Nejnovější články

Fit for Safer Sex (2/2)

Včera v 18:35 | Ketty & Janule |  ff-jednodilky

pokračování

Rozhodnutý učinit brzy další krok, uchopím Tomovy dredy a zakloním mu hlavu, abych se mohl věnovat jeho krku. Zatímco saji jeho hebkou, neuvěřitelně sladkou kůži, položí svoje ruce na moje boky a stáhne si mě blíž na sebe. Když se naše vzrušení dotknou, zasténám a také Tomova přivřená oční víčka se zachvějí rozkoší. Abych se ujistil, že je můj bratr připravený, namáčknu se na něj a hned ucítím tlak jeho dlaní, které se mě pokouší stáhnout na sebe, jak nejblíže to jen jde. Je na tom stejně jako já, chtíč převládá a potlačuje každou rozumnou myšlenku na morálku. Možná je teď správný moment nasadit kondom, když už Tom tak úspěšně převzal iniciativu. Potom, co jsme udělali další krok, bych ho tím později nechtěl nějak rozhodit. Lepší příliš brzy, než příliš pozdě! Odtáhnu se od jeho krku a podívám se na něj, pokouším se číst v jeho očích, co právě teď cítí, ale v tomto okamžiku to vypadá, že můj dvojčecí radar nechce fungovat, a tak se spolehnu na své vlastní pocity a natáhnu se po balíčku s kondomy, který leží na nočním stolku. Když jej podávám Tomovi, stoupá ve mně znovu nervozita. Co když se teď bude zdráhat a tuto nedokončenou neuvěřitelně erotickou hru mezi námi přeruší. Váhavě natáhne svoje dlouhé prsty po balíčku a vezme jej do ruky, přičemž jej trošku skepticky pozoruje. Zdá se, že na sobě cítí můj pohled plný očekávání, neboť vzhlédne, a když se naše pohledy střetnou, je toto napětí, které nás celou dobu obklopuje, zase o trošku intenzivnější. Dík jeho váhavému, ale přesto rozhodnému kývnutí, si můžu vydechnout. Chce to také.

 


Fit for Safer Sex (1/2)

Včera v 18:30 | Ketty & Janule |  ff-jednodilky

autor: Sabi

Dneska tady máme povídku, která už je na našem blogu hodně dlouho... přesněji řečeno od 20. 5. 2008. Tehdy ji k nám, těsně po obnovení blogu, posílala autorka, a originál je v němčině. Je TADY úplně dole, kdyby to někoho zajímalo. Po letech se díky LadyKay dočkala tahle povídka překladu, a mně nezbývá, než jí poděkovat, a vám popřát hezké čtení. Pa J. :o)

Tom

Narovnám si kšiltovku a naposledy se podívám do zrcadla, jo, takhle můžu vyrazit ven. Ještě jednou věnuji svému odrazu v zrcadle neodolatelný úšklebek, než se otočím a opustím svůj pokoj. Kvůli tomu, jak vypadám, se holky můžou přetrhnout a ve škole patřím k nejoblíbenějším, ale šťastný opravdu nejsem. Už delší dobu za sebou vláčím dvě tajemství, která se nikdo nikdy nesmí dozvědět a taky se ani nedozví. Jedinou výjimkou je mé dvojče Bill, ale ani jemu nemůžu jedno z tajemství svěřit, i když by mi nikdo nerozuměl tak jako právě on. Pryč s nepříjemnými myšlenkami, jde se do školy, to je jediné místo, kde mohu užívat svoji vnější masku. Doma to na mě vždy všechno padne, protože příliš přemýšlím a jsem citlivější.

"No, bratříčku, připravený na boj o holky na školním dvoře?" Bill stojí v kuchyni a pro sebe se pošklebuje. Mile rád bych také nevázaně zacházel se svým sklonem jako on. To, že je gay, se o něm ví už čtyři roky. Správně, nejen Bill, ale i já jsem na kluky. Jen k mojí smůle magicky přitahuji holky a kluci jsou pro mě spíš jen dobří kámoši. Pro sebe si povzdychnu, kéž bych jen mohl sebrat odvahu, abych se svěřil alespoň Billovi, on musí přece vědět, jak se cítím. Kromě toho také ví, že jsem… "Hej, vstávat," luskne Bill proti mé kšiltovce a narazí mi batoh na záda. Ježiš, teď jsem byl už zase mimo, a přitom přece vůbec nechci tolik přemýšlet.

Celou cestu do školy zvládám potlačovat tyto nepříjemné myšlenky, za což může hlavně Bill. Zase mi vypráví, co všechno včera dělal. Byl venku s nějakým týpkem, který je, jak sám řekl, dost žhavý, ale vypadá to, že mezi nimi k ničemu nedošlo. Alespoň měl ale rande s chlapem, zatímco já se ukazuji s holkami, které mě naprosto nezajímají. Ach ne, už zase tyhle myšlenky, pryč s nimi, pryč.


Bez duše 15.

Včera v 18:00 | Ketty & Janule |  Bez duše

autor: illyrias


346
Tom nešel spát, koukal se na vánoční pohádky, přitom jedl cukroví, které mu sestřička nabídla. Bylo mu líto, že Billa odmítl. Nemohl jinak, jak by se na něj měl koukat. Přišlo mu to hrozný, kdyby mohl, nechtěl by Billa vidět do své smrti. Jenže to nejde.
Bill se po cestě domu vyptával matky, co dostala z Toma, byl rád, že to nebylo něco vážného, navždycky by si to vyčítal.
Doma si rozdali dárky, tak, jak si to Tom přál, jen ty Tomovy nechali pod stromečkem. Bill dostal od Sylara krásnej řetízek s přívěskem srdce, v kterým byla vyryta jejich jména. Navíc z bílého zlata, Sylar na Billovi nešetřil. Bill byl dojat, sám Sylarovi koupil maličkosti, ale i za to byl Sylar rád.
Společně se všichni koukali na pohádky. Když skončily, jako první do svých postelí se odebrali rodiče. Pak už zůstali Sylar s Billem u televize sami.

"Muselo to být drahé." Šeptl Bill a víc se přitulil do Sylarovy náruče.
"Bylo, ale pro tebe všechno." Líbl Billa do vlasů.
"Děkuju."
"Neděkuj."
"Musím."
"Nemusíš."
"Je to slušnost." Oba se zasmějou.
"V tom případě děkuju i já."
"Ty nemáš za co."
"Zase začínáš?" Dloubl Billa do žeber, ten jen překvapeně výskl.
"Asi bychom si měli jít taky lehnout." Navrhl Bill. Sylar přikývl.
"Půjdeme, pojď." Postaví se a vezme s sebou Billa. Dojdou do pokoje. Tam si lehnou. Sylar Billa hned začne líbat na krku a hladit po stehně.


Blue obsession

Včera v 17:30 | Ketty & Janule |  FanArt
Ah, ty polosvlečený modrý kalhoty ... xD Dokonale vymyšlený, zpracovaný snad ještě líp, nádhera x) GQ byl prostě neuvěřitelně ispirující shooting...

by Allegator .. allegator.org
blue obsession

Vyléčím tě láskou 39.

Včera v 17:00 | Ketty & Janule |  Vyléčím tě láskou

autor: Rachel

První paprsky vycházejícího slunce už stačily prozářit celou oblohu s prvními ranními červánky a už teď svým jasem a září probouzely celé spící město do nového, červnového dne. Každého pošimraly na nose, každému přistál na řasách jejich dlouhý, třpytivý vlas, každou tvář obdarovaly měkkým, hřejivým pohlazením.

A výjimkou nebyl ani mladý chlapec, spící na velké posteli, ještě někde uprostřed svých snů. Stačil jen okamžik, pár vteřin a i jeho oči dnes poprvé spatřily denní světlo a jitřní krásu, rozlévající se všude kolem něj. Ospale zamžoural, rozhlédl se po sluncem ozářeném pokoji... a opatrně natočil svou hlavu na stranu. Stačil pohled, jediný pohled... a najednou se všechno to krásné kolem něj rozplynulo. Zůstala tu jen jedna krása, jeden skvost, který mohl obdivovat a který si jeho obdiv zasloužil. A on to věděl. Jeho srdce se rozbušilo jako o závod, mandlově hnědé oči se rozzářily štěstím a na jeho rtech se rozlil šťastný, široký úsměv. A stačilo k tomu tak málo - jen pohled na nádherné, klidně odpočívající tělo, spící vedle sebe. Jen tak málo k tomu, aby Tom pocítil pravý, krásný pocit štěstí, hřejivě prostupující celým jeho nitrem...

Ležel vedle nejkrásnějšího stvoření na celém světě, díval se do spící, ničím neporušené tváře a nemohl tomu uvěřit. Ještě před chvíli si myslel, že to byl jen krásný sen, ještě před okamžikem, když se mu v jeho spící mysli míhaly obrazy včerejší noci. Stačilo však jen pár vteřin, jediný pohled vedle sebe... a on cítil, že tohle nebyl sen, ani nic jiného. Byla to skutečnost, nádherná skutečnost, plně ovládající Tomovu mysl. Nedokázal popsat ty nádherné, šťastné pocity, které v něm právě převládaly. A už vůbec nedokázal popsat pocit, který v něm vyvolalo to nádherné, křehké stvoření vedle něj.


Chibi GQ shoot

Včera v 16:30 | Ketty & Janule |  FanArt
Můj bože xD Ten Tomův obličej a Billův minimohawk xD rozkošný ♥

by Xx_nein_xX
chibigq

Paprika a srdíčko

Včera v 16:00 | Ketty & Janule |  ff-jednodilky

autor: Elis

Jsem asi cvok. Absolutní cvok. Sedím tu tak v kuchyni, nimrám se v jídle. Jsem tu sám. Mamka je na zahradě. Prostě jen nepřítomně hledím před sebe a - Šok!
Mám vážné podezření, že už bych se měl do toho jídla přece jenom pustit, jinak mě asi budou muset odvézt na psychinu. Přistihl jsem se totiž, jak z proužků červené papriky skládám vedle brambor slovo TOM. A je to ještě horší. Zřejmě jsem pracoval na něčem, co vypadá jako... jako... srdíčko?!
Paráda. Fakt paráda. Asi nemám nic lepšího na práci, než vyznávat lásku svýmu bráškovi. To jsem teda dopadl. To bude z toho, že už jsem tak strašně dlouho nikoho neměl. Z čehož vyplývá, že Tom bylo to jediný jméno, který jsem tu mohl vytvořit.
Moment. Něco tu nesedí. Úplně jsem zapomněl na to srdíčko. Jenomže... nenapadá mě jediný normální vysvětlení, proč jsem ho tam začal dělat.

"Bille!" Tok mých myšlenek přerušilo mámino volání. A sakra! Já jí měl pomoct se zaléváním.
Řítím se na zahradu, cestou si obouvám tenisky a zapomínám na své spekulace. Usměju se na mámu a už ochotně nosím jednu konev za druhou. Klábosím s mamkou o všem možném, potom ovšem přijde na zahradu i Tom. Zrovna se vrátil z nákupu. A já v tu ránu marně zadržuji svou představivost, aby nevyváděla takové hlouposti a nedělala ze mě a z Toma pár. Zamilovaný pár.


Otravná ozdravovna? Ne, něco víc! 11.

Včera v 15:30 | Ketty & Janule |  Otravná ozdravovna? Ne, něco víc!

autor: Kiki

"Tohle je vážně špatný vtip." Zasmál se Tom, ale když viděl, že Billova máma se tváří vážně, nechal toho. "Děláte si legraci?" zvážněl.
"Ne. Bill ví, jak to tehdy bylo. Víš to i ty?"
"Ne." Zakroutil hlavou.
"Tak se posaď." Ukázala na gauč. Tom uposlechl, Bill si vzal své dva miláčky na klín a znova poslouchal. I když to celé znal. Sim se dala do vyprávění. Řekla úplně to stejné, jako svému mladšímu synovi.

"To není možné..." dal ruce do dlaní.
"Tome, je mi to vážně líto, že to takhle bylo." Objala ho kolem ramen.
"On si mohl vybrat mezi mnou a Billem?"
"Když soud skončil, porval jednoho z Vás a odešel. Bill jsi to ty, Tome."
"To udělal?"
"Ano... co bude teď s vámi dvěma?"
"Jak s námi?" zeptal se Bill.
"No, jste dvojčata. Nemůžete být spolu."
"Mně je to jedno. Miluju ho a na tom nic nemění to, že jsme dvojčata." Přišel Tom k Billovi a objal ho kolem ramen.
"Nikdo to nemusí vědět." Pokrčil rameny Bill. "Leda, kdybys to někomu řekla..." koukl na mámu.
"Nikdy bych vás neprozradila."
"Děkujeme moc, mami. Tome, nechceš jít na procházku?" Koukl na ty dva uličníky. "Cestou bych ti všechno vysvětlil."
"Dobrý nápad." Postavil se.
"Půjdu je oblíknout, jo? Pomůžeš mi?"
"Moc rád." Usmál se.


Nezákonný vztah 13. - Dohadování, myšlenky a zmrzlina

Včera v 15:00 | Ketty & Janule |  Nezákonný vztah

autor: Lofi^^

Sliby chyby. V kalendáři jsem měla asi už před týdnem napsané na pondělí: NAPSAT DALŠÍ DÍL A PŘISPĚT NA TWINCEST BLOG. Zabralo mi to celý řádek na středu, ale stejně jsem to nedodržela. Mně už nepomůže nic, leda že bych se na pergamen s nápisem "DALŠÍ DÍL NEZÁKONNÉHO VZTAHU" podepsala vlastní krví. :D Všem moc děkuju za komentáře - vlastně jako vždycky. Myslím, že žádné výmluvy typu "nemám čas, mám školu" už ani opakovat nemusím. Někteří vědí, co právě prožívám za krizi. :D Přesto se omlouvám za tak dlouhé čekání, a už vám servíruju díl na stříbrném podnose. Lofi :)

Ještě chvíli se s Tomem v jeho pokoji handrkujeme, až nakonec zjistím, že už jsou dvě hodiny.
"Promiň, Tomi, ale budu muset letět."
"V kolik máš to rande?"
"Je to schůzka. Jenom kamarádská schůzka."
"Není, když ji tak nebereš."
"Já to beru jako seznamování. A mám to ve tři hodiny."
"Vždyť máš ještě hodinu čas!"
"Chci už vyjít."
"Myslím, bráško, že bych ti měl dát nějakou lekci."
"Lekci?"
"Tak třeba - jak přijít na rande. Ani pozdě, ani brzo, tak abys na člověka zapůsobil, jakože jsi nezávislá osoba."
"Nečetl jsi náhodou tu knížku, která leží v knihovně už přes dva roky?"
Tom zrudl. "Jak jsi to sakra poznal?"
"Znám ji nazpaměť i pozpátku. Takže všechny fráze taky."
"No jo, no… Ale co mám dělat - člověk bez fantazie…"
"Teď ti dám lekci já."
"Jak si přičarovat fantazii?"
"Něco takového."


One Day You'll Be Mine 6.

Včera v 14:30 | Ketty & Janule |  One Day You'll Be Mine

author: Janule
357
Bill

Doors finally opened and I hoped that it wouldn't be my neighbor who goes out with her dog five times a day. It's almost one in afternoon and my stomach was starting to protest, I needed to eat something. I am stupid, I should've known that this would come and brought lunch and breakfast, but I have to make it. It's Tom coming out.

Oh my God what is he taking with him? He stole my carpet from my bedroom that I bought last year in Taiwan? But it's bigger than this. It's long, something about two metres, how can it be so wide? Jesus… TOM's cap has fallen down from it. He is stealing my TOM?!? I wasn't planning this… I am really shocked…

He opened the backdoor of his car and stuffed TOM inside, he threw the cap after him and looked around to see if anybody was watching him… he is such a thief… I hope that he will bring him back. I think that he wants him for cleaning his flat; there is mess all the time. For what else he could want him?

I fired up and waited for my brother to drive out with my precious darling. I slowly drove after him, I am sure that we are going to his home. To where else? Not to his work, he can't take an android there. I hope that he is not going somewhere to damage him, I would not survive that. I have to watch over him… what I can know; I just can't know what Tom is thinking about him… Maybe he dislikes him. If he will touch him, I swear that I will kill him!


Další články


Kam dál