Insomniax 10.

12. března 2017 v 16:00 | Janule |  Insomniax
autor: Becs


L. A. Stars
Tady něco smrdí, a kdo jiný to pozná lépe než my? Po našem nedávném odhalení ztraceného Billa Kaulitze, syna hotelového magnáta Calvina Kaulitze, jsme se obrátili na jeho P. R. oddělení, aby nám poskytli bližší informace. A co jsme se dozvěděli? Představte si, že nic. Jak je možné, že muž, který má na všechno názor, najednou mlčí o tak důležité zprávě, jako je jeho syn? To, že jsme měli možnost vídat jen Toma, a Chloe byla před našimi zraky ukrytá, už jsme vstřebali. Alespoň jsme však věděli o její existenci. Pročpak nám milého Billa schovávali? Co za tím je? To už brzy v L. A. Stars.


"Tome, promiňte, že vám volám, když ještě nejste v práci, ale přede dveřmi je váš otec a chce, abychom ho pustili dovnitř." Tato nepříjemná zpráva Toma vytrhla z jeho postkoitálního opojení. Poručil svému bodyguardovi, ať Calvina nechá vstoupit, a okamžitě na sebe začal házet oblečení a popoháněl Billa, aby jej napodobil.
"Co se stalo?" hleděl na něj černovlásek nechápavě, rty ještě celé napuchlé od hladových polibků.
"Otec. Je tady. Přede dveřmi. Tony ho právě pouští dovnitř," vysvětlil úsečně. "Půjdu za ním dolů, ty zůstaň tady."
Bill se s ním nehádal. Poslední, co chtěl, bylo přijít teď na oči rozzuřenému Calvinovi. I když v tom nerad nechával Toma samotného, on už měl s otcem jisté zkušenosti a pravděpodobně jej dokáže zvládnout lépe.
Sotva že Tom stihl najít druhou botu a spěšně si ji nazout, rozletěly se dveře do bytu, až s hlasitým prásknutím narazily do zdi. Calvin se tvářil jako rozzuřený býk, div že se mu z nosu nevalila oblaka páry stejně jako v kreslených filmech.


"Čau tati," pozdravil jej Tom s předstíraným klidem.
"Kde je?" zařval Calvin, až Bill schovaný za dveřmi ložnice nadskočil.
"O kom mluvíš?" hrál nechápavého Tom a ledabyle popošel dál od pokoje, aby snad otce nenapadlo hledat jej tam.
"Nehraj na mě, že nevíš, o kom mluvím," prskl rozčíleně. Vypadlo to, že Calvinovi činí jisté obtíže vyslovit Billovo jméno. Možná si ho odvykl za ty roky používat a sám sebe přesvědčil, že žádného dalšího syna nemá.
"Jestli myslíš svého druhého syna, kterého jsi schovával nejen před světem, ale i přede mnou, tak ten tady není," odvětil stále klidně Tom.
"Jak si to představuješ ho zaměstnat tady u sebe? Víš, jaký z toho bude skandál? Víš, jak by nám to mohlo ublížit?" Calvin začal rozzuřeně přecházet sem a tam a běsnil jako ještě nikdy.
"Komu by to mohlo prosím tě ublížit? Maximálně tak tobě a té tvé neposkvrněné image. Ach bože, takový skandál. Calvin Kaulitz má dalšího syna, o kterém nikdo nevěděl. Konec světa," přešel Tom do posměšného sarkastického tónu.


"Chci vědět, kde je," trval si na svém a na synův výlev nijak nereagoval.
"Já ti to neřeknu," pokrčil Tom ledabyle rameny. "Až tě bude chtít vidět, dám ti vědět."
"Tohle není žádný pitomý vtípek. Tohle má dopad na životy nás všech," řekl výhružně a zvedl do vzduchu jeden prst.
"Nehraj to tady na mě, prosím tě. Jde ti jen o sebe," odbyl ho Tom.
"Já tě varuju. Vypadne odsud a to pěkně rychle. Dřív než nadělá ještě další škody. Sbalí si svých pět švestek a potáhne odsud," hrozil Calvin a přešel k Tomovi tak blízko, že se skoro dotýkali nosy.
"Takže žádné: Jak se má? Jak se mu celé ty roky vedlo? Je šťastný? Nemá nějaké potíže? To tě prostě nezajímá. Chceš jen, aby ti zmizel ze života, a budeš dál předstírat, že neexistuje," vztekal se teď už i Tom. To, že se otec chová hnusně k němu, na to už si za ty roky nějak zvykl, ale jeho absolutní nezájem o Billovu osobu jej pobouřil. Má ten člověk vůbec srdce?
"Nedělej tady ze mě bezcitné monstrum, celé ty roky jsem mu posílal peníze. Předpokládám, že je Simone dala na nějakou blbou charitu, jen aby si dokázala, jak je samostatná."
"To myslíš vážně? Prachy? O to ti jde především, co?" sykl Tom a musel se hodně ovládat, aby otce nepraštil pěstí do tváře.
"Takže ty se teď taky hraješ na samaritána? Deset minut s tvou matkou a už jsi jako ona?" řekl Calvin s opovržlivým tónem v hlase.
"Lepší být jako ona, než být jako ty," vrátil mu urážku zpátky. Calvin zbrunátněl a na krku mu tepala naběhlá žíla. Pár vteřin měl Tom dojem, že se proti němu otec rozběhne a srazí ho na zem. Pak jen do houstnoucího ticha zašeptal: "Ještě jsme neskončili." A s mocným prásknutím dveřmi zmizel.


"Tome?" vykoukl zpoza dveří bledý Bill a došel až k Tomovi. Opatrně ho chytil za ruku a vyplašeně si jej měřil. "Moc ti děkuju, že ses mě zastal."
"To je dobrý," řekl Tom a vyškubnul se z Billova sevření. Napětí mezi nimi rostlo a Bill měl dojem, že ho to brzo zadusí. Objal se pažemi v obranném postoji a čekal, co bude. Tom byl tak milý, že ho před otcem bránil, ale teď přímo viděl, jak se stahuje do sebe a staví si kolem sebe pevnou zeď.
"Musím do klubu," štěkl krátce a vydal se ke dveřím. Než z nich vyšel ven, ještě se na okamžik zastavil. "Zruším ti všechny směny a pak uvidíme, co s tím dál."
Než mu na to Bill stihl odpovědět, zmizel na schodišti a nechal ho tam stát samotného, jen s nepříjemným pocitem svírajícím mu břicho.




Od Tomovy hádky s otcem uběhlo už několik hodin a Bill se pořád ještě schovával v bytě. Stihl si v umyvadle vyprat většinu svého oblečení a taky pouklízet Tomův nepořádek. To mu sice nezabralo moc času, protože neměl moc věcí, ale aspoň ho to na chvilku zabavilo. Když seděl a nepřítomně hleděl na televizi, zjistil, že prakticky nevnímá, co se odehrává v tom ujetém dramatu mezi hlavními postavami. Měl toho dost. Vztekle vypnul televizi a vstal. Nenechá, aby mezi ně otec vrazil klín. Stálo ho tolik úsilí, než se mu Tom otevřel, a kvůli jediné hádce by to teď všechno mělo zmizet? To ani náhodou. V Tomovi našel člověka, kterého se nehodlá tak lehko vzdát.
Zamířil do koupelny a lehce se nalíčil. Vlasy si sčesal dozadu, ale jinak to s krášlením nijak nepřeháněl. Nechtěl, aby měl Tom pocit, že se snaží až příliš. Přes útlé boky si natáhl džíny a přidal oblíbenou koženou bundičku.


Když sbíhal schody, doufal, že bratr dnes nebude mít moc práce a bude ochotný s ním mluvit. Najít Toma v klubu mu nezabralo moc času. Seděl na baru a Vess mu právě doléval zlatou tekutinu do skleničky před ním.
"Ahoj," řekl Bill dost hlasitě, aby ho bylo slyšet přes burácení hudby.
"Čau," oplatil mu unaveně Tom a kopl obsah své skleničky do úst.
"Tome, to, co se stalo s Calvinem, mě fakt mrzí. Očividně je to takový kretén, jak jsi popisoval," začal Bill svůj proslov, byl však rychle přerušen svalnatým blonďákem, který se posadil po Tomově pravici.
"Tak, kde jsme to skončili?" povytáhl na něj dvakrát obočí a pohladil ho po stehně.
Bill pár vteřin nebyl schopen jediného slova, a když konečně našel ztracený hlas, dokázal ze sebe dostat jen: "Očividně tě ruším."
"Bene, mohl bys nás chvilku nechat o samotě? Bráška se mnou chce něco probrat," řekl Tom a při slově bráška se ušklíbl.
"Sorry, nevšiml jsem si tě," omluvil se Ben. Zorničky měl doširoka rozšířené a Bill nepochyboval o tom, že si pozvedl náladu něčím, co nebylo v nabídce klubu.
"Typické," odsekl Bill jedovatě, ale to už Ben nezachytil a odešel pryč.


"To myslíš vážně?" obořil se ihned na Toma a cítil, jak ho v krku pálí vztek. Ten nereagoval a pokynul barmanovi, aby mu znovu dolil.
"Jsi na mě hnusný a pak tě najdu tady, jak tě osahává nějaký zfetovaný Ken?"
"Jen nedělej hysterku, jsou tady lidi," řekl Tom krutě a znovu se napil.
Bill cítil, že ho v očích začínají pálit slzy, ale za žádnou cenu se teď nechtěl před bratrem rozbrečet. Takovou radost mu neudělá.
"Proč se zase chováš jako největší kretén pod sluncem?" neovládl se už a rozkřičel se.
"O co ti, kurva, jde? To, že jsem tě jednou ojel, snad ještě neznamená, že jsem ti slíbil nehynoucí lásku." Tom mluvil důrazně, ale po očku sledoval, jestli je někdo neposlouchá. To poslední, co by mu teď chybělo, bylo, aby se ta věc s Billem provalila.
"Jsi úplně stejný kretén jako tvůj otec. Nejde ti o nikoho jiného než o sebe," podal Bill svoje stanovisko a dřív než jej stihl bratr zastavit, vstal a rozběhl se nahoru do bytu. Popadl svoji tašku a začal do ní házet všechno své oblečení, přestože některé kousky byly ještě stále vlhké. Přihodil kosmetickou taštičku a mobil a rozběhl se po schodech zase zpátky dolů. Bez jediného slova prošel kolem Toma, který se nehnul z místa. Společnost mu už zase dělal onen blondýn. Nic z toho ale Billa nezajímalo. Chtěl prostě vypadnout co nejdřív a už se nikdy neohlídnout. Vyrazil k zadnímu východu a nevšímal si zvědavých pohledů ani pokřikování jeho teď už bývalých kolegů.
Práskl za sebou dveřmi a ocitl se na opuštěném zadním dvorku. Neparkovalo tady ani jediné z aut, což znamenalo, že řidiči buď hosty svážejí, nebo už odvážejí ty, co se stihli opít nejrychleji. Už se chystal vykročit pryč a nikdy se neohlédnout, když jej na místě přimrazil jediný výkřik: "Bille."


Nechtěl se otáčet. Nechtěl se podívat do bratrových očí a vidět v nich odpor nebo nenávist. Nezajímalo ho, co mu chce říct. Chtěl zmizet a zapomenout na vše, co se v L. A. stalo. Jako by k tomu ani nikdy nedošlo.
"Prosím," zašeptal Tom a byla to něha v jeho hlase víc než co jiného, co ho donutilo zůstat stát na místě jako přikovaný. "Já se ti omlouvám. To prostě Calvin. Říkám, že mi nezáleží na tom, co si myslí, ale vždycky se mi dostane pod kůži. Myslel jsem vážně všechno to, co jsem mu říkal, ale pak mě to nějak porazilo. Máš pravdu. Chovám se jako kretén," promlouval Tom k bratrovým zádům.
Billovy oči se rychle plnily slzami. Párkrát zamrkal, ale bylo to marné.
"Nemůžu takhle žít. V Chicagu jsem měl alespoň nějaké kamarády, ale tady nemám nikoho. Nemůžu tady být. Vracím se tam," přiznal rychle, než ztratí odvahu.
"Bille, to ne. Fakt mě to mrzí. Neodjížděj jen proto, že jsem idiot," prosil Tom a udělal pár kroků blíž k bratrovi, který se stále odmítal otočit k němu čelem. "Neměl jsem od tebe tak odejít a neměl jsem flirtovat s tím blbečkem. Potřeboval jsem si vyčistit hlavu. Máš pravdu. Myslel jsem jen na sebe. Vím, že se někdy chovám jako sobec, ale v žádném případě nechci být jako Calvin."


Billova ramena se teď už otřásala pláčem. Kdykoliv nad tím v budoucnu přemýšlel, uvědomil si, že tohle byla ta chvíle, kdy se do Toma skutečně zamiloval. Do té doby to byl z velké části jen chtíč, ale teď cítil, jak se mu srdce svírá tím novým a silným pocitem, že nemohlo být pochyb.
"Nemůžu tady zůstat a dívat se, jak balíš kluky. Nemůžu. A nezvládnu v hrůze čekat, kdy se mezi námi zase něco posere a ty mě od sebe odstrčíš," vzlykl.
"Už se to nestane," slíbil Tom krátce.
"Tome, chápeš, co se ti tady snažím říct? Já bez tebe už nemůžu být, ale radši teď hned odejdu, pokud by to mělo znamenat další bolest," řekl Bill a konečně se k bratrovi otočil. Toma zaplavil zvláštní pocit kolem žaludku. Dřív ho měl v Billově přítomnosti často, teď to však bylo tak silné, že měl pocit, že se buď pozvrací, nebo omdlí.
"Co to znamená?" zeptal se Billa, i když nevolnost v jeho útrobách mu dost napovídala. Sám sobě to ještě nedokázal přiznat, jeho srdce však už vědělo, co se děje.
"Neberu tě jen jako bratra a tvoje chování mi tím pádem ubližuje o to víc. Nevím, co přesně to je a neumím to pojmenovat, ale je to ničivé."
"Chceš tím říct, že mě m…" nedokončil poslední slovo, protože si s hrůzou uvědomil význam celého toho rozhovoru.
"Já nevím. Možná. Asi jo," popotáhl Bill a utřel si nos do rukávu mikiny vyčuhující mu zpod bundy.
"Bože," dokázal ze sebe jen vydat Tom a ustoupil o krok dozadu.


"Vidíš a to je přesně ten důvod, proč bych se teď měl okamžitě otočit a vypadnout pryč, než nadělám ještě větší spoušť." Znovu se ho zmohl silný nával pláče, takže se jen otočil na podpatku a vyrazil přes parkoviště pryč.
Tom měl v hlavě jako po hurikánu. To, co mu Bill právě řekl, mu dokonale vyrazilo dech a zamlžilo myšlení. Nejsilnější pocit, který ho ovládnul, mu však napovídal, že jestli teď Bill odejde a už ho nikdy neuvidí, tak umře. Rozběhl se za ním a popadl ho za nadloktí dřív, než stihl vyjít na ulici z bezpečí dvora. Otočil si jej k sobě a bez váhání spojil jejich rty dohromady. Billovi trvalo pár vteřin, než stihl zareagovat a pootevřel pusu. Upustil na zem tašku a chytil Toma za zátylek. Jediné, co byl schopen vnímat, byly žhavé polibky, kterými jej obdarovával, a paže omotané kolem jeho boků tisknoucí je k sobě.
Přestali až ve chvíli, kdy jim začal docházet dech. Tom se zahleděl do Billových nádherných očí a nikdy neměl větší pocit správností.


"Poslouchej, nedokážu ti říct to slovo na M. Alespoň ne hned teď, ale to, co mezi námi vzniklo během té krátké doby, pro mě něco znamenalo. Nemůžu ti teď slíbit lásku až za hrob, ale prosím, zůstaň tu se mnou."
"Nemůžu tady zůstat, pokud si nejsi jistý," vymanil se mu Bill z obětí a sklopil oči k asfaltu.
"Bože, Bille, já si jsem jistý. Jen to teď prostě nemůžu říct nahlas," přiznal Tom a chytl se rukama za hlavu. Věděl, co Bill chce, aby řekl, ale nedokázal to. Pomalu se smiřoval s tím, že to teď všechno totálně pokazil a o bratra přijde, když Bill promluvil.
"Dobře. Já tady zůstanu," zašeptal.
"Zůstaneš?" pohlédl na něj Tom překvapeně.
"Ano, společně přijdeme na to, co se mezi námi vlastně děje," kývl Bill a na tváři se mu mihl drobný úsměv.
"To je super," vydechl úlevně Tom a přitáhl si jej do objetí. Bylo mu jasné, že se vydávají na hodně zvláštní cestu, ale tak nějak v sobě nedokázal najít pocit, který by mu zabránil ji ukončit. Zvedl ze země Billovu tašku, propletl jejich prsty dohromady a odváděl si jej zpět nejen do svého klubu, ale i do svého života.


autor: Becs
betaread: J. :o)
 

21 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nade Nade | E-mail | 12. března 2017 v 17:59 | Reagovat

Do prkna! Jen se objeví ten kretén Calvin a málem jde všechno do kopru. Tom to málem celé podělal.
Vážně by mě zajímalo, co tatíka na Billovi tak žere. Že by šlo o ten svěřenecký fond? Jak hodně štědrý vlastně dědeček k Billovi byl?
Protože o pověst mu nejde, ať si tvrdí, co chce. V jeho postavení by stačilo vydat prohlášení o návratu ztraceného, dlouho postrádaného syna, nakydat trochu hnoje na Simone, a byl by z toho venku a ještě by z toho vytřískal kladnou publicitu. Kdepak, v tomhle bude něco jiného.
Děkuji za kapitolu, moc se těším, co si v tom tvém bulváru L.A.Stars přečtu příště. ;-)

2 Karin Karin | 12. března 2017 v 19:59 | Reagovat

Bála jsem  že Bill odjede ale nebudou to mít lehké.

3 Mischulka Mischulka | E-mail | 13. března 2017 v 15:42 | Reagovat

Calvin je ještě větší idiot, než se doposud prezentoval. Nechápu, co má za problém. Stejně už všichni ví, že je Bill jeho ´ztracený´ a utajený syn, škoda už byla napáchána, a stejně je to vlastně jeho vina. Nechápu, co by se mohlo stát tak hrozného, když by Bill zůstal. Pravděpodobně je jen naštvaný, že se to všechno provalilo. Upřímně se ale začínám bát toho, co ještě provede. Bill je sice jeho syn, ale jak je vidno, nemá žádné city ani pro Toma, který s nim žil, takže proč by měl mít city pro Billa, že? No..prostě se začínám obávat toho, co bude. :-/

Tom mě napřed docela naštval. Na stranu druhou ale vím, že žít s otcem jako je Calvin s člověkem asi zamává a  i když Tom nijak Calvina nemiluje ani na něj moc nedá, je jasné, že v ně jeho slova vždycky něco zanechají. Škoda, že Tom jedná tak impulzivně a docela agresivně, ale bod nahoru má za to, že si to všechno uvědomuje a pravděpodobně s tím chce něco dělat. Docela jsem se bála, že Bill skutečně zmizí a bude dlouho trvat, než se kluci zase najdou, ale díky Bohu si Tom uvědomil, co udělal a spěchal to napravit.

Moc se těším na další vývoj povídky a jsem docela zvědavá i na Calvina, co zase provede.
Děkuji za skvělou povídku! ♥♥♥

4 zuzu zuzu | 13. března 2017 v 16:39 | Reagovat

Uf, tak hezky to minule skončilo, a dneska takové příšerný začátek. Rodiče si prostě nevybíráme, no... :( Začínám se docela bát, když má Calvin takový vliv, aby klukům nakonec něco neprovedl, když se budou vzpírat ho poslechnout a budou si věci dělat po svém...
Tom se na chvilku sice zachoval jako blbec a vůbec se nedivím, že byl Bill rozhodnutý odejít, ale naštěstí si to Tom jak u mě, tak i u Billa napravil, a už  je zase dobře. A snad už napořád. I když, tak růžové to asi ještě nebude....

5 luki luki | 13. března 2017 v 17:07 | Reagovat

Souhlasím s holkama, Calvin je kretén. Totálně nechápu, co má s Billem za problém. Přece musel počítat s tím, že se to může provalit. Život je nepředvídatelný a to, že on si myslí, kdo ví jak není mazaný a všemu velí, tak ani prd, kamaráde. Takže se trochu bojí, aby za tou jeho zlostí nebylo ještě něco, krom provaleného tajemství o jeho dalším dítěti. Docela mě překapil, že Simone na Billa posílal peníze... hm.. a taky si říkám, že by Bill měl mít taky svěřenecký fond jako Tom? To se zatím ještě nikde ani slůvkem neřešilo, tak jsem napjatá, jenom mě štve, že tím, jak se dostal Bill do Tomova života, tak se najednou všechno začalo točit jenom a jenom kolem peněz :(
a tady navazuju na Toma a je jeho kreténské chování. Ano, chápu, že s ním jeho otec zacloumal, ale ať se vzpamatuje. Bill není jenom tak někdo, s kým on si může orat, jak se mu zachce. Není jenom jeho milenec, ale je to hlavně jeho bratr ;) ještě, že to na konci vyžehlil a nenechal si lásku svého života utéct
Bože, kolik dramatu nás ještě čeká? Becs, brouku, už na ně prosím nebuď moc zlá. Hlavně Billí, to je miláček;)
Každopádně parádní kapitolka :) moc moc supr

6 Zuzana Zuzana | E-mail | 13. března 2017 v 18:57 | Reagovat

Veľmi sa mi páčilo, že aj keď sa chvíľu Tom správal ako kretén, hneď sa uvedomil a nenechal Billa odísť a na Billovi sa mi páčilo ako sa prestal ľutovať ale rozhodol sa zabojovať. Bolo mi ho príšerne ľúto v bare keď Tom balil alebo sa nechal baliť tým svalovcom ale páčilo sa mi aj to, že si to Bill nenechal pre seba ale bráškovi to pekne vytmavil, že mu nedokáže trpieť takéto úlety. Veľmi pekne ďakujem za dramatickú kapitolu so super koncom.

7 Jasalia Jasalia | 15. března 2017 v 0:40 | Reagovat

Jój, ten Tom zase vystrájal. Po zadku! Ešte že sa spamätal včas. Ďakujem za časť.

8 NicoleEivissa NicoleEivissa | E-mail | 19. března 2017 v 21:32 | Reagovat

Tohle byla síla! Dost silný kafe i na mě. jak Calvin vtrhl do toho Tomova bytu skoro vzápětí, já se bála, co udělá. Trochu mi připadal jak zhrzená přítelkyně, která přišla hledat milenku svého přítele :X Fakt jsem se bála, že Billa objeví a něco ošklivýho mu udělá. Netroufám si říct, kdo se v téhle situaci cítil hůř, snad Bill, že je tím, kdo kazí reputaci a v očích Calvina je ten "nadbytečný", anebo Tom, který toho všeho musí být chtě nechtě svědkem a kterého to musí bolet o to ví, že nejen, že je Bill jeho bratr, ale že ho i m...... Ano, m....! Bože, to je tak dokonale popsáno. Přesně tak, jak to mezi nimi aktuálně je... Ani jeden z nich to nedokáže vyslovit, protože přesně ví, že si tím nemůžou být jistí, alespoň ne v téhle neklidné době... ... je to závazek něco takového vyslovit a já s nima soucítím... Musí to být něco šíleného, vědět, o co jde (a určitě to ví oba dva a cítí to stejně), ale nemoci to plně vyjádřit... Ach jo. To bylo zas drama! Šupky na další díl! Děkuju!:)
Btw. ta Calvina fotka... nevím vůbec, o koho v realitě jde (proto se omlouvám, pokud by toho člověka někdo znal a byl jeho fanda:D), ale na mě ten chlap působí tak nesympaticky! V jeho pohledu je něco pohrdavýho, prostě Calvin!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama