Look at me 14.

Včera v 18:00 | Janule |  Look at me
autor: Chii-chan


Nemoc


"Ty hlupáku! Víš přece, jak si krýt záda, tak jak se k tobě sakra dostali?" Zaskřípal zuby Cain při pohledu na svého spícího bratra.
Bill potlačil zakňučení, když spatřil svého blonďatého kamaráda v posteli s trubičkami v nose. Aster měl na tváři pár ošklivých podlitin a červený škrábanec na spánku. Viděl také část jeho ramen, pravé bylo zabalené v bílých obvazech.
Lékaři jim řekli, že řezy nebyly dostatečně hluboké, aby zasáhly důležité tepny, ale kluci, kteří jej napadli, s ním prudce narazili do zdi, a tím poškodili kloub.
Nyní Cain seděl na židli vedle postele, zatímco Lelouch a Bill stáli opřeni o zeď a všichni tři čekali, než se Aster probudí.
Bill si povzdechl a podíval se na hodinky. Čekali už dvě hodiny a byl si jistý, že nějaká nepříjemná sestra brzy přijde a vynadá jim, že návštěvní hodiny dávno skončily.


"Jdu si dát něco k pití. Chcete něco?" Zeptal se Lelouch do ticha.
Bill požádal o kávu a Cain zavrtěl hlavou, než si to rozmyslel.
"Citronový čaj… kdyby se probudil," řekl a krátce se na Leloucha zadíval. Ten přikývl a odešel z místnosti.
"Jdi domů, Bille," zamumlal Cain, když opět prolomil ticho svým drsným hlasem.
"Proč?" Zamračil se Bill a přemýšlel, jestli je na něj Cain stále naštvaný.
"Zítra máš školu, že? Taky jsi asi zvědavý, jak je na tom ten tvůj kamarád Tom."
Bill zatnul prsty a něco zahučel. Ve skutečnosti opravdu byl zvědavý, jak Tomovi je. Na druhou stranu, s ním mluvit nechtěl.
Pohádali se, a ačkoliv to byla hlavně Billova chyba, že měl tajemství, Tom se choval jako kretén. Musí si znovu promluvit, ale Tom se zatraceně musí uklidnit!
Už tak to bude pro Billa dost těžké, říct mu pravdu, a jestli všechno, co Tom udělá, bude řvát a nadávat na jeho přátele, potom půjde všechno do prdele!

 


Breaking Through 48.

Včera v 17:00 | Janule |  Breaking Through
autor: Muckátko :o*


Dotyky


Hodinu po odchodu Simone a Gordona se Bill zavřel v koupelně, aby se trochu uvolnil. Jako znovuzrozený si zašel odložit všechny věci do svého pokoje a hned na to vklouzl k Tomovi. Zavřel za sebou dveře a v nepozorované chvilce otočil klíčkem v zámku. Tom seděl opřený zády o pelest postele a něco ťukal do mobilu.
"Připravený na porušování pravidel?" zeptal se Tom hravě, aniž by se na Billa podíval. Zíral na displej mobilu a usmíval se. Kdyby pohled zvedl, rozhodně by v mžiku pochopil, o co půjde.
Bill došel k posteli, vylezl na matraci a po kolenou se doplazil k Tomovi. Bez řečí šťouchl do Tomových nohou, aby se roztáhly od sebe a on se tam mohl pohodlně vejít. S bušícím srdcem a mírnou bolestí v žaludku se otočil k Tomovi zády a posadil se mezi Tomovy nohy. Zády se poté položil na Tomův hrudník a uvelebil se. Tom ustal ve své činnosti a jen se díval na vršek Billovy hlavy. Tohle byla novinka.
"Vypadáš unaveně," odhadoval Tom.
"Nejsem," vyvrátil mu Bill. Opřel si týl o Tomovo rameno a obličejem se natočil k Tomově tváři. Střídavě těkal pohledem z Tomových očí k jeho rtům, aby mu naznačil, co chtěl. Tom se sklonil a s podivně bušícím srdcem se ponořil do Billových úst, které se pro něj otevřely, a tím Bill Tomovi naznačil, aby s ním Tom zkusil pro jednou mluvit francouzsky.


Bill široce otevíral svá ústa a nechával Tomův jazyk klouzat dovnitř. Hra jejich jazyků a vlhkost, kterou spolu sdíleli, nutily Billa natahovat krk blíže k Tomovi, aby dostal více těch úžasných polibků. Aniž by Bill přerušil jejich líbání, poslepu nahmatal Tomovy ruce, které ležely na matraci vedle Tomových boků. Bill položil své dlaně na hřbety Tomových rukou, zahákl malíčky a palce pod Tomovy dlaně, aby mohl obě ruce pomalu zvednout. Odlepil je od matrace a hladíc jimi své boky, je umístil na své břicho, takže to nejdříve jen vypadalo, jako by se Bill pokoušel Toma přimět, aby jej objal.
Bill zavzdychal a odtáhl se od Toma pro trochu kyslíku. Zhluboka dýchal a sám cítil, jak Tomův hrudník naráží do jeho zad a plní plíce vzduchem, který tak ochotně zanechal v Billových horkých ústech.
"Dal jsem na Andyho radu," zašeptal Bill tiše a v přímém očním kontaktu zajel jejich stále spojenýma rukama pod své tričko na spaní a nechal Tomovy dlaně ležet na svém napjatém břiše. Tom ztěžka polkl a přikývl. "Poznal jsem dlaněmi svoje tělo. Chceš se dnes stát mými dlaněmi?"
"Ano," vydechl Tom toužebně, sotva přemýšlejíc nad tím, jestli by se neměl Billa zeptat, jestli to opravdu chce.
"Líbej mě?" poprosil Bill, a jakmile se jejich rty znovu spojily v jedny, začal jejich spojenýma rukama bloudit po svém těle. Bill byl nervózní, ale to, že sám určoval, kudy povede další hlazení, dělalo celou věc snazší. Tom se ani na chvíli neodpoutal od Billova vedení. Poslušně držel své ruce schované pod těma Billovýma a sahal na místa, kam jej Bill navedl. Ani jednou nesáhl někam o své vlastní vůli.

Work Out 39. (2/2)

Úterý v 18:00 | Janule |  Work Out
autor: mohanrocks


Když mu později zavibroval telefon, Tom se usmál, myslel si, že mu Bill píše nějakou nesmyslnou zprávu samými velkými písmeny. Už řekl Georgovi, že se nemůže zúčastnit párty. Ačkoliv se pořád cítil vyděšeně, vybral by si strávit páteční večer s Billem kdykoliv, takže mu dal samozřejmě přednost i před tím být s povětšinou neznámými lidmi, kteří byli opilí jako blázni.
Ale ve chvíli, kdy vytáhl mobil z kapsy, zjistil, že mu přišla smska, která by se dala označit jako katalyzátor noci plné událostí.


-Vím, co se dneska dělo v šatně mezi tebou a Billem.


Trenér začal panikařit. Přečetl si Stacyinu zprávu znovu, doufal, že to byla nějaká chyba a že jako obvykle recepční neví nic. Místo odepsání rychle vytočil její číslo, protože nechtěl ztrácet čas a tím upadnout v ještě větší podezření.


"Haló?" ozval se Stacyin seriózní hlas.
"O čem to, kurva, mluvíš?" spustil naštvaně bránící se Tom.
"Tome, podívej… o nic nejde. Byla jsem jenom překvapená. Naprosto překvapená," vydechla recepční.
"Proč mě vůbec, doprdele, špehuješ?" vyštěkl dredáč.
"Jenom jsem přinesla ručníky a zaslechla jsem něco, co mě překvapilo, tak jsem zůstala. Nemůžeš mě z toho vinit, jsem jenom člověk," odpověděla Stacy podrážděně.
Tom zavřel oči a zhluboka se nadechl. "Komu jsi to řekla?"
"Proč si myslíš, že jsem to někomu řekla?" zeptala se recepční falešně nevinným tónem.
"Protože jsi slepičí prdelka," zavrčel Tom.
"Já…" začala dívka. "Možná jsem napsala Georgovi a ptala jsem se, jestli ví něco o někom jménem Bill.
"Do píči," zasténal Tom. "A co na to řekl?"
"Řekl, že ne, a přísahám, že jsem mu nic dalšího neřekla," stála si za svým Stacy.
"Řekneš to někomu?" vyzvídal panikařící chlapec.
"Ne, Tome. Ale myslím, že jsi idiot, když to skrýváš. Bill je tak krásnej a sladkej kluk a ty by ses za něj neměl stydět," poučila ho Stacy.
"Nestydím se! Kurva, miluju ho!" vyhrkl Tom.
"Wow," zašeptala Stacy.
"Jo…" opáčil Tom, také v šoku ze svého odhalení.


Něco cítit 6.

Pondělí v 18:00 | Janule |  Něco cítit
autor: Allka
RESTART?


Birdy - Terrible Love


And I can't fall asleep
Without a little help
It takes a while
To settle down
My shivered bones
Until the panic sets


A nedokážu usnout
Bez menší pomoci
Chvíli trvá
Uklidnit
Mé rozklepané kosti
Než zmizí panika


"Máma bude v pohodě, neboj se," řekl Tom s přesvědčením. Bylo mu Billa hrozně líto. Působil tak křehce a zranitelně a ve tváři měl utrápený výraz. Ve srovnání s hrozbou ztráty milovaného člověka Tomovi najednou všechno přišlo malicherné… To, na co si občas stěžoval, bylo až směšné ve srovnání s tím, co by se mu mohlo stát teď.
"Věřím ti," šeptl černovlásek. Podíval se na svého bratra a byl v tu chvíli hrozně vděčný, že ho má. To, že je na něj naštvaný a že se pořád nedočkal omluvy za jeho chování, bylo odsunuto do pozadí a téměř zapomenuto. Co byl jeden opilecký výlev proti opravdovému neštěstí? Teď byl Tom dokonalou oporou - skoro jako by vystoupil z nějakého jejich vymyšleného příběhu.


Tom už byl z postávání na chodbě unavený. Chytil Billa za ruku a odtáhl ho za roh k lavicím. Posadil se na jednu z nich a bratra stáhl k sobě. Chvíli se jen mlčky díval před sebe. Prsty měl stále propletené se svým dvojčetem. Až když Bill zahýbal prsty sevřenými jeho dlaní, trhl ramenem a odtáhl se. Jako by jenom zapomněl na to, že bratra pořád drží.


Kluci si připadali jako ve snu. Ještě před pár hodinami byli ve Francii a teď seděli na německé nemocniční chodbě a čekali na verdikt lékařů. Jakmile Tom řekl Billovi o mámině nehodě, společně běželi zburcovat Davida. Chtěli po něm okamžitě dvě letenky domů. David se nejdřív bránil, jelikož na další den bylo domluveno vystoupení a pak se měla konat velká podpisová akce. Nicméně když mu dvojčata trochu pohrozila, odkudsi jim vykouzlil letenky - jo, být slavný se hodí, když se chcete v jednu ráno dostat na původně beznadějně vyprodaný let - a dokonce dva dny volna. Do příjezdu taxíku ještě chvíli vrčel, ale nakonec jim popřál hodně štěstí a povzbudivě je objal, aby ukázal, že není zase takový balvan.


Without your knowledge 3.

Neděle v 18:00 | Janule |  Without your knowledge
autor: Iason


Děkuju za komentáře :-) Tuhle povídku jsem si neskutečně oblíbila a překládá se mi skoro sama, takže jsem ráda, že se líbí i vám :-) Než se začtete, mám pro vás tip na super plážovou písničku, kterou jsem si pustila k překladu téhle epizody a rázem jsem si připadala, jako kdybych byla na Maledivách s klukama :-) Zvlášť k pasáži o Tomovi u Warrenova bungalovu se podle mě skvěle hodí :-) :-) Je od Majid Jordan a jmenuje se Take Control. Tak a teď už dost mého žvanění, pusťte se do dnešního dílu:-D Vaše Allka


Bill pomalu otevřel oči. Okamžitě ho v nich začalo pálit sluneční světlo, oči byly stále citlivé kvůli slzám prolitým v noci. Zkusil se pohnout, každý sval v těle ho bolel. Vzpomínky na minulou noc mu proletěly hlavou a on musel bojovat proti novým slzám, jež se draly ven. Mrkl na hodiny na nočním stolku, bylo 11:48. Bill vydechl.


Po několika minutách pomalu vylezl z postele a zamířil do své soukromé koupelny. Zíral na sebe do zrcadla. Pořád nemohl uvěřit tomu, co se stalo. Měl sex se svým dvojčetem. A jeho tělo mu to různými druhy bolesti připomínalo. Zápěstí byla odřená a pohmožděná od pout, koutky úst podrážděné od roubíku a po celém těle měl Bill bezpočet cucfleků. Zděsil se, na Maledivách těžko mohl nosit roláky. Vkráčel do sprchy a nechal se omývat studenou vodou. Přál si, aby voda mohla smýt taky jeho vzpomínky. Jak mohl po tom všem stanout tváří v tvář Tomovi?


Jak se mohl ještě někdy podívat svému bratrovi do očí? Tolik se styděl. Měl se víc pokoušet přimět Toma zjistit pravdu, než bylo příliš pozdě. Měl prostě křičet a kopat. Bill věděl, že neudělal všechno, co bylo v jeho silách, aby to zastavil. Ale nechápal, proč. Toužil snad - nějak podvědomě, nechutně, zvráceně - po sexu s bratrem…? Ta myšlenka ho děsila, jistě, že to nemohla být pravda. Miloval Toma jako bratra. Ne?


Bill neměl ponětí, jak dlouho se sprchoval, ale když byl konečně hotový, bylo už dávno po čase oběda. Zajímalo ho, jestli se Tom už najedl bez něj, obvykle obědvali spolu. Bill začal panikařit. Zjistil to Tom? To proto nezaklepal na Billovy dveře? Nenáviděl teď svého bratra za to, co nechal dopustit? Billova mysl byla ochromená strachem.


Breaking Through 47.

Neděle v 17:00 | Janule |  Breaking Through
autor: Muckátko :o*


Změna je život


Tom stál pod schody a díval se do patra. Doufal, že se Bill objeví každou chvíli, aby nemusel znovu volat, ale vypadalo to, že ani teď nebude mít štěstí.
"Bille? Opravdu už musíme vyrazit. No tak...," zahalekal.
"Už jdu!" houkl Bill nazpět a během chvilky se opravdu objevil nahoře. "Nemohl jsem najít vodítko pro Schnuppiho," vysvětlil.
"Chceš ho vzít s sebou? Bille, dovnitř ho vzít nemůžeme."
"Já vím. Myslel jsem, že bys s ním počkal venku, než budu hotový? Nechci ho nechat samotného. Podívej, jak smutně kouká," přistrčil psí tlamičku před tu Tomovu a sám udělal psí oči.
"Nekouká smutně, Bille, takhle mu narostl obličej," zasmál se Tom, ale nakonec si pejska vzal, aby se Bill mohl obout.
"Pojď, Schnuppi, jde se na procházku," řekl Bill pejskovi po obutí a připnul štěněti vodítko. Ti dva bez sebe nedali ani ránu. Chodili všude spolu, dokonce spolu i spali v posteli.
"Tak pojďte, vy dva drobečci," povzdychl si Tom a za oběma zamkl domovní dveře. Po cestě se automaticky natáhl pro Billovu dlaň a sevřel ji ve své. Bill mu věnoval zářivý úsměv a udělal krok blíž k Tomovu tělu.


"Dobře. Počkáme na tebe tady," zastavil se Tom u lavičky nedaleko budovy a převzal od Billa vodítko.
"Budu spěchat, Schnuppi," řekl pejskovi a lípl mu pusu k čumáčku. Na Toma se usmál a zmizel v budově.
"A všechny polibky dostaneš ty, ty psisko jedno nezdařené," zamračil se Tom a zasmál se, když pejsek legračně naklonil hlavu. Tom zavrtěl hlavou a posadil se na lavičku. Schnuppi přicupital k lavičce a předníma packama se opřel o okraj dřeva. Byl ještě pořád malý na to, aby sám vyskočil nahoru. Tom zakoulel očima, vzal Schnuppiho pod předníma nohama a vysadil jej nahoru. Schnuppi se několikrát zatočil na místě a posadil se těsně vedle Toma, opírajíc svůj hřbet o Tomův bok. Zvědavě pozvedl ouška a rozhlížel se kolem.


Look at me 13.

Sobota v 18:00 | Janule |  Look at me
autor: Chii-chan
Nemocnice


Bill v tom spěchu dostat se do nemocnice co nejdříve téměř vrazil do automatických dveří. Běžel celou cestu od Toma a naprosto neměl trpělivost čekat, než se ty pitomé dveře otevřou. Modlil se, aby nemusel zastavit a dávat vysvětlení recepční, která by mu ´laskavě´ sdělila, že na návštěvu mohou jen příbuzní. Naštěstí, jakmile vstoupil do budovy, zahlédl Lelouche, jak na něj mává. Zhluboka se vydýchával a otřel si zpocený obličej. Zanadával, když si uvědomil, že má na sobě stále dres fotbalového týmu.


"Fuj…" zamumlal, znechucený zpoceným oblečením, které se mu lepilo na tělo. "Zatracený fotbal…"
"Bille!" Zavolal na něj Lelouch a ukazoval mu, aby zrychlil.
Bill přikývl, stále ještě sotva popadal dech, a zároveň skenoval celou místnost a hledal Caina. Zamračil se, když si uvědomil, že tam nebyl, a chvilku přemýšlel, jestli je s Acem.
"Co se stalo?" Zeptal se poté, co konečně dorazil k Lelouchovi.
"Uh… byl napaden… já ne… do prdele!"
"Uklidni se, Lulu…" Bill sám sotva dokázal zůstat v klidu. Lelouch byl výměnný student, který zůstával v Americe i po ukončení střední školy. Byl to Francouz, a přestože anglicky mluvil dokonale, když zpanikařil, těžko nacházel slova. "Jak je Aceovi?"
"Je na chirurgii…" řekl Lelouch s pohledem nasměrovaným k operačnímu sálu.
"Chirurgie? Sakra! Co mu udělali?"
Lelouch se k němu opět otočil. "Nějací kluci jej odchytili poté, co jej rozhodčí poslal pryč. Z vaší školy… Já nevím, byl jsem s Cainem. Rozbili několik lahví od piva a pořezali ho… Kurva, je na tom špatně."


Pretty Little Secrets 2.

Sobota v 17:00 | Janule |  Pretty Little Secrets
autor: Saline A.

FLASHBACK


"Bille, nemohl ses obléknout míň tak… no jako ty?" ozvalo se rozrušené zabručení z úst mladého muže, zatímco mezi prsty drtil brčko. "Všichni tu na tebe zírají, jako kdybys snad byl nějaká děvka."
Z Billových úst se ozvalo upřímné zachichotání. "Ale Tomi, víš moc dobře, že ostatní zírají pořád. Netrap se," stiskl jemně bratrovu dlaň a povzbudivě se usmál. "Za chvíli si půjdu sednout na bar, abych měl pití hned z první ruky a nemusel na nic čekat."
"Mám tě tu hledat, až pojedu domů, nebo se raději nemám pátrat po tom, kde se budeš zdržovat?" Tom pozvedl obočí, pohledem přejíždějíc po tančících lidech na parketu. Zkoumal, zda by se tu snad nenašla nějaká dívka alespoň z části splňující jeho představy, se kterou by mohl strávit večer nebo i noc, kdyby nebyla úplně marná.


"Myslím, že ani jeden z nás dnes večer nebude chtít zůstávat a tím druhým, Tomi," Bill si s mírným úsměvem promnul ruce, načež vstal a přeměřil si zvědavě osazenstvo baru. "Telefon máme oba, takže se prostě sejdeme u snídaně nebo oběda v hotelu."
"Fajn. Hlavně nezapomeň být opatrný, ať pro tebe zase nemusím ve dvě v noci jet někam na konec světa," protočil Tom očima. Jeho mladší bratr absolutně postrádal smysl pro zodpovědnost, jakmile přišlo na sex.
Bill se nevinně uculil. "Bylo to vzrušující. Ale přiznávám, že pohodlí hotelového pokoje mám radši, dávám si na to pozor," s úsměvem se naklonil, a i přes Tomovy protesty ho na rozloučenou políbil na tvář, načež zamířil na bar, po cestě nezapomínajíc správně vrtět zadečkem. Však on se na to někdo sám chytí.


Zákon ulice 8.

Sobota v 16:00 | Janule |  Zákon ulice
autor: Cherie


Bill seděl na posteli a opíral se při tom zády o chladnou betonovou zeď. S povzdychnutím zaklonil hlavu a pravou rukou si protřel oči. V levé ruce svíral řetízek s přívěškem, který přinesla Rebeca. Stále na něj zíral, byl si jistý, že už ho na někom viděl, ale ať přemýšlel, jak chtěl, v hlavě měl pusto. S mrzutým výrazem ho položil na noční stolek a vstal z postele.
Natáhl na sebe černé potrhané rifle a přes hlavu si přetáhl světle šedé tričko. S povzdechem se sehnul a obul si těžké boty. Přes ramena si přehodil svoji starou koženou bundu a vyšel z pokoje. Rychlými a dlouhými kroky prošel chodbou do společenské místnosti, kde se posadil na opěradlo křesla, ve kterém se rozvaloval Gustav. Někteří z nich nebyli po té události pořád ještě ve své kůži, ačkoliv už to bylo skoro dva týdny.


"Dneska bych něco podnikl," pronesl Bill když otevřel plechovku s ledovým čajem, který mu podala Tara, a dlouze se napil.
"Já taky, ty jo. Mex s Georgem už nás tu drží zavřený jak psy snad tři týdny, začíná mi z toho hrabat." Ashley zavrtěla hlavou a upravila si cop, který jí přepadl přes rameno.
"Mně se do klubu nechce, nemám na to náladu, zůstanu tady," Andreas pokrčil rameny a odklepl z cigarety, kterou kouřil, popel.
"Já jsem nemyslel klub, to se mi taky nechce, navíc Mex by nás ani nepustil," Bill udělal kyselý obličej a protáhl si nohy.
"Tak něco vymyslete, já beru jakýkoliv nápad všema deseti, jinak se tady fakt unudíme k smrti," Angelica si prohrábla vlasy a znuděně si podepřela bradu rukou. Gustav na ní mohl samozřejmě oči nechat, Bill, kterému to samozřejmě neušlo, se zasmál.
"Já bych šel třeba se skateboardama na rampu, sprejovat nebo se jen tak flákat někam do parku, nemusíme každý den šukat," Daniel pokrčil rameny.
"Přesně, stejně mám teď krámy," Rosemary si vložila cigaretu do pusy a zapálila si ji Gustavovým zapalovačem.


Barefoot - How far do you go when you're in love? 2.

autor: Sapere Aude


Bill


"Tady jsou vaše papíry, pane Kaulitzi."
"Dík," zamumlal Tom, vyhýbajíc se primářčinu pohledu.
"Tome," povzdechla si a propletla ruce na stole. "Vzpamatujte se. Najděte si práci a začněte to brát konečně seriózně, nezahazujte svůj život takovýmhle způsobem."
Tom protočil očima a vstal. "Nezahazuju svůj život. Děkuju, ale rozhodně nepotřebuju žádné rady," ušklíbl se.
"Máte pravdu, je to vaše věc, pane Kaulitzi," vážný tón v jejím hlase byl zpět. "Hodně štěstí v dalším zaměstnání, teď můžete odejít."
Tom došel ke dveřím, zastavil a obrátil se na primářku. "Víte," začal. "Měli byste své pacienty lépe hlídat, dávat na ně větší pozor."
Tom spatřil, jak pevně stiskla čelist. "Už můžete odejít," zopakovala přísně.

Bez dalšího slova odešel.



*


Černovlasý kluk, který byl předtím zachráněn Tomem, zavřel svůj tak trochu staromódní kufr krémové barvy a zvedl jej z prádelníku. Nebyl těžký, vůbec ne. Konec konců neměl moc věcí, a už vůbec ne tolik, aby jimi zaplnil celý kufr.
Opustil svůj malý, nenápadný pokoj a tiše za sebou zavřel dveře. Kráčel po špičkách opuštěnou chodbou, jako vždy bosý, a všímal si všech podezřelých zvuků. Už viděl východ na konci chodby, automatické dveře se pomalu zavíraly, a tím jasně poukazovaly na to, že dredatá hlava musela opustit budovu pouze před několika vteřinami.


Další články



Kam dál