autor: Becs
L. A. Stars
"Bill je můj syn." Toto odvážné prohlášení přistálo na stole naší redakce dnes ráno a my se s vámi rádi podělíme o další žhavé novinky. Jen jedna malá poznámka: To už jsme všichni věděli, pane Kaulitz! Bill je synem Calvina Kaulitze a Simone Kaulitzové, která si po rozvodu nechala změnit jméno manžela na své původní dívčí, a to Blakeová. Společně s Billem žila ve městě Chicago a se svým bývalým manželem se nenavštěvovali, proto prý nebyl nejmenší důvod nějak zvlášť na Billovu existenci upozorňovat. A jak komentuje tu náhlou změnu sám pan hotelový magnát? No na to se podívejte. "Bill přijel do L. A., aby se s námi sblížil. Poznal bratra i nevlastní sestru a stal se tak plnohodnotným členem naší rodiny. Moc nám všem chyběl." Věříte mu to? Že by Calvin našel pod vrstvami ledu něco, co se alespoň vzdáleně blíží srdci? My o tom silně pochybujeme a umíme číst mezi řádky. Jsme si jistí, že nám toho starý Kaulitz spoustu neříká. Například proč byl Bill takovou dobu pouhým zaměstnancem klubu Insomniax? A proč jím přestal být ve chvíli, kdy celá záležitost vyšla na povrch? Bill i Tom zatím o celé situaci mlčí a nehodlají se k ní vyjadřovat. Od vydání našeho odhalení je však můžeme mnohem častěji vídat společně na veřejnosti. Poslední snímek se nám podařilo zachytit nedaleko klubu, kdy zapáleně debatovali s bodyguardy. A ano, vážení čtenáři. Vidíte správně. Náš malý černovlásek se vybarvil a je z něj platinový blonďáček. Za nás rozhodně velká pochvala. Možná by si měl Tom vzít ze svého bratra příklad a postarat se o to vrabčí hnízdo, co už nějakou dobu nosí na hlavě. Co vy, milí čtenáři? Jaký na to máte názor? Sledujte osudy slavných ve vašem oblíbeném časopise L. A. Stars.
"Hele, nevíš něco o tom, že bych se měl sbližovat s rodinou Kaulitzů?" Bill se rozvaloval na gauči v Tomově kanceláři a projížděl si na mobilu své oblíbené internetové stránky. Od onoho rozhovoru na dvorku uběhlo už pár dní a oběma se dařilo úspěšně předstírat, že tam nepadla život měnící slova. Tom byl mnohem milejší než dřív a nechal Billa ve svém osobním prostoru tak často, jak jen to bylo možné, a ani si moc nestěžoval. Billa už tolik neužírala otázka budoucnosti a byl ochoten přijmout, že odpovědi na všechny své otázky nemusí nutně dostat hned.
"O čem mluvíš?" zahučel nepřítomně Tom, hledící do obrazovky svého notebooku.
"Tady na internetu se píše, že tvůj otec poskytl rozhovor pro nějaký časopis. A říká tam, že jsem sem přijel, abych se s vámi všemi sblížil."
"To je typický Calvin. Když mu došlo, že nebudeš chtít odjet, vymyslí si nějakou super historku pro novináře, aby zakryl, jak je mizerný otec," odfrkl si pobouřeně Tom. "Proč vůbec čteš ty braky. Myslel jsem, že můj názor na bulvár už znáš."
"Je to zvláštní vídat tam i své vlastní jméno," pokrčil Bill rameny a dál přejížděl palcem po obrazovce.
"Až tam to svoje jméno uvidíš tisíckrát a budou o tobě psát kraviny, tak tě to nadšení přejde," mručel naštvaně Tom.
Bill pohodil svůj mobil na pohovku a vstal. Došel až k Tomovi a obejmul ho zezadu pažemi. Nakoukl mu do notebooku, aby zjistil, že si Tom prohlíží stránky nějaké střední školy, která pořádala maturitní ples na téma Titanic.
"Na co se to díváš?" zafuněl Bill Tomovi do ucha, až se mu zježily chloupky na krku. Bylo neuvěřitelné, jak na něj neustále působil. Stačilo, aby se prošel po obýváku jen v boxerkách, houpal při tom těmi svými hubenými boky a Tom měl chuť na něj skočit. Ještě v životě neviděl nikoho tak sexy, jako byl Bill. Obzvlášť teď, když si odbarvil vlasy na blond. Překvapil tím Toma jednou v noci, když přišel z klubu. Jakmile vešel do bytu, do nosu jej udeřila podivná štiplavá vůně. Na tom mu nepřišlo nic až tak zvláštního. Na Billovy pachy si už začínal pomalu, ale jistě zvykat. Nicméně blonďatá hlava vykukující zpod přikrývky ho trochu překvapila.
"Líbí se ti to?" zeptal se Bill nervózně, když se probudil a uviděl Toma, jak se po čtyřech přikrádá k němu.
"Sundej si pyžamo a já ti ukážu, jak moc se mi to líbí," pronesl hlubokým hrdelním hlasem, při kterém Billa píchlo ve slabinách.
Při té vzpomínce ještě teď Toma brnělo celé tělo. Tím blond přelivem jakoby dodal svému vzhledu punc rošťáctví.
"Jen se tak dívám," zahučel Tom a stránky školy vypnul. "Chtěl bych vymyslet něco, co přitáhne lidi. Třeba udělat party na nějaké téma."
"To zní dobře," souhlasil Bill. "Jen bych vynechal to téma Titanicu. Leo je sice super, ale pokud ho sem nedostaneš, bude to propadák. Nikdo nemá rád led a studenou vodu."
"To jsem ani neměl v úmyslu. Jen jsem se k tomu náhodou proklikal."
"Hele a co karaoke?" vyskočil najednou Bill jako čert z krabičky a nadšeně zatleskal rukama.
"Karaoke?" nakrčil Tom odmítavě nos. "V Los Angeles nenajdeš ani jedinou celebritu, která by zpívala, aniž by jí za to někdo zaplatil. A navíc ještě třeba písničky někoho jiného."
"Nemyslel jsem celebrity. Co ti ostatní, co sem chodí?" namítl Bill.
"Dobře, tak jinak. Celebrity nebudou nikdy poslouchat, jak někdo mrví jejich písničky."
"Pane bože, Tome, snad to není pořád jen o celebritách," odfrkl si Bill a se založenýma rukama si sedl zpátky na gauč. Byl v L. A. už dost dlouhou dobu, ale dodnes nedokázal pochopit, proč na nich Tomovi tolik záleží. Jasně, on sám se rád potkával se slavnými lidmi a občas kvůli nim i dost vyšiloval. Ale tenhle Tomův postoj nedokázal pochopit. Proč svůj klub trochu víc neotevře i obyčejným lidem? Ti snad mají zakázáno se bavit? Nedivil se, že chce Tom přinést do klubu trochu čerstvého vzduchu. V prvé řadě to byl ale jeho přísný seznam hostů, který by se měl trochu obměnit. Nerad Tomovi, kecal do věcí kolem klubu. On sám sotva rozuměl životnímu stylu boháčů.
Jejich malou rozmíšku přerušilo zvonění Tomova mobilu. "Chloe," oznámil Billovi prostě, než hovor přijal.
"Nazdárek sestřičko," pozdravil vesele a trochu se v křesle narovnal.
"Ahoj bráškové, předpokládám správně, že tam jste oba, ne?" odpověděla mu očividně nadšená Chloe.
"Jsme. Voláš z nějakého konkrétního důvodu? Je už dost hodin a ty jdeš zítra do školy, pokud se nepletu," pohlédl Tom na hodinky, aby se ujistil o pravdivosti svých slov.
"Volám ti, abych vám dvěma slavnostně oznámila, že jste slavnostně pozvání na slavnostní večeři do slavnostního sídla rodiny Kauliztů," zarecitovala to jako naučenou básničku svým zpěvavým hlasem.
"Zapomnělas říct slavnostní rodiny Kaulitzů," zavtipkoval otráveně Tom.
"Nebuď hnusný," zpražila ho okamžitě sestra. "Četla jsem ten článek v L. A. Stars a naštvalo mě to. Taťka tvrdí, jak sem Bill přijel, aby nás všechny poznal, a přitom u nás ještě Bill nebyl. To je hnusný. Takže jsem vzala ten časopis a šla za ním. Řekla jsem mu, že když už tohle vykládá do novin, bylo by dobrý se aspoň pokusit udělat z toho pravdu."
"A on souhlasil, jo?" nevěřil Tom svým uším a jen se mračil.
"No jasně, že ne hned. Musela jsem do něj chvilku hučet, ale nakonec souhlasil. Jen trval na tom, že vám to řeknu já," vysvětlila dívka.
"No jasně, protože ví, že ti neumím říct ne, stejně jako to neumí on," hučel si pod vousy Tom. Tohle byl Calvin jak vyšitý. Nadělá spoustu problémů, a pak nechá někoho jiného, aby za něj odvedl špinavou práci.
"Jo, myslím, že na to spoléhal," zachichotala se Chloe. "Tome, prosím, že přijdete? Chci ten bordel mezi náma trochu napravit. Třeba to nakonec bude pěkné."
Tom se jen v duchu ušklíbal nad tím, jak byla jeho malá sestřička naivní. Ta její nezkažená dušička nedokázala pochopit, že Bill je pro Calvina jen škraloup na jeho pověsti. Šmouha na jeho naleštěných lakýrkách. Ať se snažila, jak chtěla, ti dva se nikdy nesblíží. Když se to za ty roky nepovedlo jemu, pochyboval, že bude mít Bill větší úspěch. Je pravda, že byl sladký a každý si ho hned oblíbil, ale otec měl jiná měřítka než normální lidi. Kdyby Bill přišel a oznámil, že vlastní multimilionovou firmu, byla by to jiná písnička. Přijal by jej jako ztracený poklad a postavil by si ho přímo na piedestal.
"Že přijdete? Že jo? Že jo? Že jo?" hučela do něj Chloe dál.
"Zeptám se Billa, pokud nebude proti, jsem ochotný o tom uvažovat," kapituloval nakonec. Stejně by do něj šila tak dlouho, dokud by nepovolil.
"Tome, to je super. Ani nevíš, jak jsem šťastná. Takže tuhle neděli, jo?" vřískala mu do ucha, až měl dojem, že z toho ohluchne.
"A nemysli si, že ho budu nějak zvlášť přemlouvat," dodal ještě.
"Bill půjde, není takový paličák jako ty," řekla sebevědomě Chloe a očividně o sobě vůbec nepochybovala.
Rozloučili se a Tom odhodil mobil na desku stolu, až to hlasitě třísklo. "Ještě k tomu tohle."
"Mám se vůbec ptát, co se děje?" povzdychl si Bill, když viděl Tomův ztrápený obličej. Klidné dny očividně byly u konce.
"Chloe vymyslela ďábelský plán, jak nás dát všechny dohromady. Takže máme přijít na večeři. Ale pokud se ti tam nebude chtít, tak to naprosto pochopím," vysvětlil Tom a připojil se k Billovi na gauč. Objal mu pas rukama a hlavu mu prakticky zabořil do klína. Gauč byl tak malý, že mu nohy visely přes okraj, ale to ho teď trápilo ze všeho nejmíň.
Bill se prohrabával změtí Tomových copánků a přemýšlel. Jemu by asi tolik nevadilo jít na večeři ke Kaulitzům. Chtěl vidět dům, ve kterém Tom vyrůstal, a znovu si popovídat s Chloe. Calvin byl sice idiot, ale proč mu nedat šanci s tím něco udělat? Největší starost mu dělala Tomova reakce. Když se naposledy pohádal s otcem, málem je to rozdělilo. Co když se stane něco podobného? Teď už nepochyboval o tom, že Toma miluje a že s ním chce být. Kdyby jej od sebe znovu odehnal, zlomilo by mu to srdce.
"Chtěl bych tam jít," řekl nakonec vědom si svým rozporuplných pocitů.
"Bál jsem se, že to řekneš," zakňučel Tom a namáčkl se k němu ještě blíž. "Ale jestli to bude hnusný, budeš mě muset vyléčit spoustou nemravného sexu."
"Jsem ochoten to riziko podstoupit," zazubil se Bill. Nechal Toma se nadzvednout, aby mu mohl věnovat polibek na rty. "Půjdu teď na chvilku na bar a nechám tě pracovat. Vsadil jsem se s Jenny, že se jí nepodaří sbalit Henryho, tak chci zjistit, jak jí to jde."
"Není Henry gay?" zeptal se překvapeně Tom a pustil Billa z objetí.
"Je, ale ona trvá na tom, že jí nikdo neodolá," zachichotal se a zamířil ke dveřím.
"Bille?" zarazil ho Tom na poslední chvíli. "Neochomýtej se kolem zlaté zóny. Klidně zůstaň dole na baru, ale nahoru nechoď, když už tu nepracuješ."
"Ano pane, já vím. Měl jsem v úmyslu to s ní řešit v šatně, až bude mít pauzu. Nemusíš se pořád tak bát, že tě ztrapním," řekl Bill a v jeho hlasu nebyla ani známka nějaké uraženosti.
"Nebojím se, že mě ztrapníš," uklidňoval jej. "Jen vím, jak umíš vyšilovat, když přijde Demi Lovato."
"Demi Lovato přijde?" vypískl nadšeně a div že neprorazil díru ve stropě, jak radostně vyskočil.
"Vidíš, to je přesně ono," ukázal na něj pobaveně prstem.
"Takže ve skutečnosti nepřijde?" posmutněl okamžitě Bill a svěsil ramena.
"Má rezervaci na jedenáctou," přiznal. "Chovej se slušně," dodal, když viděl, jak se bratrovy oči znovu rozzářily šíleným leskem.
…
O hodinu později byl Tom, z té spousty práce vyloženě otrávený. Tak jak ho práce v klubu nejdříve nesmírně bavila, teď ztrácel drive a soustředil se jen velmi obtížně. Jako by ustrnul na místě neschopen vymyslet, co dál. To nejlepší ze sebe už klubu dal a dost dlouhou dobu to stačilo na to, aby byl úspěšný. A i když výdělky byly pořád slušné, měl pocit, že se řítí do propasti. A tak rychle, jak se mu podařilo zazářit, upadne v zapomnění.
S těmito chmurnými myšlenkami vyšel ven z kanceláře a posadil se na konec baru, na jedinou volnou židli. Billa zahlédl úplně na druhé straně, jak se tam vesele baví se zákazníky. Měl v úmyslu kývnout na Vesse, aby mu nalil jeho oblíbený drink, ten se ale zrovna vášnivě dohadoval o něčem s Tinou. Chvilku jejich rozmíšku sledoval a pak sjel pohledem zpět k bratrovi. V Billově projevu bylo něco, co ho fascinovalo. Ta jeho chuť do života, i když se mu stalo tolik špatných věcí. To jak se dokázal bavit s úplně každým a všechny kolem sebe vtáhnou do té bubliny plné smíchu. To bylo něco, co člověk musel mít prostě v sobě.
"Nezírej na něj tak."
Tom sebou vylekaně škubnul a jedna noha mu sklouzla ze stoličky dolů. Tak tak se zachytil okraje naleštěného baru a našel ztracenou rovnováhu.
"Tino," oslovil ji a mávl na Vesse, aby mu konečně nalil tolik vytoužené pití.
"Víš, já to chápu. On je fakt pěkný a vy dva jste dvojčata. A vím, jak rád na sebe hledíš do zrcadla. Tohle je, jako by ses díval sám na sebe a musím ti říct, že to tvůj egoismus staví na úplně jinou rovinu. No vážně, tohle už je úplně narcistní. A víš, jak to s Narcisem nakonec dopadlo? Tak moc se mu líbil jeho odraz ve vodě, až do ní spadl a utopil se," drmolila moudře.
"Na uklízečku jsi nějaká chytrá. Nezdá se ti?" odbyl ji stroze, ale směrem k Billovi se už radši nepodíval.
"Nejsem uklízečka," plácla ho po ruce, vzala mu drink a trochu upila.
"Já si nedělám srandu, Tome. Dej si pozor," pronesla Tina tak vážně, až ho donutila zadívat se jí do očí.
"Takže si mám dát pozor, abych do Billa neupadl a neutopil se v něm?" Původně to mělo vyznít jako vtip, ale jakmile to dořekl, uvědomil si, že na tom vlastně nic k smíchu není. Jak snadno by se mohl v těch Billových očích utopit, aby zapomněl na všechno kolem sebe? Až příliš snadno.
"Neřekla bych to líp," pokývala uznale hlavou Tina a promnula si spánky. Působila unaveně a ne tolik čiperně jako obvykle.
"Co jste s Vessem řešili?" hodil hlavou k barmanovi a víc než co jiného to byl pokus o to odvést konverzaci jiným směrem.
"Ale uklízeči teď nějak kašlali na úklid tady za barem. Lemplové prostě spoléhali na to, že si to Vess s klukama uklidí sami. Ale to se šeredně pletou. Dávám jim poslední šanci a pak poletí," hudrovala unaveně a bylo vidět, jak ji trápí, že její podřízení nedělají svou práci pořádně. Když si ji prohlížel, musel uznat, že ví naprosto, jak se cítí. Dřív je oba práce bavila. Do Insomniaxu se chodilo pro zábavu a to platilo i pro zaměstnance. Když se teď ale rozhlížel, viděl, že jsou i všichni číšníci zpruzení, a když zrovna neobsluhují zákazníka, tváří se otráveně. Měli podobné výrazy jako všichni otcovi služební.
To jsem to teda dopracoval, prolétlo Tomovi hlavou, ale nahlas řekl: "Kdybys něco potřebovala, tak řekni. Můžeme o tom pokecat, nemusíš to všechno řešit sama."
"Jsi hodný, Tome, ale to je moje práce," poplácala ho znovu po ruce a pak dopila jeho drink. "Jdu teď domů a dám si vanu plnou bublinek." Posbírala si s baru papíry i s tabletem a než odešla, ještě se k němu naklonila a řekla: "A s tím Billem to myslím vážně. Buď opatrný."
autor: Becs
autor: Becs
betaread: J :o)
luki | 15. března 2017 v 17:18 |
Billa doopravdy obdivuji, že se chce vydat do Calvinova domu. Po té smršti ošklivých slov, co řekl Tomovi minule, se divím, že se Billovi chce jej vůbec poznat. Já bych na to pravděpodobně odvahu neměla! Jsem opravdu moc zvědavá jak bude oběd probíhat a doufám, strašně doufám, že by se vztahy mezi nimi mohly trochu zlepšit, ale myslím, že mé touhy přijdou akorát vniveč. Ale třeba se pletu a konečně se v Calvinovi něco zlomí? Je to vůbec možné? Asi nechám svých spekulací a jednoduše se nechám překvapit příště. :-)
Další věc, která mě hodně zajímá je ta, co Tom s klubem provede. Je fajn, že si už teď všiml, že to v klubu není takové jako bylo a snaží se to hned řešit. Je mi trochu líto, že už to tam většinu lidí už moc nebaví, ale doufám, že Tom přijde na nějaký super nápad, a možná snad i s Billovou pomocí? Budu se na to těšit!
A vidím, že Tom se skutečně pomalu začíná utápět v Billovi! A já z toho mám jako obvykle radost. ♥ Jsem moc ráda, že jsou věci mezi nimi skvělé a snad už to bude jen lepší a lepší! ♥
Děkuji za krásný díl!