Tattoo 22.

7. srpna 2017 v 15:00 | Janule |  Tattoo
autor: Luki







Myslel jsem si, že ráno vstanu už za rozbřesku, jenom abych mohl být co nejdřív zase s Tomem a využít maximálně čas, než se mamka vrátí od babi. No, byl to dobrý plán, který se mi ovšem nepovedl. Výsledkem bylo skoro devět hodin dopoledne, kdy jsem se doploužil do koupelny, abych si mohl vyčistit zuby a umýt obličej. Po cestě z koupelny do kuchyně jsem vyťukal krátkou textovku Tomovi, že jsem konečně vzhůru a jestli teda dnešek platí, že bych po snídani vyrazil k němu domů.


Z obýváku se ke mně donesl taťkův veselý smích. Že by mamka byla už zpátky? Docela jsem se lekl.
"... taky se těším. Jo, stavím se kolem oběda. No jo, dneska jsem zase skoro celý den sám. Ne, nezapomenu, neboj..." slova, která Gordon pronášel do telefonu, mi nedávala moc smysl.
Pomalu jsem došel do kuchyně a v duchu si opakoval taťkova slova... těším se, stavím se, jsem celý den sám... ztěžkl mi žaludek. Mohl by taťka mamku podvádět? Šokovaně jsem zalapal do dechu. Ne, to byla blbost, mamku přece miloval... tak co potom znamenal ten hovor?


Taťka vešel do kuchyně s úsměvem na rtech. Trochu se zarazil, když mě viděl, ale evidentně jej moje přítomnost za kuchyňským stolem až tak nerozhodila.
"No dobré ránko, ospalče. V kolik jsi šel včera spát, že je skoro půl desáté a ty ses teprve vykulil z postele? Myslel jsem, že budeš vzhůru ještě dřív, než se rozední." Pobaveně se pousmál, postavil konvici vody a na pultík si vyndal hrníček a kávu.
"Dáš si taky?" Otočil se ke mně, pořád v dobré náladě. Zkoumavě jsem si ho prohlížel. Nemohl jsem uvěřit tomu, že by byl něčeho, jako je podvádění, schopný. Nikdy jsem si nevšiml žádných náznaků. I když je pravda, že se začaly množit taťkovy víkendy v práci, kdy měl něco za někoho dodělávat, ale stejně... "Je všechno v pořádku?" Nechápavě mi oplácel pohled. "Něco s Tomem?" Odložil hrníček a vypadal, že se chystá si sednout ke mně, aby se mnou mohl probrat cokoliv, co mě trápilo.
"Ne, promiň. Víš, jaký jsem, než se proberu. Dám si kakao a bude mi zase dobře." Pokusil jsem se vykouzlit na rtech uklidňující úsměv.


"Dobře, jak si přejete, pane. Jedno kakao." Gordon došel k lednici, vytáhl karton s mlékem a společně s jeho kávou připravil i pro mě kakao. "Mamka mi ráno psala, že dorazí kolem půl šesté, takže by bylo fajn, kdybys tady už kolem páté byl, dobře?" Postavil přede mě kakao a sám si přisednul s kávou a novinami.
"Neboj, budu tady." Upil jsem kakaa a řekl bych, že mi nikdy nechutnalo míň. Pořád se mi točila hlavou Gordonova slova, ať už je řekl komukoliv. Prohlížel jsem si taťku a jeho klid a pobavení, se kterým si četl sportovní rubriku... ne, prostě to musí mít nějaký jiný význam.



Ze zamyšlení mě vytrhlo až zvonění mého telefonu. Tom. Rychle jsem do sebe hodil zbytek kakaa, abych hovor přijal.
"Ahoj, Tome." V rychlosti jsem postavil hrníček do dřezu a za taťkova veselého smíchu jsem utíkal k sobě do pokoje, abych měl trochu soukromí. Taťkův hovor byl v tu chvíli úplně zapomenut.


"Zdar, mladej." Neodpustil si mě poškádlit. "Za jak dlouho jsi schopný oblíknout se? Čekám na tebe v autě před vašim vchodem." Vypísknul jsem a Toma jsem tím rozesmál.
"Proč jsi mi nezavolal, než jsi vyjel? Hned jsem dole."
"Hned? Vážně, Bille? A jsem vinen, ale nemohl jsem se tě dočkat, tak jsem se rozhodl, že si tě vyzvednu." Myslím, že mu bylo naprosto jasné, že jsem začal zmatkovat. Chtěl jsem se pořádně připravit, pečlivě se nalíčit a vybrat si ten nejlepší outfit. Takhle mám na všechno minimum času. Takže jsem nevěděl, co dřív.
"Fajn, dej mi tak dvacet minut? Ale stejně jsi mi měl zavolat." Brblal jsem, zatímco jsem si ramenem přidržoval mobil, abych se mohl prohrabávat skříní oběma rukama.
"Nevděčníku. Tak já nemůžu skoro dospat a čekám, až se mladý pán uráčí konečně vzbudit. Nabídnu mu odvoz, aby se nemusel mačkat v busu, a stejně to nestačí. Mladej, myslím, že tě začínám moc rozmazlovat." Zalapal jsem po dechu, ale mlčel jsem, jinak bych mu odsekl a tu radost mu neudělám. Tom se stejně po chvíli ticha rozesmál. "Končím a čekám, jo?" Tipnul hovor a mně se radostí chtělo tančit po pokoji. Kdybych teda měl trochu víc času, než je čtvrt hoďky.
Nakonec jsem to protáhl o pět minut, kolem taťky jsem jenom proletěl.


"To nebudeš ani pořádně snídat?"
"Ne, už mám zpoždění. Tati, neboj, odpoledne tu budu přesně. Ahoj." Venku svítilo sluníčko, a konečně začalo i hřát, takže jsem bundu nechal doma a vyběhl ze dveří jenom v černých jeansech a tmavě šedém tričku s blyštivým potiskem, co se mi krásně hodilo ke kouřovému líčení, které jsem stihl v rekordním čase. Trochu mě mrzelo, že mi nezbylo více času na vlasy, ale po troše laku a několikerém prohrábnutí prsty se to dalo docela snést. V polovině schodiště jsem se musel napomenout, abych zpomalil, abych nedoběhnul k Tomovi jako zbrocený dostihový kůň, i když jsem se ho vážně nemohl dočkat.


Byl tam. Tmavé vlasy v typicky rozcuchaném uzlu v týle, ležérně zastřižené vousy a sluneční brýle zastrčené ve výstřihu světle modrého trička. Krátké rukávy krásně odhalovaly svaly, které mu hrály pod kůží, kdykoliv rukama opřenýma o volant pohnul, nejspíš do rytmu hudby puštěné v autě. Chtělo se mi stát na chodníku a obdivovat ho co nejdýl, ale já mohl ještě něco lepšího, než ho jenom hltat očima. Mohl jsem otevřít dveře, přisednout si k němu a ukrást si tolik polibků, kolik se mi jenom chtělo. A to jsem taky měl v plánu.


Jenom co jsem obsadil místo spolujezdce, Tom se ke mně okamžitě natáhl a svými rty mě na malou chvíli připravil o dech. Hravost, se kterou střídal měkké polibky s vášní prosyceným drancováním mých úst, to bylo něco, na co jsem si u Toma už ani nemusel zvykat. Bylo to tak snadné nechat se strhnout lačností, se kterou mně chutnal, a vracet mu to všechno stejnou měrou.
"Ahoj." Tom se omámeně odtáhl a jeho oči jiskřily přísliby, které mi naznačoval už včera.
"Ahoj, krasavče." Začervenal jsem se, ale i tak jsem mu opětoval pohled. Tomovi se nepřekvapivě na obličeji usadil lehce namyšlený úšklebek. "Takže, jaké jsou dnešní plány?" Tom se pobaveně zasmál.
"Původně jsem plánoval pozvat tě k sobě domů a ukázat ti svou sbírku motýlů, ale nakonec jsem se rozhodl, že ti ukážu něco jiného." Mrknul na mě a mně zatrnulo v rozkroku.
"No, doufám, že nebudu zklamaný." Vyplázl jsem na něj jazyk.
"Nemyslím si, že bys někdy mohl být v mé péči." Tom párkrát zvedl obočí a jazykem si při tom pohrával s piercingem ve rtu.
"To si ještě povíme."


Ve chvíli, kdy jsme se smíchem vpadli do Tomova bytu, mě do nosu udeřila příjemná, nasládlá vůně. Zhluboka jsem nasál tu božskou vůni a otočil se na Toma, co mi k tomu řekne.
"Vafle, doufám, že je máš rád." Spokojeně se zaculil, když se mi nadšeně rozsvítily oči. Miloval jsem vafle, nejlíp s tunou šlehačky a ovocem a čokoládovou polevou.
"Miluju je." Vlepil jsem Tomovi dětskou pusu na rty a nechal se vůní nalákat do kuchyně. Na kuchyňském stole byl talířek s jedinou vaflí, na které už byla šlehačka spíš zplihlá a víceméně rozteklá po talířku. Zklamáním mi klesla ramena.
"Neboj, tahle vafle není pro tebe. Ta je zkušební. Sedni si a já ti je hned udělám." Tom si odložil brýle na kuchyňský pult spolu s mobilem a klíčema a natáhl se k ledničce, aby vyndal už předem připravené těsto. Mrknul na mě a myslím, že si užíval můj pohled, se kterým jsem si ho prohlížel. Hrající svaly pod docela tenkým tričkem, sexy zadek v na jeho poměry docela úzkých tmavých kalhotách a dlouhé, mužně tvarované prsty na rukou, se kterými se právě činil, aby zaplnil mé bříško lahodně vonícími vaflemi.


"Počkej, jak zkušební?" To mě zaujalo. Sedl jsem si ke stolu a čekal na odpověď. Tom mi na malou chvíli nevěnoval pozornost, jak se snažil ukočírovat vaflovač, a pak když spokojeně nalil těsto a horní část vaflovače přiklopil, se na mě otočil, a kdybych ho neznal, řekl bych, že se trochu stydlivě ošil.
"No, ještě jsem je nikdy nedělal. Ten vaflovač jsem si pořídil minulý týden a doufal jsem, že bych ti někdy mohl udělat snídani, ale ještě jsem se k tomu nedostal, takže jsem to nejdřív musel vyzkoušet. Těsto a vůbec všechno okolo. No, jak tak koukám, povedlo se, protože na tom talířků bylo původně asi šest kousků. Geo si nabídnul." Pokrčil rameny a mně se ho chtělo samou láskou umačkat. Ovšem nechtěl jsem Toma přivést do ještě větších rozpaků, takže jsem se jenom šťastně zubil na svého sexy přítele, který se dneska kvůli mně naučil dělat vafle.


Po tom, co jsme oba zvládli po čtyřech kusech té lahůdky, jsem se jenom rozvalil na židličce a nechtělo se mi ani dýchat. Toma jsem pobavil svým gestem, když jsem si spokojeně pohladil bříško rukou.
"Kde vlastně je tvůj spolubydlící? Většinou už se tu motá a hýří svými vtipnými hláškami a dneska nic."
Tom se pousmál.
"To víš, má rande a taky... je to dobrej kámoš, takže vyklidil pole." Mrknul na mě. "Kakao? Káva? Čaj? Limča?" Než jsem se stihl nadechnout, Tom se vydal postavit vodu.
"Hlavně nic teplého. Stačí jenom trochu vody, nebo limči." Tom přikývl a postavil přede mě skleničku s limčou. "Chtěl jsi mi něco ukázat, vzpomínáš?" Přes okraj orosené skleničky jsem na něj mrknul a trochu se napil, čekaje na reakci tmavovlasého muže před sebou.
"No, jo. Mám to u sebe v pokoji." Tom zapředl a za ruku mě vytáhl na nohy, abychom se mohli přesunout k němu do pokoje. Na první pohled se tu od posledně nic nezměnilo, jenom na posteli ležela nachystaná Tomova kytara. A právě k ní se taky můj přítel vydal. Posadil se na kraji, sevřel ji láskyplně v rukou. Pak se na mě s očekáváním podíval. "Pojď se posadit ke mně. Pamatuješ tu melodii, kterou jsem ti už hrál, jenom ještě nebyla dopsaná? Tak už je, poslechneš si ji?" Uvelebil jsem se v tureckém sedu na dece kousek od Toma a nadšeně jsem mu přikývl na souhlas.


A Tom se do toho pustil. Nejdřív spíš opatrně, ale postupně se do toho zcela ponořil a mě ta melodie naprosto okouzlila. Nebylo to nic pomalého, sladkého jako bonbon, mělo to takový správný drajv*. Neskutečně se mi to líbilo. Našel jsem se, jak přikyvuju hlavou do rytmu, a stav, ve kterém se Tom byl schopný téměř utopit, mě naprosto okouzlil. Miloval hraní. A sakra že mu to šlo.


Když dozněl poslední tón, pokoj naplnilo ticho. Tom byl plný očekávání, záleželo mu na mém názoru. A já byl tou melodií nadšený. Taky jsem to Tomovi řekl. Potěšilo ho mé nadšení, jenom jsem měl pocit, že tomu něco chybělo.
"A text tě ještě žádný nenapadl?" Kouknul jsem se kolem sebe, jestli se někde nepovaluje papírek s nahrubo naškrábanými slovy.
"Tohle nebyla nikdy moje silná stránka, takže jestli tebe něco napadlo během poslechu, sem s tím." Líbilo se mi to a Tom taky vypadal natěšeně. Takže jsme další dvě hodiny zkoušeli skloubit tóny a slova, a bavilo nás to. Docela jsme se nasmáli. Některé Tomovy pokusy o rytmiku byly vážně legrační.
Bylo už skoro půl jedné odpoledne, když Tom zavelel, že pro dnešek stačí.


"Nevím jak ty, ale já mám docela hlad." Natáhl se, aby opřel kytaru o stěnu za postelí. "Co takhle, že bychom si objednali pizzu? Nechce se mi stát u sporáku a riskovat nejistý výsledek a hladového přítele." Mrknul na mě. Opřel se o lokty a zvedl ke mně pohled. Vyschlo mi z toho pohledu v puse. Tom vypadal, že si ani moc neuvědomuje, jak k sežrání vypadá, a čekal, co k jídlu bych si dal. Jak jsem si ho prohlížel, vím, co bych si rád dal, ale nesebral bych dost odvahy si o to říct, takže jsem jenom zčervenal.
Tom naproti tomu s rozpaky problémy neměl. Poznal, kdy se atmosféra změnila, a v očích mu chtivě zajiskřilo.
"Nebo si pizzu můžeme objednat na později, co říkáš? Navíc, jestli si pamatuju, nedohráli jsme tu hru s otázkama." Při představě, k čemu tohle může směřovat... tělo mi skoro zavibrovalo vzrušením.
"Jo? Úplně jsem na to zapomněl. Můžeme to zkusit dohrát. Ale nesmíš ze žádné otázky vycouvat, jo?" Už mě nezajímala oblíbená barva nebo zpěvák. Ne, co jsem chtěl vědět, byla Tomova první pusa, první sex, a i když je to otázka, na kterou bych si mohl nejspíš odpovědět sám, ale i tak... jestli je Tom top a nebo bottom, a jestli to měl někdy jinak. Teď už jenom najít odvahu se zeptat.
"Takže začínáme?" Tom si lehl na bok, nohy si pokrčil tak, aby se mu pohodlně leželo, a čekal, až začnu.
"Fajn, takže tvoje první pusa?"


* By Your Side (I Am Here) - Tokio Hotel, jenom pro představu, abyste věděly, se kterou písničkou si kluci pohrávali :)


autor: Luki

betaread: J. :o)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Becs Becs | E-mail | 7. srpna 2017 v 19:29 | Reagovat

To jsou takoví dva slaďouši, to ani není možné. To jak se Tom snaží je k sežrání. Kéž by někdo mě udělal wafle. :D No rozhodně se nemůžu dočkat toho, co přijde v příštím díle. Pokud se Bill chystá pokládat tak odvážné otázky musí se dostat i k něčemu žhavějšímu. :D
A ten Gordon mi vrtá hlavou. Celou dobu je vzorný manžel. To se mi nezdá, že by podváděl. Ale ze zkušeností víme, že to že na to někdo nevypadá, ještě neznamená, že to nedělá, co zlato? ;)
Díky za další úžasný díl a ty tvoje useknuté konce mě zabijou. Jak mám vydržet do příštího pondělí? Ach jo..

2 zuzu zuzu | 7. srpna 2017 v 21:00 | Reagovat

No, v první chvíli, když si Tom Billa přivedl domů a on tam na stole uviděl tu jednu jedinou vafli s rozteklou šlehačkou, tak jsem si taky pomyslela, jestli to Tom jako fakt myslí vážně? :D Ale on se pochlapil, vytáhl zbrusu nový vaflovač a udělal Billovi čerstvé! No páni, kde se sakra takovíhle chlapi berou? Já chci taky!!! A neříkejte mi, že abych takového chlapa sehnala, tak musím být taky chlap! :D
A to s tou kytarou bylo tááák sladké. Ale přesně jak napsala Becs. Když už to začalo být nejzajímavější, tak to zrovna muselo skončit, ach jooo. Tak jen doufám, že další díl mi to celé vynahradí!!!

3 Karin Karin | 7. srpna 2017 v 22:15 | Reagovat

V tom nějlepším to utneš jen doufám že Bill neměl pravdu ohledně Gordona.

4 Jasalia Jasalia | 8. srpna 2017 v 9:34 | Reagovat

Ha, Bill sa spýta, či bol Tom niekedy dole, on povie že hej... A Bill si to bude chcieť vyskúšať, do.... Zaujímavá predstava do budúcej časti. Uvidíme, či sa aj naplní. Ďakujem za kapču. Super ako vždy. A to som na začiatku mala podozrenie, či Bill nebude chcieť otca sledovať. Ale zdá sa, že len čo sa objaví Tom, všetci ostatní prestanú existovať.

5 luki luki | 10. srpna 2017 v 9:21 | Reagovat

Vynasnažím se dámy :) snad si pochutnáte ;)

6 Nade Nade | E-mail | 10. srpna 2017 v 11:39 | Reagovat

Oni si tu svoji lásku tak užívají, je to paráda. Jenom mě trochu zarazil Gordon. Doufám, že je to jenom nějaké nedorozumění, protože jestli ne, u nich doma zase začne peklo.
Díky za kapitolku a těším se na další.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama