Očima společnosti zakázané 17.

Dnes v 16:00 | Janule |  Očima společnosti zakázané
autor: Saline A.


Bill se protáhl, až mu v páteři párkrát zapraskalo a se zívnutím prstem dloubnul do bratra. Matka měla po dlouhé době noční směnu a oni tak měli konečně zase dům jen pro sebe, čehož oba hodlali využít. "Podej mi to pivo."
Tom pozvedl obočí, pohledem sjel z bratra na lahev piva postavenou před ním. Vzhledem k tomu, že Bill málokdy pil pivo, byl zvyklý mít ho jen pro sebe. Kdyby věděl, že tentokrát si i jeho mladší bráška bude chtít dát, koupil by alespoň jedno navíc. Takhle bude v deficitu. "Nechceš radši donést víno?"
"Žádné není," zakňučel Bill smutně. "Věř mi, kdyby bylo víno, rozhodně bych po tobě nechtěl pivo. Ale bohužel…"
Tom jen lítostivě postrčil lahev směrem k Billovi. "Asi ti koupím nějakou zásobu alkoholu pro holky, ať si tu můžeš usrkávat."
"No dovol? Jaký alkohol pro holky? Víno není pro holky."
"Brácho, v osmnácti kluci pijou pivo, vodku, skotskou, rum. A holky pijou víno, koktejly, likéry… Co piješ ty?"
"Víno, koktejly a likéry," zabručel Bill neochotně. "Nemůžu ale za to, že jsem s pitím nezačal už ve čtrnácti jako někdo, takže jsem neměl šanci získat si nějakou odolnost vůči tvrdému alkoholu. Nikdy mi to moc nechutnalo," pokrčil rameny a pivo bratrovi vrátil. Přešla ho chuť.


"Tak se hned nečerti," Tom ho poplácal po stehně, ale nadšeně po lahvi chňapnul a skryl ji k sobě před zrakem Billa. Nechtěl riskovat, že by na pivo znovu dostal chuť, pokud by se na něj díval dostatečně dlouho. "Co ve škole, jak máš termíny zkoušek? Díval jsem se na naše a je to naprosto šílený. Mám pocit, že si dopřávali orgie, když to rozvrhovali, protože tohle je naprostá katastrofa."
"Vlastně nevím, abych byl upřímný. Požádal jsem si o nějaké předtermíny, takže mi to vychází poměrně dobře, nestěžuju si. Budu mít během toho i dostatek času docházet za Bushidem, takže na závěrečné práci můžu pracovat až do úplného konce."
"Myslel jsem, že si zrovna tohle vezmeš jako první, abys to mohl ukončit?"
"Proč?" Bill pokrčil rameny. "Chodím tam rád a s Bushidem si rozumím, tak není třeba končit to dřív, než bude nutné," usmál se. "Navíc, pak už akorát zpracuju můj posudek na něj a obhájím to před profesorkou, takže se na to ani nemusím moc připravovat. Všechny ostatní záležitosti u ní mám na výbornou."
Tom nakrčil obočí. "Docela ses pro toho chlápka zapálil."
"Zjistil jsem, že je to opravdu fajn chlap," Bill na bratra pohlédl s něžným úsměvem. "Konečně jsem se mu trochu dostal pod kůži a zjistil tak, že je ve své podstatě hrozně nešťastný a potřebuje někoho, kdo vedle něj bude stát. Navíc to, co se teď děje s jeho maminkou, je poměrně silná záležitost. Včera jsem tam šel s ním a měl možnost si s ní promluvit o samotě," sklopil smutně zrak. "Nevěří tomu, že se ještě vyléčí, tak to bylo hodně smutné…"
"Ví o tom Bushido?"
"Copak bych mu tohle mohl říct?" vzhlédl Bill k bratrovi. "Že mě jeho maminka prosila, abych tady pro něj byl, až umře, a myslí si, že to bude brzo? Tohle mu říct nemůžu, Tome… Nehledě na to, že jsem se tam po tomhle sesypal jako malý kluk," promnul si obličej. "Toliko k tomu, že pro něj mám být psychická podpora," zasmál se nervózně.
"Máš ho rád, co?"
 

Kiss

Dnes v 15:00 | Janule |  Manips
by alien_mia



Safe from harm 21. (konec)

Včera v 16:00 | Janule |  Safe from harm
autor: elvisfan


Rozsvítily se dva reflektory a dav zařval při pohledu na Billa a Emmie sedící na pódiu o samotě. Usmáli se na sebe a Emmie zabrnkala několik náhodných akordů na svou akustickou kytaru. Bill se rozhlédl po davu v naději, že by tohle mohl zvládnout, a začal mluvit.


"Tato poslední píseň je pro mě velmi speciální. Není pochyb o tom, že jste všichni slyšeli o šílenství, kterým jsem si prošel, jen proto, že jeden člověk nedokázal rozlišit fantazii od reality. Co ještě asi nevíte, je, že na tomto pódiu dnes stojím jen díky jednomu člověku." Hlas se mu zlomil a on se musel odmlčet a podíval se na Emmie, která se na něj povzbudivě usmála. "Byl najat, aby mě chránil, a podstoupil tu největší oběť, aby mě udržel v bezpečí. Tato píseň je pro Tomiho, protože on pro mě znamená celý svět. Tohle je Thank You For Loving Me." (Děkuju ti za to, že mě miluješ).
Odezva byla ohlušující, téměř přehlušila Emmiinu kytaru, když Bill začal zpívat. Těch několik málo lidí v publiku, které viděl, zpívalo společně s ním, a on zavřel oči, zatímco zpíval, a představoval si Toma vedle sebe.


You pick me up when I fall down
You ring the bell before they count me out
If I was drowning you would part the sea
And risk your own life to rescue me*


(Zvedáš mě, když spadnu
Zazvoníš zvonkem dříve, než mě vyloučí
Kdybych se topil, rozevřel bys moře
A riskoval svůj vlastní život pro mou záchranu)
 


Love

Včera v 15:00 | Janule |  Manips
by Millah



Uncover 18. (konec)

Středa v 16:00 | Janule |  Uncover
autor: Catherine & Sch-Rei


Epilog


Bill seděl na barové židli u pultu, před sebou měl šálek čerstvé kávy a rozhlížel se kolem sebe. Uběhl přesně měsíc od doby, co byli s Tomem oficiálně partneři. Měsíc, za který se stalo tolik věcí, takže mu pochopitelně přišlo, že jsou spolu mnohem déle. Usmál se a trochu zakroutil hlavou. V Tomově domě trávil většinu dnů i nocí. Ani jeden to oficiálně nevyslovili, ale Bill zde prakticky bydlel. V polovině šatny, kterou mu Tom vyhradil, měl své věci. Zbytek měl doma, ale to bylo vesměs oblečení, které již dávno nenosil. Také si vzal na Tomovo přání delší volno. Odporoval mu, že je v pořádku, Tom byl ale jiného názoru. Svého partnera přesvědčoval, že jestli si dělá starost o peníze, tak rozhodně nemusí. I kdyby se Bill náhodou rozhodl, že se do práce již nevrátí, neměl by problém, aby je oba uživil.
Ticho, které v kuchyni bylo, narušilo pípnutí Billovy esemesky. Hned se natáhl pro svůj iPhone, bylo mu více než jasné, že mu píše Tom. S Andreasem se viděl naposledy včera, tím pádem neměl nejmenší důvod, aby ho uháněl, a nikdo jiný se ho kontaktovat nesnažil. Odemkl displej a zprávu otevřel. Na rty se mu hned vkradl úsměv, jelikož mu psal opravdu Tom.


"Zlato, doufám, že nemáš na večer žádné plány. Rád bych si s tebou vyrazil na večeři, co ty na to?"


"Zní to skvěle, samozřejmě, že nemám nic na práci, pane Kaulitzi. Jen vybalím ty věci, jak jsem ti slíbil."


"Jsi skvělý, děkuju. Těším se na večer."


Bill pochopil, že Tomova zpráva měla být už poslední. Pomyslel si, že má pravděpodobně dost práce, u které nechtěl být rušen. Zvedl tedy svůj zadek ze židle, aby opravdu udělal to, co Tomovi slíbil. V posledních dnech přivezl Tom nějaké krabice ze starého domu s tím, že je později vyklidí. Jelikož se krabice jen kupily a Tom čas spíš neměl, než měl, tak se Bill včera večer nabídl, že s tím, když nemá nic lepšího na práci, tak může alespoň trochu pomoct. Tom byl ze začátku proti, nechtěl, aby si Bill myslel, že ho zneužívá na práci, ale nakonec se nechal přemluvit, když mu poněkolikáté zopakoval, že to udělá moc rád. Ve výsledku z toho byl i nadšený, protože stále hledal nějaké věci, takže doufal, že vše potřebné již bude mít po ruce.
"Tak jdeme na to, lenochu," pobídl sám sebe blonďák. Seskočil z barové židle, prohrábl si rozcuchané vlasy a vydal se do obýváku. Chtěl si vybalování zpříjemnit alespoň poslechem hudby. Také to pro něj bylo lepší v tom, že si v domě nepřijde tak sám. Častokrát se pozoroval, že když bylo v domě naprosté ticho, tak nastražil uši a slyšel nesmyslné zvuky. Přesto, že mu bylo více než jasné, že se do domu nikdo dostat nemůže, měl strach. Alespoň hudba ho ale ještě zachraňovala. Vybral jednu z LP desek, položil ji na gramofon a obývákem se rozezněla hudba Johna Lennona. Bylo až neuvěřitelné, jak stejný hudební vkus s Tomem měli.

Paper love

Středa v 15:00 | Janule |  Manips
by Mizu-Stalinalsky



Escort 16.

Úterý v 16:00 | Janule |  Escort
autor: Gaja


"Jsem v rozporu," prohlásil Bill jasně a strčil Tomovi do rukou stále ještě teplý papírový sáček, jakmile otevřel dveře. "A přinesl jsem muffiny."
"Ehm, cool," řekl Tom, stále ještě v šoku z toho překvapení, a zavřel dveře, jakmile se Bill kolem něj prohnal dovnitř. "Co tady děláš?"
"Dostávám se k tomu," odpověděl Bill, posadil se na Tomův gauč, natáhl nohy a překřížil je v kotníku. "Včera večer mi volala jedna kamarádka a řekla mi všechno o tvé malé dohodě s Jarretem ohledně domu," pokračoval a sepjal si ruce v klíně, zatímco Tom sklopil hlavu. "Byl jsem, podle mého názoru, pochopitelně zklamaný, že ses prakticky rozhodl přeměnit jednoho z mých přátel na mého pasáka, protože to je do značné míry kreténský tah, vzhledem ke všem okolnostem. Tak jsem si pomyslel, že jestli jsi byl opravdu tak zoufalý se se mnou vyspat, tak fajn. Já přijdu, dám ti to, za co sis zaplatil, a pak na tebe zapomenu."
Tom se na Billa zoufale podíval, vůbec jej nenapadlo, že by jeho dohoda mohla být přijata takhle, v případě, že by na ni přišla řeč. "Ale tak jsem to vůbec nemyslel. Já jen…" začal, ale Bill zvedl ruku, aby ho umlčel.


"Ještě jsem neskončil. To je to, co jsem se chystal udělat. Ale problém je, že snažit se na tebe zapomenout se nezdá být tak jednoduché, jak jsem doufal. Chci říct, že jsem tady, právě teď, takže každý jiný okamžik, kdy jsem se o to pokoušel, jsem očividně zatím dost bídně selhal," řekl Bill a zavrtěl hlavou.
"Ty ses na mě snažil zapomenout?"
"Zoufale," odpověděl Bill. "Není to pro práci dobré mít… takovéhle osobní komplikace. Snažím se dělat svou práci a myslím na tebe, a to je prostě trapné."
"Ty na mě myslíš v práci?" zeptal se Tom a zvedl obočí.
Bill se odvrátil, přejel si rukou po vlasech. "Není to často nebo tak něco, ale občas se ti podaří dostat se do mé hlavy, a to je nepříjemné. Proto jsem se snažil, aby to šlo pryč, a nefunguje to," řekl Bill s povzdechem. "Takže jsem si myslel, že ten plán zkrachoval a místo toho tě přijdu seřvat za to, že jsi kretén, když ses mě pokusil znovu koupit, i když jsem řekl agentuře, aby tě nenechali si mě znovu zarezervovat, což opět vede k celé té věci s tím 'zapomněním,' která nevyšla."
"Vlastně jsem o tom přemýšlel," řekl Tom, posadil se ke stolu a vytáhl muffin, lehce se usmál nad tím, že byly borůvkové.

Galluses

Úterý v 15:00 | Janule
by Karina2402




Další články


Kam dál