Sibyla 7. 2/2

Včera v 16:00 | Janule |  Sibyla
autor: Sayurii


Možná už by se mohlo něco začít dít, co? :D No... ono už se něco děje, ale kdybych vám to prozradila, nebylo by to tajemství, ale ono to má být tajemství... alespoň dalších pár dílů :D. Tak mě nepřekecávejte nebo něco podobnýho, co by vás mohlo napadnout. Ale možná bych vám mohla prozradit, že Sibyla je tu už od prvního dílu, nebo alespoň už od prvního dílu se podílí na vývoji dalšího děje. Ona je všude :D.






Jsi labuť s peřím havranů
a luna za mraky -
když usmíváš se po ránu,
já stále věřím v zázraky.
Není však ohně bez žáru,
ni růže, co voní bez trní,
tak toužím po lásky daru,
odsouzen navždy k souznění,
tak prosím, volám do tmy, do ticha,
vždyť srdce mé už téměř nedýchá.

-cvokhauz-


Yolli si sedla doprostřed postele k Tomovi. Zkřížila nohy do tureckého sedu a pousmála se.
"Řekni mi svůj příběh." Dožadoval se dredař, nepřipravený říct jí ten svůj.
"Byla jsem mladá a naivní a on špatný, hodně zlý." Spustila Yolli, nejdřív se tvářila, že se jí o tom moc mluvit nechce, ale čím víc mluvila, tím víc se otevírala a tím víc se i Tom uvolňoval a získával pocit důvěry. Možná by se jí mohl taky s něčím svěřit. "Nikdy by tě nenapadlo, kdybys nás viděl, že se zamilovat do sebe. Nikdo ho nerad, kde já bydlela, pořád samé problémy. Hrát se zbraněmi, drogy, lži, podvody. Africké ghetto, gang 26, tam šlo o peníze. Dvacet sedmička si zahrávat s krví. Ale on patřit do 28, nejhorší z nich, ti pracovat jen v noci. S penězi i s krví." Tom o africké mafii nic nevěděl, ale doopravdy si Yolli nedokázal představit uprostřed toho všeho, po boku jednoho z těch zločinců.
"Jak se jmenoval?" Zeptal se Tom.
"Anies." Yolli se na chvíli odmlčela, možná aby dala prostor pro nějaké další otázky, ale žádné nepřišly, tak pokračovala. "Byl hezký, vysoký a měl pěkné oči. Byl tajemství. Znali jsme se dlouho, prodávala jsem mu svoje obrázky, nikdo jiný nechtít je. Možná jsem kvůli němu pořád naživu, i moji sourozenci. Nevím, co stát se, že tak zlý. Ale mě měl rád. Chtěl se mnou utéct, měl problém s klukama z 27, ti pracovat ve dne, ale bylo pozdě, dostat ho, zabili ho. Musela jsem pryč, znát moje jméno, moji tvář. Jeho bratranec mě dostal pryč, cestovat s ním. Přišla jsem o všechno, o co jsem stála. Rodinu, domov, Aniese. Ale on mě naučit, že já mám ještě hodně. Změnil mi život. Teď se jako on snažím změnit smutek ostatních ve štěstí. Vůbec není těžké najít, když se nebránit." Yolli se na Toma usmála. Jako by se na něj snažila přenést nový elán do života, který pro něj zešedl.
"Jak jsi ho našla?"
"Uvěřila jsem." Odpověděla prostě Yolli, jako by to tak prosté i bylo. Jenže není.
"V co?"
"Všechno, v co věřit chci." Až v tu chvíli si Tom všiml, velice příhodně, jejího tetování na zápěstí. Vryheid. Svoboda. (Aby si někdo nemyslel, já nemyslím freiheit :D, vryheid je afrikánštinou, teda prej :D.) Později si Tom všiml i malé vytetované klece na Yollyně hrudi a čtyř malých ptáčků. Představovali jí, Aniese, její rodiče. Byli volní.
 

Najdu tě! 9.

Včera v 15:00 | Janule |  Najdu tě!
autor: Bína


Anitu si v nemocnici nenechali, spíše by Tom odhadoval, že prostě odešla. Pro dnešek spala u Mischy, ten to odůvodňoval tím, že by jí mohlo být špatně. Teď už Tom ležel vedle podřimujícího Billa v posteli. Zbraň měl pod polštářem, čtyři policisty venku a dva vevnitř. Nehodlal nic ponechat náhodě a stejně se necítil bezpečně. Mohl to být kdokoli. Mohl to být polda. Posadil se a vzal notebook na klín. Rád si poznatky zapisoval, aby v nich měl pořádek. Také se mu lépe přemýšlelo. Tlook je podmáznutý polda, co víc mohl zatajit důkazy v případě vraždy Billových rodičů. Mohl to být on, kdo je zavraždil, ale jak to udělal? I kdyby zabil prvního otce, vzbudilo by to matku a při takovéhle vraždě lidé křičí. Vzbudilo by to děti. Prostě museli být nejméně dva. Otázkou je, zda Tlook má komplice a je vrah, nebo se nechal vrahy podplatit. A co jejich vrah? Může to být vůbec ten samý člověk, nebo se prostě jen svezl? Mohl využít Billovy situace, mohl využít Tlooka. Ale jak?
Tohle pro něj bylo velmi deprimující. Vlastně byl bezmocný. Od teď nehodlal pustit Billa na krok od sebe. V práci si stejně vzal volno a na nikoho jiného v jeho ochraně spoléhat nechce. Je to velmi riskantní. Zvláště když jsou do toho zapleteni poldové. Stává se, že jeden je usvědčený, další tomu nevěří a mstí se.


Jak Tom ťukal do počítače a toulal se ve svých myšlenkách ani si nevšiml, že je Bill vzhůru a pozoruje ho.
"Pojď už spát." Dloubl do něj.
"Promiň, vzbudil jsem tě?" Ustaraně ho pohladil po vlasech.
"Ani jsem nezabral. A tobě tohle ponocování taky nepomůže. Musíš se na zítřek vyspat." Bill se k němu povytáhl, aby mu dal pusu na tvář. Sotva se ho dotknul, Tom si ho přichytil za bradu a políbil ho.
"Jen chci, abys byl v bezpečí. Nic jiného." Znovu mu věnoval drobný polibek na rty. Tentokrát si ho přidržel Bill a polibek protáhl.
"S tebou se mi nic nestane." Bill mu během dalšího polibku sebral notebook a odhodil ho stranou, potom si mu vylezl do klína a objal ho kolem krku. Špičkou nosu přejel Tomovi po krku a vdechoval jeho vůni. Tom ho konejšivě hladil po zádech a polibky vytvářel vlhkou cestičku po Billově krku. Najednou ho protočil pod sebe a svým tělem ho doslova přimáčkl k matraci.
"Mm, Tome jsi vždy tak dominantní?" Otázal se Bill, ale nijak se tomu nebránil.
"Ano, musím mít vše pod kontrolou." Usmál se na něj a svlíkal mu triko. Bill nezůstával po zadu a svlíkal i to Tomovo. Jen co ho odhodil stranou, Tom mu přišpendlil ruce nad hlavou a přesunul se k Billovým bradavkám. Pomalu mu rukama sjížděl přes jeho ruce po linii těla až k bokům, kde se zastavil a silně mu je zmáčkl.


Escort 26.

Úterý v 16:00 | Janule |  Escort
autor: Gaja


Bill si sám pro sebe tiše broukal, když si nanášel make-up, a udělal jej tmavší než obvykle. Byl v dobré náladě, odpoledne strávené s Tomem bylo mnohem příjemnější, než očekával, a přestože nechtěl odejít, aby se připravil do práce, a Tom jej také opravdu nechtěl nechat odejít, byl rád, že ho nečekal další dlouhý večer, kdy do něj bude bušit nějaký anonymní podnikatel, který by v něm viděl spíše sexuální hračku než svolného partnera.
Místo toho ho čekal večer s odvážnou - pokud se dalo soudit dle jejího seznamu požadavků - mladou ženou přibližně v jeho věku. To neznamenalo, že se na to nějak zvláště těšil, mnohem raději by strávil večer s Tomem, střídal jeden klub za druhým a poté se s ním stáhnul do jedné z těch malých kancelářských místností v patře, které začínal mít čím dál raději. Ale bylo hezké být schopný dostat šanci mít se svým přítele sex, aniž by mu to překáželo v práci.
S posledním dotekem slabých bílých třpytek na očních víčkách Bill ustoupil a obdivoval svůj vzhled. Vypadal dobře, pomyslel si. Jeho tvář doplnil průhledný lesk na rty a Bill zamířil ke dveřím, když mu telefonát připomněl, že má brzy rezervaci. Bill zavěsil, natáhl si vysoké boty a kabát a naposledy se na sebe podíval, než vyrazil ven do zimního počasí.


***


Bill dál pokračoval v broukání, zatímco připravoval pokoj, zastrčil staré ozdoby do prádelníku a rozložil kolem své oblíbené věci ve stylu art deco v naději, že jeho klientka pro tento večer má stejný vkus. Dokonce stříkl do vzduchu i trochu kolínské, aby do místnosti dodal trochu té mužnosti, kterou standardní šeříkový sprej používaný hotelem opravdu neměl. V jeho očích se vše zdálo být připravené, uklizené, ale ne přehnaně, čisté, ale pohodlné.
Sáhnutím do své tašky se Bill ujistil, že má připravený kondom, který skryl vedle lampičky na nočním stolku pro snadný přístup, až nastane ten správný čas. Byl tak připraven, jak jen mohl být a nyní vše, co musel udělat, bylo čekat.
Naštěstí nemusel čekat příliš dlouho, hodiny odbily celou a zaklepání na dveře přišlo jen o necelé tři minuty později. Bill vstal, uhladil si tričko, nasadil úsměv a otevřel dveře.


Billův úsměv zamrzl, jakmile byly dveře otevřené, a na jeho tváři se objevilo překvapení dřív, než se dokázal zastavit. "Kat?" Zeptal se, zatímco si v hlavě rychle vytvořil spojení mezi ní a tou anonymní ´Katherine´, která si jej zarezervovala.
Kat naklonila hlavu na stranu a dívala se na Billa se stejně zmateným výrazem, o kterém si Bill byl jistý, že má na tváři i on. "Bille? Ty jsi masér?"
"Cože?" Zeptal se Bill.
"Masér," zopakovala Kat, prošla kolem Billa a rozhlížela se po hotelovém pokoji. "Richard mi řekl, že zná jednoho skvělého chlápka a domluvil mi na dnešní večer schůzku. Nemyslela jsem si, že to budeš ty."
"Cože?" Zopakoval Bill a ze zvyku za ní zavřel dveře.
"Ačkoliv, když tak nad tím přemýšlím, je to docela divné, že se Rick nezmínil, že jsi to ty. Vždyť ví, že se známe," řekla Kat a lehce se zamračila.
 


Suits

Úterý v 15:00 | Janule |  Manips
by Karina2402



Fault Lines 9.

Pondělí v 16:00 | Janule |  Fault Lines
autor: AshesPashes


Všechno je jednou poprvé


Bill seděl na podlaze před pohovkou, ještě nebyl úplně spokojený s nákupem. Byla dostatečně pohodlná a s černým potahem, který zaručoval, že může dát na stěny jakoukoliv barvu, ale stále to ještě nebyl jeho gauč.
Byl vyčerpaný. Když zrovna nepřenášel krabice, organizoval a roznášel jednotlivé věci, kterým se snažil najít nové místo. Oba jezevčíci zvědavě očichávali nový domov. Když Bill připravil jejich pelíšky a misky s jídlem, psi se zdáli být trochu zmatení, ale spokojení. Byli zvyklí jíst a spát na podivných místech, když cestovali s dvojčaty.
"Myslím, že je čas, abychom se přesunuli z bublinek na vodu, chce někdo něco?" Zeptal se Andy, když se postavil a začal uklízet papírové talíře, které dříve obsahovaly pizzu.
"Jsem v pohodě, díky," zamumlal Bill unaveně.
"Já taky," dodal Nick.
Andreas vstal a zamířil ke kuchyni. Bill nechal svou hlavu dopadnout vzad na gauč, o kterém si přál, aby měl dostatečně tvrdý povrch, který by ho srazil do bezvědomí, aby nemusel myslet a přemýšlet nad tím, co právě teď dělá Tom.


Bill tam měl Nicka i Andyho, aby mu pomohli vybalit, oba muži byli neustále v novém bytě s ním, ale přesto se cítil úplně sám a lehce v depresi. Jediné, co chtěl, bylo nasednout do svého auta, odjet zpátky do domu, který sdílel s Tomem, a zalézt k němu do postele. Chtěl slyšet Tomův stabilní tlukot srdce a chtěl, aby mu jeho bratr řekl, že všechno je v pořádku a že to tak i zůstane. Že to budou vždy pouze oni dva. Ale Bill věděl, že Tom toužil po tomto rozdělení a nově nalezené nezávislosti.


Nick viděl napětí usazené v Billových ramenech, jeho nepohodlí evidentní na Billově těle. Vzhledem k tomu, že Bill seděl u Nickových nohou, natáhl se, aby položil ruce na Billova ramena a začal masírovat jeho napjaté svaly. Bill si povzdechl a pokoušel se do toho doteku uvolnit.
"Vím, jak je to divné zvykat si na nové místo. Moc rád bych tady dnes v noci zůstal, pokud bys chtěl, samozřejmě," řekl Nick tiše.
"Andy tady bude pár nocí se mnou," odpověděl vyhýbavě Bill.
"Bude s tebou Andy sdílet postel? Nejsem majetnický, jen říkám, že bych s tebou mohl sdílet postel, Andy by mohl mít gauč, a bylo by tady dost místa pro všechny tři."
Bill naklonil hlavu, aby se na Nicka podíval. "Ne, ale bude tu už jen několik dní. Opravdu bych si měl tyto dny vyhradit pro něj."
"Máš pravdu, ale jakmile odjede, můžeš mi zavolat, když bude vrzat podlaha a bude tě strašit a ty nebudeš chtít být sám." Nick na Billa mrkl a ten mu to oplatil.

Kaulitz twins 2013

Pondělí v 15:00 | Janule |  Manips
by Sarahnobody



Devotion 16.

Neděle v 16:00 | Janule |  Devotion
autor: Saline A.


"Přemýšlel jsem," pronesl Tom do ticha poslední společné noci daleko od civilizace a spolužáků. Stejně jako ostatní, kteří vyrazili utéct na Georgovu chatu, i oni dva byli utahaní a měli náladu jen na poklidné rozmlouvání. Dohodli se tedy s Georgem, že s dekami vylezou na střechu a skryti zrakům ostatních se k sobě přitiskli ve vzájemném objetí. Hvězdy na obloze zářily, vlahý vítr jim cuchal vlasy. Nebylo co víc si přát. "Možná bychom si měli promluvit s tátou a o prázdninách bydlet u něj."
"Nemyslím si, že by o nás měl táta zájem, Tomi," zamumlal Bill, prsty tanče na Tomově břiše. "Víš, že se celé roky nijak neměl k tomu, aby s náma třeba zašel na oběd nebo tak," pokrčil Bill rameny.
"Tak co chceš teda dělat?" Tom rezignovaně přejel prsty přes pokožku na Billově boku. "Pokud pojedeme domů k mámě, budeme tam mít hotový galeje. Nenechá nás jen tak a taky věřím, že bude dost podezřívavá na cokoliv, co uděláme."


Bill s povzdechem zaklonil hlavu, aby lépe viděl na hvězdy. "Jednou, chvíli po tom, co tu byla matka, ses zmiňoval o tom, že bychom mohli přes léto zůstat na intru a najít si tady brigádu. Nedávno jsem zaslechl, že určitě budou shánět někoho do kavárny."
"To nezní špatně. Dokážu si představit, jak tě tam po zavíračce vždycky vyzvedávám," Tom s úsměvem zabořil hlavu k Billovu krku a líně přejel rty po jemné kůži. "Pokud to chceš takhle udělat, klidně můžeme. Víš, že mně je jedno, kde jsme. Pro mě je důležité, že jsem tam s tebou."
Billovy rty se rozšířily v něžném úsměvu, okamžitě se k bratrovi přitiskl o kousek víc. "Nevím, jestli je to možné, ale od chvíle, co jsme spolu, tahle slova vnímám nějak víc. Přitom jsi mi je říkal pokaždé."
"Asi to nikdy neznělo tak vážně jako teď."
"Možná," přikývl souhlasně. "Teď když už nejsme jen bratři, ale i partneři, beru to všechno dvakrát víc. Nedokážu si představit, že bych měl strávit víkend bez tebe mnohem víc než kdy jindy," přiznal tiše. "Dřív bych možná zvládl alespoň ten den, dva. Ale teď? Maximálně odpoledne, aby nepřišla ponorka, jinak smůla. Nezbavíš se mě, Tome."
"Vypadám snad jako někdo, kdo se tě zbavit chce?" Tom s tichým smíchem přejel prsty po vystouplých cípech hvězdy na Billových bocích. "Bille, už odmala nám bylo souzeno být spolu, jen ne v jednom těle. Tohle je nejblíž, jak se tomu můžeme přiblížit."

Vyšívání

Neděle v 15:00 | Janule |  Fans
by Lauinka


Ahoj všichni... dneska se jdu představit i trochu jinak. Většina z vás mě zná jako autorku povídek a pár básniček. Dneska jsem tu s něčím jiným. Většina z vás dělá super montáže, videa nebo i krásně kreslíte a já jsem na tohle tupec a dřevo. Tak jsem se dala na vyšívání. Zajímá mě i vás názor. Je tu taky někdo takový blázen? Fotku určitě všichni znáte, ale ne v téhle vyšité podobě. Tak jsem se chtěla pochlubit a omluvit těm, co čekají na povídky... jen ještě prozradím, že pracuju na montáži od Monicy. Tak se třeba pochlubím i tím, až bude hotovo.

S pozdravem vaše Lauinka



Další články


Kam dál