Lykara 24.

12. července 2017 v 15:00 | Janule |  Lykara
autor: Bitter






Valren jen překvapeně couvl a sklonil meče. Rukáv na jeho pravačce zdobil rudý flek od barvy z Tomovy cvičné čepele. Reli byl jeho nejlepší žák, ale něco takového se mu povedlo skoro po půl roce. A už tehdy si Valren byl vědom toho, že ho krapet šetří.

Jak se teď po měsíci a půl ukázalo, Trin i Reli mají pravdu, v Zelfirovi opravdu něco bylo. Nebo byl možná on lepší učitel než předtím.
Konec konců, krom tréninků s ním vezme ten přístavní nadutec sotva něco do ruky a radši se poflakuje s Trinem, nebo má ke všemu připomínky. Občas jak kdyby sem spadl z jiného světa.
A teď ho zasáhl. Jistě, reálně to bylo jen škrábnutí, ale on byl mistr, pokud by Zelfira postavil před temného... možná by uspěl.


Tom málem výskl radostí, a kdyby mohl, zatleskal by si. Měl radost jako děcko o Vánocích. Zasáhl ho, rudý šlinc na bílé haleně přímo zářil. Konečně krapet zadostiučinění po těch nekonečných kecech, jak se fláká. Jistě, elf ho nemohl vidět, jak trénuje, protože dělal vše proto, aby ho neviděl, kdyby cokoli kazil, dost, že ho buzeroval při soubojích.
V tuhle chvíli se rozhodně cítil jako král a Trin, který za ním výskal a tleskal jako dítě, ho v tom pocitu utvrzoval. Jen kdyby to viděl Bill. Byl pryč už tak dlouho. Říkal si, že pár týdnů nebude nic v porovnání s roky, které byl předtím bez něj, ale to se mýlil.
Uložil čepele do stehenních pouzder a vykročil k Valovi.


"Jsi v pohodě?"
"Ano, je to jen barva."
"To jo, ale jestli jsem tě nepraštil až moc." Odvětil rádoby s nezájmem a v duchu se modlil, ať má ten pan dokonalý alespoň modřinu. On jich měl požehnaně.
"Jsem v pořádku. Dobrá rána, mimochodem."
"Už ti nepřijdu jako úplný nemehlo, co?"
"Nikdy jsem nic takového netvrdil."
"Ale prosím tě... oba víme, že už se třeseš, abys s tím mohl fláknout a nemusel se mi věnovat."
"Slíbil jsem, že tě vycvičím, a to dodržím."
"Kvůli Králům, nebo kvůli Relimu?"
"Záleží snad na tom?"
"Reli se vrátí každým dnem. Za mnou. Pamatuj si to... Už mě nesložíš tak snadno, jak je vidět."
"Nějak ti narostl hřebínek na to, že se ti povedlo mě sotva škrábnout." Odsekl elf a Tom se jen ušklíbl, když Valren uklidil svoje čepele a bez dalšího slova odešel. Dneska už nemělo cenu se o něco dalšího pokoušet.
Ať se v tom okamžiku úspěchu ten přístavní hajzl třeba utopí, bylo mu to fuk. Nechápal, že Reli neviděl, jak arogantní Zelfire je.



Trin doletěl k Tomovi ve své malé formě a uvelebil se mu na rameni.
"Hej, Zvonilko, co tomu říkáš?"
"Že jsi to princi natřel. A že kdyby vás Bill slyšel, zapíchnul by vás oba. Máte trénovat, místo toho strávíte půlku času hádáním. Neříkám, že ho mám rád, udělal z Billa kus ledu, ale není zlý. Možná bys měl ubrat."
"A ty by sis mohl trsnout s Treemerii nebo..." Co dalšího mohl Trin udělat, říct nestihl. Zatočila se mu hlava a podlomila kolena. Křečovitě se chytil za žaludek, když ucítil tupou bolest, jako by ho do něj někdo praštil. Chvíli naprázdno dávil, než se svalil do sněhu úplně zborcený potem. Trin se stihl zvětšit a pomáhal mu se posadit.
"Co se děje? Vyhrkl s obavami a Tom musel zamrkat, aby zahnal slzy.
"Nevím... někdo... někdo umřel..." Vysoukal ze sebe ztěžka.
"Kdo?" Trin mu stiskl ramena a zatřásl jím.
"Kdo?"
"Svobodný ne... ale Bill má hrozný vztek... Něco je špatně... Musím... musím mu pomoct." Vyhrkl a pokusil se postavit. Místo toho zase upadl do sněhu.


Probral se až za pár hodin v posteli, kam ho Trin s Valrenem odnesli. Jakékoli pokusy z ní vstát Trin hned zmařil. Musel počkat alespoň do rána, protože venku během jeho bezvědomí padla noc. Proklel se za svou slabost. Bill to samé v mnohonásobné míře cítil už v přístavu, když mu bylo jedenáct, a vydržel... Veškerá předchozí euforie z toho, že Vala při tréninku zasáhl a že se lepší, byla úplně pryč. Pryč byl ale i vztek, co předtím cítil od Billa. Bill pouto nezazdil jako na začátku, rozhodně ale nesdílel všechno. Bylo mu to jedno, dokud věděl, že žije. Že je v pořádku. Když si uvědomil tenhle hlavní fakt, konečně k němu prorazilo i to, co se mu snažil Trin vysvětlit, že nemůžou dělat nic než čekat a následujících pár dní bylo ještě horších než předchozí týdny.
Když je konečně zahlédl na hraničním mostě, který okupoval hned od druhého dne, neváhal se za Billem rozběhnout ani na vteřinu. Teprve když Billa sevřel v náručí, dokázal se uklidnit.
Oba klesli na kolena, aniž by se pustili, a Tom jen pohledem zkontroloval, jestli i princezna a král jsou v pořádku. Rozhodně byli po fyzické stránce, ale jinak byli oba naprosto strhaní a Daria očividně nejvíc.
Tom cítil, jak se Bill roztřásl a vzápětí ucítil horké slzy vpíjející se do látky jeho svršku. Přivinul Billa ještě blíž a přitiskl mu rty na spánek. Bill znovu otevřel jejich pouto naplno a on mohl pocítit vztek, jaký měl Bill sám na sebe, smutek, obavy mísící se s radostí a láskou, že je zase konečně u Toma.


"Co se stalo?"
"Temní... celý přístav je plný temných... když jsme utíkali, zabili sestru svobodné mořské panny, se kterou jsme se snažili vyjednávat o spojenectví..." Vyhrkl Bill a stiskl látku Tomova trika.
"Přísahal jsem, Tome... a je to pryč... zkazil jsem to... nedokázal jsem..."
"Billy, jestli nebyla svobodná, je už zase v pořádku... Nic jí není."
"To ale není omluva, Tome... Jsem k ničemu, zase jsem to zkazil."
"Ne, omluva ne, ale nevěřím, že je to tvoje vina."
"Taky nebyla." Ozvala se za ním Daria. "Bránila svou sestru. To se mu snažíme vysvětlit celou dobu. Marně." Dodala a Skay souhlasně kývl. Kdyby mu Bill neplakal v náručí nad svou neschopností, nejspíš by jásal nad tím, že ti dva se na něčem shodnou.
"Billy... jediný, kdo tady věci kazí, jsem já. Ne ty... děláš všechno, co můžeš. Někdy to prostě nevyjde, s tím se musíš smířit. Takové jsou věci všude. Nic není bez následků, v každé válce jsou oběti a my jsme ve válce. Nemůžeme čekat, že bude vše podle toho, jak to naplánujeme."
"Jenže já..."
"Billy... nakonec to zvládneme, ano... nedívej se za sebe, teď mysli jen na to, co bude. Já vím, přísahal jsi, taky jsem si kolikrát přísahal bůhvíco a ne vždy to jde dodržet. Ne vždycky můžeš ovlivnit všechno." Tom si všiml, že Skay chtěl něco říct, ale nakonec mlčel. Nechal to být a pomohl Billovi vstát.


Šli naprosto mlčky a Billovi se honily hlavou nejrůznější myšlenky. Vždy to ale skončilo u jediné. U přísahy. V Lykaře byla přísaha vše. Nešlo pod přísahou něco slíbit a nedodržet to. To tady prostě neexistovalo. Ano, muselo se dávat pozor na přesné znění přísah, které se dávaly, ale vždy se dodržely. Nechápal, jak Tom mohl s klidem říct, že přísahal na bůhvíco a nedodržoval to. Když nebere vážně přísahy, které dal sobě samému... jak může brát vážně ty, co dal jiným...


U paláce už na ně netrpělivě čekala Veenalee a Valren. Královna v obavách, jestli je vrány opravdu podpoří a jestli jsou všichni v pořádku, Valovi to v tuhle chvíli bylo fuk. Jen co jim Reli potvrdil, že jsou vrány na jejich straně, a omluvil se, že je vyčerpaný a půjde si odpočinout, nechal je všechny se Zelfirem tam a odchytl ho těsně předtím, než zalezl do dveří jeho domku, který měl už před lety, když tady bydlel.


"Vím, co je zač... Zelfire. Je to lykarský Král..." Pronesl tiše a všiml si, jak Reli úplně ztuhl, než se k němu otočil.
"Jak jsi...?" Ani se to nesnažil popřít. Ne že by si Valren myslel, že by mu Reli mohl lhát.
"Když zabili tu mořskou pannu, udělalo se mu zle. Ani se nesnažil to zamaskovat. Trin to okecával a jde mu to dobře, aby ne, je víla, ale on..." Bill chtěl udělat krok dopředu, ale elf ho gestem zastavil.
"Přál jsem si, aby se sem starší Král nějak dostal. Aby tvoje služba mladšímu skončila a ty ses sem mohl vrátit. Ani ve snu by mě nenapadlo, že to bude po jeho boku. Nikdy jsi nebyl hloupý, Reli, tak co to s tebou je? Nechápal jsem, co na něm vidíš jako na svobodném. Je arogantní, nebere nic vážně a trénovat ho bylo peklo. Ale kvůli tobě jsem to přetrpěl, aby byl schopný ti krýt záda. Doufal jsem, že to časem uvidíš, co je zač. Teď to ale nechápu ještě víc. Každý přece ví, že Králové patří k sobě. On tě nikdy nebude milovat nazpátek. Až vyhrají a získají trůn, co čekáš, že se stane? Nebude s tebou, nebudeš vládnout po jeho boku a já pochybuju, že by tobě šlo o moc. Reli, prosím, copak to nevidíš? Jen si s tebou hraje... nakonec tě zahodí jako rozbitou panenku." Ani ho nenechal říct mu něco na obhajobu a odešel.
Konec konců, král už se k nim blížil. Evidentně nenechá svou hračku bez dozoru na dlouho.
Naposledy se po Relim ohlédl a neodpustil si zavadit ramenem o Krále procházejícího kolem něj.


autor: Bitter

betaraead: J. :o)
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Becs Becs | E-mail | 12. července 2017 v 16:51 | Reagovat

Já jsem tak ráda, žes nás nenechala se x dílů trápit bez Billa.
Valren se asi bude dost divit až se dozví pravdu. Ten jeho pokus Billa od Toma odlákat byl dost ubohý. Nejdřív mi jen neseděl protože byl arogantní, ale teď mě vyloženě vytáčí. Kretén.

2 Nade Nade | E-mail | 12. července 2017 v 19:33 | Reagovat

Val ještě nepochopil, o co tu jde. Zatím si myslí, že tenhle král Reliho jen zneužívá a až se objeví druhý král, odkopne ho. Snažil se Reliho varovat, to se cení, ale určitě je v tom i naděje, že se k němu Reli nakonec vrátí. Bude nemile překvapený, až zjistí pravdu.
Mimochodem, jsem nadšená, že Tom udělal nějaké pokroky. :D
Díky za kapitolu a těším se na pokráčko.

3 Karin Karin | 12. července 2017 v 20:40 | Reagovat

Val je jen žárlivec který chce Billa jen pro sebe Tom by mněl víc myslet jak pomáhat a ne blbnout i když se trochu snaží.

4 zuzu zuzu | 12. července 2017 v 21:35 | Reagovat

Nejdřív jsem se skoro lekla, že mi nějaký díl snad utekl, když to o tolik poskočila, ale nakonec jsem, stejně jako Becs, ráda. Nechtěla bych si číst o Tomově nekonečném trápení jak z Billovy nepřítomnosti, tak i z neúspěchů při tréninku...
Teď mi začíná být kupodivu trochu líto Valrena, ale jen opravdu maličko, protože chce Billa jen pro sebe, i když se zatím tváří, že chce jen jeho dobro a že ho chce uchránit před tím ´zlým a arogantním starším králem´.
Tom mě moc překvapil, že už mu to konečně jde. Jen by mě zajímalo, u jakých zbraní to nakonec zůstal. Doufám, že né u těch ohavností, co měl na sobě minule...???

5 NicoleEivissa NicoleEivissa | E-mail | Sobota v 1:28 | Reagovat

A hele. Tak Elfík není úplně dřevěnej. Říkala jsem si, kdy asi Toma prokoukne. Hezky se snaží varovat Billa, nejspíš to myslí opravdu dobře, ale nějak mu nevěřím, že by to dělal čistě z nezištných důvodů...
Musí dát ohromnou práci předstírat, že je člověk někdo jiný v té či oné chvíli. A hlavně se neprozradit. Co když tom třeba v jedné chvíli zakřičí na Billa "Bille!" a bude přitom Valren?  Dřív nebo později se určitě provalí, že je i Reli lykarským králem. Valren si mojí důvěru ještě nezískal.
Tak teď už přístavní nadutec, přístavní hajzl…  hezky to elfík vede s tím titulováním...  Jsem ráda, že tam s ním zůstal aspoň Trin, koneckonců s ním jediným může toho vola Vala drbat, je to Tomovo spojenec!;D
Takže vrány jsou cajk, to bychom měli. Aspoň něco, začíná se to hýbat a i Tomův výcvik!
Přísaha je sice přísaha, ale co když to prostě vědomě nemůže ovlivnit? Přece ji neporušil naschvál. Tom má v tomhle pravdu a hezky Billa podpořil^^
A ještě k Tomovi a Valrenovi znova, přijde mi, že po příchodu Billa se ještě prohloubilo to napětí mezi ním a Tomem. Uvidíme, co přinesou další díly, jestli to nějak bouchne nebo vyšumí, jsem na to zvědavá.
Díky za část!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama