Tattoo 1.

13. března 2017 v 15:00 | Janule |  Tattoo
autor: Luki


Ahojky twincesťaci, jsem tady s novou povídkou. Nemusím myslím nic moc prozrazovat, protože už z názvu je to více méně jasné. Jenom... tetování sama nemám, takže to prosím berte s rezervou :) Původně to byla jednodílka, ale Becs má na triku, že to začíná mít čím dál víc kapitolek :) nečekejte žádné velké drámo, je to psáno jako oddechovka. Tak moc doufám, že se vám to bude líbit a za jakékoliv komentíky budu vděčná. Přeci jenom, povídka je ještě v procesu psaní a inspirace se může objevit kdekoliv:) Užijte si čtení, Luki




V ruce jsem pevně svíral list papíru vytržený ze školního sešitu a s odhodláním jsem se podíval na svého kamaráda Gustava. Teď nebo nikdy.
"Hele, jestli to neuděláš dneska, tak už se k tomu nedokopeš. Nebuď posera, Bille." Povzbudivě se na mě usmál.
"Nějak už si nemyslím, že to je ten nejlepší nápad. Naši zešílí, až to zjistí. Budu mít zaracha minimálně do konce života. Kruci, ani nevím, jestli chci tohle." Nerozhodně zamávám kamarádovi papírem před obličejem.
"Ale to víš, že chceš přesně tohle. Trvalo ti asi čtvrt roku, než jsi za mnou přiběhl s tím, žes to konečně našel, takže bez keců, jo? Teď už tě nenechám couvnout. Navíc jsem ti slíbil, podotýkám pod nátlakem, že tě přinutím tam jít, i když budeš mít bobky a budeš chtít zbaběle utéct. Takže mě nenuť použít násilí, jo?" Gustav vypadal, že nemluví do větru a já ho chápal.


Už je to rok, co jsem začal básnit o tom, že si nechám udělat tetování. Naši o tom samo sebou nechtěli nic slyšet, ale já se té myšlenky rozhodně nehodlal vzdát. Takže jsem si našetřil a po snad miliónu návrhů jsem se konečně dopracoval k výtvoru, kterým bych ozdobil své tělo. V jednoduchosti je síla, takže malá hvězda v objetí dalších dvou vypadala ještě dneska ráno naprosto luxusně. Tváří v tvář dveřím tetovacího salónu si to ale přestávám myslet. Tetování není jako účes, který bych mohl po týdnu změnit. Jak řekl Gusti, představ si, jak budeš vypadat v důchodu a jak asi bude na tom tvá kůže s tetováním. Sušená švestka s tetováním? Paráda.


"Gusti, jdeme domů. Hele, tohle fakt ne. Co třeba to tetování-"
"Dost, žádné jiné, ty pako. Tohle, tady a teď. Včera jsem tě musel hodinu přesvědčovat, že jít si dělat tetování v jedenáct večer je pitomost a dneska tu už půl hodiny meleme hovadiny o tom, že tam nejdeš. Hele, jsi objednaný, takže tam naklušeš a budeš s úsměvem čekat na zaracha od mámy, jasné?" Popadl mě za loket a vlekl ke dveřím tetovacího salónu.
Ve chvíli, kdy jsme s Gustavem prošli dveřmi, jsem zalapal po dechu. Každý centimetr stěn byl až pedansky pokrytý různými návrhy, od menších romantických až k obrovským, které pokrývaly svému majiteli celá záda a rozhodně to nebyl čínský znak pro nudle. Fotky, ale i obrázky načrtnuté ve spěchu tužkou na účtence z baru, jedna vedle druhé hrdě visely před našima očima a já byl ztracený.
"Gusti... myslím, že-" ani mě nenechal dokončit myšlenku.
"Koukám, majitel neuznává alba... No tak, běž už." Zamumlal Gustav.
Naproti dveřím stál pult a za ním vytáhlý hnědovlásek.
"Zdravím, kluci. Co pro vás můžu udělat?" Brunetovo obočí se párkrát rychle zvedlo a jeho rty se roztáhly do překvapivě přátelského úsměvu.


Já se ovšem zasekl. Celé to byl špatný nápad. Když jsem viděl všechny tyhle návrhy na stěnách, přišla mi moje hvězda směšná a já plánoval mít ji na svém podbřišku po zbytek života. Jednoznačně špatný nápad. Ovšem dřív, než jsem mohl vzít do zaječích, odhrnul se vedle pultu závěs z těžké černé látky a do místnosti vstoupil muž, který byl evidentně přilákán brunetovým hlasem, aby se kouknul na svého dalšího zákazníka.
Byl přibližně stejně vysoký jako brunet, jeho vlasy ovšem byly téměř černé a sepnuté do divokého culíku, ve kterém, jak se mi zdálo, jsem zahlédl i pár dredů. Jeho tvář zdobil začínající plnovous.
"Geo?" Jeho otázka mířila na muže stojícího za pultem, ovšem jeho tmavé, uhrančivé oči studovaly a odhadovaly mou maličkost. Černé vlasy vyčesané do mohawku, na obličeji maku-up a docela dost těsné oblečení.
"Kámo, zatím jsem z nich nedostal ani slovo. Nejsem si úplně jistý, jestli si nespletli dveře." Geo se
zasmál svému vtipu.
"Bill by rád tetování, je objednaný. Mele o tom už dost dlouho, takže by bylo super to konečně realizovat." Gustav do mě drcnul a já nemotorně poskočil o dva kroky hlouběji do místnosti. Výborně, takže teď vypadám jako totální mamlas, který potřebuje tiskového mluvčího a neukočíruje ani své nohy.


"No jo, Trümper. Mám to tu. To myslím nebude problém, že, Tome? Jenom by mě zajímalo... kolik vám kluci vlastně je? Co na to rodiče-" Gea přerušila v pokračování Tomova zvednutá ruka.
"Takže Bill? Víš co? Půjdeme dozadu a ty mi řekneš, co přesně a kam chceš a uvidíme, co bude, dobře?" Odhrnul závěs a za ním se objevila menší místnost plná vybavení k práci na tetování.
"Tome, ale-"
"Pokud si pamatuju, Geo, tak mě taky od tetování nesouhlas rodičů neodradil. A občas můžeme zariskovat, ne? Je to jeho boj, že, mladej. Tak pojď. Stejně vypadá, že se každou chvilkou poblije." Kouknu na Gustava a ten jenom pokrčil rameny a bradou mi naznačí, abych šel. Zhluboka se nadechnu a vyrazím za mistrem tatérem.
Za závěsem na mě čeká polohovací lehátko potažené tmavě hnědou kůží a dvě křesílka, která k sobě rozhodně nepatří. Ani typově, ani barevností. Tom mi pokyne rukou, abych se na jedno posadil, a sám si sedne na druhé.
"Takže mladej. Máš s sebou nějaký návrh tetování? Nebo to necháš na mně?" Roztřesenou rukou spěšně zalovím v kapse a vytáhnu pomačkaný papír s nákresem hvězdy. Tom natáhne ruku a překvapivě štíhlými prsty s pečlivě upravenými nehty si lístek ode mne vezme.


"Takže hvězda? Jednoduché, ale výmluvné. Proč ne. Už jsem se bál, že budeš chtít kolibříka, srdíčka nebo čínský znak pro lásku. Fajn a kam budeme malovat?" Zadíval se na mě a čekal. Nervozitou jsem polknul, do roztřesených prstů pravé ruky jsem uchopil spodní lem tmavě červeného trička a odhalil tak pravý bok. Levý ukazováček s černě nalakovaným nehtem jsem zabořil do kůže.
"Sem, pravá strana podbřišku." Nesnášel jsem, když jsem byl takhle nejistý a nevýrazný. Tváří v tvář všemu v místnosti jsem si ale nemohl pomoct.
"Ono to i mluví." Tom se pobaveně zasmál. "Super, mladej. Podbřišek není problém. Tak a teď, předpokládám, že sis zjišťoval, co tetování obnáší, že? Zrovna tady je kůže trochu citlivější, ale zase to není drámo, na kostech je to horší. Ale.... seš si jistej, že to dáš?"
"Jo. Jenom... bude to moc krvácet?" Pohled na krev mi nikdy nedělal moc dobře.
"Jenom maličko. To víš, jehla naruší kůži, aby se barva dostala pod ní. Ale neboj, nebudeš mít pocit, že jsi se upsal dárcovství krve. Fajn, takže ještě probereme velikost, platbu a dáme se do toho." Než jsme s Tomem domluvili všechny detaily, uklidňující tón jeho hlasu mě zlehka dostal do pohody, takže ve chvíli, kdy jsem se měl natáhnout na lehátko, sundat si tričko a upravit si gatě tak, aby měl místo na práci, jsem už nebyl tak křečovitě svázaný svým nesmyslným strachem. Dokonce bych řekl, že jsem se začal i znovu těšit. Můj sen se konečně splní, pal čert, že doma vypukne peklo. Stejně už s tím naši nic neudělají.


"Takže, Bille. Já teď překreslím tvůj návrh na speciální papír a obtisknu ti ho přesně na to místo, kde jsme se domluvili, jo? Koukej se, chci, abys mi řekl, že je to přesně to místo, kam to chceš. Jak jednou začnu, už to tam zůstane, jasné?"
Přikývl jsem a sledoval Tomovy ruce, jak překreslují hvězdy na papír. Jeho pohyby byly tak přesné a sebevědomé. Proti své vůli jsem až fascinovaně sledoval jeho prsty a představoval si, jak by asi byly cítit na mé kůži. Jaké by to bylo, kdyby se bříška těch štíhlých, šikovných prstů mazlily s každým centimetrem mého těla. Červeň se mi nahrnula do tváří přesně ve chvíli, kdy Tom zvedl pohled k mému obličeji s otázkou v očích. Zasnil jsem se, takže jsem si ani nevšiml, že už má hvězdy hotové a papír připravený těsně nad místem, kam tetování chci.
"Haló. Musíš se mnou komunikovat, Bille. Bože, já ti neukousnu hlavu a nemusíš mít strach, že bych ti vytetoval na čelo Jsem pako." Tom se odtáhl i s návrhem a zkoumavě se na mě zadíval. "Hele, mladej, jestli se na to necítíš, tak to-"
"Ne, ne, jdeme na to, jo? Přesně tam, kam jste ukazoval." Teď už nemůžu vycouvat.
"Ježiš, nevykej mi. Nejsem tvůj učitel tělocviku. Jsem Tom, jasné? Takže jdeme na to." Mrknul na mě a otiskl mi hvězdy na kůži. Nastavil si strojek a pustil se do práce. Čekal jsem, že bolestí vyletím z kůže, ale realita mě dost příjemně překvapila. Nebylo to bezbolestné, ale řekl bych, že to bylo jenom o malinko horší než trhání obočí, což se dalo zvládnout.


Tom se soustředil na práci a já byl natolik v pohodě, že jsem si mohl dovolit studovat Toma. Teď, když měl skloněnou hlavu k práci, jsem viděl těch pár dredů v lehce rozdivočelém culíku. Tmavé husté obočí, výrazná piha na pravém líčku a piercing v levém koutku. Ten kousek kovu přitahoval mou pozornost nejvíce, hlavně proto, že Tom po něm během soustředění na práci občas přejel špičkou jazyka a zanechal na něm a růžovém plném rtu stopy slin. To, plus adrenalin z tetování bylo pro mé splašené hormony až moc, takže netrvalo dlouho a já cítil, že se ten uličník v mých boxerkách začíná hlásit o své právo na život.
Moc tomu nepomáhal ani fakt, že Tom mi občas bezděčně lehce přejel hranou ruky po rozkroku. Začínal jsem panikařit, i když Tom vypadal, že si změny pod tenkou látkou černých boxerek nevšiml. Zavřel jsem oči a snažil si představit ty nejmíň sexy věci na světě. Představa mé bábi v šílených tmavě růžových plavkách, které měla loni u vody na sobě, většinou spolehlivě zabrala, ale právě ve chvíli, kdy jsem myslel, že budu slavit úspěch, se hřbet Tomovy ruky zapřel o inkriminované místo a jehla opustila svou práci. Bál jsem se otevřít oči. Strašný trapas.


"Hele, mladej, seš v cajku?" Tom svá slova pronesl těsně nad hranicí šepotu. Chraplavého šepotu, který mě definitivně poslal do plnosti probuzení mého mužství. Kurva, drát. Musel by být úplně slepý, aby si toho nevšimnul. Pomaličku jsem otevřel oči a setkal se s pobaveným výrazem na Tomově tváři. "Ještě chvilku a budeš hotový." Tom svá slova pronesl cíleně s dvojsmyslem a krev v mém těle momentálně bojovala, jestli se má nahrnout do už tak dost červených tváří, nebo povzbudit nadšením cukající penis.
"Hmm..." by to jediné, co jsem ze sebe dokázal vysoukat. Oči jsem zabodnul do černých linek, které byly trvale vryté do mé kůže a červeného zarudnutí okolo. Tom opět přiblížil jehlu, aby dokončil hvězdu a já s překvapením zjistil, že už mu toho moc nechybí. Zanedlouho bude vážně hotový. Chvilka soustředění, chvilka bzučení strojku, pár otření ubrouskem a bylo hotovo. Bože, vypadalo to mnohem líp, než jsem si myslel. Tom se natáhl k pultíku vedle něj, odkud vzal do ruky fólii, kterou tetování přelepil, a jemně ji uhladil.
"Tak a hotovo. Teď se můžeš opatrně oblíknout. Může se stát, že to začne lehce krvácet, ale neboj se toho, jo? To za chvíli přestane. Zaplatíš to vpředu u Gea a on ti na to dá ještě hojivou mastičku. Budeš si to tím mazat ráno a večer. Mělo by se ti to zahojit maximálně do dvou týdnů. Žádný koupání, mladej. Sprcha je fajn, ale jenom rychlovka." Při posledním slově jeho hlas zazněl podivně chraplavě a můj mozek vyslal do mých slabin podmanivá chapadla vzrušení.


"Jasně... tak já..." Zlehka jsem se nasoukal do kalhot a při oblékání trika jsem zachytil Tomův hodnotící pohled. Už jsem byl u závěsu, když jsem zaslechl své jméno.
"A Bille, kdyby se ti cokoliv nezdálo, nebo bys zatoužil po dalším... tetování, víš, kde mě najdeš." Do přední místnosti jsem téměř vpadnul. Gustav se ke mně okamžitě přidal a hned zjišťoval co a jak. Samo sebou chtěl vidět výsledek. Lehce jsem odtáhl triko a kalhoty, abych se pochlubil. Georg měl už pro mě připravenou mast. Zaplatil jsem, padly na to téměř všechny moje úspory, ale výsledek rozhodně stál za to. Naposledy jsem se ještě pohledem otočil k černému závěsu, ale Toma už jsem nezahlédl. Nejspíš jsem byl jenom další z mnoha.
K domovu jsem se vydal ale s odhodláním, že i přes peklo, které budu mít s rodiči, si našetřím na další tetování a tentokrát zjistím, jak to s Tomem vlastně bylo, jestli se mi to jenom nezdálo.




"Tome?" Geova hlava vykoukla zpoza závěsu. "Ale no tak, kámo, takové pískle? Kolik tomu klukovi bylo? Šestnáct?" Ke Georgově hlavě přibylo i tělo a ten zmetek se mi zlomyslně pochechtával. Muselo na mně být krásně vidět, co se mnou ten malý, střapatý černovlásek provedl. Tmavý make-up, štíhlá postava, bledá pleť a uhrančivé tmavé oči. Přesně můj typ.
"Jo říká někdo, jehož známosti vypadají, že teprve ukončily základní školu."
"Naser si." Geo svá slova doprovodil vztyčeným prostředníčkem a svůj zadek usadil do křesílka, na kterém předtím seděl Bill. "Takže?"
"Co chceš slyšet? Že jsem si to tu s ním rozdal? To bych těžko stihnul. Navíc víš, že k tomu nesnáším obecenstvo." Z kapsy jsem vydoloval poloprázdnou krabičku oblíbené značky cigaret a jednu si vyklepnul mezi prsty. Vytouženou nikotinovou tyčinku jsem si zasunul mezi rty a ve zbylých kapsách se snažil najít zapalovač. Teprve, když jsem do plic vtáhl pro mě tolik uklidňující nikotin, jsem se na Gea zadíval. "Sakra, ale stál za to. Doprdele, jenom kdyby to nebyl takový vyplašený koloušek. Málem jsem z něho ani nevyrazil, kam to vlastně chce udělat."
"Jestli chceš vědět můj názor, ten se ještě objeví." Geo zahýbal hravě obočím a vydal se zpět do přední místnosti přivítat dalšího zákazníka.
"To doufám..." zašeptal jsem a připravoval se na dalšího zákazníka. Jenom doufám, že to zase nebude nějaká kytka nebo proplétaná srdíčka.


autor: Luki
betaread: J. :o)
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mischulka Mischulka | E-mail | 13. března 2017 v 15:54 | Reagovat

Mě fakt zajímá kolik je klukům roků! Tomovo ´mladej´ mu přidává strašně moc roků nahoru a přitom si myslím, že by mohl mít něco okolo 20? Nebo 25 max? Já nevím :-D

Každopádně první díl vypadá zajímavě. Bill mě děsně bavil jak byl celý vyplašený a skoro ani nemluvil. Teď už jen čekat, kdy se kluci zase uvidí! :-)

Moc děkuji za novou povídku! :-)

2 luki luki | 13. března 2017 v 17:09 | Reagovat

[1]: :) v příští kapitolce to myslím je, ale Tomovi je 24 ;) a Billovi jenom 16 :) jsem moc ráda, že povídka zaujala, snad to vydrží :)

3 Nade Nade | E-mail | 13. března 2017 v 18:50 | Reagovat

Kapitolka mě pobavila a moc se těším, co bude dál. :)

4 Becs Becs | E-mail | 13. března 2017 v 19:17 | Reagovat

Ano, ano, nemáte zač. :D Dělám si samozřejmě srandu. :D
Říká se: "Toho dobrého po málu." Jenže u tebe to miláčku neplatí. Čím víc tím líp, protože píšeš úžasně a já jsem moc ráda, že se nakonec rozhodla tuhle povídku rozšířit.
Bill je tady prostě k sežrání, to jak je nesmělý a celý hotový, když se ho Tom dotkne. Já se mu teda vůbec nedivím, kdyby mě tetoval takový kusanec a ještě na takovém místě asi bych taky úplně zapomněla na bolest a jen si to užívala. Tom je tady takový správný macho, už je tím jak Billovi říká mladej.
Moc se těším na další díl. Nemůžu se dočkat jejich vzájemného oťukávání. Jsem zvědavá jestli se Bill rozhodne pro další tetování, jen aby Toma viděl, nebo v tom bude mít roli náhoda.
Moc děkuji za dílek

5 zuzu zuzu | 13. března 2017 v 20:27 | Reagovat

Téééda, tohle mě úplně navnadila na další tetování, šla bych hned, jen kdybych věděla, co si ještě dát vytetovat. Taky nechci jen nějaké kolibříky a srdíčka... :D Ale kdyby tam tetoval Tom.... tak to bych i to srdíčko přežila, jen bych ho teda ale prosila maličko staršího! :D
Super začátek, strašně se mi to líbí a to Billovo zaracha rozhodně bude stát za to! :)

6 Zuzana Zuzana | E-mail | 14. března 2017 v 1:17 | Reagovat

Prvá kapitola bola skvelá. Bill je také milé treštidlo a ani dospelý Tom mu samozrejme neodolá. Som zvedavá kto bude hľadať koho:) Ďakujem za kapitolu.

7 Harly Harly | 14. března 2017 v 9:41 | Reagovat

Heej dobrý nápad!!:D doufám, že Tomovi bude max dvacet :D ať od sebe nejsou moc O:)
Zlaté to je, Bill je ňuník!:D

8 luki luki | 14. března 2017 v 10:00 | Reagovat

Jste zlaté,vážně, pro vás je opravdu radost psát. Moc děkuji za nádherné komentíky :) doufám, že se vám budou stejně líbit i další kapitolky :)

9 Lexie Lexie | 14. března 2017 v 12:45 | Reagovat

Trochu mi to připomíná me, když jsem šla na své první tetování 😀 Teď jich mám 20 a krásného tatera po svém boku 😀 snad to tak dopadne i u Billa. Moc krásne napsané a skvělý nápad. Rozhodne pokračuje a to rychle

10 Jasalia Jasalia | 15. března 2017 v 2:36 | Reagovat

Ich, že som si ja vybrala tatérku miesto tatéra... No nič, u mňa by to aj tak nedopadlo nijak romantický, takže si to užijem aspoň tu. Zatiaľ to vyzerá zaujímavo, hoci mne sa oslovenie "mladej" moc nepozdáva. Je to ozaj, akoby mal Tom už päťdesiat... Ale nenechám si tým pokaziť celkový dojem. A ten bol super. Teším sa na pokračovanie.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama