Rozhovory II - Allka

15. února 2015 v 17:00 | Janule |  Rozhovory
Vítám vás, milí zlatí twincestní nadšenci, u dalšího rozhovoru. Dnes jsem si pozvala Allku, kterou znáte jak v roli překladatelky, tak i v roli autorky. Nebudeme zdržovat, a jdeme na to.


První otázka, a hned tak originální! ;-) Napiš nám něco o sobě, milá Allko. Znáš to, jméno, přezdívky a jejich vznik, plus mínus věk, povolání, dosažené vzdělání, bydliště, příbuzenstvo, orientace a s tím související partner/partnerka, a tak nějak všechno, co chceš o sobě ještě prozradit a nehrozí ti za to bezprostředně trestní stíhání. :-D Pusť se do toho.


Taaakže... V prvé řadě bych chtěla říct, že jsem poctěná tím, že jsem byla oslovená pro rozhovor :) Moc si toho vážím. Tak, a teď, když jsem si trošku přeleštila kliky :-D :-D, se jde odpovídat :-D
Jmenuju se Alice a svoje jméno odmalička nesnášim - nejen proto, že jsem od útlého věku musela snášet říkanku Alice palice... zajíce (sloveso se měnilo podle toho, kolik bylo mluvčímu zrovna let :-D), ale taky proto, že na něj, alespoň podle mýho názoru, neexistuje hezká zdrobnělina. Paradoxně měl vždycky každej v mým okolí potřebu nějakou zdrobnělinu vytvořit, takže jsem jich za svůj dosavadní život vyslechla asi tisíc :-D Nahodím pár příkladů, abych ukázala, že jsou vážně všechny pitomý :-D: Ála (Lála?), Alička (evokuje to to sprostý slovo :-D), Aluška (Halušky??), Alís (to jako, že někoho lížu??)... No, a proč o tom vůbec mluvim :-D Jediná úprava mýho jména, která se mi líbí, je Alka - a to nikdy nikoho nenapadlo :P Tak jsem si z toho alespoň vytvořila internetovou přezdívku, přičemž jsem hned na prvním serveru, kde jsem ji chtěla použít, musela zdvojit L... No, a tak se zrodila Allka, která mě provází dodnes :)


Je mi 24 a připadám si hrozně stará :-D V létě jsem ukončila magisterské studium pavědy jménem sociální a kulturní antropologie, předtím na bakaláři jsem studovala bohemistiku. Chvíli jsem pracovala v družině, kde jsem se o sobě dozvěděla spoustu věcí, třeba to, že mám děti vlastně docela ráda :-D No, a teď dělám odborného pracovníka v muzeu. Sice to není moje vysněná práce, ale je to práce v podstatě v oboru a hlavně v místě mého bydliště, takže si rozhodně nestěžuju :) Bydlím v malým městečku u Plzně. Jsem jedináček a moje mamka taky, takže moje rodina je dost malá, ta blízká má vlastně i se mnou jenom tři členy (já, mamka, babi) :)
Moje orientace je heterosexuální :)) S tím souvisí to, že mám už sedmej rok stálýho přítele, se kterým taky bydlím. Můj přítel je malilinko závislej na počítačovejch hrách a já zase na knížkách, takže si doma moc nepokecáme :-D Ale máme v podstatě harmonický vztah :-D S námi sdílejí domácnost ještě králík a dvě psí holčičky (foto trhačů přikládam) :)
Pokud bych se měla charakterizovat jedním slovem, pak by to bylo protiklady.








Holčičky jsou k sežrání :-) Mně se vždycky líbila anglicky vyslovovaná Alice, takže vlastně Elis. S krátkym, takže bez toho lízání. :-D Ale víš co, málokomu se líbí jeho jméno, většinou by se každej chtěl jmenovat jinak. :-) Já taky musela poslouchat otřepaný Janča dlanča a Janice palice, to je prostě českej folklór. Furt lepší než "Kill Bill", co poslouchal Bill ve škole. :-) Mojí dceři se zase jméno naopak líbilo, jmenuje se Daniela, ovšem doma jsme jí říkali Dandulo, a ve školce a škole jí zase učitelky říkaly Dano. :-D Vždycky chtěla, aby se jí říkalo původním jménem, což si zařídila až na střední. To si holt nevybereš.
Co se týče toho tvýho závisláka na hrách, já myslím, že dneska už je asi těžký sehnat chlapa ve tvým věku, co by závislák nebyl, takže bych to začala nějak dělit do kategorií, jak moc je závislej, jestli ještě vnímá okolní svět a občas se nají, napije, dojde si na záchod a do sprchy, nebo už toho není schopen. :-D Vidím to u svýho synátora, kterej se teda zatím koupe denně, takže je to teprve první kategorie, ale vůbec bych se nedivila, kdyby jednoho dne dorazil až k tomu typu, co hraje tři dny bez přestávky a nakonec u toho kompu umře. Tuhle jsem o nějakým takovým magorovi četla :-)
Takže... jsem se vykecala, a jdeme na další otázku. Jsme na twincestblogu, takže se nemůže týkat ničeho jinýho než TH a podoboru twincest. Určitě máš jako každej fanoušek svoji historii, jak a kdy jsi na ty kluky ušatý přišla, a že se ti víc líbí dvojčata spolu než s babama :-) Povykládej, jaký je tvůj vztah k jednotlivým členům skupiny, co Ria, hodně ji nesnášíš? :-D


Tak můj životní (asi už teda životní :-D) partner hygienu zatím vykonává pravidelně :-D S vnímáním toho, co říkam, už je to nepatrně horší :-D Ale pořád je to v mezích :) Bejvalo to horší, když pařil každej den World of Warcraft a tam chodil svoje dungy a raidy, mluvil neustále s nějakejma spoluhráčema přes Team Speak a s obědem se třeba muselo čekat dvě hodiny, až miláček porazí bosse, tak jsem měla chuť popadnout jeho židli na kolečkách a i s ním ji vytlačit z okna :-D Dneska hraje většinu času offline hry, u kterých není problém je kdykoliv stopnout a přepnout se do normálního světa. A nějakou onlinovku si i já s ním občas zahraju, teď třeba ulítáváme na Plants vs Zombies :-D No nic :-D


Moje TH historie je asi trochu jiná než u většiny ostatních fanoušků :) Když totiž svět zaplavila Tokio Hotel mánie, pro mě tahle čtveřice kluků téměř neexistovala. Samozřejmě jsem jedním očkem zaregistrovala, že se cosi děje, a z televize na mě občas spustila nějaká písnička, ale to bylo tak všechno. Možná to bylo tím, že v mým bezprostředním okolí Tokio Hotel nikdo neposlouchal, nikdo o nich nemluvil... Tak mě to celý zkrátka minulo.
Ovšem někdy v roce 2008 (myslím, že to byl rok 2008 soudě podle jednoho svýho starýho komentáře, kterej jsem tu objevila) jsem hledala na internetu cosi úplně jinýho (co, to už netuším, přece jenom je to už šíleně dlouhá doba) a najednou na mě vykouknul tenhle twincest blog. Rozklikla jsem odkaz, a tím se mi otevřel twincestní svět. Protože mě velice zaujala myšlenka milostného vztahu mezi dvojčaty, začala jsem zkoumat obsah blogu a nějakou dobu docela aktivně prohlížela obrázky, koukala na videa a četla povídky - a to ačkoliv jsem dál TH jako kapelu vůbec neposlouchala. Mimochodem, pamatuju si, že první povídka, na kterou jsem natrefila, byla vícedílka Peklo v nás :) Jenže po pár měsících mě to omrzelo, myslím, že to bylo právě tím, že jsem k Billovi a Tomovi jako k reálným osobám neměla žádný vztah. A na blog jsem chodit přestala. Nastala pětiletá pauza.


No, a po pěti letech, v roce 2013, jsem jednoho (asi) březnového odpoledne seděla u počítače a prokrastinovala (měla jsem dělat něco do školy, jak jinak :-D) a najednou mi problesknul hlavou název twincest blogu a myšlenka na to, jestli dneska ještě vůbec existuje. Tak jsem z čistý zvědavosti naťukala jeho adresu, kterou jsem si dosud pamatovala... A nestačila jsem zírat :) Nejenom, že blog pořád existoval, on byl taky pořád aktivní a měl skvělou úroveň :) Nakonec jsem strávila na týhle stránce půl dne, nasávala, co je novýho (přiznám se, že jsem ani nevěděla, jak dvojčata v dnešní době vypadají :P) a přečetla pár jednodílek. No, a velice krátkej čas stačil na to, abych v twincestu podruhý našla zalíbení a tentokrát mu naprosto propadla :) Současně jsem začala poslouchat písničky Tokio Hotel a zamilovala se do kluků i z hudebního hlediska a z hlediska reálných osob, což přispělo k tomu, že dneska mám k twincestu nesrovnatelně pevnější vztah než tenkrát :) Taky jsem začala chodit na blog k Evuli, kde jsem načerpala potřebný info. Několik měsíců jsem se věnovala twincestu jenom "pasivně" (:-D), ale když jsem pak v létě viděla tvou zprávu na blogu, že se nerýsují nové překlady, řekla jsem si, že bych mohla taky sama něčím na blog přispět, a začala jsem překládat :)


Jsem v "týmu Tom". Já toho kytáristu s trapnýma fórama, kterým se ale stejně musím smát :-D, žeru :) I jeho fousy styl "Krakonoš" jsem mu odpustila, tak musíte uznat, že ho miluju opravdu hodně :-D Nejvíc baštím jeho ruce, z těch bych si vždycky naslintala do klávesnice :-D Nicméně i Bill má v sobě něco, co přitahuje mou pozornost. Má obrovský charisma a kouzlo osobnosti :) A Georg je teda taky pěkně hot :-D (tak promiň, Gusti, nějak jsi zůstal poslední nepřitažlivej, ale roztomilej jseš, to jistě :-D).
Cha, Ria :-D Ani ti nevím... Tím, že není s Tomem na každý druhý fotce a moc se o ní nepíše, tak mě její existence tolik nedráždí. Když se o ní pak někdo zmíní, tak mám samozřejmě vztek :-D Ale jsem přesvědčená, že mezi dvojčata nikdy nikdo doopravdy nevstoupí a že jejich vztah je neotřesitelný :-D


No vida, ty jsi jasnej příklad toho, že dobří holubi se vracejí, třeba i po pěti letech :-) Kvůli tomu tady pořád jsem. Chudák Gustík teda, ještěže už si ho vzala jiná. :-D Co přítel na tvou lásku k Tomovi? Žárlí? Nebo o něm pro jistotu vůbec neví? ;-D
Ježiš, větu: "Teď nemůžu, jdeme na Raid Bosse" jsem slyšela snad milionkrát. :-D WoWko, LoLko, momentálně Couter Strike, to je děs. No... jsem zkušená matka dvacetiletýho on-line hráče, už mě jen tak něco nepřekvapí.


Noví překladatelé jsou samozřejmě vzácní a pro tenhle blog naprosto nepostradatelní, takže jsem za každýho nesmírně vděčná. Jejich "úmrtnost" je ovšem celkem značná, protože - co si budem povídat - i ti nejvytrvalejší to nakonec jednoho dne vzdají. Je to časově náročná a někdy i nevděčná práce. Vnímáš to tak, nebo ti stačí komentáře pod povídkou? Co tě na tom vlastně nejvíc uspokojuje? Prozatím jsi vždycky překládala to, co jsem ti víceméně vnutila :-D, protože se mi to strašně líbilo a sama překladu nejsem schopná. Poodkryj čtenářům trochu práci překladatele, a protože už seš i autorka, srovnej tyhle dvě věci, pokud to vůbec jde.


Přítel se mi směje :-D Musím podotknout, že ví i o mojí lásce k twincestu, a ačkoliv si zezačátku klepal na čelo, docela časem celý twincestní svět pochopil a dneska to bere v pohodě. Dokonce se občas zeptá, co je novýho na blogu, co zrovna překládám, když jsem psala svou povídku, tak se zajímal, jak to s klukama pokračuje, jestli už se vzali a tak :-D Hudbu Tokio Hotel sice údajně vůbec neposlouchá, ale pozor, prásknu na něj, že tuhle ležel ve vaně, notebook samozřejmě u sebe, a najednou z koupelny slyším "We are the kings and queens of subuuurbiaaaa". Ale tak hlavně že se mu ta hudba vůbec nelíbí :-D :-D


Práce překladatele je docela časově náročná, ale jako nevděčnou ji ani nevnímám :) Za všechny komentáře jsem nesmírně ráda, trochu mě mrzí, že jich není příliš - ve srovnání se čteností článků... Ale tak co člověk nadělá. Vynucovat si komentáře nemá smysl (takový komentáře by mě ani netěšily). Já se snažím vnímat to spíš pozitivně a brát to tak, že je dobře, že ještě vůbec někdo komentuje a že vůbec někdo povídky čte :) Všem věrným i občasným komentujícím touto cestou děkuju :)
Komentáře jsou samozřejmě největší odměnou, ale dál vnímám překládání i jako dobrou věc pro sebe samotnou. Nebýt překládání, určitě bych v jazyce "zamrzla" a nikam se neposouvala, takhle jsem se během těch necelých dvou let naučila spoustu nových slovíček (nejen ze sexuální oblasti :-D :-D) a pořád se v angličtině rozvíjím a aktivně v ní něco dělám, což mi dává mnohem víc, než kdybych jenom koukala na anglicky mluvený filmy nebo seriály.
A co mě nejvíc uspokojuje? To, že můžu čtenářům zprostředkovat skvělý povídky, na který by jinak sami nenarazili nebo si je nemohli bez překladu přečíst. Navíc i já sama takhle objevuju výborný věci, který bych si jinak nepřečetla, protože nemám moc času pohybovat se na THF, natož tam něco číst, jsem ráda, když si stíhám přečíst alespoň pár povídek z těch, co se objeví tady na blogu :) Proto taky mileráda přijímám tvé cenné rady ohledně toho, co překládat :) :)


Jinak co se třeba týče toho časovýho rozměru, tak jeden díl standardně dlouhej (cca 3500 slov) překládám zhruba pět hodin, plus si to po sobě pak kontroluju, což je další čas navíc. Většinou to ale nedávám naráz, rozkouskuju si to do vícero dní. Navíc jsou dny, kdy mi to vůbec nejde od ruky, nenapadají mě správný výrazy, to je pak lepší jít od toho a vrátit se jindy.
Řekla bych, že na překládání je trochu obtížný zachovat autorův styl psaní. Aby se nestalo, že obsah je autorův, ale forma vaše. Člověk se musí držet na uzdě :) V tom je překladatelství těžší než autorství. A autorská práce je taky rychlejší :) Prostě když máte múzu, sednete a jedete a za chvílí je povídka na světě :) Na druhou stranu při překládání nejste zodpovědní za příběh, za obsah povídky. Tudíž třeba případnou kritiku vnímáte jinak, než když jste autoři. Překladatel má od povídky trochu odstup, zatímco autor bere povídku jako svoje dítě a bere si mnohem víc k srdci její vzlety i pády :)


Musím na tebe prásknout, že mezi překladatelkami jsi tzv. typ "dedlajnistka", neboli překlad posíláš večer předtím, než ho zveřejňuju, ale zase je fakt, že můžu hledat už jen případné překlepy a nemusím zkoumat stavbu vět, která bývá občas v překladech krkolomná, protože je těžký nepřekládat doslova a myslet u toho česky. To je hlavní práce betareadu, a ani já to většinou na první přečtení nedávám, tyhle věci vidím až při druhým čtení. Umět anglicky je úžasná věc. Moje generace je nejspíš už ztracená, ale když vidím svýho syna, jak si prostě stáhne film a hned čumí... a já jak idiot čekám, až nějakej dobrák dodělá český titulky. A to jsem prosím z naší "party" pěti úřednic na angličtině v práci ta s nejlepší slovní zásobou, a jediná, která se směje, pokud posloucháme nějakej rozhovor z cédéčka, protože tomu jediná rozumí. :-D No… mezi slepejma jednookej králem, život je srandovní.

Ale to je roztomilý ;-) Přítel ve vaně poslouchající KoS, co víc si twincestní duše může přát. Bůhví, jestli on taky nemiluje nějakou zombie postavu v tom svým on-line světě, že jo. :-D Lidi mají být k sobě tolerantní, není nad to, když před svatbou vzájemně znají nejen svůj zdravotní stav, ale taky úchylky :-) Vím, že už spolu bydlíte, dokonce ve vlastním, tak jsou nějaký plány pro příští pětiletku? Byt už máte, auto nejspíš taky, pak ještě dovolená v Jugoslávii, dětičky, a dál už jen samá pozitiva a sociální jistoty? Doufám, že si tenhle rozhovor přečte a hezky si o tématu promluvíte :-D
Nicméně abych ti furt nešťourala do soukromí, zeptám se na něco jinýho. Narazila jsem na ty filmy, přidejme k tomu i seriály, což je podobnej žánr, jinou hudbu než TH, a hlavně tvoje milovaný knihy. Povyprávěj nám o svých nejoblíbenějších, doporuč, co bezpodmínečně vidět, poslouchat, co číst.


Áno, přiznávam se, jsem dedlajnistka jak vyšitá :-D Moc se za to omlouvam, ale taková už já prostě jsem :) Vždycky jsem všechno dodělávala na poslední chvíli, už odmalička :/ Celej život s tím bojuju, vím, že to pro moje okolí je někdy až nesnesitelný - a stejně tak i pro mě, viz nervy se všema seminárkama, bakalářkou, diplomkou, učením na všechny zkoušky, státnice... :-D Vždycky si slibuju, že příště už to určitě udělám líp... A bohužel se zatím moc nedaří :/ Na druhou stranu, když mi hoří koudel u zadku, napadají mě ty nejlepší věci a práce jde nejlíp od ruky :P


Ano, angličtina je skvělá a hodí se při spoustě příležitostí, ale v poslední době už nestačí. Angličtina se bere už jako takový standard a aby někdo zaujal třeba u pracovního pohovoru, chce to, aby uměl dva, tři až čtyři světový jazyky. Co tak sleduju požadavky různých firem, objevuje se v nich němčina, ruština, někdy španělština... Já teda umím kromě angličtiny ještě trochu francouzsky a německy, ale tam se řadím mezi začátečníky, u francouzštiny jsem možná mírně pokročilá.
Ale víš, co je podle mě v dnešní době (a je to smutný, hodně smutný) nejúžasnější a taky hodně vzácný? Když někdo umí pořádně česky :)


Tak tak, nedávno jsme si koupili byt, takže jsem již velmi dospělá žena zatížená hypotékou :-D A jelikož nás ten byt docela finančně vycucal, další plány se odkládají na neurčito :-D Ale v téhle oblasti jsme oba v podstatě tuctovky, takže někdy v budoucnosti to vidíme na svatbu a jednoho potomka... Možná dva :-D


Filmy, seriály, hudba a knihy? V prvé řadě musím říct, že nejsem nějak žánrově vyprofilovaná, z každý oblasti si vezmu to, co se mi líbí :) A líbí se mi toho hodně :) Nejsem vybíravá, naopak myslím, že jsem dost tolerantní :) Co se týče filmů, můj žebříček nejoblíbenějších filmů na csfd.cz hovoří takhle: Clerks 2: Muži za pultem (můj nejmilovanější film vůbec, totálně nabitej hláškama, to rozhodně musíte vidět :)), Pátý element, Terminátor 2, Ledové ostří, Pelíšky, Prci prci prcičky série, Jedna ruka netleská, Úžasňákovi, Rocky (a vlastně všechny filmy se Sylvesterem Stallonem) a Vesničko má, středisková. Jak vidíte, velmi rozmanitej seznam :) Obecně mě filmy baví a ráda chodím do kina, v postatě jdu na to, co mě zaujme podle traileru nebo podle herců či na to, co mi někdo doporučí - a je jedno, do jakýho žánru film spadá :) Pro gay friendly lidi a (tw)incesťáky bych doporučila ještě pár žánrovek, který stojí za pozornost: Judas Kiss, Private Romeo, Plovoucí věžáky, Modlitby za Bobbyho, Surfaři, For a Lost Soldier (hodně k zamyšlení, film o milostném vztahu dvanáctiletého chlapce a cca dvacetiletého vojáka, navíc podle skutečné události) a krátkometrážní Starcrossed a Brotherly o lásce mezi dvěma bratry (hlavně Starcrossed je naprosto úžasný snímek, během patnácti minut se na vás z obrazovky vyvalí tolik emocí, že z toho nebudete spát ještě týden).


Seriály? Nepovažuju se za vyloženě seriálového maniaka, ale i tak toho sleduju dost :) Jsou to takový klasiky, co asi nikoho nepřekvapí: můj nejoblíbenější seriál je Červený trpaslík, hned v závěsu za ním jsou Přátelé, sledovala jsem komplet How I Met Your Mother, Veronicu Mars, Misfits, Jmenuju se Earl, Sex ve městě nebo IT Crowd. Momentálně se dívám na The Big Bang Theory, American Horror Story, Walking Dead, Family Guy, Městečko South Park, Simpsonovi. Zvláštní kategorií jsou sitcomy, co běží v televizi a já si je zapínám jako kulisu pro jiný činnosti, ale taky mě dost baví: Kutil Tim, Deník zasloužilé matky, Dva a půl chlapa, Chlapi sobě, Krok za krokem nebo Fraiser. Mým guilty pleasure je pak kreslený seriál Pheneas a Ferb :-D A Tom a Jerry :-D No, a speciální místo musím vyhradit pro dva svoje miláčky. Jedním je minisérie The Black Mirror, skvělá britská záležitost, která by neměla uniknout vaší pozornosti, pokud máte rádi dystopie a rádi přemýšlíte o tom, kam náš svět spěje, kde budeme za pár let nebo co by se stalo, kdyby některé absurdní situace opravdu nastaly. A druhým miláčkem je seriál Queer as Folk, který jsem dokoukala před pár dny. Opět hlavně pro gay friendly lidi, ale myslím, že by ho mohli ocenit i jiní. Seriál o partě gayů a jejich přátelích mě naprosto dostal a je mou srdeční záležitostí.


A jdeme k hudbě. Hudbu miluju. Společně s knížkami je mou největší láskou. Provází mě celý život, nedokážu bez ní existovat. Hraju na klavír a kostelní varhany a zpívám. A když nedělám ani jedno z toho, hudbu alespoň poslouchám :) Na ulici mě bez sluchátek nepotkáte a sotva přijdu domů, už pouštím rádio nebo počítač a youtube. Muzika už mi mnohokrát pomohla v nelehkých životních situacích. Co se týče interpretů - je málo těch, které poslouchám komplexně. Spíš je to u mě o jednotlivejch písničkách a opět o mnoha, mnoha žánrech. Líbí se mi songy od popových, přes rap až po metalový :) Jo, hodně mám ráda třeba drum´n´ bass :) No, a k těm interpretům, o kterých můžu říct, že je opravdu poslouchám "celý": Dan Landa, Sum 41, Blink 182, Thrice, Lifehouse, Wanastowi Vjecy (Sbírka zvadlejch růží je snad nejhezčí česká písnička vůbec), Xindl X (textařskej génius), Pink a Ed Sheeran (úžasnej zrzek s pidi kytarou, kterej je dost známej, a přesto dělá stále smysluplnou hudbu - což se v současnosti snad pomalu vylučuje, říkám si tak občas, když zapnu rádio).


No, a s knížkama je to to samý jako s hudbou :) Neustále mě provází nějaká knížka, pořád mám něco rozečteno, na cestách mám neustále nos zabořenej pro změnu ve čtečce... Číst je úžasný, knížky dávají člověku tolik možností... Čtu taky všechno možný, momentálně mě dost baví knížky z young adult sféry, hlavně John Green a jeho filozofování mi dost přirostli k srdci (určitě jste slyšeli minimálně o srdcervoucím díle Hvězdy nám nepřály :)), nedávno jsem přečetla třeba krásně procítěnou knížku Eleanor a Park, ta taky stojí za to. Dále mám ráda různý dystopie (George Orwell a jeho 1984 a Farma zvířat by měly bejt povinný knížky pro všechny věkový kategorie, nebo třeba Vítejte v opičárně od Kurta Vonneguta), někdy si ráda přečtu dobrou severskou krimi (trilogie Milénium od S. Larssona je výborná), někdy zase humoristickej román (Pan Kaplan má stále třídu rád - co dodat :)). Srdcovou záležitostí je pak Malý princ :) Momentálně mám rozečteno: Dokonalý sen od A. Condieové (young adult dystopie) a Kde se touláš, Bernadetto? (údajně třeskutě vtipná kniha, já v tom ale zatím vidím spíš smutný příběh agorafobika).


Tý jo, ses rozjela :-D Jenže je fakt, že o tomhle se stručně psát nedá. Děkujeme za doporučení, určitě si v tom každý něco pro sebe najde.
Teď ovšem zabrousíme k tématu na tomhle blogu naprosto nezbytnýmu, a tím je twincest. Jak jsi psala, čuchla jsi k němu před lety, pak tě delší dobu ti dva nezajímali, a když ses vrátila, spadlas do toho znovu, a tentokrát už na vážno. Máš nějakou představu, jak se taková věc může stát? Co přesně tě na tom tak upoutalo? Já na to totiž za těch osm let ještě nepřišla. Přijde mi to jako naprosto iracionální vášeň, která musí mít něco společnýho s nižšími pudy v nás, když si takovou "gross" věc, jak to pojmenovala dvojčata, představujeme, a dokonce ji milujeme. Jak na to koukáš z pohledu tvého vzdělání a životní filozofie? Myslíš si, že by bylo možné, aby byl twincest skutečností?


Myslím, že v každém z nás je kousek… já nevím… zvrácený bytosti? :-D, pod jehož taktovkou někdy jednáme. U někoho se téměř neprojevuje, u někoho zase hodně. U někoho se projeví tak, že se zájmem sleduje explicitní filmy o dětský šikaně, u někoho tak, že ho přitahuje twincest :-) Všechny nás svým způsobem přitahuje to, co je zakázaný, co je za hranicí běžnosti.
Ovšem druhá věc je samozřejmě ta, kdo má právo říkat, co je a co není zvrácený, co je a co není zakázaný. Co je a co není špatný. Divný, správný, v pořádku, nechutný… Co je morální a co už je za hranicí… Kdo to tak nastavil? Naše společnost. Jenže naše společnost není neomylná všeobjímající entita. Ne, je to pouze a jenom subjektivní jednotka, v níž skupina lidí nastavila jakési normy, které ostatní odsouhlasili. Tyhle normy jsou v nás zakořeněný, hluboce zakořeněný, ale… jsou přirozený? Co je vlastně přirozený? Stačí se dostat do jiné než západní kultury a člověk se nestačí divit, co tam lidi považujou za normální a co naopak za nepřijatelný. Takže asi tak…


A jestli by mohl být twincest skutečný? Nevím, jestli twincest vyloženě tak, jak si ho představujeme - tak, že se prostě dvojčata milujou mileneckou láskou a vlastně spolu normálně chodí… Ale věřím tomu, že je mezi nimi něco, co nedokáže nikdo jiný pochopit, jakási vyšší podoba lásky, která zahrnuje všechny typy lásky, jaké známe. Ta nejintimnější forma vztahu, v jaký spolu dva lidi můžou být. A jsem si jistá, že je to něco, co jim můžeme my ostatní jenom závidět.
Mimochodem - mám ve svém okolí dvojčata (holka a kluk), která se k sobě chovají podobně jako Bill s Tomem :-) Je naprosto úžasný je pozorovat, kolem nich se vznáší aura nekonečný lásky :-) Samozřejmě nemůžu šmahem říct, že spolu spí, protože to nevím :-D Ale tak… bůh ví :-D


Pravda, pravda, morálka je věc čistě subjektivní, záleží na tom, kde člověk žije, co je v místě obvyklé. Mám pocit, že je to svým způsobem masochismus lidí, že tahle pravidla přijímají, nejspíš to tak nastavila církev a jim podobní suchoprdi. :-) Stejně to nikdo nedodržuje. Třeba kněžskej celibát. Jezdila jsem jako dítě k babičce na vesnici, tam byl farář, celá vesnice věděla, že žije se svojí hospodyní a má s ní pět harantů... a chodil k němu do kostela i předseda JZD a KSČ s celou svojí rodinou :-D. Jeho dcery - moje kámošky - chodily ve škole na nepovinný náboženství, obě šly k prvnímu přijímání, což jsem jim záviděla, páč měly krásný bílý šaty :-D, obě se vdávaly v kostele i na úřadě, no prostě socialistickej paradox. Tak to holt chodilo. Morálka byla v tomhle případě někde hooodně daleko.


No... tak abychom to pomalu tlačily k závěru, musím se zeptat na to, co každýho zpovídanýho, a to je, jaké povídky - třeba i všeobecně, ale i konkrétně - máš ráda, ať už české nebo cizí, jaké bys doporučila ostatním, máš-li pocit, že o nich třeba nemusejí vědět.


O církvi a její morálce bych mohla vyprávět romány :-D Dělají si se vším, co chtěj - a tak to bylo vždycky...


Všeobecně mám ráda povídky, který jsou dobře napsaný :) Když autor umí psát čtivě a má dobrej styl, pak mě zaujme v podstatě jakýkoliv téma, přečtu si cokoliv. Jen děti v povídkách moc nemusím, rozhodně je tedy nevyhledávam (m-preg pak vyloženě nemám ráda). Co se týče pairingů, přes Bill/Tom nejede vlak :-D Ti dva prostě musí bejt spolu :-D Ještě tak možná TORG... Ten bych skousla, kdyby byla povídka tematicky i stylově vytříbená... Nicméně mám ráda pairing Gustav/Georg, jak jste si koneckonců mohli všimnout u mojí povídky :-D
Nevím, jestli lze říct, že mám radši dvojčecí než not-related povídky, ale... Rozhodně je to tak, že když se objeví dvojčecí povídka, neváhám a hned si ji přečtu, s not-related věcma nejsem takhle bezprostřední :) Určitě si ale myslím, že napsat dvojčecí povídku je lehčí. Sice je tam riziko, že autor bude neoriginální - po těch všech letech, co twincest existuje, je dneska těžký vymyslet něco, s čím se nebudete tak moc opakovat... Ale jinak už twincest je sám o sobě zápletkou a dá se na něj napsat tisíc variací, zatímco u not-related povídek musí autor vystavět komplet celej obsah příběhu a vymyslet kvalitní zápletku.


Tak, a teď ke konkrétním autorům a povídkám... Pokud bych měla jmenovat jedinou věc, tu jednu povídku, která už napořád zůstane v mým srdci jako nejkrásnější... pak by to byl Hotelový pokoj od Michelle M. Nebýt téhle povídky, kterou jsem úplně náhodou jednoho dne otevřela, možná bych twincestu nikdy tolik nepropadla. Ta povídka má prostě všechno a já už ani nespočítám, kolikrát jsem se k ní vrátila. Rozbuší se mi srdce pokaždý, když si na ni vzpomenu.
Dále by ničí pozornosti neměly samozřejmě uniknout povídky od cynical_terror a undrockroll, Amdee, elvisfan, Sandry Trümper nebo Haylzee (myslím, že nemá smysl se o takových autorkách dlouze vypisovat, všichni víme, že jsou prostě úžasný). Ještě zmíním pět konkrétních povídek, které mi hodně utkvěly v paměti - Burning Red Leaves od Abe, A Late Christmas Gift od Panthere, Jednou v životě od Doris, Hate You For Loving Me od Ketty a Cigareta, tma a my od Michelle M..
No, a mojí srdeční záležitostí je Without Your Knowledge od Iasona, kterou jsem měla tu čest překládat :)


No vidíš, zrovna jsem se dozvěděla od Zuzu, že Iason přidal novou kapitolu s botTomem, kterou v překladu nemáme, protože to stáhnul, předělává a teď to na THF znovu posílá. Sice netuším, která to je, ale to jen tak, kdyby to někoho zajímalo a chtěl si to přečíst. Zatím jsem to nečetla a váhám, jestli vůbec budu. Vzhledem k tomu, že je to někde uprostřed povídky, nejspíš by se to k nám na blog nedalo smysluplně vmáčknout mezi kapitoly. No... a teď teda poslední otázka, a tou je doplňovačka. Jdeme na to :-)


Když si čtu...
tak danou knížkou žiju.


Miluju... svoje psy, přátele, Lukáše, knížky, hudbu, mámu a Toma :-D


Moje nejoblíbenější jídlo je... tatarák :)


Až budu mít vlastní dítě, bude se jmenovat... Ella (a kluka mít nesmim, protože pro něj zaboha žádný jméno vymyslet nemůžu :-D)


Nesnáším... nespravedlnost, svou lenost, Tomovy fousy a vanilku.


Když ležím ve vaně... většinou se nekoupu, jen sprchuju, ale když už, stane se mi vždycky něco hroznýho, kupříkladu naposled mi do vody spadla čtečka :-D


Kdybych potkala na ulici Toma a on na mě mrknul... počůrala bych se a pak bych mu řekla: Nazdar Tome, ich liebe dich, ohol se a pak si mě vezmi za ženu :-D


Štěstí je když... si uvědomím, kolik toho v životě mám.


Nemám čas na... čtení povídek na THF (což hodlam v nejbližší době změnit) a na to umejt si boty :-D


Nedávno se mi zdálo o... zombie apokalypse.


Když mi bylo deset... byla jsem divný, tlustý a šikanovaný dítě.


Mám trému... když musím někomu zavolat (nesnáším telefonování :-D).


Když venku mrzne až praští... jsem zavřená doma, válím se na gauči, kolem sebe mám psy, v ruce knížku a vedle sebe přítele, co mlátí do opěradla vzteky z toho, že už ho zase zabili. A jsem nejšťastnější :)


Až mi bude padesát... přeju si bejt sama se sebou konečně smířená :)


Tak, a máme to za sebou. Ani to nebolelo :-) Díky moc, Allko, žes nám věnovala svůj vzácný čas, už jsme zase o něco chytřejší, a teď si běž laskavě umejt ty boty, páč kdybys zejtra potkala toho Toma, tak počůranou by si tě možná i vzal, ale znáš jeho vztah k botám... :-D se špinavejma by tě asi nechtěl :-D

Vám, milí čtenáři, děkuju za trpělivost, holt když se dvě ukecaný ženský rozjedou, nevědí, kdy přestat. Brzy se budu těšit nashledanou u dalšího rozhovoru. Pa J. :o)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Catherine Catherine | 15. února 2015 v 17:18 | Reagovat

Skvělej rozhovor!!! :) Hned úvod mě zaujal - Allko, ty bydlíš u Plzně? Můžu se zeptat jakým směrem? Taky jsem z těch končin, takže by mě to zajímalo! :)

Haha, přítel, kterej si ve vaně poslouchá, KOS je určitě skvělej. Ale hlavně, že se mu to vůůbec nelíbí. To znám. :D :D

Děkuji za navrácení rozhovorů, moc, moc! ♥

2 Allka Allka | 15. února 2015 v 17:28 | Reagovat

[1]: Bydlím na vlakové trase Plzeň - České Budějovice :)
Jinak jsem moc ráda, že se ti rozhovor líbil :)

3 Catherine Catherine | 15. února 2015 v 17:33 | Reagovat

[2]:
Tak to je úplně jiným směrem, já bydlím Plzeň - Praha, ale stejně jsem potěšená, že tady bydlí taky někdo takovej! :)

4 Rin Rin | 15. února 2015 v 17:38 | Reagovat

Taky moc děkuju za rozhovor.. :) Jsem moc ráda, že byl s tebou, Allko, protože povídka Without your Knowledge, kterou jsi překládala, je naprosto úžasná a já ti tu za ni ještě poděkuju.. :) I povídka, kterou jsi sepsala, Něco cítit, se mi moc líbila, hlavně pár Georg x Gustav.. :D Ale sakra.. něco na těch dvou je.. :D Moc se mi líbilo, jak jsi v rozhovoru zhodnotila vztah dvojčat, osobně mám na to stejný názor a jen doufám, že to tak i opravdu mají.. :) A ještě zmíním seriál Queer as Folk.. naprosto chápu, že je to pro tebe srdeční záležitost, pro mě též, napoprvé jsem se přikovala k počítači, seděla u něj asi skoro týden v kuse a hltala a hltala další díly.. :D Pro mě je to jeden z nej seriálů, vždycky na něj ráda kouknu znova (což teď dělám asi po xté :D ). A děkuji ještě jednou za krásný rozhovor.. :)

5 Lexi Lexi | 15. února 2015 v 17:57 | Reagovat

Krasny rozhovor :) tvuj pritel je cely muj braska. Ok, priznavam, WOWku jsem propadla taky :D ale nejvic me pobavilo, ze se te pta na to, jak pokracuje tvoje povidka. Muj manzel pokazdy kdyz vidi zelene pozadi na mem mobilu tak se me zepta: "Uz je tam?" Jiste kazdy pochopi, co a kde... :D
Každopádně jsem vdecna za tipy na serialy a povidky. Urcite je vyuziji. A to s tim jmenem si tak neber, ona se ta "palice" da priradit skoro kazdemu. Me rikali "Verunice palice", tak co :D

6 Mischulka Mischulka | E-mail | 15. února 2015 v 18:21 | Reagovat

Jůů, vaše fenečky jsou úplně kouzelné! Já jsem teda šílený milovník psů, takže mně by se každý zavděčil vším, ale vypadají tak krásně přátelsky a přítulně! Hnedka bych je brala domů! :-P

Ohledně seriálů a filmů a dokonce i hudby jsi mi tedy řádně rozšířila seznam, téměř všechno, co jsi napsala, vůbec neznám. :-D Jsem úplně totálně mimo, ale tak je pravda, že mě moc na takové věci neužije. Naopak u knih se koukám, že máme i vcelku stejný vkus, ačkoli je pravda, že já u knih nepohrdnu naprosto ničím a pokud mě to zaujme, je mi naprosto jedno, jakého žánru to je. :-)
Vlastně jsi mi rozšířila seznam i ohledně twincestních povídek, protože také téměř všechno, co jsi napsala, jsem nečetla. :-D Takže až se budu příště nudit a nebudu vědět, po čem sáhnout, mrknu na něco, co jsi doporučila. :-)

Rozhovor s Tebou se mi rozhodně líbil, některým Tvým odpovědím jsem se musela děsně smát! :-D Například přítel ve vaně poslouchající KoS mě teda opravdu dostal! :-D :-D :-D

7 Zuzana Zuzana | E-mail | 15. února 2015 v 18:33 | Reagovat

Ďakujem za ďalší pekný rozhovor. Je zaujímavé dozvedieť sa o autorke a prekladateľke niečo viac. Páčilo sa mi ako si sa k twc dostala Allka, mne sa to stalo s 1D ich hudba ma vôbec nezaujala až dokým som si u Fee nezačala čítať poviedky:) a tiež som si musela zistiť o tých chalanoch čo sú vlastne zač aby som pochopila poviedku.
Máš pekné meno, ale aj ja som svoje dlho neznášala, teraz som už zmierená. Volali ma Zuza-buza no nič pekné, ale prešlo to:)
Ďakujem za Tvoju prácu tu na blogu, za úžasné preklady a aj za Tvoje autorské príbehy. Něco cítit som hltala a určite sa k nej vrátim:)
Máte krásne psíky, sú strašne zlatučkí.

8 Denisa Denisa | 15. února 2015 v 20:33 | Reagovat

super rozhovor,vďaka:-)

9 zuzu zuzu | 15. února 2015 v 20:54 | Reagovat

Pejsci jsou úžasní!
Teda, ale mít přítele, který se okrajově zajímá o twincest a ve vaně si pouští KoS, to je naprostý sen! Kam se na takové chodí??? :D
I přesto, že čtu hodně, tak z těch tvých knížek znám jen Malého Prince :) A hudebni vkus máme taky jiný, ale celkovou lásku k hudbě máme úplně stejnou. Doma mi neustále hraje Óčko a venku nejdu bez sluchátek v uších ani s košem :D
Byl to moc pěkný rozhovor, díky za něj. Ráda jsem se o tobě dozvěděla něco nového, Allko. Jo a vždycky se mi moc líbila tvoje přezdívka, ale v životě by mě nenapadlo, že je to od jména Alice :)

10 Allka Allka | 15. února 2015 v 21:38 | Reagovat

[4]: Děkuju za milý komentář :) A QaF je vážně boží seriál, zvlášť pár Brian/Justin musí za srdce chytit každýho. A jako bonus má každá řada skvělej soundtrack :) No, ale ten konec!! Musím přiznat, že jsem se s ním doteď nesmířila :-D

[5]: "Už je tam?" :-D :-D Tak to mě dostalo :-D Ale tak hlavně, že jsou ti naši chlapi tolerantní, někdo by to třeba vůbec nestrávil :) Díky moc za komentář :)

[6]: Jsem taky milovník psů a vůbec všech zvířat :-D Kdybych měla jednat jenom na základě emocí, už máme doma ZOO :-D Neváhej a čti, Mischulko :) Tyhle povídky by byla vážně škoda minout :) Děkuju za milá slova, ty umíš vždycky člověka zahřát u srdce :)

[7]: Zuza-buza :-D Tak to je taky síla, chudinko malá :-D Jé, 1D, tyhle chlapce docela poslouchá přítel :-D A musim říct, že na těch klukách něco je, rozhodně mají charisma :) Kam chodíš na povídky o nich? Taky bych si ráda něco přečetla :) A děkuji za komentář :)

[8]: Já děkuji :)

[9]: Jsem ráda, že se pejsci líbí :) Jsou to naše zlatíčka. A když na tebe takhle čučej, pak jim nedej kus salámu, že :-D No, na takovýhle tolerantní přítele se chodí k Plzni :-D Někdy mě ten můj štve, ale když si uvědomím, jak cvaklou osobu (mě :-D) musí tolerovat, pak jsem za něj fakt ráda :) Díky moc za koment :)

11 Zuzana Zuzana | E-mail | 16. února 2015 v 20:34 | Reagovat

[10]:poviedky som začala čítať u fee na blogu http://meine-wenigkeit.blog.cz/ sú krásne ale nedokončila ich, prestala písať v češtine a nemčine ja nerozumiem, a ešte som čítala niečo na chriss-stories ale ten je niekoľko mesiacov zrušený, tak teraz 1D nechodím čítať nikam. Ale Tom a Harry majú peknú zbierku videí na yutube a najkrajšie na nich je, že sú podobne ako u Toma a Billa skutočné:)

12 Zuzana Zuzana | E-mail | 16. února 2015 v 20:38 | Reagovat

[10]:A ešte, keď si pozrieš ten blog a zroluješ trochu dole na videá, tak sú tam Harry a Tom s takými psíkmi ako tí Tvoji trhači:) pekná náhoda:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama