnitř zcela taje a pocítil závrať.


"Je tady něco, co mě trápí..." Promluvil Tom po chvilce ticha. "Když jsem řekl to o té chybě."
"To je okay, Tome, nemusíš..." Bill se odmlčel, když Tom zvedl ruku.
"Prostě to chci říct, ano? Je to něco, co ze sebe chci dostat." Zhluboka se nadechl, a pak pokračoval. "To jen, že... oba dva s tímhle musíme žít, s tím břemenem. Ty nejsi břemeno, ale to, že to musíme držet v tajnosti. Pořád přemýšlím... kdybych tě tenkrát nepolíbil, nic z tohohle by se nestalo, ale víš co? Vůbec toho nelituju. Udělal bych to zase celé znovu, kdybych věděl, že nastane tohle, protože jsme s tebou šťastný. A - au! Proč jsi mě štípnul?"
"Začínáš být moc sentimentální," pokáral ho Bill a otočil se, aby byl k Tomovi čelem. Zabořil ruce do Tomova trička, zastrčil si kolena pod sebe a přitáhl si Toma blíž. "Sklapni."
"Hmmf," odpověděl Tom nesouvisle, když se Bill narovnal a políbil ho. Bill na tohle čekal tak dlouho, a konečně to mohl mít. Tom zvedl ruku, aby jej uchopil za čelist, a druhou přiložil Billovi do spodní části zad, a Bill toužil po tom, aby se jej dotýkal. Chtěl mít na sobě Tomovy ruce na všech místech najednou, a přisunul se až do jeho klína, dokud do sebe nenarazili hrudí, jak doufal, že Tom využije té možnosti a bude se jej i nadále dotýkat. Ale Tom udržoval své ruce relativně nepohyblivé a namísto toho pracoval svými ústy, takže si Bill nemohl příliš stěžovat. Bill sevřel Tomovu tvář ve strachu, že by Tom mohl ten polibek ukončit až příliš brzy, a zasténal, když ucítil Tomův jazyk. Vklouzl jím do jeho úst, a teplota Billovy kůže rostla výš a výš. Nikdy dříve nikoho takhle nelíbal, a bylo to tak dobré. Chtěl to napořád.


Zrovna když si to pomyslel, Tom se odtáhl, těžce oddechoval, a Bill otevřel oči. Tom lapal po dechu a jeho oči byly tmavé, zorničky měl zcela rozšířené. Bill se zachvěl, hruď se mu prudce zvedala, a zhroutil se kupředu do Tomovy čekající náruče.
"Tak dobré, tak perfektní," zamumlal, schoulil se Tomovi na hruď a kolem něj se omotaly Tomovy paže. Jedna se usídlila na Billově boku, nebezpečně blízko místa, kde ji Bill chtěl mít, a on se přitiskl blíž, jak doufal, že to Toma povzbudí. Pohladil Toma po hrudi a Tom mu pozvedl hlavu a vtisknul mu na rty sladký polibek, než vstal.
"Neeee," zakňoural Bill toužebně, a snažil se stáhnout Toma zpátky dolů, ale Tomova síla vyhrála. Byl to jen stěží nějaký souboj. Zvedl Billa na nohy s rukama pevně sevřenýma kolem jeho pasu, a znovu jej políbil.
"Nedokončili jsme prohlídku," řekl Tom, promnul Billův pas, a Bill se k němu přitisknul. "Dovol mi ukázat ti mou ložnici."
Ach, ach, ach, já vím, co přijde teď, pomyslel si Bill, ačkoliv měl jen stěží dost mentální kapacity k přemýšlení, a více než ochotně následoval Toma do jeho ložnice v zadní části bytu.


Bylo zjevné, že to byla hlavní ložnice, usoudil Bill. Bylo to prostorné místo s dvojitou postelí, dvěma knihovničkami, prádelníkem a nočním stolkem. Tom byl očividně pořádný člověk: jeho postel byla povlečená čerstvým, čistým povlečením, jeho koberec byl bez poskvrny, a nebyl tam žádný nepořádek a ani smítko prachu.
"Ty jsi takový pořádkumilovný šílenec," poškádlil ho Bill, pak vkročil dovnitř a skočil na Tomovu postel. "Ach! Tome!" V rohu pokoje stál CD stojan, který měl v sobě minimálně šedesát disků. Bill ho od dveří neviděl. Přetočil se na břicho a spatřil na stěnách připevněné reproduktory. "Páni, ty jsi ale zařízený."
"Jsem tak trochu audiofil," připustil Tom, a Bill ucítil, jak se postel vedle něj prohnula. Přetočil se zpátky na záda a složil si ruce pod hlavou.
"Oblíbený žánr?" Zeptal se Bill.
"Klasický rock, přirozeně," odpověděl Tom, a položil ruce po obou stranách Billova těla, než se nad něj naklonil. "Záleží ti na tom, abys vidět ohňostroj?" Zeptal se Tom, který se nyní mazlil s Billovým krkem, a Bill dokázal jen sotva přemýšlet, jak se mu téměř bolestivě kroutil žaludek. Zaklonil hlavu a myslel na to, že asi zešílí, když ucítil Tomův jazyk.
"Co?" Bylo vše, co se mu podařilo ze sebe dostat.
"Chceš sledovat ohňostroj?" Zopakoval Tom, rty přitom pohyboval proti Billovu krku.
"Ne." Ohňostroj, jaký ohňostroj? Vše, na co Bill dokázal myslet, byly Tomovy rty a Tomův jazyk a to, jak si oba naprosto hříšně zahrávali na Billově krku.
"Dovolíš mi se s tebou milovat?" Zeptal se Tom jemně, odtáhnul se, a Bill nedokázal myslet, pouze věděl, že Toma potřebuje, a tak si jej přitáhl zpátky a políbil ho, a to byla jeho odpověď.


***


Ráno prvního ledna se Bill probudil s teplým, pevným a nahým tělem za svými zády, a letargicky změnil polohu. Zabral si pro to celou minutu, aby vyměnil strany a ocitl se čelem k Tomovi. Jak byl šťastný, omotal ruce kolem Tomových ramen a zabořil nos do Tomova krku, kde vdechoval jeho vůni. Bill zazíval a jen tam ležel, téměř půl hodiny střídavě upadal do polospánku a probouzel se, než se dostal do stavu, kdy byl kompletně vzhůru. Pohladil Toma po kůži, pevné a hladké; jeho tělo bylo o hodně hezčí, než Bill upřímně očekával, štíhlé a vyrýsované. Bill se k Tomovi přitisknul, zahákl prsty kolem jeho širokých zad, a náhle našel sám sebe přitisknutého do matrace, jak jej Tom přetočil.
"Ach, dobré ráno." měl Bill jen sotva čas vydechnout, než ho Tom políbil a nohou jej promnul mezi těmi jeho.
"Dobré ráno," řekl Tom ochraptěle, a Bill se zachvěl. Ranní sex? Ano.
... nebo ne, pomyslel si Bill, když se Tom okamžitě přetočil nazpět a lehl si tváří do polštáře. Bill se usmál a pohladil jej po ramenech - všiml si přitom hodin - bylo jedenáct dopoledne. "Chceš, abych udělal kávu?" Navrhl, zatímco sjížděl rukou mezi Tomovými lopatkami a dolů, k jeho úzkému pasu.
"Jen pokud se pak vrátíš zpátky," ozvala se Tomova tlumená odpověď, a Bill jej políbil na rameno.
"Samozřejmě."
Navzdory své neochotě od Toma odejít si Bill chtěl trochu protáhnout nohy, a tak vyklouznul z postele, našel v přikrývkách své boxerky a natáhl si je, než se vydal chodbou směrem ke kuchyni. Poškrábal se na břiše a ztuhl, když zaslechl někoho zavolat: "Konečně vzhůru? V kolik hodin ses dostal do-"
Na konci chodby se objevila povědomá tvář a zvědavě si Billa prohlížela. "Ehm, ty nejsi Tom..."
"... Tome, tvůj bratr je doma."


autor: Dušinka
překlad: Zuzu

betaread: J. :o)
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 22. ledna 2018 v 20:22 | Reagovat

Parádní kapitolka Bill musel byt pěkně v šoku netrpělivě čekám na další díl.

2 Iwuanka Iwuanka | 22. ledna 2018 v 20:48 | Reagovat

Jezisikriste!!! Uz je to tu!!! Dockala som sa!!! Idem ai to precitat!!! Dakujem za preklad!!!!

3 Iwuanka Iwuanka | 22. ledna 2018 v 21:13 | Reagovat

Oficialne som zamilovanaaaa. Som zamilovana do Toma. Ten ucitel si ma dnes omotal okolo prsta. Lebo toto on musel urobit. On musel posunut ich vztah a ocividne sa mu to podarilo.

Ach...surne potrebujem zazit nejaku romantiku. Ale ten moj mi pusti Ricka a Mortyho a povie ze romanticky pozerame serial.

Dakujem velmi pekne za preklad. Oplatilo sa cakat. Lebo keby som si to precitala v originalnom jazyku. Tak by som to inak pochopila. Mozno nieco zle prelozila (moja anglictina je dost biedna) dakujem zuzu

4 Dzesi3 Dzesi3 | 22. ledna 2018 v 22:45 | Reagovat

To je žúúúžo :)) na zmysluplnejší komentár momentálne nemám kapacitu ale skúsim sa pozviechať.
Tom urobil v živote zatial dve dobré rozhodnutia :D - pobozkal Billa a pozval ho k sebe domov. Normálne som neverila svojím očiam, ked Tom na prahu dverí Billovho domu povedal, že ho miluje, bolo to krásne, aj tie ostatné veci čo povedal-láska len tak nezmizne a ani nebude slabnúť, naozaj krásne.Cítim sa ako zamilovaná hlupučka teenagerka ♥♥♥

5 Nyxara Nyxara | 23. ledna 2018 v 7:00 | Reagovat

To bolo tak naaaadherne <3 Konečne si Tom uvedomil, co všetko svojim správaním straca a rozhupal sa k nejakmu činu! :) A, že to nebol ledajaky drobný krôčik ale mega posun dopredu :D Po dnešnom dieli mam Toma definitívne velmi rada. Len dúfam, ze sa im to nejako nepokazí a nik im do toho nevkroci. A ten zaver :D :D Som zvedavá na Tomovu reakciu ohladom Dereka. Snad bude jeho brat reagovať na to, ze tam Bill je v pohode. A Tom dufam nespanikari.  Zuzu dakujem za preklad a strasne moc sa teším na pokračovanie :-)

6 Catherine Catherine | 24. ledna 2018 v 3:40 | Reagovat

Konečně se Tom rozhoupal a řekl nahlas to, co věděl uz dávno! Rozhodně si nemohl vybrat lepší den jak Silvestra. Strávili spolu tak poslední minuty starého roku a společně vkročili do nového. ❤️
Dekuji, Zuzu 🤗

7 Mischulka Mischulka | E-mail | 24. ledna 2018 v 17:22 | Reagovat

Ach ♥ Nádherný díl!!!
Holky to tady za mě už všechno vypsaly, každopádně jsem jen chtěla napsat, jak jsem z tohohle vývoje nadšená! :-) Když se Tom zjevil u Billových dveří, něco takového jsem čekala a hlavně v to doufala a jsem neskonale šťastná, že se to doopravdy stalo! O to horší pak bude okolo sebe zase chodit po špičkách ve škole a dávat si pozor, aby si někdo něčeho nevšiml. Ale doufám, že si už Tom uvědomil, že za to Bill stojí a můžou se setkávat u něj doma anebo prostě někde dál, kde je nikdo nezná!

Moc děkuji za překlad! ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama