Die Wächter 4.

13. července 2017 v 16:00 | Janule |  Die Wächter
autor: Synnie






Předpoklad, že Vilhelmova reakce zmenšila Tómasova ducha, nebyl daleko od pravdy. Řeklo-li by se, že ho to drželo vzhůru přes noc, také by to nebylo daleko od pravdy. Velkou část noci poté, co Tova odešla do postele, seděl a zíral do ohně. Mnoho se pro něj změnilo a ten, koho vinil, si ani nebyl vědom znepokojujících faktů, které stále zamořovaly Tómasovu mysl. Muž s hadími blond vlasy si uvědomil, že chce milence, kolem kterého by omotal paže a seděl s ním před šlehajícími plameny. Tova v něm nevzbuzovala žádnou touhu. Sindri trávil noc poznáváním svého nového milence a na Villa bylo lepší nemyslet. Zvedl se ze sedu na podlaze a ještě jednou přiložil, aby udržel Tovu v teple, zatímco bude nepřítomen.


Tiše vyšel z jejich malé chýše, kterou s nikým nesdíleli. Thorbjörn obdaroval své nové vesničany. Většina domy přijala. Ti, kteří neměli manželky nebo rodinu, byli usídleni ve skupinách nebo kasárnách. Byla to oddělená kasárna, která v současné době využívali pouze Strážci, Sindri a Dov také, protože tam bydleli jejich partneři Andrs a Sakri.
Tómas se zvolna procházel směrem k ohradě, která se z jeho vzdálenosti jevila v noci neviditelná. Jeho volná košile lehce vlála v chladném větru. Blond dredy visely bezvládně dolů, jako by to bylo vnější znamení jeho nálady.


Jako obvykle, když se Tómas vzbudil v čase před úsvitem, se myšlenky na Villa samovolně připlížily do jeho mysli. Sormrfaxi jimi byl sžíraný, ačkoli byl potěšen ze svých schopností omezit jejich invazi, když netrénoval s mečem. Čím dál víc ho trápilo, jaká mohla být příčina toho, že taková krásná bytost se stala cynickou ke všem, kteří jí zkřížili cestu. Jak očekával, jeho otázky neobdržely žádnou odpověď, když lezl po žebříku, aby se podíval z rozhledny. Opřel si ruce o okenní rám a podíval se na nekonečné moře hvězd, jak se znovu ponořil do svých myšlenek.



"Strávil jsem mnoho let hledáním rad ve hvězdách." Hluboký hlas po čtvrthodině vyrušil Toma ze zasnění. "Nenaučily mě nic. Nevěřím, že ti mohou pomoct."
Tómas se ohlédl napravo, kde se vedle něj Thorbjörn postavil. "Proč jste venku, Milorde?"
"Mohl bych se tě zeptat na to samé." Usmál se relativně mladý hrabě. "Jenom dohlížím na svou zemi předtím, než složím hlavu ke spánku. Pojď, proč se snažíš získat rady od těch, kteří nemohou odpovědět? Proč nemluvíš s těmi, kteří mohou?"
"Možná je doopravdy nechci znát."
"To je možné, ovšem věřím, že kdyby tomu tak bylo, dávno bys to vyhnal ze svých myšlenek. Opravdu bych chtěl zůstat, ale musím pokračovat v mém okruhu. Můžeš se připojit, pokud chceš."


Tómas se usmál, ale odmítl nabídku. Thorbjörn přikývl a začal sestupovat ze žebříku. Přesunul se k věži hlídky a směřoval na západ rychlostí těžkopádného medvěda. Nespěchal a jak očekával, Tómas ho za moment dohnal.
"Co jsem udělal?" Zeptal se méně zkušený válečník svého vůdce.
"Ohledně čeho?"
"Vilhelma."
"Nic."
"Když jsem nic neudělal, proč se mi vyhýbá?
"Nevyhýbá se tobě, vyhýbá se tomu, co máš." Thorbjörn se zastavil a položil svou ruku na vojákovo rameno. "Ani já ani Sakri jsme neřekli, že to bude s Villem lehké. Rozvážný bojovník na vysoké úrovni, se kterým se pyšním před ostatními, tam někde je. Je uvězněn uvnitř své vlastní síně pekla. Věřím, že to můžeš zlomit a přivézt ho zpět na povrch."
"Žádáš ode mě příliš." Odfrkl si Tómas nesouhlasně. "Když řekneš: "zabij nejsilnější nepřátele!", já to udělám. V porovnání s Villem je to jako zabíjet hmyz. Je to, co všichni muži chtějí, aby byl hrad - neproniknutelný."


"Na nějaký čas. Žádný muž není mocnější než všichni, Tómasi. Dokonce Odin našel sobě rovného soupeře ve *Fenris při *Ragnaröku. Věřím, že můžeš přivést mého válečníka zpět. Bohové tě seslali do Cortburgu kvůli misi. Kdo jsi, abys říkal, že tohle není ona?" Tómas pohlédl na Thorbjörna s polovičním úsměvem.
"Vaše víra ve mně je děsivá, Milorde."
"To by měla být. Nemůžu tě nechat mě obměkčit. Tómasi, musíš pochopit, jak je pro mě Ville důležitý. Pro Cortburg, pro severské muže a časem i pro tebe. Je můj nejcennější válečník a kdysi i dobrý přítel. Je náš nejschopnější obránce, ale k čemu taková schopnost, když nemá, pro co by bojoval? Mám tvé slovo, že budeš maximálně diskrétní o tom, co ti řeknu?"
"Nepochybně."


Thorbjörn se usmál. "Dobře. Nebude to tajné dlouho, ale musí to pro teď zůstat v tajnosti, dokud nebude vše připraveno. Je klíčové, abys trénoval, jak nejvíc můžeš. Mám plán, aby se o Strážcích vyprávěly legendy až do chvíle, než přijde Ragnarök. Když ne o Strážcích, tak přinejmenším o mužích ze Severu. Povedu nájezd, jaký naši předkové nikdy neviděli, ani synové našich synů, a již nikdy neuvidí. Uvidíš, Tómasi, povedu svoje muže k nesmrtelnosti a nedokážu si to představit bez Villa po mém boku. Neodejdeme dřív než za dvě zimy."
"Dvě zimy? Dvě zimy na to získat si Villa?"
"Ano. Teď se musím vrátit do svých komnat dřív, než se po mně začne Cal shánět a začne mu být zima. Snaž se odpočívat, budeš potřebovat svůj důvtip zítra."


S těmito slovy se Thorbjörn vytratil ve tmě. Tehdy si Tómas všiml, že se ochladilo, a jeho tělo se uvnitř otřáslo, jak bylo prochladlé. Zaklel. Věděl, že bylo nebezpečné se procházet po severské půdě bez kožešiny a stejně tak učinil. Vrátil se domů a rovnou do postele. Nadzvedl přikrývku z kožešiny a vklouzl vedle Tovy, která okamžitě vyhledala mírné teplo, které z něj vyzařovalo. Thorbjörn Schulteson měl pravdu, jak Tómas brzy zjistil.


Byl očekáván další přísný den tréninku a on byl nadšený jako předchozí dny. Do každého manévru, který piloval, vložil veškeré úsilí, jež v sobě nashromáždil. Jednoho by vyčerpal tak namáhavý trénink opakující se každé slunce, ale Tómas věděl, že kdyby to neudělal, bez ohledu na to, jak dobré měl schopnosti, by každý obdarovaný válečník s méně dobrými schopnostmi mohl být v boji lepší.
Vilhelm byl během tréninku přítomen jen zřídka. Tómas nemohl dokázat pravdivost svých slov ohledně toho, jak trávil svůj čas, ale zdálo se, že na tom Thorbjörnovi nezáleží. Každý muž věděl, že Ville měl privilegia, jaká žádný jiný muž neměl. Možná to nebylo fér, ale Ville rychle prokázal své schopnosti, převyšuje tak každého jiného Strážce, což umlčelo jakékoli protesty. Ale ten den se Bikja vrátil na tréninkovou půdu.


Tómas sotva zahlédl, co ho uhodilo. Jednu chvíli on a Dov křížili meče a další se před ním točil temný derviš. Dřív, než stihl rozpoznat, že to je Ville, tak tak se vyhnul čepeli mířící skrz jeho lebku. Byl přesvědčen o tom, že jeho "milenec" se ho pokoušel zabít, dělaje mu na oko sparringa. Tómas bojoval o svůj život. Neochotný ublížit svému vybranému partnerovi, zůstával pouze v obraně.
Každý muž si mohl vybrat zbraň. Mohli si vybrat meč, sekeru nebo dva krátké meče. Volba byla jejich, jako v boji. Stejně tak když ztratili svou zbraň, museli popadnout jinou zbraň stejného designu. Meč mohl být nahrazen pouze mečem, sekera pouze sekerou. Bylo neuctivé zvažovat výměnu za něco jiného. Ville byl mistr dvojité válečné čepele. Každou čepel měl jednotlivě připevněnou k ruce, zatímco Tómasův zvolený meč vyžadoval užití obou rukou na jedné zbrani. Dvě čepele poskytovaly Villovi lepší mrštnost. Sekal před Tómasem s takovou zuřivostí, že muž s hadími vlasy klopýtl a ocitl se na zemi.
Čest zastavit útok na padlého muže neexistovala. I padlý muž mohl být v opravdovém boji hrozbou.
Villův útok neustal, dokud proti čepeli nezařinčel široký meč s rozzlobeným zvukem.


"Vilhelme dost!" Poté, co byla slova vyřčena, Villovo dlouhé černé oblečení vlálo v chladném vánku, když odcházel z výcvikového areálu. Thorbjörn podal muži s hadími vlasy ruku a pomohl mu vstát.
"Je každým dnem méně zvladatelný." Věnoval blonďákovi významný pohled předtím, než se otočil ke svým mužům, aby pronesl krátkou řeč.


...


Tu noc Vilhelm přišel ke svému Lordovi se žádostí.
"Milorde?"
"Ville. Bylo skvělé tě vidět dnes s ostatními muži. Postrádal jsem tě. Ovšem moje potěšení bylo narušeno kvůli tvému výbuchu na Tómase Sormrfaxiho."
"Thorbjörne, on je důvod, proč jsem teď tady."
"Byl bys překvapený, jak často nevědomě držíte jeden druhého vzhůru." Řekl medvědí muž trochu pobaveně. Bikja ho ignoroval. "Přišel jsem se žádostí o válečnou misi."
"Oh, rač pokračovat."
"Žádám tě o svolení vzít si 3, možná 4 lodě a nalodit pár mužů k obchodní expedici. Finální rozhodnutí záleží na tobě, Milorde, ale povolení vydat se na moře a učinit Cortburg bohatší, než je, by mě potěšilo."
"Ne, jenom si přeješ odjet, abys nemusel čelit Tómasovi, poznej ho."
"Nechci ho poznávat, nechci s ním mít nic společného."
"Vilhelme, chováš se jako dítě. Možná jsem ti dal milence příliš brzy pro tvoji důvěru, ale to je moje konečné rozhodnutí a považuji ho za správné. Potřebuji tě v brzké budoucnosti a nemůžu tě hledat někde na moři. Ne, Ville, zůstaneš tady."
"Ano, Milorde Schultesone."


Vilhelm opustil svoji audienci s potemnělým obličejem. Zatímco se tohle odehrálo, Tómas seděl na posteli se džbánem světlého piva, zatímco Tova pobíhala okolo lahodně vonícího hrnce, který bublal nad ohněm. Smála se, když vyprávěla něco, co jí řekla její kamarádka Frieda. Tómas se smál také, protože to bylo opravdu zábavné. Pokynul jí, aby si k němu přisedla na postel. Její oči zazářily, když poznala, že se s ní Tómas touží pářit, což bylo něco, co poslední dobou zanedbával.
Tómas jenom doufal, že Ville nepřevzal nevědomě kontrolu nad tímto aspektem jeho života. Tova byla jeho manželka a on se modlil, aby ho krásné havraní zjevení neokradlo o touhu po ní. Ačkoli, když ji pozoroval, jakkoli byla krásná, Tómas si nemohl pomoct, ale shledával ji obyčejnou.


*Fenris - je děsivý vlk, který má při Ragnaröku předpovězeno zabít Odina.
*Ragnarök - poslední bitva mocností dobra a zla. Konec světa a zánik Bohů.


autor: Synnie
překlad Emilia
betaread: J. :o)



 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zuzana Zuzana | 13. července 2017 v 18:14 | Reagovat

Dúfam, že Thomasa prejdú chute páriť sa s Tovou, vadí mi to. Bola by som rada, keby sa snažil dostať toho koho mu vybrali... Ďakujem za preklad.

2 Karin Karin | 13. července 2017 v 20:08 | Reagovat

Zajímalo by mně co je z Billem že se tak chova.

3 luki luki | 14. července 2017 v 23:54 | Reagovat

Achich ouvej. Začátky opravdu nevypadají moc slibně. Spíš bych řekla, že by si měl Tómas hlídat záda, Ville vypadá dost v ráži. Jj začátky bývají nejvíce jiskřivé v nenávisti, o to více budou zářit v lásce na konci.

Moc děkuji za překlad a souhlas se Zuzanou, Tova mi tam taky vadí, ale zase aspoň Tomimu není v noci zima :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama