Rozhovory - Bitter

17. února 2011 v 19:00 | Ketty & Janule |  Rozhovory
Bitter… neboli hořká. Víte, jak mě překvapilo, když jsem se dozvěděla, že hlavní pracovní nástroj téhle hořké autorky je cukr? :-D To je něco jako bych si já dala přezdívku Twiggy :-D No nic, to neřešte… Bitter je autorka, která má pro mě dvě charakteristiky. Ta první je, že má skvělý nápady na povídky, perfektně je zpracovává. Druhá věc je, že je pak píše jako hraboš. :-D S gramatikou si sice moc netyká, ale tohle všechno jí odpouštím, když si čtu její příběhy.
Měla jsem tu čest osobně loni v březnu, a musím říct, že to, co o sobě píše, je pravda. Bitter a Áďa vedle sebe na sedačce v metru, to je jak pytel blech, řvoucích blech, abych to upřesnila, a rozumnej člověk, co sedí proti nim, se zákonitě při "buďte ticho" a podobných hláškách cítí jako idiot. :-D Něco jako matka na vycházce s praštěnejma dceruškama, tak jsem si připadala. :-D No… tak už vás dál nebudu nudit kecama, jděte na to… J. :o)

Otázka č. 1 - Jak se jmenuješ, kolik je ti let a odkud jsi?

Takže na svoje jméno jsem patřičně hrdá, takže se pochlubit musím XDD vybíral mi ho tatínek a budu mu do konce života vděčná, vyhla jsem se Heleně a Petře, kterou podědila moje sestra.
Jmenuju se Lucie a příjmení mám ryze německé - Hofmanová.
No, kolik mi je? V dubnu budu mít kulatých 20 a hodlám se pěkně zbourat, takže celé naše malé městečko v Srdci trojzemí, jak se tomu tady říká, Hrádek nad Nisou, o tom bude vědět. Jinak je to poblíž Liberce, kdyby to třeba někoho zajímalo, tak abyste věděli, kam že to máte jet, až budete chtít Bitterku nakopat do někam za to, jak vás trápí =)




Otázka č. 2 - Jak dlouho znáš TH, jak dlouho twincest a jak ses k němu vlastně dostala?

TH jsem poprvé viděla v Bravu, Bill měl tu černobílou bundu, červený triko, šílený manga a já jen protáčela oči, co to je za paka, ale jelikož nerada něco kritizuju, aniž bych o tom něco věděla, musela jsem si poslechnout, co zpívaj... Samozřejmě - Durch den monsun mě dostal a klip mi doslova vyrazil dech. Pak jsem si pořídila cd a byla jsem v koncích... Rette mich je doteď můj nej nej song.
Na základce jsem byla jediná Tokianda a až na učňáku se mi povedlo nakazit kamarádku a mánie se rozhořela naplno.

3.4 2007 jsem oslavila svoje nejkrásnější narozeniny, když jsem je viděla naživo, a i když jsou názory na ten koncert různé, pro mě to bude vždycky nej.
Na twincest jsem narazila OPRAVDU náhodou, projížděla jsem blogy, stahovala si obrázky a pak kliknu na odkaz a- "Co to je? Jé, hele, tahle povídka se jmenuje Rette mich..."
No a tak to začalo.
Povídka skončila špatně, Billa v ní zajelo auto, ale byla nádherná a pokaždé u ní pláču... je to moje slabý místečko... ale ani špatný konec mě neodradil abych na blog zavítala znovu a znovu a znovu...

Otázka č. 3 - Co pro tebe znamená místo, jako je twincestblog, a jak často na něj chodíš?

Tož Janulko a Ketty, bez tohohle blogu bych asi zešílela, a nejen já! Když jsem tenkrát četla povídky od Mykeriny, Syhrael, od tebe, B-kay a dalších autorek, které v té době psaly nejvíc, nechápala jsem, jak někdo může psát takové úžasné příběhy jako třeba Weihnachten nebo Rozum a cit, Touha, láska, twincest... a jelikož jsem tenkrát neprožívala pěkné období, utíkala jsem sem, do jiného světa mezi povídky, obrázky, a když jsem i já pak začala psát, byly a jsou pro mě komentáře pohlazení na duši.

Vždycky se musím smát, i kdybych na tom byla opravdu zle, protože vím, že tam někde je človíček, kterému jsem naopak povídkou udělala radost, a to mi vždycky dodá odvahu a sílu. Za tohle blog miluju a zůstanu mu věrná, dokud bude, a dokud budu já.
Navíc nebýt něj, nepoznám pár úžasných lidiček, jako moje dvojčátko Áďu, kde je až neuvěřitelné, za jaké okolnosti jsme se seznámily, a jak jsme si podobné povahově i tím, co nás v životě potkalo...

Otázka č. 4 - Jaké povídky nebo obrázky máš nejradši a proč?

Oh, hodně těžké, nemám vyhraněný styl, prostě mě to musí oslovit, musí to mít něco v sobě... neumím to popsat, ale povídky, které čtu, mě musí do sebe pohltit, jinak to nejde. Jakmile dočtu, a pak o povídce dál přemýšlím a tak, pak vím, že je pěkná, a že ji budu číst dál, když ne... nejde to, ač jsem se ze začátku snažila číst všecko...

Ale dobře, mám radši, když jsou bratři, když to má ten punc zakázanosti, a taky když je Tom ten dominantní. Billa mám ráda i jako něžného pinďu, co se o něj každý stará, ale i jako sobeckou mrchu... možná, že tak o malinko víc XD, ale je to Bill a tomu sedne téměř všechno.
Taky mám ráda upířinu a tak, povídky, kde se děje něco nadpřirozeného, to zbožňuju.

Co se obrázků týče, mám radši kreslené, v těch se totiž odráží daleko víc než ve dvou slepených fotkách, ovšem jako ve všem i tady platí, že záleží na autorovi.
Jinak mi nic nevadí. Ne, že bych byla nadšená z Torgu a Billshida, ale když mě povídka zaujme, proč ne?
Naopak pairing Bill- Andreas naprosto miluju =)

Otázka č. 5 - Jaké povídky nebo obrázky naopak nemáš ráda, co se týče tématu nebo stylu psaní, cokoliv se ti nelíbí?

Je to s podivem, jsem cukrářka, tak by mně to vadit nemělo, ale nemám ráda přeslazené povídky a zdrobnělinky.
A co se obrázků týče, nemám ráda drasťáky, kde si twins třeba ubližují kvůli zklamané lásce a tak.
Jinak jsem hodně tolerantní, vím, že každému se líbí něco jiného, takže když mi něco nesedne, neřeším to.

Otázka č. 6 - Kdy jsi začala psát povídky, co nejraději píšeš, co tě inspiruje, co naopak.

Začala jsem psát asi měsíc po tom, co jsem tady na to narazila, ale než jsem se dokopala to poslat, uplynulo moc moc vody...
Pokaždé, když mám něco rozepsané, nedokážu o povídce přestat přemýšlet a stále vymýšlím další a další scény. Inspirace pak přichází odevšud, ale hlavně z písniček.
Ovšem inspirace pro "Jsem jako ty, jsi jako já" byla opravdu komická.
Už dlouho jsem koketovala s myšlenkou něco takového napsat, ale pořád jsem se nějak nemohla rozhoupat a nevěděla, jak začít. No a pak jsem štelovala video, dala jsem tam nějakou kazetu a pustila, abych mohla naladit program, byla to kazeta pro děti, a když jsem to chytla, zrovna běžela upoutávka na pohádku s Barbie - Princezna a švadlenka, a ty dvě akorát zpívaly tu písničku.
Jsem jako ty... Jsi? Jsi jako já... a ten tvůj svět se lepší zdá, chci tebou být a blabla bla, už nevím, ale to mě trklo. Dva naprosto odlišné světy, ale dva stejní lidé, stejné touhy a tak...

Taky hodně čerpám ze svého života, což by mohl být námět na dost solidní psycho horor...
Naopak, jak jsem nemocná, rozmrzelá, nebo utahaná, protože je toho na mě moc, nenapíšu ani řádku a ani nečtu, protože se do toho nedokážu pořádně ponořit a ani pak pořádně nevnímám, co to vlastně čtu.

Otázka č. 7 - Je něco, co bys chtěla, aby o tobě všichni věděli?

Něco o mně? No, tak jo, ale čím začít?

Tak asi takhle, jsem podle čínského horoskopu koza a myslím, že mě to perfektně vystihuje =)
Jsem ráda středem pozornosti a moc ráda lidem koukám do očí, když jdu po městě, a oni na mě divně koukaj kvůli tomu, že se stále od svých patnácti oblíkám jako Bill za dob dikobraze.
Vždycky pak cuknou a já se pak musím hrozně smát. Asi na některý působím jako potvora, ale to je tak trochu záměr, užila jsem si svýho dost kvůli stylu, kvůli orientaci atd., a když působím trochu nebezpečně, radši už mě neřešej...

Taky hrozně mluvím, dost nahlas, pátý přes devátý a obdivuju, když se mnou kamarádi držej krok a kolikrát chápou, co vlastně chci, když melu takový kraviny =) Varuju vás předem, nechtějte se mnou diskutovat. Navíc, děsně moc gestikuluju, jsem schopná vás umlátit, ale kontroluju se =)

Taky jsem marnivá fiflenka, bez linek kolem očí neudělám krok a nesnáším, když mi někdo sahá na vlasy, to bych vraždila. Moje vlasy jsou pro mě svatý a já miluju svou od přírody černou barvu.

Tři roky jsem nosila dikobraze jako Bill a babička mi i dikobraz říkala, musela jsem to shodit páč jsem nastoupila do práce, a když chcete zapadnout do kolektivu starších lidí, je lepší se trochu zklidnit, nicméně vlasy si tupíruju pořád, i když ne tolik, a lak na vlasy je pro mě jako kyslík, a proto mi vadí, když mi na to někdo šmatá nebo nedej bože musím mít kapucu.
Měli jste vidět, jakou scénu jsem tropila v Drážďanech, když mě donutili koupit si čepici... fialovou, což je hned po modré moje nej barva.

S tou marnivostí souvisí i spoustu cinkrlat a oringlů, pásků a poslední dobou jsou to i kabelky, co furt tahám, a jak mám míň jak dva řetízky, jsem jak bez ruky, což jsem i bez telefonu, bez kterého neudělám ani krok. Jsem blázen do mobilní techniky a táta mi vyhrožuje, že mi mýho miláčka vyhodí oknem, já se mu nedivím, ale skočila bych za ním.
Alespoň bych se z toho devátýho patra proletěla, když už nic víc.

Oh bože, hrozně moc bych chtěla lítat, jsem hrozně
aktivní člověk a musím pořád něco dělat, ať už vařit nebo pořád něco předělávat, prostě něco, a lítání místo chození by se mi líbilo i hodilo.
Alespoň by se mi i líp chytal Pepík, což je tátova korela, kterou já nesnáším. Blbeček ukecanej a uřvanej to je. Já mám svoje miminko Dášenku, což je, jak se jí říká, pidbul reinkarnovaný do kočky. Fakt, je to zlá potvora, co na sebe nechá sahat jen od toho, od koho ona chce, a taky nemá ráda, když na ní někdo šišlá nebo piští. Prostě celá panička.


Eh, zajímá vás to vůbec? Asi ne, ale já melu furt, varovala jsem vás, i ze spaní furt melu nebo skřípu zubama a taky kolem sebe kopu a mlátim, a když pak někdo spí vedle mě, tak jsem schopná ho ze spaní umačkat.
No, asi už bych mohla přestat, co? =) Beztak už každej chrápete a na mě házíte bobek. Jen ať se vykecá, že jo...

Otázka č. 8 - Jaké 3 povídky bys doporučila k přečtení, kdyby se tě někdo ptal? Můžeš jednodílky a vícedílky, staré, ale i nové rozepsané. Které ti nejvíc utkvěly v paměti a proč? Střílej od boku, co tě první napadne, autoři těch ostatních se určitě neurazí. :-)

Tak tohle je složité opravdu, samozřejmě miluju povídky od Janulky, ale to je tak asi samozřejmé, takže dám nějaké jiné, jo?
Ač nesnáším Vánoce, naprosto mě uchvátil Advent od Lorett a Sajü, Bill panenka byl dokonale něžný a křehký jako celá ta povídka, a vždycky mě to dokázalo perfektně uchlácholit a hodit do mazlivé nálady.

Pak je to Homeless od Doris a Schmetti, ve které jsem naprosto milovala namyšleného Billa a věčně vyjukaného Toma. Byla to nádhera, hlavně Tomovo setkání se sprchou, na to nezapomenu. A Bill, jak se postupně měnil a vztekal, bylo to perfekt.

No a pak je to povídka, kterou jsem četla jako první a je už dost stará. Je to Rette mich, kterou napsala Gia. Je to naprosto strhující příběh, při kterém se mi tají dech, klepou se mi ruce a do očí hrnou slzy pokaždé, když Tom na konci zašeptá - "Rette mich, Bill."
I teď jen stačí, abych si na to vzpomněla a mám na krajíčku...
Otázka č. 9 - Jaké 3 svoje povídky bys čtenářům doporučila?
Samozřejmostí je moje prvotina 1000 Meere, která by měla i čtvrtou řadu, nebýt opravy noťasu a následné ztrátě všech dat, ale asi to tak mělo být. Možná, že ji ještě napíšu, ale teď se hodlám věnovat jen druhé povídce, kterou doporučuji, a to je Jsem jako ty, jsi jako já, což je hodně složitý příběh ze života, a myslím, že jak budou jednotlivé postavy odhalovat další a další příběhy, každý si tam najde sebe.
No a pro příznivce slashe bych doporučila Der letzte song, kde se jedná o pairing Andreas a Bill.

Otázka č. 10 - Myslíš si, že ti "závislost" jménem twincest vydrží ještě dlouho?
V to doufám! Hrozně ráda čtu a píšu, takže u mě nehrozí, že mě to jednou přestane bavit. Mě jak něco chytne, tak se mě to drží furt.
Otázka č. 11 - Jaký je tvůj názor na "opravdovost" twincestu?
Popravdě se modlím, aby na tom byla trochu pravda, protože představa, že ti dva jsou tak dlouho sami, je ubíjející.
Každopádně je mi jedno, jestli se třeba za týden Bill tajně ožení a Tom se vytasí s pěti dětma, protože hlavní je, aby měli každý někoho, koho můžou milovat, a kdo bude milovat je, ať už to bude kdokoliv.
Otázka č. 12 - Ví tvé okolí, že se zabýváš twincestem?
Tak možná tuší, ale já nemám potřebu to moc vykládat, protože tohle málokdo pochopí a lidi jsou zlí, takže si hodně dávám pozor, abych někde neřekla něco, co by mohlo způsobit blogu problémy. Navíc moji kamarádi nemaj s Tokiáčema nic společnýho, takže ani nemám potřebu to někde vykládat.
Na to mám Áďulku.
Otázka č. 13 - Koho bys chtěla vyzpovídat příště a proč?
Tak tady nebudu váhat ani vteřinu. SCHMETTI! Miluju její povídky a hrozně ráda vzpomínám na to, jak jsme vždycky pod mýma povídkama kecaly, hrozně mi to chybí a děkuju facebooku, že alespoň tam jsme jakž takž v kontaktu.
Je to úžasnej človíček plnej pozitivní energie, a už z jejího stylu psaní je to poznat, takže neváhám a moc se těším, až se nám tady rozpovídá =*
Tak zatím pac a pusu Bitter
Ps.: už můžete vstát, už se vykecávat nebudu XDD
Pps.: Víš jaký to je nepsat to w? Hrůza jako XDD

To poslední byl vzkaz pro mě jako reakce na mou výhrůžku, že v tomhle rozhovoru nechci vidět jediný dvojitý w. :-D Znáte Bitter z komentářů, ne? Tam jich je, až z toho oči přecházejí. :-D
Tááákže, předposlední rozhovor bude se Schmetti, na což se taky těším, jsem zvědavá, co nového se dozvím. Mějte se krásně, přivolávejte jaro, ptáci se prej vracejí, tak už se to kurňa blíží…
:o) J.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Adella Kaulitz (Atsuko Hotaru) Adella Kaulitz (Atsuko Hotaru) | Web | 17. února 2011 v 19:02 | Reagovat

zajímavá zpověď:D. skoro vše co jsem chtěla vědět a co mě zajímalo:D

2 Áďa Áďa | 17. února 2011 v 19:15 | Reagovat

no vidíš, a já už poslední měsíc myslela, že se mnou neka :-P hajzlíku jeden, počkej, až tě uvidím-pinzeta čeká!!! víš, co myslím ;-)

no, tak tu scénu s čepicí musím potvrdit, osobně jsem měla tu možnost být u toho, a povím vám, ta vám nadělala s jednou čepicí takovejch cavyků, jakože bude mít rozcuchaný vlasy atd, že ona čepici nepotřebuje...  ale o co, že kdyby už tehdy byla na světě ta fotka, kdy měl Bill tu úžasnou kočičkovskou huňatou čepici, tak ji má taky? :-D ne, to bych ti záviděla, brouku, tak ještěže to dopadlo takhle :-)

jo pozdravuj toho pitbula! a Pepíka že hladím!!! že je její kočka reinkarnovanej pitbul, to jenom dosvědčuju. ne, já ji jednou pohladím... a najednou drápy v zápěstí a ještě mě to kouslo!!! čůza jedna chlupatá... ale nádherná!

JANULE!!! jak pytel blech, ty mámo jedna? jen počkej, až tě uvidím, jo? :-D

3 Lea Lea | 17. února 2011 v 19:23 | Reagovat

Dostal mě ten úvod..prej Áďa a Bitter na sedačce v metru jak se přeřvávají xD
Reinkarnovanej pitbul vypadá podle pohledu docela zákeřně xD A taky mě dostalo to s tou čepicí xD
Tvoje povídky jsou úžasný, 1000 Meere..povídka drásající nervy xD Ale co zbožňuju je The Icon..jedna z mých nejoblíbenějších povídek =) Bill pomstychtivá mrcha a Tom využitý chudák xD
Jsem ráda že tak skvělá autorka je mojí jmenovkyní xD

4 Ondina Ondina | 17. února 2011 v 19:31 | Reagovat

Bitter, já jsem hodně překvapená. Mladinká, talentovaná...Ale mohlo mě napadnout, že Áďa mohla vybrat jedině další osobnost. Píšeš, že jste s Áďou dvojčata. Tak to musíš být naprosto úžasná slečna, protože já Ádinku sice maličko, ale přece jen, znám a je to skvělý, milý člověk, kterého mám moc ráda. A jestli jsi jako ona... takových lidí si vážím.♥
Bez linek neuděláš ani krok? Vlasy jsou ti svaté? To mi někoho připomíná... :))))) Četla jsem z archivu 1000 Meere a moc se mi to líbilo, skutečně jde o krásný příběh. Jednu dobu jsem měla takový strach...

Ještě jsem ti vlastně chtěla poděkovat. Že nevíš za co? Že jsi do příštího rozhovoru vybrala právě TERI SCHMETTI. Myslím, že je Teri nejen výbornou autorkou, ale i skvělým, citlivým  člověkem, o kterém bych se tak mooooc ráda dozvěděla víc. Takže příště budu rozhovor s Teri opravdu vyhlížet.

5 illyrias illyrias | Web | 17. února 2011 v 19:32 | Reagovat

Některé tyhle rozhovory si ráda přečtu jako tenhle, a musím říct že mě plno věcí překvapilo, někdo mi totiž tvrdil že jsi přímo z Brna a zná tě osobně, a děláš s ním na škole hotelovce xD Bych tedy řekla že se sekl xD
Musím taky říct že máš velmi pěknou kočku x)

6 Emilia Emilia | 17. února 2011 v 19:53 | Reagovat

Tak u tohohle rozhovoru jsem se tedy rozhodně nenudila:) a ta tvoje vykecávka o tobě byla nejlepší×DD to jsem se i zasmála. Reinkarnovanej pitbul bude asi podle toho nebezpečného pohledu hodně zákeřný, ale taky mi připomíná moji fenku. Ta se taky nenechá hladit, jen od někoho a vyjímečně×D ono na tom něco bude, že si každý tak nějak podvědomě vybere zvíře povahou jemu podobné. Jinak povídky jsem od tebe četla Das Ziel Nr. 483 a i 484, ale první řada mi přišla o malinko lepší, protože jsem tam úplně zbožňovala takového zákeřnějšího Billa a ty jeho pokusy vyhecovat Toma. Ta druhá řada byla taky skvělá, ale teda o hodně víc drastická a v tom jejich vztahu k sobě byli už takoví nežnější, pokud se teda zrovna nehádali×DD Taky Kaulitz vs. Trümperová a tahle povídka byla nejvíc×DD tak jsem se u ní nasmála, že jsem to neviděla...ještě doteď si pamatuju hlášku Toma a bylo to nějak: "Sakra to nemůžem jít nějak do hospody na guláš."×DD nebo tak nějak to bylo už si to zase nevzpomínám přesné znění, ale vím, že jsem z toho měla záchvaty smíchu nejmíň týden×D A s těma vlasama to mám podobně jako ty, sice mám pravý opak, že jak se probudím, tak to nechám a chodím věčně s rozháraným rozcuchem, ale taky nemám ráda, když mi na vlasy někdo chmatá, to bych vraždila×D A na schmetti se těším, píše úžasně, hlavně Homeless je moje srdcovka:)

7 Schmetti Schmetti | Web | 17. února 2011 v 20:03 | Reagovat

Aaaw, bráško, já tě žeru xD No jo, už sepisuju ten můj sloh xD

8 Seraphis Seraphis | 17. února 2011 v 20:11 | Reagovat

Woow, já jsem nevěděla, že jsi tak ukecaná! :D Ale číst tento rozhovor byla fakt sranda! :D

9 Therese von Loriette Therese von Loriette | 17. února 2011 v 20:47 | Reagovat

tak já jsem náhodou neusla jako x))))

"Taky hrozně mluvím, dost nahlas, pátý přes devátý a obdivuju, když se mnou kamarádi držej krok a kolikrát chápou, co vlastně chci, když melu takový kraviny =) Varuju vás předem, nechtějte se mnou diskutovat. Navíc, děsně moc gestikuluju, jsem schopná vás umlátit, ale kontroluju se =)"

tohle jsem snad uplně já, ostatní co mě znají by mohli vyprávět, jak já melu a melu a házím rukama všude okolo xD
prostě totok mě naprosto uchvátilo x))

10 bitter bitter | 17. února 2011 v 22:00 | Reagovat

[2]: né, pinzetu ne!

[5]: jo to se sek, já tam ani w žiwotě nebyla XD

[4]: taky se na Terinku moc těšim a diwim se, že už tu dáwno nebyla.

[6]: to jo, u tý jsem se nasmála taky a jestli čteš Jsem jako ty jsi jako já, tak tě můžu ujistit, že tam budou taky dobrý hlášky. teda doufám, že dobrý XD

[9]: to by byla sranda se sejít, bysme se umlátili a bylo by wymalowáno XDD

11 Ywča Ywča | Web | 17. února 2011 v 23:34 | Reagovat

Bitter...alebo Lucia ;-), na rozhovor s tebou som sa veľmi tešila ♥ :-) Príbeh Jsem jako ty, jsi jako já ma chytil za srdce, čo ty už isto vieš :-) ;-) Takže som skákala radosťou, že budeš ďalšia, ktorú vyspovedajú :-)
Janule urobila dobre, že ti zakázala používať to w, prepáč, ale myslím, že by som to s tým w ani neprečítala, ale keď tak rada píšeš....:-)
Ale nemyslela som si, že sa poznáte :-) Pri tomto si poviem: Bože, prečo nemôžem bývať v Česku? Prichádzam o toľko skvelých ľudí :-( :D
Inak musím ti pochváliť fotku, konečne ďalší človek, čo ju poslal :-) ♥ Rada sa totiž dívam na ľudí, o ktorých čítam a preto ma mrzí, že som nevidela napríklad Janču, Janulu a Ketty...:-D
A som rada, že je tu človek, čo spomenul svoju orientáciu. Mala si s ňou problémy? :-( To je mi ľúto, hádam sa už vyriešili ;-) ♥
A vieš o tom, že aj ja by som chcela lietať? :-D Možno sa správam ako dieťa, ale skutočne chcem lietať xD :-D
Oh, a aby som nezabudla...skutočne ma prekvapil tvoj vek. Ľudia, už s tým vekom neblbnite! :-D xDDDD
S twincestom to mám podobne, chcela by som, aby to bola pravda ;-)
Takže Bitter, rozhovor s tebou bol skvelý :-) si zaujímavý človek a úžasný autor ;-) ♥♥♥

12 Áďa Áďa | 18. února 2011 v 0:09 | Reagovat

[10]: jo, pinzetu jo a bude to hodně bolet!!!

13 Janča Janča | 18. února 2011 v 13:44 | Reagovat

Doteď jsem si myslela, že největší živel tady je Áďa, ale ty si s ní vůbec v ničem nezadáš =)
Ta Janulina předmluva na začátku mě strašně pobavila, mrňavé třeštiprdlo Áďa a řvoucí pytel blech Bitter na jednom sedadle v metru xDDD Já vám, holky, tohle strašně závidím, to, že se takhle někdy sejdete, to bych chtěla taky zažít, fakt hrozně moc =)♥
Z tvých povídek se mi nejvíce líbila "Ziel Nr. 483 a 484", Billa jako Caru jsem si zamilovala a to ho jinak v ženské roli nesnáším =)
A jak už jsem si postěžovala Ádi, z té vaší společné povídky "Za štěstí zaplatíš" mám trauma ještě teď, ten konec už snad nikdy neskousnu...
Momentálně čtu "Jsem jako ty, jsi jako já" a ta se mi fakt hodně líbí, už se těším, až u Toma povolí ty ledy =)
Když si čtu o tvojí kočce, tak už vím, která bije, houby reinkarnace pitbulla, jasně poznávám naši kočku Mínu, která už je dobrých 20 let v kočičím nebi a teď je tady znova jako tvoje Dášenka xD Jestli si pamatuješ Večerníček "O kocourku Damiánovi", tak tam byla bitevní kočka Pitipačka, tak to byla celá naše drahá čičinka xD
Takže Bitter, moc mě těšilo poznat takového originálního a zajímavého člověka, jakým ty bezesporu jsi, je dobře, že na světě jsou i takoví lidé, protože jinak by svět byl strašně nudný =)♥
A máš krásnou fotku, i když je škoda, že jsi sem nedala nějakou s tím dikobrazím účesem =D

[11]: Ywčo, ty jsi se zbláznila, prý moji fotku...xDDD
Ještě, že to tenkrát Janule nechtěla xD

14 Ywča Ywča | Web | 18. února 2011 v 13:59 | Reagovat

[13]: Asi jej napíšem výhražný e-mail, že ak okamžite nepošle tvoju a svoju fotku, tak...tak...to sa ešte domyslí xD :-D Ale ja chcem proste fotky! :-D xD

15 Janule Janule | E-mail | Web | 18. února 2011 v 15:51 | Reagovat

[14]: :-D No tak piš, čekááááám :-D Jo, to víš, já ti dám fotku... tu nikdy nikdo neuvidí, zvlášť ne tu současnou :-D Fotky jsem začala chtít, až když jsem to měla sama za sebou :-D Jsem fikaná. :-D Mladý hezký holky, co maj na FB tři prdky fotek, nic neriskujou, narozdíl od nás, žejo, Jani. :-D To by taky někdo nemusel přežít a jak mi na tom nezáleží, mohla by klesnout nááááávštěvnost :-D

[13]:Jani, mám na tebe dotaz.. když píšeš na THF komentáře, jak to děláš, že máš každou větu na novým řádku? Normálním enterem? Já když odpovídám, tak mi to v tom poli zaboha nejde... tak jestli to není nějaká finta fň. :-D J. :o)

16 Janča Janča | 18. února 2011 v 16:30 | Reagovat

[15]: xDDDDDDDDDDDDDDDDDD
Správně Jani, žádné takové s fotkama, fotky jsou povinné jenom pod třicet let, že jo, my, co jsme výš, už jsme v ochranné zoně xD

S tím řádkováním, já používám u všeho co píšu shift a enter, jsem tak naučená =)
A netušila jsem, že to jde i jinak xD

A Jani, já jsem se taky chtěla na něco zeptat, napsala jsem to do komentářů pod článek o novém designu, ale asi jste to už nečetly =)
Jde o to, že bych měla jeden takový přidrzlý nápad, jestli by tady na blogu nemohla být rubrika, kde by byly všechny designy od začátku blogu, jak se postupně prostřídaly. Myslím, že by to bylo zajímavé podívání a takové nostalgické připomenutí každého určitého období =)
Já si třeba vůbec nemůžu vzpomenout, jaký dess tady byl, když jsem sem poprvé přišla, matně se mi vybavuje tyrkysové písmo na černém podkladu, ale fakt už nevím...Myslím, že by to lidi zajímalo =)
A ještě se omlouvám, že mám u tebe na THF u komentářů nějaké resty, pokusím se to napravit =) To víš, radílkovi se nechce, ale dneska bude muset xD

17 Janule Janule | E-mail | Web | 18. února 2011 v 16:57 | Reagovat

[16]: No jo, tak shift enter znám, to jsem zkoušela a v tom poli pro odpovídání to nefunguje. Jinak tady se normálně dělá jenom enter, není třeba dělat shift enter, to je pozůstatek ze starých časů, kdy se takhle psalo na blogy, teď už je to jedno, tady u nás si můžeš šetřit shifta na klávesnici :-D

Co se týče toho nápadu, tak je problém v tom, že už nikdo ty starý designy nemá. Kett přišla o disk, kde to měla, a jinak byly jen na blogu, kterej se smazal. Na tomhle blogu jsou uložený jen ty od roku 2008, kdy jsme začínaly znova, jenže to jsou rozřezaný obrázky, jak se ukládaj na blog, nikdy to není design tak, jak přesně vypadal, neboli screen obrazovky. Krom toho, Kett nikdy nedělala články s designem, jako to dělaj lidi na jinejch blogách, ona vždycky všechno dělá po svým :-D a nerada se opičí. Takže to vidím bledě. Jedinej des, co mám uloženej, je ten růžovo dřevěnej z konce roku 2007 před smazáním, co jsem dávala do svýho rozhovoru, protože byl nahranej spolu se zálohou. Takže vás asi nepotěším, Mlho. :-)
Na komentáře nespěchej, můj pomocník je taky na prdlačku, tak vždycky odpovídám až za tejden a po svým. :-D

18 Ywča Ywča | Web | 18. února 2011 v 17:02 | Reagovat

[15]:,[16]: Ste na mňa zlé :-( :-D Iba vás chcem vidieť a vy takto :D hneď sa do mňa pustite. Strašné čosi, ženské :-D
No a čo že je vám cez 30! :D Koho to zaujíma? xDDDDD Ukázať sa môžete tak či tak :D

19 Janule Janule | E-mail | Web | 18. února 2011 v 17:16 | Reagovat

[18]: Ywčo, ono v tvým věku to vypadá jednoduše, ale já bych nerada přišla o práci, až by nějaká debilní náhoda zavedla na tyhle stránky kohokoliv nepovolanýho. Takže fotka fakt ne, to si nemůžu dovolit.

Já jen zděšeně přihlížím tomu, jak se všechny slečny na FB rozpovídávaj o sobě, dávají si tam fotky, údaje o sobě, celý jméno, odkazy na náš blog, diskutujou o povídkách... a až jednou půjdou poprvé žádat o práci, a jejich budoucí zaměstnavatel narazí na jejich profilu na tuhle věc, pochybuju, že personalista firmy bude twincestní fanoušek, a nejspíš bude zírat, čím se to vlastně adeptka na zaměstnání zabývá... a pak by se taky mohlo stát, že jen kvůli takovýhle blbosti tu práci nedostanou. Většina z holek si to prozatím neuvědomuje, ale taky z tohohle důvodu sem nikdy nedám tlačítko "Líbí se mi". Takže tak... doufám,že chápeš. :-)

20 Janča Janča | 18. února 2011 v 17:17 | Reagovat

[17]: No, nepotěšil jste mě, pane profesore xD
To je hrozná škoda, že ty dessy nejsou, já jsem byla strašně zvědavá a natěšená, ale co už se dá dělat...=)
A já už stejně zůstanu u toho svého shift enter, takovou starou strukturu už prostě nepředěláš xD
No jo, naši radílci stávkují, to odkoukali od doktorů xD

21 Ywča Ywča | Web | 18. února 2011 v 17:28 | Reagovat

[19]: Ách jaj :-( Ty si mi dala teraz také vysvetlenie, že sa normálne začnem báť xDDDD Ale ja mám ešte od práce ďaleko, však pôjdem teraz iba na strednú.
A je podľa mňa hlúpe kvôli niečomu takému prísť o prácu :-/ Predsa len to nemusíš byť ani ty, stačí, že si niekto dá na blog tvoju fotku a máš z toho problémy.
Super, zmierujem sa s tým, že keď vás možno raz stretnem, tak vás ani nebudem poznať a ani si vás nevšimnem -__-´

22 Emilia Emilia | 18. února 2011 v 17:40 | Reagovat

[10]: Ne, nečtu. Já totiž aktuálně nečtu skoro vůbec nic z důvodu nedostatku času. Sotva stíhám ty dvě tři povídky co aktuálně čtu. Ale ty jsi autorka, od které jsem četla, ne všechno, ale téměř všechno a určitě si od tebe ráda něco dalšího přečtu, ale až bude víc času. Já na to musím mít klid a kdybych rozečetla povídku a pořádně ji nestačila vnímat ani komentovat nebylo by to ono. U mě bys 100% věděla, že něco od tebe třeba aktuálně čtu, protože se snažím komentovat každý díl. Nemám ráda, když někdo příjde, shltne to a za celou dobu se ani jednou neozve. Ale mám tu povídku na vědomí, už jsem ji tady viděla pákrát se objevit, ale, jak už jsem psala, nechci rozečítat moc nových povídek kvůli nedostatku času. Ale navnadila si mě těma hláškama×D ty máš vždycky dobré hlášky v povídkách, i v Das Ziel Nr 483 byly. Seš prostě nejvíc hláškařka×DD a proto se k té povídce určitě jednou dostanu:)

23 Áďa Áďa | 18. února 2011 v 19:56 | Reagovat

[20]: jak "já chci taky", co se setkání týče? přidej se! pod mým rozhovorem je můj mail, tak se ozvi a dohodnem se všechny :-)

24 Therese von Loriette Therese von Loriette | 20. února 2011 v 20:10 | Reagovat

[10]: no to by teda byla.. by nám nestačila ani pětiproudovka xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama