The Blue of Desire 5. (2/2)

16. března 2017 v 16:00 | Janule |  The Blue of Desire
autor: fyredancer




Georg šel po schodech, zřejmě mířil k bočnímu východu, a Bill musel čekat na výtah. Jeho spolužáci už odjeli předchozí jízdou. Bill si pro sebe broukal, zatímco čekal, a s trhnutím si uvědomil, že to byla ta smutná melodie, kterou mu Tom naposledy hrál, zoufalá óda plná touhy, která Billa přinutila dožadovat se další písně.
Možná, že to byla jeho odpověď.
Nemohl vždy tak dlouho žádat o další písně, dokud nedostal tu, kterou chtěl. Stále broukající Bill otevřel dveře budovy hudby, když se konečně dostal do přízemí. Bylo teprve pondělí, pomyslel si; víkend byl stále mladý a cokoliv se mohlo změnit-


"Aghh!" Bill zamával rukama, když byl chycen za horní část paže. Prudce se otočil a praštil útočníka svou příruční taškou.
"Nech toho! Bille!" Tmavě hnědé oči s panikou zaplály jeho směrem.
Bill vyjekl a spustil paži, když vedle sebe zaregistroval Toma, který stále svíral jeho paži a Bill z toho sevření i přes tričko cítil vyzařující teplo. "Ty idiote!" Vykřikl Bill a ještě jednou Toma praštil.
"Přestaneš mě mlátit tou kabelkou, zatraceně?" Požadoval Tom.
"To není kabelka," procedil Bill mezi zuby a naposledy ho praštil. Vytrhl ruku z Tomova sevření a Tom ho nechal od sebe poodstoupit.
"Pánská kabelka?" Navrhl Tom, založil si ruce na přední části své mimořádně velké mikiny.
Bill nedokázal potlačit protočení očí, ani se o to nechtěl pokusit. "Je to příruční taška. A je unisex, ty neandrtálče. Co tady děláš?"
"Ujišťuju se, že se mi už dál nebudeš vyhýbat," řekl Tom přímočaře.
"A co trénink?" Zeptal se Bill zoufale.
"Trénink jsem vynechal," informoval ho Tom.
"Nikdy nevynecháváš tréninky," zamumlal Bill.
"Jo? Ty nikdy nevynecháváš hodiny, ale dneska jsi to udělal," poznamenal Tom. "Kdybych šel na běh, aniž bych tohle urovnal, tak bys zase utekl, a… bojím se, že bych tě možná nikdy nezastihl. Chci to urovnat, Bille."


Bill nesouhlasně zamlaskal. "Co chceš, abych řekl, Tome? Tak trochu jsi to na mě celé najednou vybalil-"
"Ani ne," řekl Tom, očima se zavrtával do těch jeho.
"Okay, vlastně ne," připustil Bill. Tom na tom pracoval už od minulé středy.
Oba byli na chvíli zticha. Tom se díval přímo na něj, a Bill se snažil změnit ohnisko svého pohledu, ale vždy se vrátil zpátky k Tomovým očím, prostě si nemohl pomoct. Bylo to jako síla gravitace. Vědomí, že Tom se bude dívat zpátky na něj, bylo jen polovinou půvabu.
"Chci, abys řekl ano," řekl Tom po chvíli. Dokonce se ani neusmíval. Byl tak vážný.
Vážný o Billovi, ale ze špatných důvodů. Náhle byl celý ztuhlý.
"Ty víš, že čekám na tu pravou osobu," řekl Bill tiše.
Tom přikyvoval, už když Bill dokončoval větu. "Jo, víš, já myslím, že to je jen výmluva."
"Cože? Jak můžeš-"
"Výmluva," zopakoval Tom hlasitěji přes Billovy protesty. "Umožňuje ti to všechny kolem sebe odbývat. Nikoho si k sobě nepustíš, Bille. A mezitím jsi ze sexu udělal nějakou posvátnou věc, něco víc, než to skutečně je."


Bill se na Toma zamračil, ale nemohl nic namítnout. Ne, když Tom do značné míry vyslovil všechny myšlenky, které napadly Billa už dřív.
"Je to jen… je to sex, Bille. Měl bys ho zkusit."
"S tebou." Bill překřížil ruce.
Tom naklonil hlavu na stranu. "Jo, já… jo." Nyní věnoval Billovi malý úsměv, který byl na stupnici někde mezi rozpačitostí a smyslnosti.
"Nechci, aby věci začaly být divné," řekl Bill nakonec tiše a nabídl tak důvod, který by Tom byl schopen přijmout. Byla to samozřejmě velká součást toho všeho. Ta skutečnost, že už teď to bylo divné díky Billově jednostranné touze, a nyní ho Tom chtěl fyzicky… to nemuselo být vyneseno na světlo.
Tom vykulil oči. "Nebudou! Bille…"
"Myslím tím, opravdu… opravdu se to stává, že kluci se navzájem vyhoní třeba někde v šatně, a pak pokračují ve svém přátelství, jako by se nic nestalo…?" Pokračoval Bill pochybovačně a vzpomínal tak na to, co mu povídal Georg. Nyní si Bill představoval, jak to samé Georg dopřává nějakému anonymnímu klukovi, a chtěl se propadnout přímo skrz betonový chodník.


"Stává!" Pospíšil si Tom, aby ho ujistil. "Každou chvíli!"
Bill se znovu zaměřil na Toma, čelist mu poklesla. "Tys někdy…"
"Bože, ne!" Řekl Tom zděšeně. Zašklebil se, pak naklonil hlavu na stranu a otevřeně si Billa prohlížel. "Žádný z kluků, kolem kterých jsem kdy byl, nebyl nikdy tak krásný jako ty, Bille."
Bill zrudl a náhle ho začaly fascinovat špičky jeho bot. "Drž hubu."
"Myslím to vážně," trval na svém Tom a postoupil k němu blíž. Uchopil Billův loket a Bill se mu tentokrát nevytrhl. "Jsi ten nejkrásnější kluk… ta nenádhernější osoba… jakou jsem kdy viděl, Bille."
Bill na Toma pohlédl skrz řasy, zatímco jeho vnitřnosti žhnuly. "Nemůžu prostě jen tak…"
"Můžeš," přesvědčoval ho Tom. "Říkal jsem ti, udělám to pro tebe dobré, Bille. Pak můžeš být ohledně celé tě věci, však víš, víc v klidu, okay? Uvidíš."
Bill se zamračil, a pak to pochopil. Tom tím myslel celou tu Billovu věc s ´hledáním té pravé osoby´. Byla to další prasklá bublina v jeho snovém dojmu, že tohle celé mohlo být něco víc, než to ve skutečnosti bylo. Tom byl hetero, a Bill se teď choval jako ten druh sebe-klamné postavy, která jej jindy nutila házet na televizní obrazovku popcorn.


"Tome, já…" začal Bill, pak se zarazil. Věděl, co teď musí říct. Co by to pro něj znamenalo, mít sex s někým, koho miloval a kdo jeho lásku neopětoval? Kdy začal klasifikovat své pobláznění jako něco víc? Poupravil si batoh na rameni a zápasil se skutečnými slovy. Přes všechnu jeho artikulaci, když mu o nic nešlo, on tak trochu stál za hovno v nalezení té správné formulace, když na tom skutečně záleželo.
Tom krátce vsál do úst svůj spodní ret a jeho tvář povadla. "To je v pohodě, já to chápu," řekl klidně.
Bill sledoval svého nejlepšího přítele, jak si přímo před jeho očima nasadil zdvořilou tvář cizince. Byla to lstivá rána. Málem do Toma strčil loktem a vyprskl ´panebože, tys nikdy nebyl odmítnut, co?´ a místo toho se kousl do piercingu v jazyku. "Ještě jsem ani nic neřekl," nabídl Bill s váhavým úsměvem jako symbol míru.
Mohli pokračovat jako dosud a žádný z nich by nedostal to, co chtěl. Anebo by Bill mohl dát Tomovi to, co chtěl.


Tom vydechl nosem a odvrátil pohled, poškrábal se na šíji pod hromadou copánků. Stále se dotýkal Billova loktu, jeho dlouhé prsty zahřívaly Billovu kůži skrz tričko, pak se podíval zpátky na Billa, nyní bral nedostatek Billova okamžitého odmítnutí jako pozitivní věc. Lehce se na něj ušklíbl, napůl sebejistě a napůl nesměle. "Jsme to jen ty a já, okay? Takže nebudeš muset být nervózní."
"Tome," řekl Bill znovu, a nebylo to ne, a když se jejich pohledy spojily, Bill mohl říct, že to oba dva vědí.
"Prosím, nech mě to zkusit, Bille," řekl Tom a sklopil řasy. Byly hříšně husté, skoro víc, než to Bill dokázal s jeho vlastní řasenkou.
"A přestaneš mě s tím obtěžovat, když se mi to nebude líbit," řekl Bill, zvedl svou příruční tašku jako docela špatnou výmluvu pro výhrůžku. Tom si myslel, že je to pánská kabelka.
Tom se na něj zazubil, krátce se kousl do rtu a zvedl ruku, kterou držel Billův loket. Zvedl do vzduchu malíček. "Okay, okay. A ty neutečeš," dodal. "Slibuješ?"
Bill Toma opatrně sledoval. "Od čeho?"
"Od tohohle. Ode mě. Od toho, co děláme," objasnil Tom.
"Já, a utíkat?" Řekl Bill, jeho protest byl chabý dokonce i pro jeho vlastní uši.
Tom pozvedl obočí.
Bill sklopil hlavu a zčervenal. "Okay, utíkal jsem," řekl tichým hlasem.
"A už neutečeš," pobídl ho Tom, stále držel napřáhnutý svůj malíček.


Bill zvedl ruku a pomalu, pomalu zahákl svůj malíček kolem Tomova. "A… ty přestaneš, pokud začnu vyšilovat," dodal. "Pokud už to nebudu chtít dělat."
"Pokud budeš opravdu vyšilovat," řekl Tom dost blízko, aby posílal horký dech proti Billově tváři. "Jen pokud se nebudeš pokoušet utéct."
"Jak poznáš ten rozdíl?" Zeptal se Bill pochybovačně.
"Protože ti věnuju pozornost," zašeptal Tom nazpět. Stiskl Billův malíček, díval se na jejich propletené prsty a na jeho rtech byl malý zastřený úsměv. "To je slib."
"Slib," souhlasil Bill, jeho tváře byly teplé z více než jen Tomovy blízkosti. Vzdával to pro zatracenou přísahu na malíček; bylo to tak absurdní, že mu to mohlo připadat rozkošné pouze tehdy, pokud v tom byl zapojený Tom. Sklopil oči a uvažoval, doufal, myslel si, že se chystá být políben.
Tom se odtrhl od jejich blízkosti a přesunul své sevření z Billova malíčku na jeho zápěstí. "Tak pojď, musíme chytit autobus, okay?"
"Hned teď?" Vyjekl Bill zastižen nepřipravený, dokonce i když to bylo to, k čemu mířili po celý den.
"Žádné utíkání," byla Tomova okamžitá odpověď.
"Co když ti nakopu zadek?" Nabídl Bill.
Tom se na něj zazubil, zatímco jej napůl táhl, napůl vedl po chodníku. "To je můj Bill."


autor: fyredancer
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)


original
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Becs Becs | E-mail | 16. března 2017 v 18:50 | Reagovat

A je ruka v rukávě :D Už se vážně, vážně, vážně nemůžu dočkat dalšího dílu, protože Tom se s tím očividně nemaže. :D
Moc děkuji za překlad Zuzu

2 Karin Karin | 16. března 2017 v 19:57 | Reagovat

To jsem zvědavá jak tohle dopadne.

3 Mischulka Mischulka | E-mail | 16. března 2017 v 20:32 | Reagovat

Ten Tom je normálně šílený a ještě k tomu neodbytný! :-D Já nechápu, že přes ten všechen nátlak na to Bill nakonec kývl. Mně osobně už to Tomovo ´doprošování´ a přemlouvání až začalo lézt na nervy, ale na Billa se evidentně musí takhle! :-P
Já ještě pořád nevěřím tomu, že oni TO skutečně udělají! Že se do toho Bill nechal takhle zatáhnout...Ale jo, kdo by odolal Tomovi, že? :-P

Teď jsem normálně nervózní za Billa! :-D Tak budu držet palce, ať všechno proběhne hladce a hlavně ať Bill neskončí se zlomeným srdíčkem, protože po tomhle všem pravděpodobně Billovy city jen zesílí a já mám strach, aby se Tom pak nepřestal zajímat. :-/ Ale ne, budu doufat, že si to s Billem zamiluje a nebude pak už chtít nikoho jiného! :-P

Moc děkuji za skvělý překlad!

4 Zuzana Zuzana | 16. března 2017 v 23:48 | Reagovat

Billa mi je ľúto a na Toma som naštvaná. Mohol to skúsiť inak, nie tak surovo, chcem Ťa a budem Ťa mať. Chcela som a by Bill odmietol... ale chápem, že to nedokázal.
Ďakujem za skvelý preklad.

5 Nade Nade | E-mail | 18. března 2017 v 15:48 | Reagovat

Bill tomu, zcela podle očekávání, nedokázal vzdorovat. Tohle s lidmi dělá láska, ach jo. Ale přijde mi, že Tom o to stojí až příliš. Má takové tušení, že se to vymstí oběma.
Děkuji za překlad a těším se na další.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama