Hříšné manželství 17. (konec)

Dnes v 16:00 | Janule |  Hříšné manželství
autor: Adriandarc


Bill si naplnil svou láhev s vodou, obrátil se od umyvadla a narazil do Toma, který měl po celé kuchyňské lince rozprostřené inzeráty.
Začal zvonit telefon a oba muži to ignorovali. "Genevie?" Zeptal se Bill.
"Jo," odpověděl Tom, zatímco se přehraboval novinami. Červeným fixem zakroužkoval několik inzerátů a na telefonu se zapnul záznamník. Dobrý den, dovolali jste se do sídla Kaulitzů, zahřměl Tomův hlas. Právě teď nejsme doma, řekl sladce Billův hlas. Ale zanechte vzkaz a my se vám ozveme. Tomův hlas dodal, jen pokud to není Andreas. Zpátky do práce!
Záznamník pípnul. "Tome Kaulitzi!" Zavřeštěl ženský hlas. Byla to Genevie. Opět.
Bill zabroukal a protáhl se. Tom zívnul a dál listoval novinami.
"Ten muž nebyl tvůj bratr! Udělal jsi ze mě po celém městě blázna!" Křičela Genevie. "Zvedni ten telefon."
Tom vzhlédl od svých papírů a přes rameno pověděl Billovi: "Víš, vsadím se, že teď, bez Genevie, je Paříž v tomto ročním období opravdu krásná."
Bill se usmál.
"Alespoň zvedni ten telefon a mluv se mnou, Tome! Já tady nebudu ta špatná. Jsem stylovější než ta děvka, kterou sis vybral ve Vegas. A já…"
Přístroj znovu pípnul a robotický hlas oznámil: Konec zprávy.


"Zlato, musíme jít," řekl Bill. Tom se otočil a Bill zachytil svými ústy ta jeho. Sdíleli spolu dlouhý ranní polibek, a když se od sebe odtáhli, Tom měl pro Billa připravenou jeho polovinu inzerátů. Bill je zvedl a zíral. "Všechny tyhle konkurzy nezvládnu! Ty jsi tak náročný, Tome."
Tom zavrtěl obočím.
"Ugh! Tak jsem to nemyslel," řekl Bill a plácl ho novinami. Otočil se, aby se zapřel o pult, protáhl se a zvedl na špičky. "Z tohohle dneska zvládnu tak čtyři." Zašrouboval svou lahev a uvolnil se, noviny si poskládal a schoval do své příruční tašky. "Co máš dneska ty?"
Tom zvedl svou vlastní polovinu inzerátů. "Spoustu všeho. V deset nějaký pohovor v nakladatelství, v poledne pohovor na vedoucího pracovníka v reklamce, a pak, jen tak z legrace, jdu do květinářství dole v ulici a budu se ucházet o místo i tam. Jak to zní?"
Bill se předklonil a zatahal za jeden z Tomových černých dredů. "Dělej to, co chceš dělat. A jen tak mimochodem, já doufám, že z tebe bude květinář."
Tom se rozesmál. "Jo, to je… to je roztomilé."
 

"5AM"

Dnes v 15:00 | Janule |  FanArt
by XOBillie




The Blue of Desire 7. (2/2)

Včera v 16:00 | Janule |  The Blue of Desire
autor: fyredancer


Posunul se, dokud neležel opět vedle Billa, a sáhl po lahvičce a otevřel ji, pak Billa navedl, aby ohnul jednu nohu vzhůru k jeho hrudi. Bill poslechl a chtěl si zakrýt hořící tvář, když se takhle odhalil. Tom ho políbil na krk a pohyboval se vzhůru, líbal stranu jeho čelisti a dotýkal se Billa tam dole, až Bill zaprotestoval nad tím chladným vlhkem kolem vstupu do jeho těla.
"Tome!" Zakňučel Bill ne moc šťastně.
"Promiň," omluvil se Tom, pohladil Billa po břiše. Prstem přejížděl přes uzavřený vstup do jeho těla, dokud se Bill nepřestal chvět.
Bill vydechl, ani si neuvědomoval, že do této chvíle zadržoval dech, když Tomův prst konečně zatlačil a vklouznul dovnitř tak snadno, že se to jen stěží dalo nazvat vniknutím. Bylo to zvláštní a soustředil se na to víc než na své vlastní vzrušení, i když se mu Tomovy prsty stále pohybovaly přes břicho. Něco se v něm pohybovalo dovnitř, v místech, kde byl zvyklý na pohyb v opačném směru, a to byla podivnost, která ho tak fascinovala, že zcela zapomněl na bolest.


"Jaké to je?" Zeptal se ho Tom nízkým a zastřeným hlasem.
Bill se pokusil odvrátit tvář, ale Tom byl hned vedle něj a hladil mu kyčel a líbal jej po tváři, zatímco přitiskl prst nadoraz.
"Je to jako… jako prst v mém zadku, bože, Tome," řekl Bill a zrudl. Proč Tom chtěl, aby to řekl?
Tom znovu zatlačil dovnitř, pevně a neúprosně, jeho ústa byla měkká a vlhká na Billově uchu, pak svůj prst zkroutil. Bill šokovaně zalapal po dechu a zvuk, který vyšel z jeho krku, se dal sotva uznat jako jeho vlastní.
"T-Tome!" Vydechl Bill, popadl svůj penis, který byl tak tvrdý, až to bolelo, a tak vlhký na špičce, až si myslel, že se každou chvíli udělá.
"Dobrý?" Šeptal mu Tom do ucha.
"Tome," řekl Bill znovu, téměř prosebně. Pokusil se zhoupnout dopředu, zjistil, že to nebolí, a nastavil se do správného úhlu na Tomův prst. Zalapal po dechu a náhle všude kolem sebe viděl hvězdy; i na Tomově tváři, když se obrátil k zoufalému polibku.
Tom mu s líznutím otevřel ústa a pohyboval prstem tam a zpět. Bill zasténal, vroucně jej políbil nazpět. Chtěl více… něčeho. Více polibků, více prstů.
Dostal obojí.
 


Tattoo 3.

Včera v 15:00 | Janule |  Tattoo
autor: Luki


"Bille, jdeme teda na oběd?" Podle Gustavova otráveného obličeje už se mě nějakou dobu snaží stáhnout z obláčku na zem. "Jestli na něho nepřestaneš myslet, přísahám, že ti nakopu prdel. Nebyl jsi to ty, kdo mu chtěl koupit sadu bryndáků? Co si pamatuju, tak čuměl nějaké čúze na kozy a ani se nerozpakoval to maskovat." Jo, v tomhle má můj nejlepší kámoš pravdu, ale mně pořád ještě nejde z hlavy ten ranní hovor.


"Tom?"
"Tetování, pamatuješ? Doufám, že to neva, že jsem na Andreasovi vyžebral číslo na tebe. Musel jsem ti zavolat. Posledně jsi už byl pryč, když jsme skončili s tetováním tvého kámoše, a já se tě chtěl zeptat aspoň jak je a tak."
"Jo, Tom. Sorry, nedošlo mi to, že bys se mnou chtěl mluvit. Všechno je v cajku." Břicho se mi vzrušením chvělo a kroutilo, ale zároveň jsem byl i naštvaný. Sakra, proč mi volá? Ať otravuje tu kozatou čůzu.
"Jo, ehmm... to je luxus. Víš, já... říkal jsem si, jestli by ses nechtěl někdy stavit."
Zarazil jsem se v chůzi a třeštil oči na Gustava. ON mě chtěl vidět znova? Co teď? Gustav podrážděně vydechl a popadl mě za loket. Rukou rozčileně gestikuloval, že bus nám určitě ujede, když nepohnu kostrou.
"Stavit? A proč?" To nechápu, co by mi mohl chtít, posledně vypadal v přítomnosti té ženské dost spokojeně.
"No, ta hvězda, to byl tvůj návrh, ne? Jsem si říkal, jestli nemáš ještě nějaké další kousky. Hodily by se mi." Tomův hlas zněl nějak nejistě. Jako by sám nevěděl, co říkat.
"Tome-"
"Bille, dělej. Bus!" Gustav už stál na spodním stupínku a byl poslední nastupující. Řidič nevypadal po ránu, že má pochopení pro zamilované.
"Musím končit, zavoláme si později." Než stihnul Tom cokoliv namítnout, hovor byl ukončen a já tak tak naskočil do autobusu.


"Bille, ty pako. Posuň se." Gustav mě posunul i s tácem k vedlejšímu okýnku a netrpělivě naložil ovocný salát a minerálku na svůj i můj tác. "Krmit tě ale odmítám."
Zabrali jsme si svůj obvyklý stůl a já se začal nimrat v těstovinovém něčem, jídle, které mi vybral můj nejlepší kamarád.
"Tak mi poraď. Mám mu zavolat, nebo mám počkat, až mi zavolá sám?"
"Myslíš, že když se mě budeš na stejnou věc ptát každých pět minut, že se má odpověď změní? Prostě mu už, kurva, zavolej a budeš vědět. Sám moc dobře víš, že návrhů máš plný šuplík, takže jediný problém vidím v tom, že ten chlap bude muset probourat stěnu do vedlejšího krámu, aby je mohl vyvěsit." Gusti do sebe otráveně cpal jedno sousto za druhým. Dneska měl fakt den blbec. Nejdřív ranní stres s busem, pak přepadovka z literatury a později ho odmítla drobná brunetka, na kterou si brousil zuby už měsíc. Do toho všeho moje neustále dotazy, co tím mohl Tom myslet a co mám dělat já.

Trained Monkeys

Neděle v 16:00 | Janule |  ff-jednodilky
autor: kireinayorudakara


Nikdo z nás by klukům určitě nepřál nic zlého. Ovšem Tomova nemoc ze začátku turné zjevně přinesla spoustu nové inspirace, a tak se i na THF na toto téma objevilo několik jednodílek. K překladu jsem si pro vás vybrala tuhle. Je od autorky, od které tady ještě nic nemáme, a z nabídky překladu byla nadšená. Tak jí nezklamte a pošlete nějaký ten komentář, aby si to s tím souhlasem příště třeba případně nerozmyslela…
Zuzu :)


Bill nepotřeboval dvojčecí spojení, aby věděl, že je Tom nasraný. Už od poloviny jejich prvního meet&greet tiše kypěl vzteky skrz všechny ty požadavky, dotýkání, tahání, křik a nevhodné otázky - s výjimkou jejich vystoupení.
Na pódiu byl Tom bůh. Bill věděl, že jako Tomovo dvojče je zaujatý, ale zdálo se, že hromada velmi těžce oddechující fanynek (a fanoušků) s ním souhlasila. Nebyl ten nejlepší kytarista na světě, ale byl tomu oddaný a těžce pracující a taky tvrdohlavý. Pokud nevěděl, jak něco funguje, nakonec na to přišel. Byl klíčem ke všemu, co nyní měli, bez týmu a labelu a celého toho plnohodnotného cirkusu, který doprovázel jejich raný úspěch.


Kromě tvůrčího procesu, který nyní byl do značné míry jejich spolupráce, Bill byl v jejich kapele nyní spíš na straně 'služeb klientům'. Mluvil, usmíval se, klábosil a pózoval bez ohledu na to, jak se cítil, zatímco Tom pokračoval v práci na hudební produkci a všem ostatním, co kdysi potřebovalo armádu lidí s jejich minimální pomocí.
Nyní, když konečně našli chvíli sami pro sebe na konci dalšího vyčerpávajícího koncertu, Tom na nic z toho nemyslel. Byl nemocný, vyčerpaný a naštvaný.


"Já vím," řekl Bill, když vstoupili do zadní části autobusu, kde se nacházel ten největší obytný prostor. Byl pro ně pro oba, ale protože Tom byl nemocný, spal odděleně, hodně k Billově zlosti.
"Kdo si, kurva, myslí, že jsou," zabručel Tom a hodil svou mikinu vztekle na křeslo. Pak si to zřejmě rozmyslel a znovu mikinu zvedl a složil si ji na klín, když se posadil. Bill na tu mikinu právě teď žárlil. Dopadl na postel, upřel zrak na Toma a čekal, až bude pokračovat.
"Byli by raději, kdybychom byli jen děvky labelu, bez práva říct cokoliv k naší hudbě. Nebo ještě líp, byli by nejradši, kdybychom byli skuteční prostituti. Nikdo se nezajímá o hudbu, chtěj s náma jen šukat, nebo si nás vzít a předvést se svým přátelům. "Podívej, on se mě dotkl, podívej, já to album nenávidím, ale on mě objal, omg!"

Insomniax 14.

Neděle v 15:00 | Janule |  Insomniax
autor: Becs


Museli jste na to dlouho čekat a chvilku jsem dokonce zvažovala, že se podobné scény v téhle povídce vůbec neobjeví, ale nakonec jsem neodolala. Pěkné počteníčko. :-)
Becs


L. A. Stars
Kluci si vyrazili? Stala se nevídaná věc. Poprvé za celou době svého působení je Insomniax zavřený. Rozmrzelé celebrity to zjistily, když na dveřích našly oznámení, že mají přijít za týden. To je jistě nepotěšilo, co říkáte? A proč ta náhlá změna? Bill se pochlubil fotografií na jedné nejmenované sociální sítí, která nám ukazuje, že si bráškové dopřávají odpočinku u bazénu. My jen doufáme, že se kluci vrátí nabití novou energií a budou nás znovu zásobovat pikantnostmi z jejich životů. To vše ve vašem oblíbeném L. A. Stars.


"Zkurvená tequilla," zaklel Tom a velmi pomalu se otočil z břicha na záda. Kůže gauče se mu nepříjemně přilepila na obličej, a pokud mohl hádat, tak vlhkost na bradě pocházela z jeho vlastních slin. "Mám pocit, že tuhle větu nepronáším poprvé."
"No jo, neměls toho tolik vypít," mudroval chytře Bill a postavil na stůl velký hrnek se silným čajem. Tom nad ním jen ohrnul nos a nemínil se ho dotknout.
"Jak to, že ty jsi tak v pohodě? Máš výdrž na prd a vypils toho mraky," obvinil ho podrážděně bratr. Když trpěl, bylo by fér, aby Bill trpěl s ním.
"Zas až tolik jsem toho nevypil. A taky jsem hodně tancoval, takže se mi podařilo hodně alkoholu odbourat už večer," vysvětlil a zakousl se do toastu namazaného tlustou vrstvou meruňkové marmelády. Sáhl po ovladači, aby zapnul televizi, ale protože byl solidární s trpícím bratrem, stáhl hlasitost na úplné minimum.


"Taky jsem tancoval," odfrkl pobouřeně Tom a litoval každého pohybu, který musel udělat. Cítil, jak se mu žaludeční šťávy v břiše bouří a ústa se mu plnila slinami. Několikrát na prázdno polknul, aby nutkání zvracet zahnal.
"Myslíš to, jak jsi vyskočil na stůl a začals předvádět pohyby z Pomády? To se asi sotva dá považovat za nějaké tancování," dobíral si ho Bill.
"Ach bože, předváděl jsem Dannyho Zucca?" ujišťoval se zoufale a položil si ruku na čelo, aby nepříjemné vzpomínky zahnal.
"Myslím, že jsi říkal něco o tom, že je loser. A že Kenickie je mnohem větší borec," přidal Bill další díl do skládačky v Tomově hlavě.
"Svatá pravda," zaskučel Tom a převrátil se na bok. Hledal polohu, která by mu nezpůsobovala točení hlavy a pocit, že vyhodí i to, co nikdy nevypil.
"Ale jestli tě to uklidní, tak to mělo vážně úspěch. Dokonce jste se pak rozhodli, že v klubu uspořádáte muzikál a budete ho hrát veřejně," teď už se Bill nepokrytě ušklíbal, protože věděl, jak bude bratrovi trapně.

Hříšné manželství 16.

Sobota v 16:00 | Janule |  Hříšné manželství
autor: Adriandarc




Tom otočil palačinku zrovna ve chvíli, kdy dovnitř vešel Bill ve svém běžeckém oblečení. Bylo pondělí ráno a jediná práce, kterou Tom pro dnešní den dělal, byla před sporákem a po celém Billově těle.
"Užil sis běh?" Zeptal se Tom. Bill dosedl na židli vedle Toma a zaklel. "Aha."
"Můj kotník je pořád ještě trochu v háji a já jsem úplně mimo formu," řekl Bill. Tom se ušklíbl a už se chystal promluvit. "Sex se nepočítá jako cvičení, ty blázne. Díky tobě jsem bolavější než po osmi hodinách v tělocvičně, zlato."
Tom si odfrkl. "Dobře, dobře."
"Hej," řekl Bill a ožil. "Tvůj nos už dneska skoro ani není nateklý, dokonce sis sundal náplast! Je jen… trochu křivý."
"Díky té opici."
Bill se jen rozesmál a promnul si kotník.
Velký muž v kombinéze v barvě námořnické modři prošel mezi Billem a Tomem a vynesl ze dveří velké zrcadlo.
"Ale můj fyzioterapeut říkal, že bych měl být zanedlouho zpátky ve formě," poznamenal Bill, přišel za Tomem a políbil jej na krk. "A-"


"Larry! Pojď mi pomoct s tím prádelníkem!" Zvolal hlas seshora. Tentýž velký muž, který odnesl zrcadlo, spěchal zpátky dovnitř a zmizel po schodech nahoru.
Bill zavrtěl hlavou. "A mimochodem, sex se ve skutečnosti tak trochu počítá jako cvičení. Ale ne výhradně."
"Zatraceně," řekl Tom. "Není divu, že i já jsem z formy."
"Ne na dlouho," odpověděl Bill s úšklebkem. Oba sledovali, jak stěhováci odnášejí velký mahagonový prádelník, a poté dovnitř vkráčel vysoký hubený muž s deskami v rukou.
"Tady se píše," zamumlal hubeňour, a pak vzhlédl k Tomovi. "Píše se tu, že jediné, co zůstává, je gauč a pak postel v hlavní ložnici. Je to tak správně, pane?"
"A tahle pánev," řekl Tom a zvedl ji do vzduchu.
Hubeňour přikývl a odešel, přitom si dělal další poznámky.
"Bolí to?" zašeptal Bill.
Tom se dotkl svého nosu. "Ne, hojí se to rychle."
"Myslel jsem tvou hrdost, kanče," řekl Bill.
"Aha." Tom se zašklebil a obrátil palačinku. "Ne, ta se taky hojí rychle."

My bodyguard 55.

Sobota v 15:00 | Janule |  My bodyguard
autor: Muckátko :o*


Následující díl byl z velké části inspirován videoklipem Feel it all a některé scény jsou popsané přímo podle klipu, takže kdyby si chtěl někdo osvěžit paměť… :-)






Jsi v pořádku?


O rok později


Když Tom to ráno otevřel oči do nového dne, okamžitě si přál zase usnout a probudit se až večer, když si uvědomil, kolik povinností ho v ten den čeká. Unaveně a bez špetky energie ze sebe shodil přikrývku a pohlédl na svůj mobil, který mu němě oznamoval, že mu chybí ještě hodina a čtvrt, než se přístroj rozezvoní na celý pokoj a znepříjemní mu už tak pochmurné ráno. Ještě stále navyklý na brzké vstávání zrušil na svém telefonu buzení a na posteli se posadil. Zapřel předloktí o svá stehna, semkl dlaně k sobě a hlavu svěsil opravdu hluboko mezi ramena. Těžce vydechl a přivřel víčka.
Na chvíli se ztratil ve svém vlastním nitru, když uslyšel otevírání dveří vedle v pokoji. Panty mírně vrzly a Tom sebou nervózně škubl. Stočil obličej k otevřeným dveřím, které vedly do ložnice a neopovažoval se ani nadechnout, jak čekal, kdo se z příchozího vyklube. S úlevou o pár okamžiků později zjistil, že je to jen David, který se vkradl do jeho pokoje, od kterého měl náhradní kartu ostatně jako pokaždé.


"Oh dobré ráno!" pozdravil David Toma, když chtěl tiše nakouknout do jeho ložnice, aby se přesvědčil, že spí klidně.
"Dobré," odvětil Tom nesnadno a promnul si obličej.
"Jsi vzhůru brzy. Je ti něco?" nakrčil David čelo a vešel do místnosti, ačkoli měl původně v plánu nechat Tomovi snídani v prvním pokoji, zkontrolovat ho a zase odejít.
"Ne," kuňkl Tom.
"Noční můry?" odhadoval David.
"Ne," zaznělo znovu.
"Tome, já vím, že jsme o tom už mluvili a ty jsi odmítl, ale nechtěl bys přece jen..."
"NE!" okřikl Tom Davida a zlostně se na něj podíval. Jeho pohled byl tak ostrý, že manažer zastavil své kroky v půli pohybu a blíž se k mladému muži na posteli raději nepřibližoval.
"Dobře, dobře," vzdával se muž dobrovolně. "Uklidni se. Už o tom nebudu začínat," přislíbil. Tomovy ztuhlé rysy v obličeji malinko povolily, ale stále na něm bylo znát, že je v napětí. "Pokud už nebudeš spát, nechal jsem ti vedle snídani a nějaké materiály na pročtení. Odpoledne máme to focení," připomněl mu.
"V osm budu připravený," zadrmolil Tom a schoval obličej do svých ledových dlaní. Jasně dal svému manažerovi najevo, že se od něj vyžaduje, aby odešel a nechal muže na pokoji. David stál kousek od Toma s rozpolcenými pocity. Jedna jeho část chtěla respektovat Tomovo přání být o samotě, ale ta druhá věděla, že ho tam nemůže nechat v takovém stavu. Některé dny byly v pohodě, ale jiné zase ne a tohle byl jeden z nich.
"Tome, já bych..."
"Nech mě prosím!" zamumlal Tom zpoza dlaní plačtivě ale zároveň naštvaně. David poraženě přikývl a z pokoje odešel dřív, než se Tom stihne dostat ještě do horšího stavu.



Další články


Kam dál