Epitaf

5. prosince 2009 v 15:30 | Ketty & Janule |  Poems
autor: Fabiana

Ahoj lidičky, takže pár plků na úvod. Tohle vzniklo předevčírem (úterý) večer, když jsem se pohádala s rodiči; z takových těch nálad, jaké mívám po hádkách, vznikají potom takovéhle básně a mám toho doma tuny (no, tuny… možná tak šest, sedm, různě po pokoji), tohle je ale první, která se líbí i mně, a to docela dost; kdykoli jsem později pročítala své básně, verše zněly dost trapně, tohle mi tak ale nepřijde, tak uvidím, jak vám :D a teď trochu něco k příběhu. Je to myšleno, jako že Bill umřel a tohle se Tomovi honí hlavou, když vidí jeho studené tělo; všechny nevyřčené pocity, bolest ze ztráty… a tak dále, prostě jak to bývá. Původně jsem do toho chtěla zakomponovat i jména, ale nějak mi to nevyšlo no :D tak doufám, že se vám to bude aspoň trochu líbit :)
Fabiana

Ve všeobecném tichu
když svírám ruku tvou
příliš bledou
a příliš studenou
a z očí tvých kane mi
slza za slzou
jež na mé hlavě jsou
a tak i zůstanou;
druhý pár očí mých
k prachu se navrátí
v podobě popela,
který se neztratí.

Vzpomeň si, bratře můj,
na svoji slávu,
vzpomeň si,
vrať se zpět
ke svému právu;
skrz vroucí lávu
mezi všemi kameny
tvé tělo, jako ony,
bude jedno z mnoha,
zmizí tvůj úsměv mi,
navždy se ztratí,
na křídlech havranů
běh času zvrátí,
a ptáci barvy vlasů tvých
tiše se modlí
za spásu člověka,
všichni se shodli,
že cesta daleká
zůstane.
Kdykoli přivstat si
pro tvoji krásu;
uzřím, když po ránu
spícího anděla,
vzpomínky noži jsou
vnikaje do těla
jen bolest zbude.
Nespatřím více již
tváře tvé rudé,
jakkoli zlý je svět
vždycky tu bude
mučivá beznaděj
a neschopnost vzít zpátky
vše špatné,
co řek´ jsem ti snad
za život tvůj krátký;
nahradit slovy lásky.
Miluji tě říkat jsem měl
tobě dnes a denně
srdce mi puká,
v nemoci bezejmenné
jež je láskou zvána
a lásku budí
už pozdě je, vím,
tvá duše hřeje jen
chladné tvé tělo,
sbohem buď, bratře,
odpouštět by se mělo
zoufalým hříšníkům
jež ranili tvé cítění;
ačkoli omluvami
nic se nemění,
přesto prosím tě
o odpuštění…

autor: Fabiana
betaread: Janule
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Epitaf jsem četl/a

Click :o) 100% (13)

Komentáře

1 Cathy Cathy | Web | 5. prosince 2009 v 16:20 | Reagovat

Krásný, krásný! Pro někoho jako jsem já s absolutním básničkovým netalentem, to byla slast♥

2 Lea Lea | 5. prosince 2009 v 16:45 | Reagovat

Nádherný x)

3 ivet ivet | 5. prosince 2009 v 16:56 | Reagovat

To je dokonalé! Naprosto úchvatný!

4 Patyna Patyna | 5. prosince 2009 v 20:19 | Reagovat

Cathy, potěší když nejsem sama:) ale jinak...usper!Naprosto dokonalí

5 Lenna Wolf K.T. Lenna Wolf K.T. | E-mail | Web | 6. prosince 2009 v 3:39 | Reagovat

ne tohle nemuzu docist... pokazdy kdyz v pribehu nekdo umre vzpomenu si ns rodice:-/ krasa jen zech par versu co jsem precetla bzlo nadhernych...

6 Lofi Lofi | 6. prosince 2009 v 12:09 | Reagovat

Hmmmm... Tak to teda smekám klobouk... :)) Dokonalost, prostě nechápu jak tohle někdo může napsat... nikdy to nepochopím, je to božský... :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama