Every Year

12. října 2016 v 16:00 | Janule |  ff-jednodilky
autor: Zarlina & The_poltergeist


Hey guys, dneska k vám přilítl překlad až z daleké Amériky, kde momentálně dlí naše nová překladatelská posila. Catherine všichni znáte jako autorku českých povídek, a teď se rozhodla, že si angličtinu procvičí i trochu jinak, než jen výchovou malých amíků, nákupy a párty všeho druhu. :-) Přivítejte ji potleskem a volejte hurá, ať jí nadšení dlouho vydrží, a vy se tak v budoucnu dočkáte dalších překladatelských skvostíků. Nejlépe to samozřejmě docílíte komentáři. Obě autorky povídky už znáte z jiných překladů, tak si užijte jejich společnou jednodílku, kterou letos v březnu napsaly k narozeninám pro elvisfan. Jo, na THF je to taková malá vesnice, všichni se tam znaj. :-) Díky, Catherine, a vy se dejte do čtení. J. :o)





"Čas na fotku!" zakřičel Tom a omotal svou paži kolem Billa. Než měl Bill vůbec čas zareagovat, zmáčkl tlačítko fotoaparátu a jako vždy, Bill rozhodně nebyl nadšený. "Perfektní," zazubil se muž s copánky. "Rozhodně půjde do alba."
"Opravdu tohle musíš dělat každý rok?" povzdechl si Bill, obrátil pozornost zpět k dárkům a ignoroval smích svých přátel. "Proč nemůžeš být jako každý jiný přítel a prostě dát tu fotku na facebook?"
"Protože já nejsem normální přítel," zasmál se Tom a položil telefon zpátky. "Navíc, jednoho dne budeš vděčný za to, že jsem tohle dělal."
"Myslíš si, že vážně budu vděčný za to, že máš album, kde jsem na každé fotce starší a starší, až nakonec budu mít šedé vlasy a deprese z navždy ztraceného mládí?"
"Vždycky budeš nádherný," řekl Tom s velikým úsměvem. "A já si chci pamatovat každý společný rok," pokrčil rameny. "Prostě takhle, se všemi těmi obrázky, nikdy nezapomeneme."


Bill protočil oči nad tím, co Tom právě říkal, ale nakonec na chvíli upustil od rozbalování dárku, který držel v ruce, aby mohl muže vedle sebe políbit na tvář.
"Jsi zatracený idiot," zamumlal. "Máš jediné štěstí, že tě miluju."
Tom se zašklebil a posunul dárek zpátky k Billovi. "No tak, otevři to! Vím, že Nat strávila hodiny a hodiny tím, aby našla ten pravý!"
"Vážně... není jednoduché něco ti koupit," souhlasila Natálie s dramatickým povzdechem. "Co máš dát člověku, který nikdy s ničím není spokojený?"
"Nevrátil jsem ty džíny, které jsi mi dala k Vánocům," vyvrátil Bill.
"Protože jsi mě doslova dotáhl do obchodu tři dny před tím, než jsem dělala vánoční nákupy, o kterých jsi věděl. A jako náhodou jsi mi ukázal přesně ty džíny, které jsi chtěl. Zeptej se kohokoliv, vždycky všechno vrátíš."
"Možná ne tak úplně všechno," zasmál se Georg, Natáliin přítel. "Ale většinu," dodal, když viděl výhružný pohled své přítelkyně.


"Není moje chyba, že máte špatný vkus," zamumlal Bill. "A není nakonec lepší, že to vyměním za něco, co opravdu využiju, než to schovávat na dně šuplíku?"
"To je pravda," souhlasila Natálie. "Máš tady vůbec něco, co je od někoho jiného, než co sis vybral sám?"
"Lampu na okně!" odpověděl Bill rychle. "Dal mi ji Gustav."
"To je pravda," souhlasil Gustav ze svého místa v křesle. Jako vždy, byl zaneprázdněn nějakou hrou, co hrál na svém telefonu. Ani se nesnažil předstírat, že věnuje svou pozornost Billovým dárkům. "Ale abych byl upřímný, Tom mi řekl, že ses po té lampě díval. Nicméně mně je úplně jedno, jestli si moje dárky necháš, nebo je vrátíš. Pokud se ti nelíbí, není žádný důvod, aby sis je nechával."
"Díky!" vykřikl Bill. "Konečně někdo, kdo ví, co je v životě důležité."
"Prostě otevři tu zatracenou věc," Natálie protočila oči. "Ať vím, jestli ti mám dát účtenku, nebo ne."
"Tolik důvěry," zašklebil se Bill a vrátil se k rozbalování dárku. "Možná bych měl sepsat dárkový seznam."
"Rozhodně dobrý nápad," řekl Georg vážně. "Možná by nebylo tak těžké něco ti koupit a Natálie by na mě nekřičela, protože jí nepomáhám."
"Je absolutně nepoužitelný!" zasténala Natálie. "Poslala jsem ho sehnat něco modrého, aby to pasovalo k barvám na tvém balkóně, a ten idiot se vrátil s fialovými talíři! Možná by to nebyl špatný nápad, kdybys měl fialovou kuchyni. Ale on dobře ví, že všechno tam je žluté!"
"Fialová a žlutá spolu ladí," bránil se Georg. "Mohlo to být perfektní."
"Bille, prosím, řekni mu, že opravdu nechceš ve svojí kuchyni fialové talíře."
"Ani bych tu krabici neotevřel," souhlasil Bill. "Promiň, Geo. Možná kdyby byly zelené. Ale musel by to být ten správný odstín zelené, aby pasovaly k mým zeleným a žlutým závěsům."



"Jak vůbec můžeš žít s takovým člověkem?" zeptal se Georg Toma.
"On velí v obýváku, kuchyni a na balkóně, já v ložnici," mrkl Tom.
"Uhm, pokud se bavíme o nábytku a dekoracích... Tak teda pěkně děkuju," Bill se zašklebil. "A když se zamyslím nad pozicí, ve které jsi byl minulou noc..." škádlivě se na svého přítele usmál. "Nejsem si tak úplně jistý, že tady někde velíš ty."
"Proboha, přestaňte!" zaúpěl Gustav. "O tomhle opravdu nemusíme vědět."
"Já jen říkám..." Bill se zeširoka usmál. "Ty šátky, které mi dali Natálie s Georgem před dvěma lety k Vánocům, mají mnohem více využití, než jen zahřívat v zimě."
"Aaahh, dnes v noci opravdu neusnu. Opravdu děkuju za tuhle představu," zaúpěla Natálie.


Bill se na ni jen pobaveně ušklíbl a konečně otevřel krabici s dárkem zabalené v několika vrstvách balicího papíru. Hlasitě vykřikl, když viděl, co bylo v krabici ukryto.
"Oh můj bože!" Chvíli na to jen zíral, než velmi opatrně vzal Nataliin dárek do ruky. Obdivoval barvy ručně, rozhodně perfektně tvarované vázy. "Kde jsi, sakra, sehnala něco takového?"
"Věky jsem se dívala po něčem... A když jsem nic dobrého nesehnala, uvědomila jsem si, že mám strejdu skláře. On dělá všechny tyhle super drahé věci, žádná nevypadá stejně, každá je unikát. A já si myslela, že tohle by mohlo být něco, co by se ti pro jednou mohlo líbit."
"To je příliš..." vydechl Bill, zkoumal rozdílné odstíny červené, která byla naprosto perfektní pro jeho obývací pokoj.
"V pořádku," pokrčila rameny Natálie. "Sice spolu příliš nemluvíme, ale i tak jsem dostala rodinnou slevu. Navíc, každý den neslavíš pětadvacáté narozeniny," zasmála se. "A Georg dostal bonus v práci, takže si opravdu nemusíš dělat starosti."
"Wow," Bill uložil vázu opatrně zpátky do krabice a rozhlížel se po místnosti. "Musím najít nějaké perfektní místo."
"Vidíš?" usmál se Georg. "Občas bys mi mohla věřit."
"Jsme nejlepší přátelé od našich tří let a Bill si nechal tak pět dárků, co jsem mu kdy dala," řekla Natálie, zatímco se dívala na svého přítele. "Promiň, že jsem se bála, že jsme utratili takové peníze za něco, co se mu nebude líbit."
"Miluju to," ujistil ji Bill, krabici položil na stůl a oba objal. "Je to ten nejlepší dárek, co jsem kdy dostal. Moc děkuju, vám oběma!"


"Zatím," zahihňal se Tom a omotal paži kolem Billových ramen. "Jen počkej, dokud neuvidíš, co mám pro tebe schované já," ušklíbl se a naklonil se blíž. "Dnes jsem na řadě já, abych použil ty šátky," zašeptal do Billova ucha, ale dostatečně hlasitě na to, aby ho slyšeli i všichni ostatní. Hlasitě se zasmál, jak se mladý muž v jeho náruči zachvěl.


"Dort!" řekla Natálie rychle, když Georg s Gustavem hlasitě zasténali. "Myslím si, že je čas na dort."


...


"Proboha," vydechl těžce Tom, když se hrubě přitiskl na Billovy rty svými. "Myslel jsem si, že nikdy neodejdou."
Bill zasténal proti Tomovým rtům, když byl přitisknut na dveře ložnice.
"Uf," vydechl, když se Tom odtáhl, aby otevřel dveře a dostal oba dovnitř pokoje. "Asi jsem snědl příliš dortu."
Tom se jen smál a plácl Billa hravě po zadku. Táhl ho k jejich posteli a ignoroval kňourání, které vycházelo z Billových úst.
"Neexistuje nic jako příliš dortu," řekl Tom, než povalil Billa do postele. Než se k oslavenci přidal, stáhl si tričko.
"Ale ano, existuje," nesouhlasil Bill. Hnětl si své přejedené břicho, zatímco sledoval Tomovy perfektně vypracované svaly. "Možná..."
Ještě než Bill vůbec dostal šanci říct něco dalšího, Tom se k němu přitiskl a pokračoval v polibku, který začali, než se ocitli v ložnici. Jeho přítel se zdál zprvu odtažitý, ale dostal se do toho rychle zpátky. Tom dost dobře věděl, jak tohle Bill miluje, nezáleželo na tom, jestli se přejedl, nebo ne. Nemohl mu prostě odolat. Mladší muž chtěl jen politování... A ano, Tom mu ho dával, ovšem dle vlastního uvážení.


Tom Billovi dříve slíbil, že má pro něj něco speciálního, až hosté odejdou. Opravdu to měl, ale nebylo to něco, co by šlo vrátit. Bill zdaleka ani netušil, co pro něj Tom má schovaného. Věděl jen o šátcích, o ničem dalším ale ne.


Tom vzal jednu Billovu nohu a omotal si ji kolem svého pasu. Dostal se k němu tak blíž, aby se o něj mohl třít, a cítil, jak sám tvrdne každým okamžikem. Polibek se prohluboval a Tom se zachvěl, když Bill skousl Tomův spodní ret a přejel nehty po zadní části jeho krku. Bylo to něco, co Tomovi jindy vadilo, ale v posteli to měl rád. Bylo to něco, co ho vzrušilo ještě víc, toužil po Billovi ještě víc. Potřeboval, aby jeho přítel pod ním vzdychal a sténal.
Všechno mezi muži bylo víc a víc vášnivější. Bill chytil Toma za boky, dostal tak jejich těla ještě blíž. Tom se ale odtáhl. Byl už skoro za svojí hranicí, věděl, že kdyby takhle pokračovali, brzo by se udělal, což ještě nechtěl. Bylo příliš brzy. Dnes se chtěl udělat tak, jak to měl nejradši: chtěl být ve chvějícím se Billovi. Bylo to tak intenzivní, že měl občas pocit, že omdlí.


"Proč jsi přestal?" postěžoval si Bill a omotal obě své nohy kolem Tomova pasu, takže byl kompletně uvězněný. "Neřekl jsem, že bys mohl."
Tom jen protočil oči a ušklíbl se. "Já bych se tě ani neptal."
"Tome," řekl Bill výhružně, ale jeho hlas byl měkký. "Raději dokonči to, co jsi začal. Nemůžeš teď přestat, ne když jsi mě takhle vydráždil."
"A co když jo?" Tom Billa škádlil. Povytáhl obočí, když se sklonil, aby olízl Billovu tvář. Bill akorát tak vykřikl a rozmrzele otočil hlavu do strany.
"V tom případě se otočím, půjdu spát a budu na tebe naštvaný až do dne, kdy umřeme," vypustil Bill naštvaně. Tom se tomu akorát tak smál, což ho naštvalo ještě víc. "Fajn," odsekl Bill a otočil se. Vzal jeden z polštářů, aby kolem něj omotal paži, a předstíral, že se chystá jít spát.
Aniž by něco řekl, Tom se k Billovi naklonil blíž a použil všechnu sílu, co měl, aby přítele otočil zpátky na záda. Ten protestoval a předstíral, že už spí, ale Tom dobře věděl, že to jen hraje.


"Já ti ukážu, kdo tady velí," oznámil, když Billa konečně dostal na záda. "A až skončím, tak už tady nebude žádná otázka typu kdo velí v ložnici." Zajal Billovy rty a užíval si pohled na jeho obličej. Vypadal, že chce něco odseknout, ale zároveň měl naprosto pohodlný výraz, jak byl uvězněn pod Tomovým tělem. "Myslíš, že jsi na to připravený?" škádlil ho a pokládal polibky všude na Billův krk a obličej.
"Samozřejmě," zasténal Bill. Prohnul se v zádech, protože Tom pokračoval v líbání a nasávání jeho kůže na krku. "Jsem připravený na cokoliv."
"Dobře, tak uvidíme," ušklíbl se Tom a roztáhl Billova stehna od sebe. Užíval si sténání, které vycházelo z přítelových pootevřených úst.


...


Jakmile měl Tom Billa kompletně nahého, byl muž pod ním už zpocený a zadýchaný. Pořád se líbali a Tom mohl vidět, že je Bill víc a víc vzrušený a vášnivý, téměř připravený.
Tom si to celé užíval, Bill omotal své paže kolem Tomových ramen. Konečně byl ale čas na to, aby začala ta opravdová zábava. Bill znovu protestoval, když se od něj Tom odtáhl. A znovu, když se Tom vrátil se šátkama.
"Já se tě chci ale dotýkat."
"Hm... dneska je to o mně. Já velím," odpověděl Tom, když přivazoval Billova zápěstí k čelu postele. "Takže pro tebe... minimálně žádné dotýkání."
Bill byl připravený protestovat, ale když Tom přejížděl přes jeho nahé tělo jazykem, zatímco se věnoval jeho bradavkám a pupíku, jediný zvuk, co dokázal vydat, byl tichý nesouhlas.
Sténal a škubal šátky. Jeho tělo se třáslo, potřeboval něco stisknout, jak se Tom dostával svým vlhkým jazykem dolů k jeho už dávno tvrdému penisu. Když kolem sebe ucítil ústa svého přítele, vykřikl a měl ještě větší potřebu stisknout jeho vlasy mezi prsty, chytit jeho zátylek a šukat mu pusu.


"Prosím, odvaž mě," zasténal Bill slabě, když Tom na chvíli zastavil, aby si dal na prsty lubrikační gel, a jemně přejel ukazováčkem po Billově vstupu, než ho vsunul dovnitř.
"Ne," zavrtěl Tom hlavou s úšklebkem a pokračoval ve své práci.
Tom dál Billa olizoval a hluboce kouřil, hledal u toho ale i jeho slastný bod a chtěl ho vzrušit tak akorát. Ne příliš, aby se udělal ještě před ním, ale ani málo, aby se začal nudit.
"Já už to dýl nevydržím," zakřičel po chvilce Bill. Znovu škubnul šátky, až se téměř zařízly do jeho zápěstí. Ne že by se o to staral, protože tohle bylo až příliš dobré. "Zatraceně, Tome!" zasténal.
Bill měl uvnitř sebe již tři Tomovy prsty. Ten je přirážel proti jeho prostatě, miloval, jak se kolem nich Bill téměř bolestivě stahoval, zatímco jeho pták byl uvnitř jeho pusy. Billovy boky se chvěly, jeho záda byla prohnutá, málem se zvedl z postele. Jeho chodidla se kroutila tak, že to téměř bolelo a on mohl stěží dýchat.


"Ah! Tome! Do prdele!" zakřičel Bill, když se udělal. Jeho tělo se ale stále chvělo z té hrozné intenzity.
Tom si nemohl pomoct, musel se začít třít o Billovo stehno. Zrovna Billa udělal a ten pohled... To bylo něco tak zatraceně dobrého. On sám byl tak tvrdý, až to bolelo.
"Ještě jsme neskončili," zašeptal a hledal lubrikant. Usykl, když ho otevřel a pomazal si jím svůj naběhlý penis. Věděl, že to tentokrát nebude trvat příliš dlouho.
"Sakra..." Bill se zhluboka nadechl. Tom mohl vidět v Billových očích chtíč, když ho začal honit. "Pokud mě odvážeš, můžu to pro tebe udělat," řekl a olízl si rty.
Tom zasténal a zavrtěl hlavou. Omotal svou dlaň kolem Billova penisu a koleny roztáhl jeho nohy ještě víc od sebe. Nasoukal se mezi ně, než zasunul vlastní penis do Billova připraveného, vlhkého vstupu.


"Ach!" vydechl Bill a téměř brečel, když z něj Tom vyšel hned po tom, co ho v sobě cítil. Už byl pro něj otevřený a vlhký z předehry, takže ho Tom mohl šukat tak, jak jen chtěl. Stále se snažil být ale opatrný, i když to bylo těžké, protože Bill byl tak dobrý, tak úzký a vypadal tak zatraceně dobře s rudými tvářemi a nohama od sebe, jako nikdy před tím.
"Ach! Kurva!" zasténal Tom a chytil Billovy boky, přirážel si ho na sebe, zatímco se do něj sám zasouval. "Do prdele, Bille!"
"Já už budu!" vykřikl Bill, do očí se mu natlačily slzy z toho, že mu přicházel další orgasmus, který byl skoro stejně tak silný jako ten první. "Bože, Tome!"
Tomovi, který byl už dávno vydrážděný z toho, že sledoval Billa, jak pod ním vyvrcholil před okamžikem, stačily už jen tři další přírazy, aby se tvrdě udělal do jeho těla. Jakmile se dostal ze svého vrcholu, sklonil se k Billovi, aby ho políbil. Když se polibek prohluboval, konečně odvázal jeho ruce. Bill omotal paže kolem Tomova krku a oni pokračovali v líbání.


"Nejlepší... Bylo to nejlepší," řekl Bill, pořád byl ale téměř bez dechu. "Nejlepší narozeninový sex vůbec. Děkuju."
"Pro tebe cokoliv," usmál se Tom, když se přitiskl k Billovu stále se chvějícímu tělu. "Takže... kdo tady ve skutečnosti velí?"
Bill vydechl a schoval svůj obličej do prohlubně mezi Tomovým krkem a ramenem, předstíraje, že tu otázku neslyšel.
"Bille!" Tom zvedl hlas a plácl Billa přes zadek, čekal na odpověď.
"Fajn!" zasténal, když jemně skousl kůži na Tomově krku. "Ty."
Tom se spokojeně zasmál po tom, co slyšel přesně to, co chtěl.
"Miluju tě," řekl Tom a políbil Billa do vlasů.
"Taky tě miluju," odpověděl Bill. Cítil na sobě, jak je unavený, a usmál se na muže vedle sebe, když se k němu položil. Miloval ho víc než cokoliv jiného na světě. Tom vždy našel nějaký způsob, jak Billa překvapit. A vždy se postaral o to, aby měl ty nejlepší narozeniny.


Každý rok.


autor: Zarlina & The_poltergeist
překlad: Catherine
betaread: J. :o)


original


 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 zuzu zuzu | 12. října 2016 v 16:41 | Reagovat

Hurááá, zdravím překladatelskou kolegyni! Tak snad ti to dlouho vydrží ;)
A díky za překlad, moc ráda jsem si povídku přečetla i v češtině :)

2 Dzesi3 Dzesi3 | 12. října 2016 v 17:31 | Reagovat

Tom? aj ja budem mať narodeniny...  :) . Bill vlastne nie je moc náročný, na darčeky :)) veľmi pekná poviedka, na konci som si hovorila, že sa teším na ďalší diel a ejhe ono je to jednodielka :'( Ďakujem za super preklad  ♥

3 Kirsten Kirsten | 12. října 2016 v 19:00 | Reagovat

Niee, Bill vôbec nie je náročný a vyberavý na darčeky :D Páčila sa mi tá debata o farbách kuchyne, tanierov a závesov :D
A Tom.. fuu, tak taký darček mi mohol dať predvčerom, keď som tie narodky mala. :D Ale hlavne, že si to užili obaja.
Ďakujem za preklad a teším sa na ďalšie práce.

4 Karin Karin | 12. října 2016 v 20:25 | Reagovat

Povídka byla perfektní.

5 Becs Becs | E-mail | 12. října 2016 v 20:45 | Reagovat

Taková malá milá jednohubka. Moc ti za ni děkuji Catherine.

6 Ivka Ivka | 12. října 2016 v 20:52 | Reagovat

To bolo krásne, ďakujem za preklad.

7 Dominika Dominika | Web | 13. října 2016 v 7:26 | Reagovat

Nádherná povídka, to je skvělý překlad, to smekám!

8 Zuzana Zuzana | 13. října 2016 v 18:26 | Reagovat

Veľmi pekne ďakujem za preklad. Perfektný darček a krásna poviedka:)

9 Nade Nade | 14. října 2016 v 13:02 | Reagovat

Pěkné narozeninové nadělení. Děkuji za překlad. :)

10 Mischulka Mischulka | E-mail | 15. října 2016 v 11:12 | Reagovat

Musela jsem se smát, že je Bill tak náročný na dárky a většinu z nich vrací. :-D Každopádně pro jeho přátele to asi tak vtipné není, prootže je to určitě minimálně mrzí!

Každopádně pokračování narozeniny bylo moc hezké! ♥

Děkuji za překlad! :-)

11 Nicole Eivissa Nicole Eivissa | E-mail | 18. listopadu 2016 v 15:14 | Reagovat

Tak vzhledem k tomu, že u mě vítězí povídky spíše romantičtějšího rázu (tzn. syrový popis aktu ve mě nevyvolá zdaleka tolik emocí, co popis nenápadných náznaků:D), tak tohle bylo pěkné:) Nápad s šátky jsem vítala!:D Ale teda to Billovo vybírání dárků, nevděčník jeden, bych ho hnala:D Díky za překlad!:)

12 Jasalia Jasalia | 18. března 2017 v 13:53 | Reagovat

Pre mňa správny pomer deja, romantiky a sexu. Perfektne napísané, perfektne preložené, čo viac si želať? Len viac takýchto poviedok! :-p

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama